BACKGROUND: Limited evidence of young adult patient-reported outcomes and experiences after ischaemic stroke has been conducted. AIM: To investigate the meaning of the lived experiences of stroke patients in working age 12-24 months after their first IS. MATERIAL AND METHODS: The exploratory qualitative study used an interpretative phenomenological analysis (IPA) design. Nine ischaemic stroke patients (with age ranges from 41 to 50 years) took part in semi-structured qualitative interviews. RESULTS: Even with mild residual neurological deficit, IS negatively impacted the quality of life daily and social life. Six subthemes and three interconnected group experiential themes were generated: (i) From confusion to understanding (ii) Triggers for rebuilding; and (iii) Challenges and benefits. CONCLUSION: The study highlights the current gaps and limitations in supporting the needs of stroke patients in working age in long-term post-stroke care. The findings are crucial for healthcare professionals to develop improved age- and mild- impairment-appropriate strategies or tailor self-management interventions for stroke patients of working age.ClinicalTrials.gov: NCT04839887.
- MeSH
- cévní mozková příhoda psychologie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * psychologie MeSH
- kvalita života * MeSH
- kvalitativní výzkum * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
Cíl: Zjistit, jaké jsou životní zkušenosti pacientky po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) v mladém věku a jaký vliv mělo toto onemocnění na kvalitu jejího dalšího života (Health Related Quality of Life, HRQoL). Metodika: Pilotní studie měla charakteristiku interpretativní fenomenologické případové studie. Sběr dat byl realizován prostřednictvím hloubkového polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na oblasti zkoumaného fenoménu. Přepis rozhovoru byl analyzován na základě interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Participantka: 45letá žena, 2 roky po prodělané iCMP, před nemocí OSVČ provozovatelka baru. V důsledku přetrvávajících následků po iCMP (únava, expresivní fatická porucha, lehká paréza PHK a deprese) je v invalidním důchodu. Výsledky: Bylo identifikováno celkem osm témat, která popisují pacientčinu zkušenost s následky iCMP. Tato témata jsme charakterizovali jako: Bylo to mimo mě – včasné a adekvátní poskytnutí zdravotní péče; Byla jsem nikdo – následky těžké afázie; Byla jsem živá, veselá, divoká – ztráta integrity; Únava – změna denního rytmu; Byla jsem všude, teď pořád doma – sociální izolace; Naučila jsem se už chodit a mluvit – přínos intenzivní RHB a logopedické péče; Úspěchy po malých krůčcích – postupný návrat do normálního života; Partner a rodina jako pomoc, podpora a motivace – nový rozměr vztahů. Závěr: I přes významné zlepšení klinického stavu po iCMP mohou být její dopady pro kvalitu života velmi výrazné. U referované mladé pacientky trvalo její zotavení řadu měsíců až let i přes intenzivní rehabilitační, logopedickou a psychologickou podporu. Dlouhodobě přetrvává únava, depresivní ladění, abulie, společenská izolace. Pro adekvátní péči o tyto pacienty je potřeba vysoce individuálního přístupu multidisciplinárních týmů.
Objective: To find out the life experiences of a patient after an ischemic stroke (IS) at a young age and what effect this disease had on the quality of her further life (Health Related Quality of Life, HRQoL). Methodology: The pilot study had the characteristics of an interpretative phenomenological case study. Data collection was carried out through an in-depth semi-structured interview focusing on the areas of the investigated phenomenon. The interview transcript was analysed based on interpretative phenomenological analysis (IPA). Participant: 45-year-old woman, two years after IS, self-employed bar operator before the illness. As a result of the lingering consequences after IS (fatigue, expressive phatic disorder, slight right arm paresis and depression), she is on disability pension. Results: A total of 8 themes were identified that describe the patient's experience with the consequences of IS. We characterized these themes as: It was beyond me – timely and adequate provision of health care; I was nobody – the consequences of severe aphasia; I was lively, cheerful, wild – loss of integrity; Fatigue – change in daily rhythm; I was everywhere, now always at home – social isolation; I have already learned to walk and talk – the benefit of intensive RHB and speech therapy care; Successes in small steps – a gradual return to normal life; Partner and family as help, support and motivation – a new dimension of relationships. Conclusion: Despite the significant improvement of the clinical condition after IS, its impact on the quality of life can be very significant. In the case of the referred young patient, her recovery took many months to years despite intensive rehabilitation, speech therapy and psychological support. Fatigue, depressive mood, abulia, social isolation persist for a long time. Adequate care for these patients requires a highly individualized approach by multidisciplinary teams.
- Klíčová slova
- interpretativní fenomenologická analýza,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * psychologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Aim: The study aimed to describe how undergraduate nursing students evaluated the clinical learning environment of their studies during the Covid-19 pandemic. Design: Longitudinal cohort study. Methods: The research sample of 49 full-time students who completed their first year clinical practice in the academic year of 2018/2019 was followed over three years of study. The Clinical Learning Environment, Supervision and Nurse Teacher evaluation scale (CLES+T) was used for data collection. Quantitative data were evaluated using descriptive and inductive statistics. Results: Overall, students evaluated the clinical environment throughout their studies as average. Interaction with a tutor received the lowest rating, while relationship with mentor and external factors of the clinical environment (nursing management and nursing care in the workplace) received the highest rating. Second-year students rated the practice environment most highly. Students were satisfied with individual supervision in the first two years. However, due to the Covid-19 pandemic, group supervision prevailed in the third year, resulting in reduced student satisfaction. Conclusion: Students' perception of the clinical learning environment changed during their studies. These changes were driven by the quality of certain academic and clinical factors. The Covid-19 pandemic represented a significant impingement on the course and organization of clinical practice.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- klinické praxe * metody organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- mínění MeSH
- nemocnice MeSH
- percepce MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- studenti ošetřovatelství * statistika a číselné údaje MeSH
- studium ošetřovatelství metody organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Studie se zabývá lingvistickou validací a vybranými aspekty (konstruktové validity a reliability) dotazníku hodnocení inzulinového aplikačního systému (IDSRQ). Metodika: Zkoumaný soubor tvořilo 151 pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Byla provedena jazyková a obsahová validace IDSRQ. Výsledky dotazníku a jednotlivých subškál byly zpracovány pomocí deskriptivní statistiky a faktorové analýzy. Výsledky: Data byla použita k výpočtu reliability sedmi původních subškál (0,42–0,92). Platnost konstruktu byla testována pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy. Byly vytvořeny modely M1, M2 a M3. Pro modely M2 a M3 byla vypočtena významnost chí-kvadrát testu (p < 0,001) a FIT indexů. Jako nejlepší byl označen pětifaktorový model se spolehlivostí 0,69–0,89 v subškálách. Závěr: Nová verze dotazníku je v souladu s psychometrickými vlastnostmi původního nástroje a extrakce položek do pětifaktorového řešení odráží aktuální hodnocení spokojenosti pacientů s léčbou diabetu mellitu 1. typu v českém prostředí.
Aim: The study deals with the linguistic validation and selected aspects (constructive validity and reliability) of the Insulin Delivery System Rating Questionnaire (IDSRQ). Methods: The examined file consisted of 151 patients with type 1 diabetes mellitus. The linguistic and content validation IDSRQ was performed, and the results of the questionnaire and individual subscales were processed via descriptive statistics and factor analysis. Results: The data was used to calculate the reliability of seven original subscales (0.42-0.92). Construct validity was tested via exploratory and confirmatory factor analysis. Models M1, M2 and M3, were created. For models M2 and M3, the significance of the chi-square test (p < 0.001) and FIT indices was calculated. The five-factor model with a reliability of 0.69-0.89 in subscales was identified as the best. Conclusion: The new version of the questionnaire is in line with the psychometric properties of the original tool, and the extraction of items into a five-factor solution reflects the current assessment of patients' satisfaction with type 1 diabetes mellitus therapy in the Czech environment.
Únava související s onkologickým onemocněním je nejen pro samotné pacienty, ale i pro ošetřující personál velice závažný symptom. Prevalence výskytu je uváděna až 96 %. Předkládané informace jsou zaměřeny na možnosti včasné detekce únavy, posouzení únavy a plánování adekvátních intervencí, které jsou v souladu s kompetencemi všeobecné sestry. Pro posouzení variabilního vnímání únavy je nepostradatelné subjektivní sdělení zhodnocení pacientem. Všeobecná sestra může pomocí hodnotících nástrojů objektivizovat stav únavy u pacienta. Otevřená komunikace mezi pacientem a personálem je nutností pro plánování dalších postupů a léčby ke zmírnění eventuálně odstranění únavy.
Fatigue related to oncological disease is a very serious symptom not only for the patients themselves, but also for the nursing staff. The prevalence is reported to be up to 96%. The information presented is focused on the possibilities of early detection of fatigue, fatigue assessment and planning of adequate interventions that are in accordance with the competences of the general nurse. To assess the perception of fatigue, a subjective assessment by the patient is indispensable. The general nurse can use assessment tools to objectify the patient's fatigue status. Open communication between the patient and the staff is a necessity for planning further procedures and treatments to alleviate or eliminate fatigue.
- MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- nádory * ošetřování psychologie MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- únava * diagnóza ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND AND PURPOSE: Only a limited number of items involved in missed nursing care inventories specifically focused on infection control practices. The study aimed to adapt and evaluate psychometric properties of the Czech and Slovak version of the Infection Control Missed Care survey; and to assess and compare the amount, type,and reasons for missed nursing care in infection prevention and control amongCzech and Slovak nurses. METHODS: The convenience sample of 1459 nurses from the Czechand Slovak republic was recruited. Analysis of the nurses' responses to both subscales of the surveys and validation of their data was undertaken using the item response theory (Rasch scaling). RESULTS: The now-modified Czech version consists only of 20 items measuring the type and frequency of missed care and 11 items focusing on the reasons for missed care. The now modified Slovak version consists of 34 items measuring the type and frequency of missed care and 17 items measuring the reasons for missed care. Reliability estimates with the removal of unreliable items showed acceptable reliability estimates for both sub-scales of the instrument. CONCLUSIONS: With modification to the two subscales used in the survey (removal of poorly fitting items) it should be reliable, and the resulting data could be used for further investigation such as factor analysis or modelling. The modified Infection Control Missed Care survey could be useful in further research investigating a relationship between nurse staffing, skill mix, and infection control outcomes in acute care hospitals.
- MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie * metody MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
BACKGROUND AND PURPOSE: The quantitative study focuses on the psychometric properties of the Rapid Eating Assessment for Patients (REAP) tool for assessing dietary habits. The aim of the study was to validate REAP and its factor structure, reliability, and validity. REAP was used for the first in patients with hypertension. METHODS: Language validation of REAP measurements into Czech language, test, retest, and pilot testing were performed. In addition, 420 patients were investigated, and exploratory confirmation factor analysis and Cronbach's alpha and Split-half coefficients were used. RESULTS: Five models with different number of items and identified factors were created. Reliability coefficients are satisfactory. The best results were achieved through the model created for a group of patients with hypertension. There were five factors extracted and described in words: Factor F1 was named "Meat consumption," factor F2 "Inappropriate food and activities for with hypertension (WH) patients," factor F3 "Consumption of dairy and fatty foods, "factor F4 "Consumption of sweet foods," and factor F5 "Appropriate food and activities for WH patients." CONCLUSION: The REAP questionnaire is a suitable tool for clinical practice use when assessing dietary habits in patients with hypertension.
- MeSH
- dospělí MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- hypertenze dietoterapie psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- překlady MeSH
- přijímání potravy psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky normy statistika a číselné údaje MeSH
- psychometrie normy statistika a číselné údaje MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stravovací zvyklosti psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Východiska: Individuální rozdíly v cirkadiánních typech mají vliv na diurnální preference (DP) sestry a její schopnost adaptace na práci na směny. Sestry večerní DP se lépe přizpůsobují nočním směnám oproti sestrám ranní DP. V souvislosti se směnným režimem sestry sdělují problémy se spánkem, rodinné a společenské problémy. Cíl: Zjistit, zda měla vliv DP sester z různě zaměřených pracovišť nemocnic na jejich směnnost a spánek. Dílčími cíli bylo zjistit zastoupení sester v DP a zjistit, jaký mají vztah ke směnnosti a spánku sester. Zjistit reliabilitu použitého dotazníku. Metodika: Kvantitativní průřezová studie byla založena na anonymním dotazníkovém šetření. Soubor 726 sester byl rozdělen na 4 skupiny podle pracoviště. Dotazník Kompozitní škála ranních a večerních typů byl využit pro stanovení DP sester, byl doplněn otázkami vztahujícími se ke směnnému režimu, spánku a anamnestickými daty. Pro zpracování dat byla použita parametrická a neparametrická statistika. Výsledky: V souboru bylo zastoupeno 23 % sester ranní DP, 5 % večerní DP a 72 % neutrální DP. V ranních směnách se velmi dobře cítily sestry ranní DP (p < 0,001) a v nočních směnách sestry večerní DP (p < 0,001). Po spánku po noční směně se cítily hůře sestry ranní DP. Vyšší hodnota v počtu hodin spánku po noční směně byla zjištěna u sester večerní DP (p < 0,001). Reliabilita škály byla uspokojivá (0,84). Závěr: Na spánek u sester ve směnném provozu má vliv typ DP. Problémy se spánkem nelze podceňovat a je třeba prevence, např. vhodné ergonomické plánování pracovních směn.
Background: Individual differences in circadian types have affect to the nurse’s diurnal preference (DP) and nurse ́s ability to adapt to shift work. Nurses of evening DP adapt better to night shifts than nurses of morning DP. In connection with the shift work, nurses report problems with sleep, family problems and social problems.Aim: To find out whether the DP of nurses from different wards of hospitals had an effect on their shifts and sleep. The partial aims were to find out the representation of nurses in DP and to find out how they relate to the shift and sleep of nurses. To find out the reliability of the used questionnaire. Methods: A quantitative cross-sectional study was based on an anonymous questionnaire. The group of 726 nurs-es was divided into 4 groups according to the ward. The questionnaire “Composite Scale of Morning and Evening Types” was used to determine the DP of nurses, it was supplemented by questions related to shift work, sleep and anamnestic data. Parametric and nonparametric statistics were used for data processing.Results: Nurses of morning DP were in 23%, 5% nurses of evening DP and 72% nurses of neutral DP were represented in the group. Nurses of morning DP (p < 0.001) felt very well in the morning shifts and nurses of evening DP (p < 0.001) in the night shifts. After sleeping after a night shift, the nurses of the morning DP felt worse. A higher value in the number of hours of sleep after the night shift was found in the nurses of evening DP (p < 0.001). The reliability of the Scale was satisfactory (0.84).Conclusions: Sleep in nurses in shift work is affected by type DP. Sleep problems cannot be underestimated and prevention is needed, such as appropriate ergonomic shift planning.
Východiska: Individuální rozdíly v cirkadiánních typech mají vliv na diurnální preference (DP) sestry a její schopnost adaptace na práci na směny. Sestry večerní DP se lépe přizpůsobují nočním směnám oproti sestrám ranní DP. V souvislosti se směnným režimem sestry sdělují problémy se spánkem, rodinné a společenské problémy. Cíl: Zjistit, zda měla vliv DP sester z různě zaměřených pracovišť nemocnic na jejich směnnost a spánek. Dílčími cíli bylo zjistit zastoupení sester v DP a zjistit, jaký mají vztah ke směnnosti a spánku sester. Zjistit reliabilitu použitého dotazníku. Metodika: Kvantitativní průřezová studie byla založena na anonymním dotazníkovém šetření. Soubor 726 sester byl rozdělen na 4 skupiny podle pracoviště. Dotazník Kompozitní škála ranních a večerních typů byl využit pro stanovení DP sester, byl doplněn otázkami vztahujícími se ke směnnému režimu, spánku a anamnestickými daty. Pro zpracování dat byla použita parametrická a neparametrická statistika. Výsledky: V souboru bylo zastoupeno 23 % sester ranní DP, 5 % večerní DP a 72 % neutrální DP. V ranních směnách se velmi dobře cítily sestry ranní DP (p < 0,001) a v nočních směnách sestry večerní DP (p < 0,001). Po spánku po noční směně se cítily hůře sestry ranní DP. Vyšší hodnota v počtu hodin spánku po noční směně byla zjištěna u sester večerní DP (p < 0,001). Reliabilita škály byla uspokojivá (0,84). Závěr: Na spánek u sester ve směnném provozu má vliv typ DP. Problémy se spánkem nelze podceňovat a je třeba prevence, např. vhodné ergonomické plánování pracovních směn.
Background: Individual differences in circadian types have affect to the nurse's diurnal preference (DP) and nurse ́s ability to adapt to shift work. Nurses of evening DP adapt better to night shifts than nurses of morning DP. In connection with the shift work, nurses report problems with sleep, family problems and social problems.Aim: To find out whether the DP of nurses from different wards of hospitals had an effect on their shifts and sleep. The partial aims were to find out the representation of nurses in DP and to find out how they relate to the shift and sleep of nurses. To find out the reliability of the used questionnaire. Methods: A quantitative cross-sectional study was based on an anonymous questionnaire. The group of 726 nurs-es was divided into 4 groups according to the ward. The questionnaire “Composite Scale of Morning and Evening Types” was used to determine the DP of nurses, it was supplemented by questions related to shift work, sleep and anamnestic data. Parametric and nonparametric statistics were used for data processing.Results: Nurses of morning DP were in 23%, 5% nurses of evening DP and 72% nurses of neutral DP were represented in the group. Nurses of morning DP (p < 0.001) felt very well in the morning shifts and nurses of evening DP (p < 0.001) in the night shifts. After sleeping after a night shift, the nurses of the morning DP felt worse. A higher value in the number of hours of sleep after the night shift was found in the nurses of evening DP (p < 0.001). The reliability of the Scale was satisfactory (0.84).Conclusions: Sleep in nurses in shift work is affected by type DP. Sleep problems cannot be underestimated and prevention is needed, such as appropriate ergonomic shift planning.
