Nonischemic
Dotaz
Zobrazit nápovědu
BACKGROUND: Patients with coronary artery disease (CAD) may have ventricular tachycardia (VT) from a separate nonischemic process. Catheter ablation in these patients can be misguided by abnormalities of coronary arteries. OBJECTIVE: To identify (1) the prevalence of unanticipated nonischemic VT in patients with known CAD presenting with VT and (2) the substrate and VT characteristics of this unique subset of patients. METHODS: We examined consecutive patients referred for VT catheter ablation who had a history of myocardial infarction and angiography documented CAD with presumed ischemic VT. Patients with low-voltage zones and/or VT origin inconsistent with CAD distribution were included for further analysis. RESULTS: Of 732 patients, 9 (1.2%) (7 men; median age 74 years; ejection fraction 30%) fulfilled inclusion criteria. Endocardial left ventricular scar inconsistent with CAD distribution was found in 8 patients. In 1 patient, only epicardial left ventricular scar was found. The distribution of low voltage (<1.5 mV) was predominantly around the aortic and mitral valves. Thirty-one VTs were induced in 8 patients. Most VTs had right bundle branch block (68%); of these VTs, 67% had an R/S transition zone later than lead V4 consistent with basal VT origin. Epicardial ablation was necessary in 2 patients. During follow-up (30 [25-39] months), 7 of 9 patients (78%) were free of recurrent VT. CONCLUSIONS: A small but important subgroup of patients with CAD and VT has a nonischemic substrate/etiology for VT. The presence of multiple VTs with basal origin suggests a potential nonischemic perivalvular substrate and possible need for epicardial VT ablation.
- MeSH
- kardiomyopatie komplikace epidemiologie patofyziologie MeSH
- katetrizační ablace MeSH
- komorová tachykardie komplikace epidemiologie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- mapování potenciálů tělesného povrchu MeSH
- následné studie MeSH
- nemoci koronárních tepen komplikace diagnóza patofyziologie MeSH
- prevalence MeSH
- prognóza MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The causes of nonischemic dilated cardiomyopathy are classified as genetic or nongenetic, but environmental factors such as metal pollutants may interact with genetic susceptibility. The presence of metal particles has been detected in the myocardium, including in those patients with dilated cardiomyopathy. It is also known that hypersensitivity reactions can induce inflammation in tissue. The present study aimed to verify if metal-induced delayed-type hypersensitivity is present in patients with nonischemic dilated cardiomyopathy. The patient group consisted of 30 patients with newly diagnosed dilated cardiomyopathy; the control group comprised 41 healthy subjects. All patients and control subjects provided blood samples for lymphocyte transformation testing (MELISA®) to assess possible hypersensitivity to seven common metals. Specific exposure to metals was based on interview data. Results showed that exposure to cadmium and lead (p = 0.0002), aluminum (p = 0.0006), nickel (p = 0.0012), and chromium (p = 0.0065) was more often reported by patients than controls. The patients also had significantly more frequent hypersensitivity reactions to mercury (26.7% vs. 7.3%, p = 0.014624), nickel (40% vs. 12.2%, p = 0.02341), and silver (20% vs. 4.8%, p = 0.025468) than the control group. Patients with dilated cardiomyopathy had greater exposure to certain metals compared with healthy controls. Hypersensitivity to metals was more frequent in patients with dilated cardiomyopathy, suggesting a possible association that warrants further investigation.
- MeSH
- aktivace lymfocytů MeSH
- biopsie MeSH
- dilatační kardiomyopatie komplikace diagnóza patofyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- kovy škodlivé účinky MeSH
- kultivované buňky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pozdní přecitlivělost diagnóza etiologie imunologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
INTRODUCTION: The MADIT-RIT trial demonstrated reduction of inappropriate and appropriate ICD therapies and mortality by high-rate cut-off and 60-second-delayed VT therapy ICD programming in patients with a primary prophylactic ICD indication. The aim of this analysis was to study effects of MADIT-RIT ICD programming in patients with ischemic and nonischemic cardiomyopathy. METHODS AND RESULTS: First and total occurrences of both inappropriate and appropriate ICD therapies were analyzed by multivariate Cox models in 791 (53%) patients with ischemic and 707 (47%) patients with nonischemic cardiomyopathy. Patients with ischemic and nonischemic cardiomyopathy had similar incidence of first inappropriate (9% and 11%, P = 0.21) and first appropriate ICD therapy (11.6% and 14.1%, P = 0.15). Patients with ischemic cardiomyopathy had higher mortality rate (6.1% vs. 3.3%, P = 0.01). MADIT-RIT high-rate cut-off (arm B) and delayed VT therapy ICD programming (arm C) compared with conventional (arm A) ICD programming were associated with a significant risk reduction of first inappropriate and appropriate ICD therapy in patients with ischemic and nonischemic cardiomyopathy (HR range 0.11-0.34, P < 0.001 for all comparisons). Occurrence of total inappropriate and appropriate ICD therapies was significantly reduced by high-rate cut-off ICD programming and delayed VT therapy ICD programming in both ischemic and nonischemic cardiomyopathy patients. CONCLUSION: High-rate cut-off and delayed VT therapy ICD programming are associated with significant reduction in first and total inappropriate and appropriate ICD therapy in patients with ischemic and nonischemic cardiomyopathy.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- defibrilátory implantabilní * MeSH
- design vybavení MeSH
- elektrická defibrilace škodlivé účinky přístrojové vybavení mortalita MeSH
- elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
- ischemická choroba srdeční komplikace diagnóza mortalita MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- kardiomyopatie diagnóza etiologie mortalita patofyziologie MeSH
- komorová tachykardie diagnóza etiologie mortalita patofyziologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multivariační analýza MeSH
- náhlá srdeční smrt etiologie prevence a kontrola MeSH
- počítačové zpracování signálu MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rozdělení chí kvadrát MeSH
- selhání zařízení * MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- Izrael MeSH
- Spojené státy americké MeSH
- MeSH
- injekce využití MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- makulární edém MeSH
- okluze retinální žíly komplikace MeSH
- sklivec účinky léků MeSH
- triamcinolonacetonid aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- recenze MeSH
Ciele: Porovnať včasné a strednedobé výsledky plastických operácií mitrálnej chlopne u pacientov s ischemickou mitrálnou regurgitáciou a neischemickou mitrálnou regurgitáciou. Porovnať výskyt a vplyv komorbidít na frekvenciu včasnej a strednodobej mortality. Metodika: 82 pacientov s rekonštrukciou mitrálnej chlopne, zaradených do dvoch skupín podľa etiológie mitrálnej regurgitácie. V skupine s ischemickou mitrálnou regurgitáciou bolo 51 (62,2 %) a v skupine s neischemickou mitrálnou regurgitáciou bolo 31 (37,8 %) pacientov. Diabetes mellitus bol u 21 (41,2 % – skupina s ischemickou mitrálnou regurgitáciou) a 4 (12,9 % – skupina s neischemickou mitrálnou regurgitáciou); chronická renálna insuficiencia bola u 11 (21,6 % – skupina s ischemickou mitrálnou regurgitáciou) a 2 (6,5 % – skupina s neischemickou mitrálnou regurgitáciou), infarkt myokardu bol u 31 (60,8 % – skupina s ischemickou mitrálnou regurgitáciou) a 2 (6,5 % – skupina s neischemickou mitrálnou regurgitáciou), chronická obštrukčná bronchopulmonálna choroba bola u 15 (29,4 % – skupina s ischemickou mitrálnou regurgitáciou) a 7 (22,6 % – skupina s neischemickou mitrálnou regurgitáciou) prípadov. Základným vyšetrením bolo echokardiografické vyšetrenie a vyhodnotenie funkčnej skupiny NYHA. Kontrolné echokardiografické vyšetrenia sme vykonali pri ukončení hospitalizácie a následne v 6-mesačných intervaloch až do 24 mesiaca po operácii. Posledné echokardiografické vyšetrenie a vyhodnotenie funkčnej skupiny NYHA sme vykonali tri roky po operácii. Všetky výpočty boli vykonané pomocou dostupného štatistického balíku (SPSS 16.0 pre Windows). Prežitie bolo vypočítané analýzou podľa Kaplana-Meiera. Na určenie štatistickej významnosti rozdielu priemerov sme použili ANOVA test. Výsledky: Podľa univariabilnej analýzy u pacientov s ischemickou mitrálnou regurgitáciou bol vyšší vek, vyššia komorbidita (p < 0,05, s výnimkou chronické obštrukčné bronchopulmonálne choroby), nižšia ejekčná frakcia, nižšia trieda NYHA. Kaplanova-Meierova krivka prežitia bola horšia v skupine s ischemickou mitrálnou regurgitáciou oproti pacientom s neischemickou mitrálnou regurgitáciou (p = 0,379). Hospitalizačná mortalita bola 7,8 % (4 z 51) v skupine s ischemickou mitrálnou regurgitáciou a 6,5 % (2 z 31) v skupine s neischemickou mitrálnou regurgitáciou. Z hľadiska prežívania boli dôležité z komorbidít chronická renálna insuficiencia (66 % u zomrelých oproti 12 % prežívajúcich), DM (83,3 % oproti 26,7 %). Infarkt myokardu bol štatisticky nevýznamný. Mortalita do jedného roku včítane hospitalizačnej mortality bola 13 % (deväť pacientov). Významným prediktorom včasnej a strednedobej mortality bol DM (p = 0,002) a chronická renálna insuficiencia (p < 0,001). Štatisticky významným prediktorom je aj čas mimotelového obehu (p < 0,001), veľkosť ľavej komory v systole (p = 0,015) aj v diastole (p = 0,005). Vek, stupeň mitrálnej regurgitácie predoperačne, funkčná skupina NYHA a EF nemali významný vplyv na strednedobé výsledky po operácii. Vývoj stupňa mitrálnej regurgitácie počas kontrolovaného obdobia sa nelíšil štatisticky významne medzi skupinami. Záver: Napriek viacerým komorbiditám, postihujúcim pacientov s ischemickou mitrálnou regurgitáciou, rekonštrukcie mitrálnej chlopne dávajú porovnateľne dobré výsledky ako pri NIMR. Komplexný prístup k oprave funkčnej ischemickej mitrálnej regurgitácie má dobré a trvalé výsledky. Dlhodobé prežívanie je skôr ovplyvnené východiskovými charakteristikami pacientov a komorbiditou ako ischemickou príčinou mitrálnej regurgitácia per se.
Objective: First, to compare early and midterm results of mitral valve repair in patients with ischemic mitral regurgitation (IMR) and nonischemic mitral regurgitation (NIMR). Second, to compare the incidence and effect of comorbidities on early and midterm mortality rates. Methods: A total of 82 patients undergoing mitral valve repair was divided into two groups based on mitral regurgitation etiology. The IMR group included 51 (62.2%) patients and the NIMR group included 31 (37.8%) patients. Diabetes mellitus (DM) was present in 21 cases (41.2% – IMR group) and 4 cases (12.9% – NIMR group); chronic renal insufficiency (CRI) was present in 11 cases (21.6% – IMR) and 2 cases (6.5% – NIMR), myocardial infarction (MI) occurred in 31 cases (60.8% – IMR) and 2 cases (6.5% – NIMR), chronic obstructive pulmonary disease (COPD) occurred in 15 cases (29.4% – IMR) and 7 cases (22.6% – NIMR). Echocardiography was the basic examination method that was used. Follow-up echocardiography was performed postoperatively and after 6, 12, 18, 24, and 36 months. Patients’ characteristics and outcomes were compared using univariate, multivariate (ANOVA test) and Kaplan-Meier analyses (SPSS 16.0 for Windows). Results: IMR patients were older, had more comorbidities (p < 0.05, excepting COPD), lower ejection fraction, and lower NYHA. The Kaplan-Meier survival curve was worse in the IMR group compared to NIMR (p = 0.379). In-hospital mortality rate was 7.8% (4 of 51 patients) in the IMR group and 6.5% (2 of 31 patients) in the NIMR group. In terms of survival, the following comorbidities were important, CRI occurred in 66% of those who died compared to 12% of those who survived, DM (83.3% compared to 26.7%). IM was not statistically significant. The one-year mortality was 13% (9 patients). DM was identified as a significant predictor of early and midterm mortality (p = 0.002) as was CRI (p < 0.001). Cardiopulmonary bypass time (CPB) (p < 0.001), left ventricular endsystolic diameter (p = 0.015), and left ventricular enddiastolic diameter (p = 0.005) were also identified as statistically significant mortality predictors. Age, gradient of mitral regurgitation, NYHA, and EF had a very little effect on long-term results after surgery. The degree of mitral regurgitation between the groups in the study period was not significantly different postoperatively. Conclusions: In spite of several comorbidities occurring in the IMR group, we can conclude that mitral valve repair has comparable results in both the IMR and NIMR groups. A comprehensive approach to IMR repair has a good and durable outcome. Long-term survival is influenced mostly by initial patient characteristics and comorbidities as an ischemic cause of mitral regurgitation per se.
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- anuloplastika mitrální chlopně metody využití MeSH
- echokardiografie transezofageální metody využití MeSH
- ischemická choroba srdeční MeSH
- kardiochirurgické výkony metody využití MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- mitrální insuficience diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- pooperační komplikace mortalita prevence a kontrola MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- defibrilátory implantabilní trendy využití MeSH
- kardiomyopatie diagnóza mortalita MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdce diagnóza mortalita MeSH
- restriktivní kardiomyopatie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
- MeSH
- beta blokátory MeSH
- koronární cévy chirurgie MeSH
- koronární nemoc MeSH
- myokard MeSH
- propranolol MeSH
- psi MeSH
- Check Tag
- psi MeSH
Left bundle branch block increases the risk of death in patients with chronic heart failure. We herein report four clinical cases of patients with chronic heart failure caused by nonischemic cardiomyopathy with left bundle branch block that occurred when adding ivabradine to optimal medical therapy, resulting in reverse electrical and mechanical remodeling. This phenomenon might be explained by the effect of ivabradine on reverse remodeling of the left ventricle with improvement of intraventricular conduction.
- MeSH
- blokáda Tawarova raménka komplikace diagnostické zobrazování farmakoterapie patofyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- ivabradin farmakologie terapeutické užití MeSH
- kardiomyopatie komplikace diagnostické zobrazování farmakoterapie patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- remodelace síní účinky léků MeSH
- senioři MeSH
- srdeční frekvence účinky léků MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
BACKGROUND: Cardiac resynchronization therapy (CRT) using biventricular pacing (BVP) has been associated with greater clinical improvement in women than men. Recently, left bundle branch area pacing (LBBAP) has been shown to be an alternative form of CRT. OBJECTIVES: The purpose of this study was to investigate sex-specific outcomes for death and heart failure events in a large, international, multicenter, cohort of patients undergoing CRT with BVP or LBBAP. METHODS: In this international study of 1,778 patients (575 female and 1203 male), sex-specific survival analysis was performed to compare the effect of LBBAP-CRT relative to BVP-CRT on the combined endpoint of death or heart failure hospitalization (HFH), and secondary endpoints of HFH only, and death alone. RESULTS: Female patients were more likely to have nonischemic cardiomyopathy and left bundle branch block (LBBB) and less likely to have hypertension, diabetes, or coronary artery disease than were male patients. Overall, female patients had a better result with LBBAP compared with BVP than did male patients, with a significant 36% reduction in death or HFH (HR: 0.64; 95% CI: 0.43 to 0.97; P = 0.03) and a significant 60% reduction in HFH alone (HR: 0.4; 95% CI: 0.24 to 0.69, P < 0.01). Women had a greater reduction in death or HFH among those with nonischemic cardiomyopathy (HR: 0.45 95% CI: 0.26 to 0.79; P < 0.01) and LBBB (HR: 0.49; 95% CI: 0.27 to 0.87; P < 0.01). Sex-specific echocardiographic outcomes were better in women than in men. CONCLUSIONS: Women obtained significantly greater reductions in the combined endpoint of death or HFH (primarily driven by reduction in HFH) with LBBAP compared with BVP among patients requiring CRT than did men.