Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním.

Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.

• MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• hanba MeSH
• lidé MeSH
• psychometrie metody   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• vina MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cieľom výskumu bolo adaptovať zahraničný sebavýpoveďový dotazník Five-Facet Mindfulness Questionnaure (FFMQ) v slovenských podmienkach, overiť jeho psychometrické vlastnosti a autormi navrhovanú 5-faktorovú štruktúru. FFMQ je určený na meranie konštruktu všímavosť a jej piatich autormi identifikovaných aspektov (pozorovanie vlastných zážitkov, popisovanie vlastných zážitkov, konanie na základe uvedomovania, nehodnotenie vlastných zážitkov, nereagovanie na vlastné zážitky). Po zabezpečení spätného prekladu FFMQ realizovaného v spolupráci s jeho autorkou, sme na súbore 282 VŠ študentiek testovali jeho reliabilitu a konštruktovú validitu prostredníctvom nástrojov určených na meranie vnímanej emočnej inteligencie, úzkostlivosti, alexitýmie a ťažkostí s reguláciou emócií. Následne sme uskutočnili exploračnú faktorovú analýzu (EFA) položiek dotazníka. Ukázalo, že škála FFMQ predstavuje reliabilný a validný merací nástroj. Výsledky EFA potvrdili existenciu piatich faktorov v štruktúre slovenskej verzie FFMQ.

Problem: The aim of the present study was to adapt the English self-report questionnaire Five-Facet Mindfulness Questionnaure (FFMQ - Baer et al., 2006) to Slovak conditions as well as to evaluate its psychometric properties and to investigate its 5-factor structure reported by the authors. FFMQ is used to measure the construct of mindfulness and its 5 facets identified by the authors (i.e. observing inner experience, describing inner experience, acting with awareness, non-judging of inner experience, and non-reactivity to inner experience). Methods: After having done a back-translation in cooperation with the author of FFMQ, we evaluated its reliability and construct validity within the sample of 282 university female students and via the instruments used to measure perceived emotional intelligence (TMMS; Trait Meta-Mood Scale - Salovey et al., 1995), trait anxiety (STAI X-2; Stait-Trait Anxiety Inventory - Spielberger, Gorsuch, Lushene, 1970), alexithymia (TAS-20; Toronto Alexithymia Scale - Taylor, Bagby, Parker, 1992) and difficulties in emotion regulation (DERS; Difficulties in Emotion Regulation Scale - Gratz, Roemer, 2012). Statistical analysis: The structure of FFMQ questionnaire was examined via exploratory factor analysis (principal component, rotation oblimin). Pearson correlation analyses were conducted to test relationships between FFMQ scale and instruments used to measure related constructs. Cronbach coefficients alpha were calculated to assess internal consistency aspect of reliability of FFMQ scale and its subscales. Results: It has been shown, that FFMQ represents a reliable and valid instrument. The results of EFA indicated that there are five factors in the structure of the Slovak version of FFMQ. Study limitation: (a) measurement of mindfulness is self-reported; (b) the findings are limited to a sample of university female students.

• MeSH
• dospělí MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• osobnostní dotazník * statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie * metody   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• všímavost * klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• validační studie MeSH

BACKGROUND: Alcohol use is one of the leading public health concerns in the Czech Republic. Drinking motives play a vital role in both initiation and subsequent alcohol use. A revised version of the self-report Drinking Motives Questionnaire (DMQ-R) has been proposed to assess these motives. The present study aims to validate the DMQ-R in the Czech general population. METHODS: A total sample of 1,784 Czech participants completed a national survey. For the analysis, only a sub-sample of the past 12 months alcohol users was used: N = 1,123; 52.8% male; mean (SD) age = 40.2 (13.3). Drinking motives were assessed by the adopted Czech version of the DMQ-R. Both confirmatory (CFA) and exploratory factor analysis (EFA) were conducted to examine the factorial structure of the instrument. The age of the participant was additionally considered in the analysis (15-24 years as opposed to 25-64 years). RESULTS: The CFA supported the four-factor model in the 25-64 age group. The analysis supported the construct validity of the Social, Conformity, and Coping factors. The Enhancement factor retained only two items and was found to refer more to a domain of 'Pleasant Feeling'. For the 15-24 age group, the hypothesised four-factor structure was not corroborated. CONCLUSIONS: The Czech version of the DMQ-R was found to be a reliable measurement tool of the Social, Conformity, and Coping motives. Future research should investigate the dimensionality of the instrument items presumed to correspond to the Enhancement motives. This should be conducted particularly among adolescents and young adults aged 15-24 years, where administering the DMQ-R with a large enough sample is also needed.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• dospělí MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• motivace * MeSH
• pití alkoholu * psychologie   epidemiologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky normy   MeSH
• psychometrie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• validační studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: One of the most widely used instruments to measure depression in childhood and adolescence is Kovacs's Children's Depression Inventory (CDI). Even though this particular measure sparked massive interest among researchers, there is no clear consensus about its factorial structure. It has been suggested that inconsistencies in findings can be partly ascribed to the cultural context. The aim of this study was a) to examine and verify the factor structure of CDI in the Czech population and b) to assess gender-related psychometric differences using the mean and covariance structure (MACS) approach and differential item functioning (DIF) analysis. METHODS: The research sample consisted of 1,515 adolescents (ages 12 to 16 years, 53.7% female) from a non-clinical general population. Based on exploratory factor analysis (EFA) on a random subsample (N = 500), we proposed a model that was subsequently tested on the rest of the sample (N = 1,015) using confirmatory factor analysis (CFA). Following the MACS procedure, we assessed measurement invariance in boys and girls. The between-group comparison was further supplemented by a DIF analysis. RESULTS: The proposed hierarchical four-factor model (General Symptoms, Negative Self-Concept, Inefficiency, and Social Anhedonia) with a second-order factor of depression fitted the data reasonably well (χ2 = 1281.355; df = 320; RMSEA = 0.054, CFI = 0.925). Regarding gender differences, we found no substantial signs of measurement invariance using the MACS approach. Boys and girls differed in first-order latent means (girls scored higher on General Symptoms with a standardized mean difference of 0.52 and on Negative Self-Concept with a standardized mean difference of 0.31). DIF analysis identified three items with differential functioning. However, the levels of differential functioning were only marginal (in two items) or marginal/moderate and the presence of DIF does not substantially influence scoring of CDI. CONCLUSION: In the general adolescent population in the Czech Republic, the CDI can be considered a reliable instrument for screening purposes in clinical settings and for use in research practice. Instead of the originally proposed five-factor model, we recommend using the newly established four-factor structure. The measure seems to show only marginal psychometric differences with respect to gender, and overall measurement invariance in boys and girls seems to be a tenable assumption.

• MeSH
• chování mladistvých psychologie   MeSH
• deprese diagnóza   MeSH
• dítě MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pohlavní dimorfismus MeSH
• psychologické modely MeSH
• psychometrie metody   MeSH
• sebepojetí MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

The Guilt and Shame Experience Scale (GSES) is a new, brief self-report instrument for assessing experiences of guilt and shame. It includes two distinct scales: feelings of shame and feelings of guilt. The present report focuses on results from a final validation study using a nationally representative sample of 7899 adolescents (M age = 14.5 ± 1.1 years, 50.7% boys) who participated in the 2014 Health Behavior in School-aged Children study. For factor analysis, the dataset was divided into two groups. One group (n = 3950) was used for the Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (n = 3949) for the Confirmatory Factor Analysis (CFA). The EFA results in a one-factor model of the GSES scale, while the CFA suggests a two-factor solution mirroring two scales, feelings of shame and feelings of guilt. Both models have a good fit to the data, and the scale also showed high internal consistency (Cronbach's alpha = 0.89). A nonparametric comparison of different sociodemographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt and shame among girls, students of the ninth grade, and religious respondents. A comparison of the results to previously published results obtained from adults indicates that adolescence is a developmental period involving low differentiation between moral emotions like guilt and shame compared with adulthood. Moreover, positive association with religious attendance shows a need of addressing these issues in a pastoral care setting.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• emoce MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• hanba * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• psychometrie MeSH
• vina * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Objectives: Psychometric properties of the Czech version of the Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI-CZ) have been evaluated only in patients with chronic insomnia, and thus, it is unclear whether PSQI-CZ is suitable for use in other clinical and nonclinical populations. This study was aimed at examining the validity and reliability of the PSQI-CZ and at assessing whether the unidimensional or multidimensional scoring of the instrument would be recommended. Methods: A total of 524 adult subjects from the Czech population participated in the study. The internal consistency of PSQI was evaluated using Cronbach's alpha. The known-group validity was tested using the Kruskal-Wallis H test to verify the difference between patients with sleep disorders and healthy control sample. For testing the structural validity, a cross-validation approach was used with both exploratory factor analysis (EFA) and confirmatory factor analysis (CFA). For EFA, the maximum likelihood method with direct oblimin rotation and parallel analysis was used. Results: The internal consistency of PSQI-CZ items was moderate (α = 0.75). Receiver operating characteristic (ROC) curve analysis showed high specificity (0.79) and moderate sensitivity (0.64) using an optimal cut-off score of 10. The EFA revealed a 3-factor structure with factors labelled as "sleep duration and efficiency," "sleep disturbances and quality," and "sleep latency." The CFA showed that the emerged 3-factor model had a partly acceptable fit, which was better than other previously supported models. Conclusions: A high cut-off score of 10 is recommended to define poor sleep quality. Given the inconsistency of structural analyses, alternative scoring was not recommended. However, the individual components in addition to a total score should be interpreted when assessing sleep quality. We recommend editing and verifying the PSQI-CZ translation.

• MeSH
• dospělí MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spánku a bdění psychologie   MeSH
• překládání MeSH
• psychometrie přístrojové vybavení   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• ROC křivka MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: The Collaborative Outcome study on Health and Functioning during Infection Times (COH-FIT; www.coh-fit.com) is an anonymous and global online survey measuring health and functioning during the COVID-19 pandemic. The aim of this study was to test concurrently the validity of COH-FIT items and the internal validity of the co-primary outcome, a composite psychopathology "P-score". METHODS: The COH-FIT survey has been translated into 30 languages (two blind forward-translations, consensus, one independent English back-translation, final harmonization). To measure mental health, 1-4 items ("COH-FIT items") were extracted from validated questionnaires (e.g. Patient Health Questionnaire 9). COH-FIT items measured anxiety, depressive, post-traumatic, obsessive-compulsive, bipolar and psychotic symptoms, as well as stress, sleep and concentration. COH-FIT Items which correlated r ≥ 0.5 with validated companion questionnaires, were initially retained. A P-score factor structure was then identified from these items using exploratory factor analysis (EFA) and confirmatory factor analyses (CFA) on data split into training and validation sets. Consistency of results across languages, gender and age was assessed. RESULTS: From >150,000 adult responses by May 6th, 2022, a subset of 22,456 completed both COH-FIT items and validated questionnaires. Concurrent validity was consistently demonstrated across different languages for COH-FIT items. CFA confirmed EFA results of five first-order factors (anxiety, depression, post-traumatic, psychotic, psychophysiologic symptoms) and revealed a single second-order factor P-score, with high internal reliability (ω = 0.95). Factor structure was consistent across age and sex. CONCLUSIONS: COH-FIT is a valid instrument to globally measure mental health during infection times. The P-score is a valid measure of multidimensional mental health.

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• dospělí MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
• lidé MeSH
• pandemie * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuzné konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statisics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly realizovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šikmým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann-Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analýza však vyloučila unidimenzionalitu škály. S využitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dostatečnou shodu s daty. Metodou explorační faktorové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazuje v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným onstruktům. Výsledky studie přinášejí doporučení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezentativnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dalších populačních souborů.

Objectives. The study is focused on the psychometric properties of the Czech version of the Boredom Proneness Scale (BPS) evaluation. Sample and settings. The scale was completed by 661 secondary school students aged between 15 to 24 (M=17; SD=1,36) together with other measures of related constructs. Statistical analysis. Statistical analyses were realised using the environment of IBM SPSS Statistics (ver. 27) and JASP. Cronbachʼs α and McDonaldʼs ω were used to assess the internal consistency. Confirmatory factor analyses were performed to test the discriminant validity of different existing models. As none of them was a good fit to the present data, exploratory factor analysis using the Principal axis factoring method with promax solution was used to reveal specific factor structure within this sample. Correlation analysis was used for convergent validity estimation. Differences between men and women and with regard to grade point average were assessed using Mann-Whitney and Kruskal-Wallis tests. Results. The internal consistency of the BPS total score was adequate, but the item analysis did not confirm the scale to be unidimensional within this sample. Three-factor models derived from previous research studies were tested using the CFAs, but none of them was a reasonable fit to the data. Based on the results of EFA, a three-factor solution appeared to be the best fit to the sample. Despite the fact that one of the revealed factors could not have been fully mathematically supported, its validity and conceptual value within the BPS construct and with regard to other measured variables is further corroborated in this study. The study results indicate that the three-factor solution brings at least more subtle findings with regard to the relationship between the BPS and related constructs. Directions for further scale development and improvement are outlined in order to maximalize the research and diagnostic potential of the scale. Limitations: The major study limitation is related to the low representativeness of the research sample. Therefore, further research with different population samples is needed. Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuzné konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statistics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly realizovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šikmým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann-Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analýza však vyloučila unidimenzionalitu škály. S využitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dostatečnou shodu s daty. Metodou explorační faktorové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazuje v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným konstruktům. Výsledky studie přinášejí doporučení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezentativnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dalších populačních souborů.

Objectives. The main goal of the presented article is the investigation of music as a mood regulator in Slovak conditions based on the Music in Mood Regulation Scale (MMR). Sample and settings. The basis of the primary survey was a convenience sample consisting of 209 respondents. The sample has similar (but not the same) characteristics as the population. Hypotheses. Based on the professional literature, it was expected that the Slovak adaptation of the MMR scale would preserve the dimensions of the instrument. It was also the ambition of the article to examine certain segments in the context of dimensions of mood regulation and the characteristics of the respondents. The article has the ambition to investigate the influence of age and gender on the measure of music in mood regulation, where differences were expected. Statistical analyses. Descriptive and inferential statistics were used. An adaptation of the MMR to the conditions of Slovakia was made with the help of reliability rate estimators (Cronbachʼs α, McDonaldʼs ω, and item-rest correlation). The author also used exploratory factor analysis (EFA) and cluster analysis (the Two-Step Algorithm). Results. The tool had to be adapted to Slovakia’s conditions. It was found that music represents an important element of mood regulation. The age of the participants is an important factor in the degree of mood regulation. Based on exploratory factor analysis, there were seven mood regulation strategies identified. With the help of cluster analysis, they identified two segments that use the identified strategies to varying degrees. Limitations. Convenience sampling and only self-reported studies can be considered the main limitations of the article.

The study aimed to adapt the standardized Physical Activity Questionnaire for Older Children (PAQ-C) into the Czech language and assess its psychometric properties. A forwards-and-backwards translation method was carried out to prepare the Czech PAQ-C version (PAQ-C/CZ), followed by adjustments based on socio-cultural aspects. In the next phase, participants (n = 169) wore accelerometers for seven days. On the 8th day, participants completed the PAQ-C/CZ in school so that it was possible to determine the concurrent validity (correlation between the accelerometer and PAQ-C/CZ data, Spearman's r), internal consistency (Cronbach's alpha), item/scale properties (corrected item-total correlations, CITCs), and factor structure (exploratory factor analysis, EFA) for PAQ-C/CZ. In the last phase, participants (n = 63) completed the PAQ-C/CZ twice on two consecutive school days in the morning to determine the test-retest reliability (intraclass correlation coefficient, ICC; independent sample T-test). The PAQ-C/CZ indicated moderate internal consistency (alpha = 0.77), acceptable item/scale properties (CITCs = 0.29-0.61), and good test-retest reliability (ICC = 0.73-0.94). The EFA findings suggested a single factor model (factor load = 0.32-0.73) for PAQ-C/CZ, with items 2, 3, and 4 contributing low to the total score. Results on concurrent validity showed low but significant association (r = 0.28, p < 0.05) between accelerometer and PAQ-C/CZ data. Considering the study results, the PAQ-C/CZ can be recommended as a tool for moderate-to-vigorous physical activity assessment in large-sample research studies only, but with an emphasis on the interpretation of the correct results.

• MeSH
• akcelerometrie MeSH
• cvičení * MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• překládání MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH