Autoři referují o 21 dospělých pacientech ve věku 22 až 87 let s chronickou formou folikulárníkonjunktivitidy,ukterédetekovali jakoetiologickéhočiniteleChlamydia pneumoniae. Pozorování probíhala v období od července 1999 do prosince 2002. Detekce Ch. pneumoniae byla prováděna přímým průkazem ze spojivkových stěrů a pomocí sérologického vyšetření. Otiskové preparáty na sklíčku byly vyšetřeny metodou nepřímé imunofluorescence pomocí specifických monoklonálních protilátek (medac, Germany). Sérologické vyšetření zahrnovalo detekci rodově specifických IgG, IgA, IgM protilátek (medac, Germany) a druhově specifických anti-Ch. pneumoniae IgG, IgA, a IgMprotilátek (FOCUS technologies, USA). Do klinickém obrazu patřily různě dlouhodobé subjektivní obtíže (v rozmezí několika měsíců až deseti let), a to především patologická sekrece či zvýšené slzení, dále řezaní, pálení nebo pocit cizího tělíska v očích. Objektivně zjistili chronické změny charakterizované mírným nástřikem bulbární spojivky se zvýšenou vinutostí cév nepravidelného kalibru a prosáknutím v dolní přechodné řase s folikulární kresbou přecházející na tarzální spojivky. Ve fornixu byl patrný vodnatý nebo hlenovitý lehce ulpívající sekret. Indikací k léčbě byla samotná pozitivita stěrů u 4 pacientů či pozitivita IgA a/nebo IgM rodově i druhově specifických protilátek u 12 pacientů. U zbývajících 5 pacientů byla léčba doporučena při suspektní pozitivitě stěrů v kombinaci s pozitivitou rodově nebo druhově specifických protilátek. V terapii uplatnili celkově podané makrolidové antibiotikum, azithromycin, po dobu 12–14 dnů v jedné léčebné kůře. Po přeléčení vždy následovaly s odstupem dvou týdnů kontrolní stěry a po třech a šesti měsících kontrolní sérologické vyšetření. Stěry byly u všech pacientů negativní. Sérologický nález se u všech sledovaných pacientů dlouhodobě téměř neměnil. Pouze u dvou z nich šest měsíců po terapii vymizely druhově specifické anti-Ch. pneumoniae IgA protilátky. Ústup klinického nálezu byl pozvolný, především u folikulárních změn se projevil až po více než půl roce po ukončení léčby. Subjektivní obtíže provázené především přechodnou hyperemií spojivek přetrvávaly po léčbě u 9 nemocných starších 45 let, u kterých byla diagnostikována keratoconjunctivitis sicca. Oční symptomatologii neprovázely celkové příznaky autoimunitního onemocnění. Celkovou léčbou antibiotiky a následnou podpůrnou léčbou se nám podařilo u 67 % nemocných zbavit subjektivních obtíží a utlumit patologický proces na spojivce.

The authors refer to 21 adult patients at the age of 22 to 87 years,whohave suffered from a chronic form of follicular conjunctivitis, found to be caused by Chlamydia pneumoniae as the etiological agent. The observation wasmade in the period from July 1999 to December 2002. Chl. pneumoniae was detected by a direct demonstration of the conjunctiva smears and by means of serological examination. The print preparations on glass were examined by the method of indirect immunofluorescence by means of specific monoclonal antibodies (Medac, Germany). The serological examination included detection of genus-specific IgG, IgA, IgM antibodies, respectively (Medac, Germany) and species-specific anti-Ch. pneumoniae IgG, IgA abd IgM antibodies, respectively (FOCUS Technologies, U.S.A.). The clinical picture included various long-termsubjective complaints (within the range of several months to ten years), particularly a pathological secretion or increased lacrimation, cutting, burning or feeling of a foreign body in the eye. The objective examination revealed chronic changes characterized by a mild edema of bulbar conjunctiva with increased meandering in vessels of irregular caliber and edema in the lower transition plica with follicular structure crossing into the tarsal conjunctiva. In the fornix there was an apparent sticking aqueous or mucinous secretion. The therapy was indicated by the positivesmears alone in four patients or positive IgA and/or IgM of genus- or species-specific antibodies in 12 patients. The therapy in the remaining five patients was recommended by the combination of suspectpositive smears in combination with positive genus- or species specific antibody reaction. The therapy made use of systemic administration of a macrolide antibiotic, azithromycin, for the period of 12 to 14 days in a single course of treatment. The pretreatment was always followed by control smears after two weeks and by serological examinations after three and six months. The serological findings remained virtually unchanged during that period of time in all patients under observation. In two of them only the species-specific antibodies anti-Ch. pneumoniae IgA antibodies disappeared six months after the therapy. The clinical findings disappeared slowly, particularly the follicular changes occurred aftermore than six months after the therapy ended. The subjective complaints, accompanied by a transient hyperemia of conjunctives in particular, remained after the therapy in nine patients older than 45 years, who were foundto suffer fromkeratoconjnunctivitis sicca.Theocular symptomatology was not accompanied by symptoms of autoimmune disease. The general treatment by antibiotics and the results supportive treatment succeeded in 67% of patients who were completely free of subjective complaints and the pathological process in conjunctives was inhibited.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• azithromycin aplikace a dávkování   MeSH
• Chlamydophila pneumoniae patogenita   MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fluorescenční protilátková technika MeSH
• konjunktivitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• makrolidy MeSH
• senioři MeSH
• sérologické testy MeSH
• suchá keratokonjunktivitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Udvanácti fyziologických novorozenců v průběhu 2. až 7. dne po narození autoři pozorovali hlenovitou sekreci v oční štěrbině, provázenou různým stupněm prosáknutí víček a chemózou spojivek, zejména tarzálních. Etiologickým činitelem novorozenecké oftalmie byla Chlamydia pneumoniae. Oční infekce nebyla detekována ve stejném časovém období a ve stejné porodnici, a to od září 1999 do března 2001. Detekce Chlamydia pneumoniae byla prováděna ze spojivkových stěrů. Otiskové preparáty na sklíčku byly vyšetřeny metodou nepřímé imunofluorescence pomocí specifických monoklonálních protilátek (medac, Germany). V časných stadiích měla sekrece ojediněle sangvinózní příměs, která přecházela většinou do hlenovité a zřídka mukopurulentní formy. V průběhu zánětu se měnil charakter spojivkových symptomů. K prosáknutí dolní přechodné řasy se postupně přidružil obraz pseudofolikulárních změn na tarzální spojivce. Účinnou léčbu zajistil clarithromycin ve forměsirupu v dávce 15 mg/kg/den po dobu čtrnácti dnů. Kontrolní stěry po 14 dnech byly vždy negativní a zároveň ustoupil patologický nález na spojivce. Jedinou komplikací této chlamydiové infekce byla neprůchodnost slzných cest u 7 kojenců, tzn. v 58 %. U všech postižených kojenců byla obnovena průchodnost do jednoho roku života. Otázkou zůstává, jakým způsobem se novorozenec nakazil. V úvahu přichází nozokomiální infekce, dle našeho mínění nelze také vyloučit možnost, že se Chlamydia pneumoniae nacházela v urogenitálním traktu matky a na novorozence byla přenesena průchodem porodními cestami podobně jako k tomu dochází u infekcí Chlamydia trachomatis. Způsob přenosu je předmětem dalšího zkoumání.

The authors observed mucous discharge in palpebral aperture, accompanied by a different degree of effusion of eyelids and chemosis of conjunctivae, particularly the tarsal ones, in 12 physiological newborns. Chlamydia pneumoniae proved to be the etiological agent in the newborn ophthalmia. The eye infection was not detected in the same period of time and in the same maternity hospital in the period of observation from September 1999 to March 2001. The detection of Chlamydia pneumoniae was performed in conjunctiva smears. The impression films on slides were examined by the method of indirectimmunofluorescence with the use of specific monoclonal antibodies (medac, Germany). In the early stages the secretion included a sanguineous component, which was then changing into a mucoid or mucopurulent form. The character of conjunctival symptoms was changing in thecourseof inflammation. Effusion ofthelower transitoryfold(plica) was gradually accompanied by a picture of pseudofollicular changes on the tarsal conjunctiva. Clarithromycin in the form of syrup at daily doses of 15 mg/kg/day for the period of two weeks offered an efficient therapy of the affection. Control smears after 14 days were always negative and, at the same time, the pathological finding on the conjunctivae disappeared. The nasolacrimal obstruction was the only complication of this chlamydia infection, taking place in seven sucklings, i.e. in 58 %. The passage through lacrimal drainage system reappeared in all the affected infants until they reached one year of age. The remaining question to be answered is the way the newborns encountered the infection. A nosocomial infection may be the case, but Chlamydia pneumoniae could also be present in the urogenital tract of mothers and transferred to the newborn via the birth canal similarly as is the case of Chlamydia trachomatis infection. The mode of infection deserves further investigation.

• MeSH
• bakteriální konjunktivitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• chinolony aplikace a dávkování   MeSH
• Chlamydia trachomatis patogenita   MeSH
• Chlamydophila pneumoniae patogenita   MeSH
• dakryocystorinostomie MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• klarithromycin aplikace a dávkování   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• nemoci novorozenců MeSH
• novorozenec MeSH
• obstrukce slzovodu etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Chlamydia trachomatis patogenita   MeSH
• chlamydiové infekce diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Chlamydophila pneumoniae patogenita   MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• konjunktivitida diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Neisseria gonorrhoeae patogenita   MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecký screening metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Zhodnocení přínosu různých diagnostických metod (serologických, detekce chlamydiových antigenů, detekce chlamydiové DNA) pro diagnostiku vybraných akutních a chronických onemocnění způsobených CH.pneumoniae. Výskyt infekce Ch.pneumoniae u pacientů s diabetes melittus v souvislosti s vývojem vaskulopatických komplikací. Monitorování infekce CH.pneumoniae v HCD u pacientů s astmatem. Výskyt infekce CH. pneumoniae u pacientů s akutními a chronickými konjunktivitidami.; Evaluation of significance of various laboratory methods (serological methods, bacterial antigen and DNA detection( for the diagnosis of acute chronical infection with CH.pneumoniae. Detection of infection with CH. pneumoniae in patients with diabetes mellitus in association with vasculopathic complications. Monitoring of infection with Ch. pneumoniae in respiratory tract of patients with asthma. Frequency of infection with Ch. pneumoniae in patients with conjunctivitis.

• MeSH
• arterioskleróza MeSH
• bronchiální astma MeSH
• Chlamydia trachomatis MeSH
• chlamydiové infekce MeSH
• Chlamydophila pneumoniae MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• konjunktivitida MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• infekční lékařství
• bakteriologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR