AV shunt Dotaz Zobrazit nápovědu
Ve 12 letém období bylo zalomeno 571 primárních a sekundárních spojek k hemodialýze. 88 spojek bylo založeno pomoci ePTFE protézy. Časná infekční komplikace se vyskytla u 5 nemocných, a to jen u autologních spojek. Pozdní infekční komplikací bylo postiženo 2,3 % spojek autologních a 7,95 % spojek z ePTFE. Infikovaná spojka může být příčinou další komplikace (trombóza spojky, krvácení, výduť, sepse) a vyžaduje často chirurgické ošetření.
Angioaccess procedures for hemodialysis over a 12-year period were retrospectively reviewed to ascertain the frequency of infectious complications. A total of 571 angioaccess procedures were performed including 88 e-polytetrafluoroethylene (ePTFE) grafts. Early infectious complications occurred only in 5 autologne fistulae. Late infectious complications developed in 2.3 % autogenous fistulae and in 7.95 % ePTFE grafts. Infected arteriovenous fistulae can be the cause of further complications (thrombosis, bleeding, aneurysm, sepsis) and call for surgical repair.
- MeSH
- arteriovenózní zkrat metody MeSH
- cévy transplantace MeSH
- psi MeSH
- výkony cévní chirurgie metody MeSH
- Check Tag
- psi MeSH
Ve 12 letém období bylo založeno 571 primárních a sekundárních spojek k hemodialýze. 88 spojek bylo založeno pomocí ePTFE protézy. Z těchto spojek bylo postiženo nekomplikovanou vydutí 1,24 % autologních a 5,7 % spojek z ePTFE. Vydutí s komplikací bylo postiženo 5,2 % autologních spojek a 5,7 % spojek z ePTFE. Jsou hodnoceny možnosti terapie této komplikace a autori se priklání k chirurgickému ošetření nekomplikované av spojky, protože za komplikace již není většinou možné při ošetření zachovat její funkci.
Angioaccess procedures for hemodialysis over a 12-year period were retrospectively reviewed to ascertain the frequency of aneurysm complications. A total of 571 angioaccess procedures were performed including 88 polytetrafluoroethylene grafts. 1.24 % autogenous fistulae and 5.7 % ePTFE grafts had uncomplicated aneurysm. Complicated (thrombosis, bleeding, infection) aneurysm occurred in 5,2 % autogenous fistulae and in 5,7 % PTFE grafts. The authors recommend a surgical repair of all angioaccess - asociated aneurysms in the time of uncomplicated occurrence. If the aneurysm is complicated, the risk of the function lose of the av shunt by surgical therapy increase.
- MeSH
- arteriovenózní zkrat škodlivé účinky MeSH
- cévní protézy škodlivé účinky MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nepravé aneurysma etiologie chirurgie patologie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl práce: Zhodnotit efektivitu rekanalizací privodných tepen dialyzačních zkratů. Materiál a metoda: V období 1/2000-10/2001 (22 měsíců) autori provedli endovaskulámí ošetření 580 nemocných se zkratem pro hemodialýzu. Z tohoto počtu byl u sedmi nemocných (1,2 %) zjištěn uzávěr privodné tepny zkratu a bylo indikováno endovaskulámí řešení. Základní diagnostická fistulografie byla u všech nemocných provedena cestou a. brachialis. U všech nemocných byl uzávěr řešen perkutánní transluminální angioplastikou (PTA). U šesti nemocných se jednalo o uzávěr a. radialis, z toho u pěti pri radiocefalické pištěli na předloktí, u jednoho se syntetickým hemodialyzačním graftem primým radiocefalickým. U jedné nemocné byla těsně stenózovaná a. ulnaris při uzávěmi ulnobazilického zkratu. Průměrný věk 4 žen a 3 mužů byl 66 let (rozmezí 54-85 let). Výsledky: Jeden výkon byl technicky neúspěšný, uzavřenou tepnou se autorům nepodarilo projít (14 %, n = 7). Ostatní výkony byly technicky úspěšné, nevyskytly se žádné komplikace v souvislosti s výkonem. Dva nemocní zemřeli do 5 měsíců od výkonu, u obou byl v době úmrtí zkrat průchodný. Jeden nemocný byl 6 měsíců od výkonu na vlastní žádost převeden na peritoneální hemodialýzu, v té době byl zkrat průchodný. U jednoho nemocného došlo k opakovanému uzávěru 1 měsíc po výkonu a byla provedena další rekanalizace, od ní je zkrat nyní 1 měsíc průchodný. Další dva nemocní jsou 3 a 8 měsíců od výkonu a zkrat je průchodný. Nemocní jsou kromě kontrol dialyzačních parametrů zváni k pravidelným fistulografiím v intervalu 3 měsíců. Zaver: Uzávěr privodných tepen u nemocných s dialyzačními zkraty je možnou pričinou malfunkce zkratu. K diagnóze prispívá provádění diagnostické fistulografie v indikovaných pripadech cestou a. brachialis. Rekanalizace endovaskulámí cestou nepatri k rutinním výkonům, výsledky autorů však ukazují, že je dobré se o ni pokusit a zvláště u starších nemocných tak oddálit chirurgické řešení, které u nich bývá mnohdy obtížné.
Objective: The aim of this report is to evaluate the efficacy of endovascular treatment of occlusions or stenoses of feeding arteries in dialysis shunt patients. Material and methods: In the interval from 1/2000-10/2001 (22 months) 300 patients with hemodialysis fistulas were examined in angiographic department. Among them, in six patients an occlusion and in one case a severe stenosis of a feeding artery was found. Diagnostic fistulography was performed via the transbrachial approach. Endovascular treatment was performed in the same session in all patients by means of percutaneous transluminal angioplasty (PTA). There were occlusions of the a. radialis in six patients, once stenosis of the ulnar artery. Five patients had a native radiocephalic fistula, one had a radiocephalic graft and one had a ulnobasilic native fistula. The mean age of 4 women and 3 men was 66 years (range from 54-85 years). Results: All but one procedure was technically successful. Once technical failure occurred, when authors did not succeded to penetrate the occlusion (14 %). No procedure related complications occurred. Two patients died five months after the procedure, both with a patent shunt. One patient started peritoneal dialysis six months after the procedure (his own wish) with a patent shunt. In one patient reocclusion of the artery occurred within one month and repeated intervention was done. The remaining two patients had three and eight months after the procedure a functional shut. They have regular controls after three-month internal. Conclusion: The occlusion of a feeding artery in haemodialysis shunt patients is a possible cause of shunt malfunction. It can be diagnosed when initial fistulography via the transbrachial approach is performed. Interventional treatment is a possible option, specially for elderly patients, when surgical treatment is difficult.
- MeSH
- arteria brachialis MeSH
- arteria radialis MeSH
- arteriální okluzní nemoci diagnóza etiologie terapie MeSH
- arteriovenózní zkrat MeSH
- balónková angioplastika metody přístrojové vybavení MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- arteria brachialis chirurgie MeSH
- arteriovenózní zkrat metody statistika a číselné údaje MeSH
- dialýza ledvin trendy MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paže chirurgie MeSH
- pooperační komplikace chirurgie patologie prevence a kontrola MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Předpokladem dlouhodobé a úspěšné péče o nemocné s nezvratným selháním ledvin je možnost opakovaného napojení na umělou ledvinu. Katetrizací velkých cév u akutních stavů, možnost dlouhodobého využití Perm – cathu, napojení na A. V. shunt, By–pass nebo cév ze syntetických vláken Goretex. Nejčastější způsob je A. V. shunt na horní končetině. Napojení pacienta se stalo rutinní práci dialyzačních sester. Přitom je to podmínka léčení a každé poškození píštěle může limitovat život nemocného. Této odpovědnosti jsou si sestry plně vědomy. Tento výkon je svěřen sestrám dokonale proškoleným v zásadách dezinfekce, sterility, hygieny, chirurgického způsobu založení A. V. shuntu, možnostech předcházení komplikací napojení a vyšetřovací metody průtoku A. V. shuntu a jejich úpravě . Na A. V. shunt klademe 3 základní požadavky: Dostupnost v potřebně dlouhém úsekuDostatečný příkon krve do přístroje. Nepřiměřené objemové zatěžování srdce pacienta shuntem. Proto hodnotíme každý A. V. shunt doplerometricky 1x měsíčně po založení, před zařazením do DDP, za měsíc po zahájení léčby a dále co 3–5 měsíců . Při klinických komplikacích je možnost doplerometrické vyšetření rozšířit o angiografii popřípadě PTA rekanalizaci. Podrobnější postup péče o A. V. shunt je předmětem našeho sdělení.
- MeSH
- angiografie využití MeSH
- arteriovenózní zkrat metody ošetřování MeSH
- rychlost toku krve MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- přehledy MeSH
