• MeSH
• alfa-1-antitrypsin terapeutické užití   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH

• MeSH
• alfa-1-antitrypsin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * epidemiologie   genetika   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater etiologie   MeSH
• panniculitis etiologie   MeSH
• plicní emfyzém diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

BACKGROUND: This study aims to evaluate the clinical characteristics of COPD patients with AATD according to their age at diagnosis. METHODS: Data was obtained from the European Alpha-1 Research Collaboration (EARCO) registry, an international prospective cohort study. AATD patients with COPD registered between February 2020 and October 2024 were analysed. Clinical charateristics were compared between groups, stratified by age of AATD diagnosis as follows; <45, 45-65 and ≥65 years. A multivariable logistic regression model explored factors associated with age at diagnosis. RESULTS: A total of 1,565 AATD-COPD patients were included, with 18.2% receiving an AATD diagnosis at age ≥ 65. In univariate comparisons according to diagnosis age revealed that the prevalence of patients with Pi*ZZ mutation was lower in the ≥ 65 age group (47.1%) compared to the 45-65 (65.5%) and < 45 (78.5%) age groups. In contrast, the prevalence of Pi*SZ and Pi*SS were higher in the ≥ 65 group compared to the younger age groups. The proportion of never-smokers was highest in the ≥ 65 group (39.5%), whereas only 15.3% of patients under 45 were never-smokers. Multivariate analysis showed that; compared to never-smokers, former smoking (OR: 0.08; 95% CI: 0.03-0.23) and current smoking (OR: 0.43; 95% CI: 0.27-0.70) were negatively associated with a diagnosis at age ≥ 65 in all sample. Compared to the Pi*ZZ genotype, among all sample, Pi*SS was associated with more than a 3-fold increased likelihood of diagnosis at age ≥ 65 and when considering only index cases Pi*SZ was associated with diagnosis age of ≥ 65 (OR: 2.01, 95%CI: 1.01-4.04). Among patients with the Pi*ZZ, current smoking was negatively associated (OR:0.24,95%CI: 0.13-0.47) with a diagnosis at age ≥ 65, whereas higher FEV1% and serum AAT levels were positively associated with later diagnosis. CONCLUSION: Patients diagnosed at an older age had lower tobacco exposure and less severe disease. This suggests that subclinical symptoms may contribute to delays in diagnosis, as COPD features can be subtle or under-recognised until later in life. Our findings highlight the importance of considering AATD in all COPD patients, regardless of age, to avoid missed or delayed diagnoses.

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * epidemiologie   patofyziologie   etiologie   diagnóza   MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * komplikace   genetika   epidemiologie   MeSH
• kouření epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• Publikační typ
• zprávy MeSH

• MeSH
• alfa-1-antitrypsin aplikace a dávkování   ekonomika   krev   MeSH
• bronchiektazie diagnóza   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   genetika   MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * krev   MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí normy   MeSH
• lidé MeSH
• náklady na léky MeSH
• plicní emfyzém diagnóza   genetika   MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• usilovný výdechový objem účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Deficit alfa-1 antitrypsinu (AATD) je jednou z nejčastějších dědičných genetických poruch dospělých na světě postihující kromě funkce plic i jaterní tkáň a zřídka kůži. Stále se jedná o diagnózu, která je výrazně poddiagnostikovaná (1, 2). Poprvé byla popsána před více než 60 lety vědci ve švédské univerzitě Lund a je způsobena poruchou genu pro inhibitory serinových proteáz skupiny A1 (SERPINA1, chromozom 14q32.13, wild type M), který kóduje vznik alfa-1 antitrypsinu (AAT), nejdůležitější antiproteázy v plicích (3). Při AATD dochází k vytváření menšího množství AAT, k vytváření neplnohodnotného AAT nebo k produkci AAT nedochází. Nedostatečná/nesprávná tvorba AAT v játrech vedoucí k nižší sérové hladině, logicky vede ke snížení jeho koncentrace v plicích, což způsobuje časnější vznik panacinárního emfyzému, bronchiektázií (BE) a následně i vznik chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN, COPD). Případné hromadění defektních proteinů v játrech vede v dětství k cholestáze, v pozdějším věku ke zvýšení rizika jaterní cirhózy či dokonce karcinomu (CA) jater. Výše uvedená plicní postižení jsou způsobena převahou proteáz nad účinkem inhibitorů serinových proteáz, jejichž tvorba je u nosičů defektních alel nedostatečná (4–6). Kouření vede k zásadnímu urychlení patologických procesů v plíci, které probíhají také u nekouřící populace s AATD, avšak výrazně pomaleji než u kuřáků. Hlavně u nositelů homozygotní varianty PiZZ a Pi00 (Pi – proteinázový inhibitor) vede kouření poměrně záhy k těžkému snížení hladiny AAT v séru. Cílem současného přístupu k pacientům s AATD je časná diagnostika onemocnění, sledování v čase a správné načasovaní terapie včetně augmentační (4, 7, 8).

Alpha-1 antitrypsin deficiency (AATD) is one of the most common inherited genetic disorders in adults worldwide, affecting not only lung function but also liver tissue and, rarely, the skin. It is still a significantly underdiagnosed diagnosis (1, 2). First described more than 60 years ago by scientists at Lund University in Sweden, it is caused by a defect in the serine protease inhibitor group A1 gene (SERPINA1, chromosome 14q32.13, wild-type M), which codes for the production of alpha-1 antitrypsin (AAT), the major antiprotease in the lungs (3). In AATD, less AAT is produced, insufficient AAT is produced, or no AAT is produced. Inadequate/faulty AAT production in the liver leading to lower serum levels, logically leads to lower AAT concentrations in the lungs, causing earlier onset of panacinar emphysema, bronchiectasis (BE) and subsequently chronic obstructive pulmonary disease (COPD). The eventual accumulation of defective proteins in the liver leads to cholestasis in childhood and to an increased risk of cirrhosis or even carcinoma (CA) of the liver later in life. The abovementioned lung diseases are caused by the predominance of proteases over the effect of serine protease inhibitors, the production of which is deficient in carriers of defective alleles (4-6). Smoking significantly accelerates the pathological processes in the lungs, which also occur in the non-smoking population with AATD, but at a much slower rate than in smokers. Particularly in carriers of the homozygous PiZZ and Pi00 (Pi - proteinase inhibitor) variants, smoking leads to a relatively early and severe reduction in serum AAT levels. The current approach to patients with AATD is to diagnose the disease at an early stage, monitor the disease over time and determine the correct timing of therapy, including augmentation therapy (4, 7, 8).

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc etiologie   genetika   terapie   MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * epidemiologie   genetika   komplikace   MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Český registr deficitu alfa-1 antitrypsinu (AATD) shromažďuje vybraná klinická data jedinců s těžkými genotypy. Současná studie uvádí analýzu dopadu kouření jako rizikového faktoru k vývoji CHOPN u jedinců s těžkým AATD. Výsledky studie ukazují, že těžký AATD není nutně spojen s vývojem CHOPN, přibližně čtvrtina jedinců nemá při vstupu do registru žádné zjevné postižení respiračního systému. A pokud dojde k postižení respiračního systému, jeho klinická prezentace je u celoživotních nekuřáků ve srovnání s aktivními kuřáky opožděna v průměru o 20 let. Nekuřáctví je tudíž nejdůležitějším opatřením v prevenci i léčbě AATD.

The Czech alpha-1 antitrypsin deficiency (AATD) registry collects relevant clinical data on subjects with severe genotypes. This study presents analysis of smoking as a risk factor for clinical presentation of COPD in severe AATD. The study results show that severe AATD is not necessarily accompanied by the development of COPD, with approximately one quarter of subjects being free from any respiratory disorder when entered into the registry. In comparison with smokers, the clinical presentation of COPD is delayed by approximately 20 years in lifelong nonsmokers. Thus, smoking abstinence remains the main preventive and treatment modality in AATD.

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * diagnóza   komplikace   MeSH
• kouření * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Deficit a1-antitrypsinu (AATD) je autozomálně kodominantní onemocnění projevující se rozvojem emfyzému plic v mladém věku a onemocněním jater. Bodová mutace genu SERPINA1, který a1-antitrypsin (AAT) kóduje, způsobuje defektní sekundární strukturu proteinu, který se následně hromadí v endoplazmatickém retikulu hepatocytů a není transportován do krve a tělesných tekutin. Nedostatek AAT, který blokuje neutrofilní elastázu v plicích, tak umožní proteolytické poškození pojivové tkáně plic, což vede k rozvoji emfyzému plic. Jaterní onemocnění je způsobeno hromaděním mutovaného AAT v jaterních buňkách, což vede k proteotoxickému jaternímu poškození, které může vést až k jaterní cirhóze. Transplantace jater (LT) představuje jedinou kurativní metodu, po LT má příjemce jaterního štěpu fenotyp dárce orgánu a normální sérové koncentrace AAT. Indikace k LT má být zvážena u všech pacientů s AATD a konečným stadiem selhání jater. Tito nemocní mají být odesláni do transplantačního centra v okamžiku vzniku závažných komplikací, jako jsou variceální krvácení, ascites, encefalopatie, hepatorenální syndrom. U pacientů s hepatocelulárním karcinomem je LT optimální léčebnou metodou v případě časného, neresekabilního tumoru. Načasování LT je zcela zásadní, LT má být provedena dříve, než pacient vyvine život ohrožující komplikace jaterního onemocnění. LT má být zvažována u pacientů Child- -Pughovy klasifikace B a C a při MELD (Model of End-Stage Liver Disease) skóre 15 a vyšším. Přežití nemocných po LT je v současné době excelentní.

Alpha-1-antitrypsin deficiency (AATD) is an autosomal codominant genetic condition which manifests with lung emphysema at young age and with liver disease. A point mutation in the SERPINA1 gene, which encodes a1-antitrypsin (AAT), causes a defective secondary structure of the protein, which subsequently accumulates in the endoplasmic reticulum of hepatocytes and is not transported into the blood and body fluids. Deficiency of AAT, which inhibits neutrophil elastase in the lung, thus allows proteolytic damage to the connective tissue of the lung, leading to the development of emphysema. Liver disease is caused by the accumulation of the mutant AAT in liver cells, contributing to proteotoxic liver injury that can lead to liver cirrhosis. Liver transplantation (LT) is the only curative method; after LT, the recipient has the phenotype of the donor organ and normal serum AAT concentrations. The indication for LT should be considered in all patients with AATD and end-stage liver disease. The patients should be referred to the transplant centre when severe complications of liver cirrhosis, such as variceal bleeding, ascites, encephalopathy, and hepatorenal syndrome. In patients with hepatocellular carcinoma, LT represents an optimal treatment modality in the case of an early, unresectable tumour. The timing of LT is crucial; LT should be performed before the patient develops life-threatening complications of end-stage liver disease. LT should be considered in patients of Child-Pugh classification B and C and MELD score of 15 points or higher. Survival of patients after LT for AADT is excellent.

• MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• plicní emfyzém MeSH
• selhání jater terapie   MeSH
• transplantace jater * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND & AIMS: α1-Antitrypsin (AAT) is a major protease inhibitor produced by hepatocytes. The most relevant AAT mutation giving rise to AAT deficiency (AATD), the 'Pi∗Z' variant, causes harmful AAT protein accumulation in the liver, shortage of AAT in the systemic circulation, and thereby predisposes to liver and lung injury. Although intravenous AAT augmentation constitutes an established treatment of AATD-associated lung disease, its impact on the liver is unknown. METHODS: Liver-related parameters were assessed in a multinational cohort of 760 adults with severe AATD (Pi∗ZZ genotype) and available liver phenotyping, of whom 344 received augmentation therapy and 416 did not. Liver fibrosis was evaluated noninvasively via the serum test AST-to-platelet ratio index and via transient elastography-based liver stiffness measurement. Histologic parameters were compared in 15 Pi∗ZZ adults with and 35 without augmentation. RESULTS: Compared with nonaugmented subjects, augmented Pi∗ZZ individuals displayed lower serum liver enzyme levels (AST 71% vs 75% upper limit of normal, P < .001; bilirubin 49% vs 58% upper limit of normal, P = .019) and lower surrogate markers of fibrosis (AST-to-platelet ratio index 0.34 vs 0.38, P < .001; liver stiffness measurement 6.5 vs 7.2 kPa, P = .005). Among biopsied participants, augmented individuals had less pronounced liver fibrosis and less inflammatory foci but no differences in AAT accumulation were noted. CONCLUSIONS: The first evaluation of AAT augmentation on the Pi∗ZZ-related liver disease indicates liver safety of a widely used treatment for AATD-associated lung disease. Prospective studies are needed to confirm the beneficial effects and to demonstrate the potential efficacy of exogenous AAT in patients with Pi∗ZZ-associated liver disease.

• MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * komplikace   farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• fenotyp MeSH
• genotyp MeSH
• jaterní cirhóza etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je jedním z nejčastějších genetických onemocnění. Většina osob nese dvě kopie divoké alely M genu SERPINA1, který kóduje alfa-1-antitrypsin (AAT), a má normální AAT v krvi. Devadesát pět procent případů těžkého deficitu AAT je důsledkem homozygotní záměny Glu342Lys (alela Z), která je přítomna u 1 z 25 osob evropského původu. Mírný nedostatek AAT je obvykle důsledkem mutace Glu264Val (alela S). AAT je syntetizován v játrech a vylučován do krve, kde je jeho hlavní úlohou chránit plicní tkáň před působením neutrofilní elastázy. Bodové mutace mohou vést k precipitaci AAT v játrech, což vede k jaterní fibróze a cirhóze vlivem proteotoxického stresu („gain of function“). Naopak nedostatek cirkulujícího AAT predisponuje homozygoty s těžkým deficitem k časnému vzniku plicního emfyzému („loss of function“). Článek podává přehled současných poznatků o patofyziologii deficitu AAT, možnostech jeho diagnostiky a diskutuje možnosti léčby plicního onemocnění i nové možnosti léčby jaterního onemocnění.

Alpha-1-antitrypsin (AAT) deficiency (AATD) is one of the most common genetic disorders. Most people carry two copies of the wild-type M allele of the SERPINA1 gene, which encodes AAT, and have normal blood concentrations of AAT. Ninety-five percent of cases of severe AAT deficiency result from the homozygous Glu342Lys substitution (Z allele), which is present in 1 in 25 persons of European descent. Mild AAT deficiency is usually due to the Glu264Val mutation (S allele). AAT is synthesized in the liver and secreted into the blood. Its primary role is to protect lung tissue from neutrophil elastase attack. Point mutations can lead to the retention of AAT in the liver, leading to liver fibrosis and cirrhosis due to proteotoxic stress ("gain of function"), whereas the lack of circulating AAT predisposes homozygotes with severe deficiency to early onset of pulmonary emphysema ("loss of function"). This article reviews current knowledge of the pathophysiology of AAT deficiency, and its diagnostic options and discusses treatment options for pulmonary and novel treatment strategies in liver disease.

• MeSH
• alfa-1-antitrypsin krev   MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * diagnóza   farmakoterapie   genetika   komplikace   MeSH
• jaterní cirhóza diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• plicní emfyzém diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH