HOBIT
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- Klíčová slova
- HOBIT,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- infarkt myokardu prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- odměny a ceny MeSH
- školy organizace a řízení MeSH
- zdravotní výchova * metody organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Úvod: Okamžitá reakce přihlížejícího nebo samotného pacienta na příznaky cévní mozkové příhody je hlavní a nejdůležitější krok pro včasné, a tím pádem efektivní zahájení léčby. Celosvětově probíhala řada kampaní s cílem zvýšit povědomí o cévní mozkové příhodě, jejich dopad je ale nejasný. Metoda: Ve dvou databázích byly vyhledány články shrnující výsledky vzdělávacích osvětových kampaní o cévní mozkové příhodě. Později byly přidány ještě tři články věnující se kampaním zaměřeným na děti. Všechny tyto články byly hodnoceny s cílem získat přehled a kontext pro uvedení českého vzdělávacího programu HOBIT. Výsledky: Do přehledu bylo zahrnuto 39 studií. Všechny studie popisují uspořádání vzdělávacích kampaní. Vzdělávání probíhalo za využití různých způsobů šíření informací, placených i neplacených médií, bylo zaměřeno na dospělou populaci nebo specifické skupiny a bylo organizováno jako jednorázové události nebo dlouhodobé kampaně. Kvůli rozdílným přístupům k měření efektivity kampaní, která byla zjišťována jako "znalosti o cévní mozkové příhodě" nebo "jednání v případě podezření na cévní mozkovou příhodu", byla efektivita kampaní obtížně srovnatelná. Šest studií ukázalo, že je díky kampaním možné zlepšit chování populace v případě vzniku cévní mozkové příhody. Dvacet publikací svědčilo o zlepšení znalostí, z nich ale šest selhalo ve zlepšení reakce na vznik příznaků. Dvě studie představily neúspěšné kampaně. Výsledky tří kampaní zaměřených na děti naznačovaly, že vzdělávání dětí by mohlo být efektivní i v dlouhodobé perspektivě. Závěr: Vzdělávání dospělých týkající se cévní mozkové příhody je nákladné a efektivita je omezená nebo žádná. Slibným řešením je vzdělávání dětí ve školách.
Background: Immediate response to stroke symptoms by a stroke victim or bystander is the first and most critical step for short onset to treatment time, and thus for effective acute stroke treatments. Different campaigns to increase the stroke awareness have been implemented worldwide, but their impact is unclear. Methods: Two databases were explored for papers evaluating stroke educational campaigns. Later, three more papers evaluating campaigns targeted to children were added. All of these papers were evaluated to gain a complex picture and context to introduce Czech educational program HOBIT. Results: Thirty-nine studies were involved into the review. All studies described the design of educational campaigns. Campaigns were conducted with advertising strategies using different types of paid or unpaid media, were targeting general adult population or specific subgroups and were designed as one-single event or long-term advertising. The measurement of the campaign outcomes either as the "stroke knowledge" or the "stroke response action" made it difficult to compare all of these campaigns in terms of efficacy together. Six studies showed that campaigns can improve population behavior in case of stroke. Twenty publications indicated that campaigns can increase the stroke knowledge, however, six of these revealed that campaigns failed to improve the behavioral intention. Two studies presented inefficient campaigns. Three campaigns targeted to children seemed to be efficient even in longer terms. Conclusion: Educating adults about stroke is costly and its efficacy is either limited or not present. The promising solution is educating children at schools.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- podpora zdraví MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- zdravotní výchova * metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
... DBSAH -- Úvod 13 -- Kapitola 1: Anatomie nehody 21 -- Kapitola 2: Mokřina věrnosti 35 -- Kapitola 3: Hobit ...
1. vyd. v českém jazyce 186 s. : il. ; 22 cm
Proč je často tak složité prodat zlevněné kvalitní zboží nebo ukončit nefungující vztah? Jak to, že dáme na rady někoho jen proto, že je vlivný? A proč tak snadno propadáme kouzlu lidí, kteří pro nás mohou být nebezpeční? Pokud si myslíte, že znáte své myšlenkové pochody, pak se nad tím zamyslete. A myslíte-li si, že uvažujete racionálně, pak vás tato kniha může přesvědčit o opaku. Autoři Ori a Rom Brafmanovi na mnoha příkladech ze světa financí, sportu, politiky i každodenního života odhalují, že naše chování často řídí skryté síly, které nás svádějí k iracionálním činům. Srozumitelnou a zábavnou formou popisují a vysvětlují situace, v nichž se překvapivě často necháváme svést z cesty zdravého rozumu.
- MeSH
- chování a mechanismy chování MeSH
- emoce MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- intuice MeSH
- myšlení MeSH
- Konspekt
- Vyšší duševní procesy
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
- NLK Publikační typ
- studie
1. elektronické vydání 1 online zdroj (224 stran)
"Biblee" pro všechny Tolkienovy fanoušky, pro všechny obdivovatele literatury fantasy. Co je skutečná Středozemě, obydlená hobity, elfy, trpaslíky, troly, čaroději, skřety a jinými bájnými bytostmi, do níž nás uvádí Tolkien ve svých románech Hobit a Pán prstenů? V civilním životě ctihodný profesor, znalec staré angličtiny a skandinávských jazyků, jenž se nikdy netajil tím, že Středozemě není žádný imaginární svět, ale že její kořeny najdeme v mytických představách Anglosasů, Keltů, vikingů a Germánů. Při své tvorbě měl tedy z čeho čerpat a to, do jakých souvislostí ve svých příbězích tyto mýty zasadil a jak s nimi pracoval, je překvapující a bezesporu fascinující. Odkud bral jména svých knižních hrdinů? Kde bral inspiraci? Vysvětleno je to v této knize, která bude jistě pro českého čtenáře velkým zážitkem.; Biblee\" pro všechny Tolkienovy fanoušky, pro všechny obdivovatele literatury fantasy. Co je skutečná Středozemě, obydlená hobity, elfy, trpaslíky, troly, čaroději, skřety a jinými bájnými bytostmi, do níž nás uvádí Tolkien ve svých románech Hobit a Pán prstenů? V civilním životě ctihodný profesor, znalec staré angličtiny a skandinávských jazyků, jenž se nikdy netajil tím, že Středozemě není žádný imaginární svět, ale že její kořeny najdeme v mytických představách Anglosasů, Keltů, vikingů a Germánů. Při své tvorbě měl tedy z čeho čerpat a to, do jakých souvislostí ve svých příbězích tyto mýty zasadil a jak s nimi pracoval, je překvapující a bezesporu fascinující. Odkud bral jména svých knižních hrdinů? Kde bral inspiraci? Vysvětleno je to v této knize, která bude jistě pro českého čtenáře velkým zážitkem.
