The aim of the proposed study is to identify in patients with primapy glomerulopathies factors relating to the development of nephrotic syndrome and renal failure and compare the influence of enalapril and losarten on the progression of renal failure.

Identifikovat u nemocných s primárními glomerulopatiemi faktory,které mají vztah k vývoji nefrotického syndromu a renální insuficience a srovnat vliv enalaprilu a losartanu na progresi renální insuficience se snahou objasnit mechanismy event.rozdílů.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• glomerulonefritida diagnóza   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• interleukiny moč   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• nefrologie
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• anemie farmakoterapie   MeSH
• chronické selhání ledvin komplikace   terapie   MeSH
• dialýza MeSH
• erythropoetin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   mortalita   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• pacienti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východisko. Zvýšená permeabilita glomerulární kapilární stěny souvisí u adriamycinové nefropatie pravděpo- dobně se stimulací produkce volných radikálů a snad také s neenzymatickou tvorbou izoprostanů, která je indukována oxidačním stresem. Inhibitory ACE snižují proteinurii pravděpodobně zejména snížením glomerulárního tlaku a zvýšením permselektivity glomerulární kapilární stěny. Tyto účinky mohou být vedle snížené tvorby angiotenzinu II zčásti zprostředkovány inhibicí degradace kininů. V současné době není jasné, zda nově dostupní antagonisté angiotenzinu II mají srovnatelný antiproteinurický a renoprotektivní účinek jako inhibitory ACE. Metody a výsledky. Srovnávali jsme proto vliv inhibitoru ACE (enalaprilu, podávaného v dávce 0,4 mg/kg t. hm. intraperitoneálně denně po dobu 3 týdnů) a antagonisty angiotenzinu II (losartanu, podávaného v dávce 2 mg/kg t. hm. stejným způsobem) na experimentální nefrotický syndrom indukovaný u laboratorních potkanů jednorázovým podáním adriamycinu (5 mg/kg t. hm. do femorální žíly). Abychom se pokusili objasnit potenciální rozdíly v účincích těchto dvou léků, měřili jsme rovněž celkový malondialdehyd v krvi a močovou exkreci některých eikosanoidů a jejich metabolitů (TxB2, 6-keto-PGF1alfa, bicyklo-PGE2 a 8-izoprostanu). Proteinurie stoupla 3 týdny po podání adriamycinu z 0,18 ± 0,01 na 0,44 ± 0,14 g/mmol kreatininu, p < 0,01. Tomuto vzestupu nebylo možno zabránit losartanem (vzestup z 0,18 ± 0,04 na 0,50 ± 0,11 g/mmol kreatininu, p < 0,05), u zvířat léčených enalaprilem jsme pozorovali trend k menšímu vzestupu proteinurie než u zvířat neléče- ných (vzestup z 0,20 ± 0,10 jen na 0,32 ± 0,08 g/mmol kreatininu, p < 0,05). U zvířat léčených enalaprilem rovněž nedošlo k vzestupu sérového cholesterolu. Losartan (1,27 ± 0,13 vs 1,91 ± 0,30 mmol/l, p < 0,05) i enalapril (0,93 ± 0,06 mmol/l, p < 0,001) blokovaly podobným způsobem adriamycinem indukovaný vzestup celkového malondi- aldehydu (MDA) v séru, močová exkrece 8-izoprostanu však byla u nefrotických zvířat léčených losartanem ve srovnání s kontrolami zvýšena. Vyšší močová exkrece bicyklo-PGE2 u zvířat léčených enalaprilem (4,32 ± 0,62 vs 1,66 ± 0,81 ng/mmol kreatininu, p < 0,01) může být snadno částečně mediována kininy. Proteinurie pozitivně korelovala s močovou exkrecí 8-izoprostanu (p < 0,01). Proteinuričtí potkani měli také signifikantně vyšší močovou exkreci 8-izoprostanu ve srovnání s potkany, jejichž proteinurie významně nestoupla (44,8 ± 7,1 vs 26,7 ± 3,4 ng/mmol kreatininu, p < 0,05). Závěry. Nefrotický syndrom u adriamycinové nefropatie může souviset se zvýšenou produkcí metabolitů eikosa- noidů (8-izoprostanu) vznikajících neenzymaticky působením volných radikálů. Hemodynamické parametry (glo- merulární tlak) jsou zřejmě v tomto modelu nefrotického syndromu méně důležité. Mírný antiproteinurický účinek enalaprilu v tomto modelu nefrotického syndromu však ukazuje, že enalaprilem indukovaná inhibice degradace kininů může k redukci proteinurie přispívat.

Background. Increased permeability of glomerular capillary wall in adriamycin nephropathy may be mediated by increased generation of free radicals and possibly also by the non-enzymatic production of isoprostanes induced by oxidative stress. ACE inhibitors may reduce proteinuria, possibly due to the decrease of intraglomerular pressure and increased permselectivity of the glomerular capillary wall. These effects may be partly mediated by the inhibition of the degradation of kinins. It is not clear if newly available angiotensin II antagonists have the same antiproteinuric and renoprotective effects. Methods and Results. We compared the effect of an ACE inhibitor (enalapril, 0.4 mg/kg bw i.p. daily for 3 weeks) and angiotensin II antagonist (losartan, 2 mg/kg bw in the same way) on experimental nephrotic syndrome induced in rats by the administration of adriamycin (5 mg/kg bw i.v. in a single dose). To elucidate the potential differences between these two drugs we also measured total malondialdehyde in blood and urinary excretion some eicosanoids and their metabolites (TxB2, 6-keto-PGF1alfa, bicyclo-PGE2 and 8-isoprostane). Proteinuria increased in adriamycin treated rats after 3 weeks from 0.18 ± 0.01 to 0.44 ± 0.14 g/mmol creat, p < 0.01. This increase was not prevented by losartan (increase from 0.18 ± 0.12 to 0.50 ± 0.11 g/mmol creat, p < 0.05), but tended to be partly blunted by enalapril (increase from 0.20 ± 0.10 to only 0.32 ± 0.08 g/mmol creat, p < 0.05). Similarly there was no increase of serum cholesterol, only in enalapril treated rats. On the other hand, both losartan (1.27 ± 0.13 vs. 1.91 ± 0.30 mmol/l, p < 0.05) and enalapril (0.93 ± 0.06 mmol/l, p < 0.001) prevented adriamycin induced increase of total MDA in serum, but urinary excretion of 8-isoprostane was increased in nephrotic rats treated by losartan compared to controls. Enalapril induced increase of urinary excretion of bicyclo-PGE2 (4.32 ± 0.62 vs. 1.66 ± 0.81 ng/mmol creat, p < 0.001) was possibly mediated by kinins. There was no significant difference in the urinary excretion of other eicosanoids between different groups, but proteinuria correlated positively with urinary excretion of 8-isoprostane (p < 0.01). Proteinuric rats had also significantly higher urinary excretion of 8-isoprostane than non-proteinuric rats (44.8 ± 7.1 vs. 26.7 ± 3.4 ng/mmol. creat, p < 0.05). Conclusions. Our data suggest that proteinuria in adriamycin nephropathy may mainly depend on fre e radical generation and the formation of 8-isoprostane. Haemodynamic parameters (glomerular pressure) do not seem to be so important. The mild antiproteinuric effect of enalapril may suggest a contributory role of the inhibition of kinin degradation in this model of nephrotic syndrome.

• MeSH
• enalapril aplikace a dávkování   MeSH
• ikosanoidy aplikace a dávkování   metabolismus   moč   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• losartan aplikace a dávkování   MeSH
• malondialdehyd aplikace a dávkování   MeSH
• nefrotický syndrom etiologie   farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• peroxidace lipidů MeSH
• proteinurie farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• kyselina arachidonová biosyntéza   metabolismus   MeSH
• kyseliny arachidonové MeSH
• kyseliny prostanové analogy a deriváty   MeSH
• leukotrieny analogy a deriváty   biosyntéza   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• lipidové peroxidy MeSH
• oxidační stres patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Plasma levels of some pro-inflammatory cytokines and soluble adhesion molecules have been suggested to be useful parameters to assess the activity of antineutrophil cytoplasmic antibody (ANCA)-positive vasculitis and lupus nephritis. We hypothesized that the renal activity of these diseases is better reflected by the urinary excretion and fractional excretion of these molecules. METHODS: Plasma levels and urinary excretion of tumour necrosis factor-alpha (TNF-alpha), interleukin (IL)-6, IL-8, and the soluble cell adhesion molecules sICAM-1 and sVCAM-1 were measured by enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) in 14 patients with ANCA-positive renal vasculitis (eight active, ANCA-A; six in remission, ANCA-R), six patients with active lupus nephritis (LN), 15 patients with IgA nephropathy (IgAN) and nine healthy subjects. Fractional excretion of selected cytokines and adhesion molecules was also calculated. RESULTS: Patients with ANCA-A had increased urinary excretion and fractional excretion of TNF-alpha (9.27 +/- 3.19% vs 0.58 +/- 0.02%, P < 0.01), IL-6 (120.79 +/- 65.83% vs 1.89 +/- 0.34%, P < 0.01) and increased fractional excretion of IL-8 (23.34 +/- 6.38% vs 2.56 +/- 1.07%, P < 0.01) and sVCAM-1 (0.81 +/- 0.33% vs 0.03 +/- 0.02%, P < 0.01) compared with controls. Urinary excretion of TNF-alpha and IL-6 and fractional excretion of TNFalpha, IL-6 and IL-8 were higher in ANCA-A than in ANCA-R. Patients with LN had increased plasma TNF-alpha (20.52 +/- 2.01 pg/ml vs 12.33 +/- 0.23 pg/ml, P < 0.05) and sVCAM-1 (1537.88 +/- 276.36 ng/ml vs 692.26 +/- 44.42 ng/ml, P < 0.05) and increased urinary excretion of TNF-alpha (2.81 +/- 0.51 microg/mol creat vs 0.98 +/- 0.05 microg/mol creat, P < 0.01), IL-8 (35.78 +/- 14.03 microg/mol creat vs 12.46 +/- 5.19 microg/mol creat, P < 0.05) and sVCAM-1 (48.98 +/- 20.20 microg/mol creat vs 2.92 +/- 1.35 microg/mol creat, P < 0.01) compared with controls. Patients with IgAN had, in comparison with controls only increased plasma TNF-alpha (18.10 +/- 0.57 pg/ml vs 12.33 +/- 0.23 pg/ml, P < 0.05). CONCLUSIONS: Urinary excretion and fractional excretion, but not plasma levels, of selected pro-inflammatory cytokines (TNF-alpha, IL-6 and IL-8) were increased in patients with active ANCA-positive renal vasculitis, but not in ANCA positive vasculitis in remission. These parameters may be useful to monitor the activity of this disease.

• MeSH
• cévní buněčněadhezivní molekula-1 krev   moč   MeSH
• cytokiny krev   moč   MeSH
• dospělí MeSH
• IgA nefropatie farmakoterapie   imunologie   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• interleukin-6 krev   moč   MeSH
• interleukin-8 krev   moč   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezibuněčná adhezivní molekula-1 krev   moč   MeSH
• molekuly buněčné adheze krev   moč   MeSH
• nefritida při lupus erythematodes farmakoterapie   imunologie   MeSH
• nemoci ledvin farmakoterapie   imunologie   MeSH
• protilátky proti cytoplazmě neutrofilů metabolismus   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• TNF-alfa moč   MeSH
• vaskulitida farmakoterapie   imunologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku metody   MeSH
• diskriminační analýza MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH