The most common cause of preterm birth is chorioamnionitis which often leads to the development of fetal inflammatory response syndrome (FIRS). FIRS is a major risk factor for perinatal mortality, but also for early ad long-term neonatal morditidy, such as impaired cardiac function, bronchopulmonary dysplasia and brain injury. FIRS is defined by increased systemic inflammatory cytokine concentrations. Recently it became clear that blood platelets and platelet microparticles play an important role in many inflammatory conditions. Our project is aimed on a study of platelet status and presence of platelet microparticles in cord blood of preterm infants with and without chorioamnionitis. We plan to utilize quantitative flow cytometry for gathering representative data and correlate the results with the clinical outcome of the enrolled preterm birth infants. The goal of our project is to develop new diagnostic method of FIRS which would allow better prediction of clinical complications and individualization of the clinical care for preterm born infants.

Chorioamnionitida je jednou z nejčastějších příčin předčasného porodu, která velmi často vede k rozvoji syndromu systémové zánětlivé odpovědi plodu (fetal inflammatory response syndrome - FIRS). FIRS je vysoce rizikovým faktorem perinatální mortality a dlouhodobé neonatální morbidity (myokardiální dysfunkce, bronchopulmonální dysplázie a poškození mozku). FIRS je definován zvýšenou systémovou koncentrací cytokinů plodu. Nedávno publikované práce prokazují, že krevní destičky a destičkové mikropartikule mají důležitou úlohu při zánětové odpovědi organismu. Náš projekt je zaměřen na zjištění stavu destiček a přítomnosti destičkových mikropartikulí v pupečníkové krvi u nedonošených dětí ve vztahu k chorioamnionitidě pomocí kvantitativní průtokové cytometrie. Výsledky dostatečně reprezentativního vzorku u nezralých novorozenců budou analyzovány ve vztahu k závažným klinickým komplikacím. Cílem našeho projektu je vývoj nové diagnostické metody FIRS, která by umožňovala lepší predikci závažných klinických komplikací a vedla k individualizaci péče u předčasně narozených dětí.

• MeSH
• chorioamnionitida diagnóza   etiologie   MeSH
• fetální krev MeSH
• infekční komplikace v těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• mikropartikule patologie   MeSH
• morbidita MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• plod cytologie   patologie   MeSH
• předčasný porod MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• syndrom systémové zánětlivé reakce diagnóza   etiologie   MeSH
• vyšetření funkce trombocytů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• perinatologie a neonatologie
• infekční lékařství
• cytologie, klinická cytologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Extracellular vesicles (EVs) from liquid biopsies are extensively analyzed by flow cytometry, a technology that is continuously evolving. Thresholding utilizing a violet 405 nm laser side scatter (VSSC) has recently been implemented. Here, we collected set of large EV (lEV) samples from cord blood, which we analyzed using a standard flow cytometer improved via a 405 nm laser side scatter. Samples were analyzed using two distinct thresholding methods-one based on VSSC, and one based on VSSC combined with fluorescence thresholding on stained phosphatidylserine. Through these thresholding methods, we compared lEVs from pre-term births and control cord blood. Double-labeled lEVs with platelet CD36+/CD41+, activated platelet CD41+/CD62P+ and endothelial CD31+/CD105+ antibodies were used. Apart from comparing the two groups together, we also correlated measured lEVs with the thresholding methods. We also correlated the results of this study with data analyzed in our previous study in which we used a conventional 488 nm laser SSC. We did not find any difference between the two cord blood groups. However, we found highly concurrent data via our correlation of the thresholding methods, with correlation coefficients ranging from 0.80 to 0.96 even though the numbers of detected lEVs differed between thresholding methods. In conclusion, our approaches to thresholding provided concurrent data and it seems that improving the cytometer with the use of a VSSC increases its sensitivity, despite not being particularly critical to the validity of flow cytometric studies that compare pathological and physiological conditions in liquid biopsies.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Systemic infection may negatively modulate the development of cerebral white matter and long-term outcome of neonates. We analyzed the growth of corpus callosum (using cranial ultrasonography) and neurodevelopment (Bayley Scales of Infant Development, Third Edition) in 101 very low-birth-weight newborns. We observed significantly reduced corpus callosum length at 3 months of corrected age (44.5 mm vs 47.7 mm, P = .004) and diminished corpus callosum growth (0.07 mm/d vs 0.08 mm/d, P = .028) in infants who experienced systemic infection. The subgroup exhibited inferior neurodevelopmental outcomes with predominant motor impairment. The results suggest that length and growth of corpus callosum might be affected by systemic inflammatory response in preterm newborns. The changes in corpus callosum can contribute to adverse neurodevelopment at 2 years of corrected age. Serial ultrasonographic measurements of the corpus callosum may be suitable to identify preterm infants with increased risk of neurodevelopmental impairment.

• MeSH
• corpus callosum diagnostické zobrazování   růst a vývoj   MeSH
• kauzalita MeSH
• kohortové studie MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• neurovývojové poruchy epidemiologie   MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sepse epidemiologie   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Neonatální sepse (NS) je jednou z nejzávažnějších komplikací novorozeneckého období s vysokou mortalitou a závažnou dlouhodobou morbiditou. Neonatální sepse je momentálně velmi často také příčinou soudních sporů mezi zákonnými zástupci dítěte a poskytovateli zdravotní péče. Adekvátní diagnostika a včasná terapie NS jsou zásadními faktory, které ovlivňují prognózu dítěte. Optimální management NS však nezávisí pouze na exaktním posouzení dostupných klinických a laboratorních dat u novorozence, ale i na precizní analýze průběhu těhotenství a porodu. V souborném referátu autoři prezentují komplexní problematiku NS, základní dělení novorozeneckých sepsí, aktuální definice NS, doporučené klinické a laboratorní postupy v diagnostice NS, syndromu zánětlivé odpovědi plodu (Fetal Inflammatory Response Syndrome, FIRS), syndromu systémové zánětlivé odpovědi (Systemic Inflammatory Response Syndrome, SIRS) u novorozence a nový skórovací systém orgánového selhání.

Neonatal sepsis (NS) is one of the most serious complications of the neonatal period with high mortality and severe long-term morbidity. Neonatal sepsis is currently also very often the cause of litigations between the child's legal guardians and health care providers. Adequate diagnosis and early therapy of NS are essential factors that can affect the child´s prognosis. However, optimal management of NS depends not only on the exact assessment of available clinical and laboratory data of the newborn, but also on the precise analysis of the course of pregnancy and childbirth. In this comprehensive paper, authors present the complex issue of NS, the basic classification of neonatal sepsis, current definitions of NS, recommended clinical and laboratory procedures in the diagnosis of NS, fetal inflammatory response syndrome (FIRS), systemic inflammatory response syndrome (Systemic Inflammatory Response Syndrome, SIRS) in the neonate and the new organ failure scoring system.

• MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecká sepse * diagnóza   klasifikace   MeSH
• syndrom systémové zánětlivé reakce diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Novorozenecká sepse (NS) je definována na základě přítomnosti mikrobů v primárně sterilních tělních tekutinách a přítomnosti klinických a/nebo laboratorních známek systémové zánětlivé odpovědi. Vzhledem k nespecifickým klinickým projevům sepse a nízké senzitivitě hemokultury jsou pro diagnostiku a racionální terapii NS zásadní biologické ukazatele (biomarkery) infekce. V souborném referátu autoři prezentují současné možnosti stanovení biomarkerů v diagnostice NS. Standardně používanými biomarkery jsou změny v počtu leukocytů a neutrofilů, C-reaktivní protein, prokalcitonin a interleukin-6. Senzitivita a specificita u těchto standardně používaných markerů jsou však v prvních hodinách po narození relativně nízké. Intenzivně studovanými biomarkery NS jsou proteiny akutní fáze, cytokiny, povrchové antigeny leukocytů a jejich solubilní formy. Recentní studie prezentují možnost diagnostikovat infekci pomocí detekce extracelulárních vezikul (apoptotická tělíska, mikropartikule, exozomy), které jsou uvolňovány buňkami působením různých stresových signálů včetně infekce. Cílem souborného referátu je zhodnocení standardně používaných biomarkerů NS a prezentace nových biomarkerů, které mají potenciál zpřesnit diagnostiku a terapii NS.

Neonatal sepsis (NS) is defined as a presence of microorganisms in primarily sterile body fluids and a presence of clinical and/or laboratory signs of a systemic inflammatory response. Given that clinical signs of sepsis are non-specific and the sensitivity of blood culture is low, biological indicators (biomarkers) of infection are essential for the diagnosis and rational therapy of NS. In this comprehensive paper authors present the current possibilities of determining biomarkers in the diagnosis of NS. Commonly used biomarkers are changes in leukocyte and neutrophil counts, C-reactive protein, procalcitonin and interleukin-6. However, sensitivity and specificity of these standard markers are relatively low in the first hours after birth. Biomarkers of NS that are under intensive reasearch are acute-phase proteins, cytokines, leukocyte surface antigens and their soluble forms. Recent studies present the possibility of diagnosing infection by detecting extracellular vesicles (apoptotic bodies, microparticles, exosomes), which are released by cells after exposure to various stress signals, including infection. The aim of the comprehensive paper is to evaluate the standard biomarkers of NS and presentation of new biomarkers that have the potential to refine the diagnosis and therapy of NS.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecká sepse * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Plasma levels of circulating platelet extracellular vesicles (PEVs) are an emerging marker of platelet activation, thrombosis, inflammation, and endothelial dysfunction. Analysis of PEVs in cord blood of preterm newborns may reflect the underlying pathology and possibly serve as a new diagnostic and prognostic tool. However, collection, preparation and analysis of cord blood samples in clinical settings is a logistically complex process. We have studied the effect of delay in sample preparation and sample freezing on the PEV analysis by flow cytometry. PEVs in the cord blood plasma were identified after double labelling with monoclonal antibodies CD36+CD41 or CD41+CD62. Both, the delay and the freezing significantly affected the count and often also fluorescence of the detected PEVs. Additionally, our pilot study utilizing fresh cord blood samples of term and preterm newborns demonstrated significantly decreased CD36 and CD62 PEV fluorescence in preterm newborns. Our data highlight the importance of pre-analytical steps in the analysis of cord blood PEVs and suggest that not only the count, but also the level of PEV fluorescence may have possible diagnostic potential.

• MeSH
• extracelulární vezikuly * MeSH
• fetální krev * MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• pilotní projekty MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• zmrazování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• bakteriemie diagnóza   MeSH
• chorioamnionitida mikrobiologie   MeSH
• cytogenetické vyšetření metody   přístrojové vybavení   MeSH
• diagnostické techniky molekulární klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiologické techniky metody   MeSH
• odběr biologického vzorku MeSH
• plodová voda * mikrobiologie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   přístrojové vybavení   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• spektrometrie hmotnostní - ionizace laserem za účasti matrice metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Streptococcus agalactiae izolace a purifikace   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• chorioamnionitida * klasifikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozková obrna etiologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecká sepse etiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• periventrikulární leukomalacie etiologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• předčasný odtok plodové vody etiologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• pupečník mikrobiologie   patologie   MeSH
• syndrom respirační tísně novorozenců etiologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Different biomarkers are investigated to detect the causes of severe complications in preterm infants. Extracellular vesicles (EVs) are recognized as an important part of cell-to-cell communication, and their increased levels were reported in numerous pathological states. We aimed to increase our knowledge about the incidence of platelet and endothelial EVs in cord blood of preterm newborns using conventional flow cytometry. The presence of platelet (CD36+CD41+), activated platelet (CD41+CD62+), and endothelial (CD31+CD105+) EVs was analyzed. Immune electron microscopy was used to confirm the presence of EVs and the specificity of their labeling. The size of detected extracellular vesicles was in the range 400-2000 nm. The differences in the counts of EVs between the preterm and control group were not significant and no correlation of EVs count with gestation age was recorded. Cord blood plasma samples with free hemoglobin level > 1 mg/mL had more than threefold higher counts of CD36+CD41+ and CD41+CD62+ EVs (p < 0.001), while the count of CD31+CD105+ EVs was only moderately increased (p < 0.05). Further studies utilizing cytometers with improved sensitivity are needed to confirm that the analysis of large platelet and endothelial EVs mirrors the quantitative situation of their whole plasma assemblage.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl studie: Systémová zánětlivá odpověď plodu (FIRS – fetal inflammatory response syndrome) je závažná komplikace asociovaná se zvýšenou neonatální morbiditou a mortalitou. Včasná diagnostika FIRS je zásadní pro detekci rizikových skupin novorozenců. Cílem práce bylo zhodnotit korelaci hladin interleukinu-6 (IL-6), prokalcitoninu (PCT) a C-reaktivního proteinu (CRP) v pupečníkové krvi s histologicky prokázanou funisitidou/ chorioamnionitidou u vysoce rizikové populace novorozenců po předčasném porodu. Metodika: Odběr pupečníkové krve ke stanovení zánětlivých biomarkerů byl proveden okamžitě po porodu placenty a přerušení pupečníku. Zánětlivé změny v pupečníku a placentě byla hodnoceny recentním skórovacím systémem (Amsterdam Placental Workshop Group Consensus). Výsledky: Do studie bylo zařazeno 100 novorozenců (30,5 ± 2,5 týden těhotenství, porodní hmotnost 1 443 ± 566 g) po předčasném porodu a 21 zdravých donošených novorozenců. Histologicky byla chorioamnionitida diagnostikována u 19 % a chorioamnionitida s funisitidou u 7 % případů. Kritéria FIRS (funistis a/ nebo umbilikální IL-6 > 11 ng/ l) splnilo 33 novorozenců (33 %). FIRS statisticky signifikantně koreloval s leukocytózou u matky (p < 0,001), předčasným odtokem plodové vody (p < 0,001) a předčasnou děložní aktivitou (p < 0,0001) ve srovnání se skupinou bez FIRS. Hladiny zánětlivých parametrů (IL-6, PCT, CRP) v pupečníkové krvi byly statisticky signifikantně vyšší u skupiny FIRS pozitivní ve srovnání s nedonošenými a donošenými kontrolami (p < 0,0001). Kombinovaná mortalita a morbidita (bronchopulmonální dysplazie, intraventrikulární krvácení, periventrikulární leukomalacie) byla vyšší u novorozenců s FIRS (28,1 %) ve srovnání s novorozenci bez FIRS (22,4 %). Rozdíl však nebyl statisticky významný (p = 0,53). Závěr: Studie potvrdila korelaci mezi hladinami zánětlivých biomarkerů (IL-6, PCT, CRP) v pupečníkové krvi a přítomnost FIRS. Nebyl potvrzen signifikantně negativní vliv FIRS na neonatální morbiditu a mortalitu. Výsledek může být ovlivněn velikostí souboru a designem studie (zařazení pouze případů po porodu císařským řezem).

Objective: Fetal Inflammatory Response Syndrome (FIRS) is a serious complication accompanied by increased neonatal mortality and morbidity. Early diagnosis of FIRS is essential to detect high risk infants. The aim of the study was to evaluate the correlation between interleukin-6 
(IL-6), procalcitonin (PCT), C-reactive protein (CRP) in cord blood and histologically proven funisitis/ chorioamnionitis in high-risk infants after preterm birth. Methods: Blood sampling for the measurement of inflammatory biomarkers was performed immediately after placental delivery and umbilical cutting. Umbilical and placental inflammatory changes were assessed using a recently released scoring system (Amsterdam Placental Workshop Group Consensus). Results: One hundred preterm infants (30.5 ± 2.5 gestational week, birth weight 1,443 ± 566 grams) and 21 health term infants were analyzed. Histologic chorioamnionitis was confirmed in 19% cases and chorioamnionitis with funisitis in 7% cases. Thirty-three infants (33%) fulfilled criteria of FIRS (funistis and/ or umbilical IL-6 > 11 ng/ L). The presence of FIRS correlated significantly with maternal leukocytosis (P < 0.001), preterm premature rupture of membrane (P < 0.001) and preterm uterine contraction (P < 0.0001). In comparison to preterm and healthy term infants we found statistically significant higher levels of umbilical inflammatory biomarkers (IL-6, PCT, CRP) in FIRS group (P < 0.0001). Composite mortality and morbidity (bronchopulmonary dysplasia, intraventricular haemorrhage, periventricular leukomalacia) was higher in FIRS group (28.1 vs 22.4% in preterm group). However, the difference was not statistically significant (P = 0.53). Conclusion: Our study confirmed the correlation of umbilical inflammatory biomarkers levels (IL-6, PCT, CRP) and the presence of FIRS. We did not find significant adverse impact of FIRS on neonatal mortality and morbidity. Nevertheless, our results could be influenced by the size of study group and strict inclusion criteria (only cases after C-section were analyzed).

• MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• chorioamnionitida * diagnóza   MeSH
• fetální krev MeSH
• gestační stáří MeSH
• interleukin-6 MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec MeSH
• perinatální mortalita MeSH
• předčasný porod * MeSH
• prokalcitonin MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• novorozenec MeSH