• MeSH
• hematologické testy MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• sérologické testy MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• biochemie
• chemie, klinická chemie

• MeSH
• porod MeSH
• porodní bolesti terapie   MeSH
• porodnická analgezie MeSH
• porodnická anestezie MeSH
• porodnictví MeSH
• vedení porodu MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví

Data publikována v tomto doporučeném postupu vycházejí z předchozího doporučeného postupu Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny (SPFM) ČGPS [55], zahraničních odborných doporučení a dat recenzovaných odborných článků. Základním podkladem tohoto postupu je především doporučený postup kanadské odborné společnosti SOGC: Induction of labor, No. 296, 2013 (reviewed 2015) [61]. Tato přehledová publikace doplňuje shodně jmenovaný doporučený postup formou literárního review a podrobněji se vyjadřuje k některým bodům z doporučeného postupu.

Data published in this guideline are based on previous guideline issued by Society of Perinatal Medicine of Czech Gynecological and Obstetrical Society (ČGPS) [55], international guidelines and data from peer-reviewed journals. The fundamental document for this guideline is guideline issued by The Society of Obstetricians and Gynaecologists of Canada (SOGS) Induction of labor, No. 296, 2013 (reviewed 2015) [61]. The literature review is added to the aforementioned document and some of its recommendations are further discussed in this guideline.

• MeSH
• indukovaný porod * normy   MeSH
• komplikace těhotenství diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• oxytocin MeSH
• porod MeSH
• prevalence MeSH
• prostaglandiny E MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diagnostické vybavení MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařství
• chemie, klinická chemie

The initiation of human parturition is not fully understood to date. The data from animal experiments demonstrate that the primary impulse for the initiation of physiological labor arises from the fetal hypothalamo-pituitary-adrenal axis (HPA). HPA is responsible for the stimulation of steroid synthesis and prostaglandin production and, in turn, the cervical dilation and the beginning of myometrial contractions. Animal experiments, however, are only partly suitable for understanding the mechanism of human labor due to substantial species-specificity. In human, the changing levels of placental CRH control the production of fetal and placental steroids. The fundamental pathogenic manifestation of spontaneous preterm labor is inflammation and similar processes also underlie the full term one. While in full term labor it is not yet precisely known what starts this process, in the preterm one, several factors have been discussed like infection, uteroplacental ischemia, and hormonal abnormalities (progesterone- or CRH-related). Inflammatory processes affect both the mother and the fetus. Fetal inflammatory response (FIRS), which can be expected for children born preterm, is frequently associated with long-term complications, in particular neurological and pulmonary. Research in this field is therefore aimed at predicting preterm labor, and on predicting the fetal inflammatory response. The role of progesterone and its receptors in the pathophysiology of preterm labor are likewise intensively studied. Clinical results on the use of additive doses of progesterone in secondary prevention of preterm labor and current experimental studies point to progesterone and its receptors playing a key role in the pathophysiology of preterm labor. This article is part of a Special Issue entitled 'Pregnancy and Steroids'.

• MeSH
• lidé MeSH
• mediátory zánětu fyziologie   MeSH
• předčasná porodní činnost imunologie   metabolismus   MeSH
• progesteron fyziologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• zánět metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• cervix uteri fyziologie   MeSH
• indukovaný porod MeSH
• management nemoci MeSH
• oxytocin farmakologie   MeSH
• porod MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Publikační typ
• firemní časopisy

Ciele štúdie: Určiť možnosť detekcie cirkulačnej variability v ductus venosus pomocou dopplerovskej prietokometrie počas prvej doby pôrodnej mimo kontrakčnej aktivity uteru. Metodika: Prospektívna prierezová štúdia zahrňujúca 23 zdravých tehotných žien s fyziologickým priebehom gravidity. Maximálna prietoková rýchlosť počas komorovej systoly (S) a kontrakcie predsiení (A) bola registrovaná z prietokovej krivky ductus venosus v období mimo kontrakčnej activity uteru. Venózny index pulzatility (DV PIV) a index rezistencie (DVI) boli takisto vyhodnotené. Názov a sídlo pracoviska: Gynekologicko-pôrodnícka klinika, Jesseniova lekárska fakulta, Univerzita Komenského, Martin. Výsledky: Akceptovateľné prietokové krivky k hodnoteniu duktálnej venóznej cirkulácie sme získali u 19 plodov (83 %). Priemerná hodnota (± SD) indexu rezistencie a indexu pulzatility pre ductus venosus bola 0,46 ± 0,07 (95% CI: 0,42-0,49), respektíve 0,57 ± 0,12 (95% CI: 0,51-0,63). Priemerná hodnota (± SD) maximálnej prietokovej rýchlosti počas ventrikulárnej (S) a atriálnej kontrakcie (A) bola 65 ± 8 cm/s respektíve 35 ± 5 cm/s. Záver: Vyšetrenie prietokových parametrov v ductus venosus je možné vykonať i počas pôrodu. Naše zistenie prispieva k rozšíreniu možností lepšieho zhodnotenia intrauterinného stavu plodu a dáva podklad k nevyhnutnému určeniu fyziologických referenčných hodnôt pre tieto cirkulačné parametre v budúcnosti.

Objective: To assess feasibility and physiological variation of fetal ductus venosus Doppler velocimetry during the first stage of labor between uterine contractions. Study design: A prospective cross-sectional study including 23 healthy women with low-risk pregnancies. Maximum velocities during ventricular systole (S) and atrial contraction (A) were recorded in the ductus venosus between contractions. Pulsatility index for veins (DV PIV) and the ductus venosus index (DVI) were also calculated. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Jessenius Faculty of Medicine, Comenius University, Martin. Results: Acceptable ductus venosus waveforms were acquired in 19 fetuses (83%). The mean ± SD values of the ductus venosus index and the pulsatility index were 0.46 ± 0.07 (95% CI: 0.42-0.49) and 0.57 ± 0.12 (95% CI: 0.51-0.63), respectively. The mean ± SD values of maximum velocities during ventricular systole (S) and atrial contraction (A) were 65 ± 8 cm/s and 35 ± 5 cm/s, respectively. Conclusion: Ductus venosus blood flow velocities can be assessed during labor. This calls for an extension of the detection possibilities of intrauterine fetal status and gives an idea to establish reference ranges for these circulation parameters during labor in the future.

• MeSH
• hemodynamika fyziologie   MeSH
• hypoxie plodu diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• první doba porodní MeSH
• rychlost toku krve MeSH
• systola MeSH
• ultrasonografie dopplerovská metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• vény MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

OBJECTIVE: To determine the incidence and range of anal dilation during the final phase of the second stage of labor and shortly after delivery; determine whether parity affects anal dilation; and obtain anthropometric data for future projects. METHODS: The anal diameter was measured on admission, when the fetal head crowned, and after suturing perineal injury in 142 women delivered between August 2008 and May 2009 at University Hospital Pilsen and District Hospital Klatovy, in the Czech Republic. RESULTS: The anus was dilated during the second stage of labor in all women, and differences between primiparas and multiparas were not significant. The medians for both the anteroposterior and transverse diameters were 25 mm. No measured variable was statistically associated with anal sphincter dilation. CONCLUSION: Anal dilation during the second stage of labor causes anthropometric changes to the perineum. This ought to be considered when designing anthropometric studies and in studies aiming at minimizing anal sphincter trauma during delivery.

• MeSH
• anální kanál zranění   patologie   MeSH
• dilatace patologická patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• druhá doba porodní MeSH
• incidence MeSH
• kohortové studie MeSH
• komplikace porodu epidemiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• perineum zranění   MeSH
• porodnické kleště škodlivé účinky   MeSH
• těhotenství MeSH
• vedení porodu škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• císařský řez MeSH
• porodní bolesti MeSH
• předčasný porod MeSH
• premenstruační syndrom MeSH
• vedení porodu MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví