Q112541570
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Selektivní koronarografie je běžně prováděné vyšetření s nízkým rizikem závažných komplikací.1 V posledních letech se jako dominantní přístup vzhledem k nejmenšímu riziku lokálních komplikací a komfortu pa- cienta využívá transradiální cesta. Z lokálních komplikací tohoto přístupu se nejčastěji jedná o spasmus, okluzi radiální tepny (ORA) a neokluzivní poškození. Ve vzácných případech je to pak perforace cévy, pseudoaneurysma, arteriovenózní (AV) fistule, poškození nervu, tromboembolizace nebo větší krvácení.2,3 V naší kazuistice chceme ukázat na příklad, kdy došlo po několika letech k náhodnému objevení pseudoaneurysmatu radiální tepny jako iatrogenní komplikaci po předchozím invazivním katetrizačním vyšetření. Většina těchto cévních komplikací je oligo- až asymptomatická, nicméně může být i potenciálně riziková. Proto je stále nutné dbát na jasnou indikaci invazivního katetrizačního vyšetření a převyšující benefit nad případnými riziky pro pacienta.
Selective coronary angiography is a routine examination with a low risk of serious complications.1 In recent years, with regards to minimizing the risk of local complications and comfort of the patient, the transradial access has been used as the dominant approach. Among the local complications of this approach the most frequent are spasm, radial artery occlusion (ORA), and non-occlusive damage. In rare cases, it is a vessel perforation, pseudoaneurysm, AV fistula, nerve damage, thromboembolization or major bleeding.2,3 In our case study, we want to show an example where, after several years, a pseudoaneurysm of the radial artery occurred accidentally, as an iatrogenic complication after a previous invasive catheterization examination. Majority of these vascular complications are oligo- to asymptomatic, but can be also potentially risky. Therefore, it is still necessary to pay attention to a clear indication of an invasive catheterization examination and the necessity that benefit for the patient outweighs the possible risks.
- MeSH
- angiografie * metody škodlivé účinky MeSH
- arteria radialis patologie MeSH
- chybná zdravotní péče škodlivé účinky MeSH
- horní končetina diagnostické zobrazování MeSH
- katetrizace metody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nepravé aneurysma * diagnostické zobrazování patologie terapie MeSH
- opožděná diagnóza MeSH
- senioři MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Článek shrnuje poslední Doporučené postupy evropské kardiologické společnosti pro léčbu akutních koronárních syndromů (AKS) bez ST elevací z roku 2020. Diagnostika AKS spočívá ve zhodnocení kliniky, EKG a posouzení srdečního troponinu. Troponin by měl být stanoven vysoce senzitivní analýzou, k vyloučení nebo potvrzení AKS jsou používány nejlépe 0/1hodinové protokoly. Pacienti s pozitivním troponinem mají výrazně vyšší riziko následných kardiovaskulárních příhod a mortality a měli by být časně - do 24 hodin - invazivně léčeni. V doporučených postupech jsou zmiňovány různé strategie antitrombotické léčby v různých klinických situacích, kdy základem pro intenzitu a délku antitrombotické léčby je zhodnocení rizika krvácení. Dále jsou v doporučených postupech diskutovány strategie revaskularizace a jsou věnovány odstavce dvěma specifickým jednotkám akutního koronárního syndromu - infarktu myokardu bez obstrukce koronárních tepen a spontánní koronární disekci.
The article sumarizes the 2020 ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes (ACS) in patients presenting without persistent ST-segment elevation. The diagnostics of ACS consists in assessment of chest pain, EKG and cardiac troponin. Troponin should be evaluated by high sensitivity assay. 0h/1h algorithms should be used to rule-in or rule-out ACS. Patients with a positive troponin have higher risk of cardivascular events and mortality and the early invasive treatment should be applied in these patients. In the guidelines several antithrombotic stretegies for different clinical conditions are mentioned, where the cornerstone for the length and intensity of antithrombotic treatment is the evaluation of bleeding risk. Further on the revascularization aspects and strategies are debated in the guidelines. Finally there are mentioned two specific conditions of ACS - Myocardioal infarction with non-obstructive coronary arteries and Spontaneous coronary artery dissection.
AIMS: Long-term persistence of perfusion defect after pulmonaryembolism (PE) may lead to the development of chronic thromboembolic pulmonary hypertension. Identification of patients at risk of such a complication using a scoring system would be beneficial in clinical practice. Here, we aimed to derive a score for predicting persistence of perfusion defects after PE. METHODS: 83 patients after PE were re-examined 6, 12 and 24 months after the PE episode. Data collected at the time of PE and perfusion status during follow-ups were used for modelling perfusion defects persistence using the Cox proportional hazards model and validated using bootstrap method. RESULTS: A simple scoring system utilizing two variables (hemoglobin levels and age at the time of PE) was developed. Patients with hemoglobin levels over 140 g/L who were older than 65 years were at the highest risk of perfusion defects; in patients with the same hemoglobin levels and age <65 years, the risk was reduced by 79%, and by 89% in patients with hemoglobin <140 g/L. CONCLUSION: The proposed scoring system may be useful in clinical practice for identifying patients with high risk of persisting perfusion defects, flagging them for closer follow up, thus improving the effectiveness of long-term treatment of patients after PE.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- echokardiografie MeSH
- hemoglobiny analýza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie komplikace farmakoterapie MeSH
- plicní hypertenze farmakoterapie etiologie MeSH
- pravidla klinického rozhodování * MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit sociodemografi cké, osobní, situační a časové faktory, které ovlivňují délku rozhodování pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) při vyhledávání první pomoci. Metodika: Do naší studie jsme zařadili 83 konsekutivních pacientů, kteří byli v období od prosince 2018 do března 2019 hospitalizováni na našem pracovišti pro infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI). Pacienti odpovídali formou dotazníku na otázky týkající se informovanosti o AKS, důvodů přednemocničního zdržení. Výsledky: Celkově bylo zařazeno 83 pacientů, z toho 63 mužů a 20 žen, medián věku souboru dosahoval 63 let. Pouze 15 pacientů (18,1 %) již v minulosti podstoupilo intervenci na koronárních tepnách. Osmatřicet pacientů (45,8 %) znalo příznaky AKS a 36 pacientů (43,4 %) znalo minimálně dva rizikové faktory ischemické choroby srdeční (ICHS). Medián časového zdržení od vzniku symptomů do kontaktování lékařské pomoci byl 120 minut. Pětapadesát pacientů (66,3 %) vyhledalo lékařskou pomoc do tří hodin od vzniku potíží. Průměrný věk mužů byl 62,3 roku a medián přednemocničního zdržení činil u mužů 120 minut, zatímco u žen dosahoval průměrný věk 66,1 roku a medián přednemocničního zdržení 165 minut. Medián zdržení u vysokoškolsky vzdělaných pacientů (n = 4) byl 52,5 min, 120 minut u středoškolsky vzdělaných pacientů (n = 57) a 112,5 minuty u pacientů se základním vzděláním (n = 22). Medián zdržení u pacientů se znalostmi symptomů ICHS (n = 38) byl 120 minut a u pacientů bez znalosti symptomů (n = 45) rovněž 120 minut. Stejně tak se pacienti s primomanifestací ICHS (n = 68) nelišili v přednemocničním zdržení od pacientů, kteří již v minulosti absolvovali perkutánní koronární intervenci (n = 15). Medián byl shodně 120 minut. Mezi důvody zdržení patřily bolesti zad v 31,3 % (n = 26), bolesti žaludku v 7,2 % (n = 6), nespecifi cké bolesti v 6 % (n = 5), plicní potíže v 3,6 % (n = 3), 19,3 % pacientů (n = 16) nechtělo zatěžovat lékaře, 15,7 % pacientů (n = 13) nevědělo, že si situace žádá akutní řešení, 8,4 % pacientů (n = 7) nemělo čas a 8,4 % (n = 7) se bálo lékařského kontaktu. Závěr: V našem souboru byl medián časového zdržení od vzniku potíží do prvního lékařského kontaktu 120 minut. Nejčastější příčinou byla záměna symptomů AKS za bolesti zad. Delší zdržení vykazovali pacienti starší 65 let, ženy a pacienti s nižším než vysokoškolským vzděláním. V časovém zdržení nebyl žádný rozdíl mezi pacienty se znalostí symptomů AKS či rizikových faktorů ICHS oproti pacientům bez znalosti symptomů AKS či rizikových faktorů ICHS. Stejně tak nebyl rozdíl mezi pacienty s předchozí perkutánní koronární intervencí oproti pacientům s primomanifestací ICHS.
The median of the time delay between the occurrence of symptoms and the contact of medical aid was 120 minutes. 55 patients (66.3%) called for help in less than 3 hours since their troubles started. The average age of men included in our study was 62.3 years and the median of the delay was 120 minutes among them. Whereas the average age among the women was 66.1 years and the delay before their admission was 165 minutes. The median among the people with tertiary education (n = 4) was 52.5 minutes, it was 120 minutes among patients with secondary education (n = 57) and it was 112.5 minutes among patients with primary education only (n = 22). The median of the delay among the patients who were aware of the symptoms of CHD (n = 38) was 120 minutes while it was the same also among the patients who were not aware of the symptoms (n = 45). Similarly, there was no difference in the median of the delay between the patients with a primomanifestation of CHD (n = 68) and the patients with a previously performed percutaneous coronary intervention (n = 15) – it was 120 minutes in both groups. The patients mentioned as the causes of the delay back aches (31.3%; n = 26), stomach aches (7.2%; n = 6), pulmonary diffi culties (3.6%; n = 3); 19.3% of the patients (n = 16) did not want to bother the physician; 15.7% (n = 13) were not aware of the fact that the situation deserves an acute resolution; 8.4% of the patients (n = 7) did not have time to resolve the problems and 8.4% of the patients (n = 7) were afraid of a contact with a physician. Conclusion: In our group the median of the delay between the fi rst occurrence of the symptoms and the fi rst medical contact was 120 minutes. The confusion between ACS symptoms and a back ache was the most frequent cause of the delay. The patients who were older than 65 years of age, women and patients without higher education evince a longer delay. There was no difference in the delay between the patients who were aware of ACS symptoms (or CHD risk factors) and the patients who were not aware of ACS symptoms (or CHD risk factors). Similarly there was no difference between the patients with a primomanifestation of CHD and patients with a previously performed percutaneous coronary intervention.
- MeSH
- akutní koronární syndrom MeSH
- čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje trendy MeSH
- časové faktory MeSH
- infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- urgentní zdravotnické služby metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
BACKGROUND: The length of hospital stay in patients with acute myocardial infarction and ST-segment elevation (STEMI) has been shortened in recent years with corresponding savings in costs, but there is limited available data on its implementation in clinical practice. The aim of this trial was to determine whether early discharge in selected patients after STEMI is feasible and safe. METHODS: 151 patients with STEMI successfully treated with primary percutaneous coronary intervention (PCI) who fulfilled the inclusion criteria of low risk were randomly assigned to two groups on a 1:1 ratio: early (within 48-72 h of admission) and standard (after 72 h) discharge. The primary end point was the composite of death, myocardial infarction (MI), unstable angina, stroke, unplanned rehospitalization, repeated target vessel revascularization and stent thrombosis at 90 days after discharge. The study is registered with ClinicalTrials.gov (identifier NCT02023983). RESULTS: The primary end point occurred in 5 patients in the early group and 6 in the standard group (6.6% vs. 8.0%, P=0.765). There were no significant differences in the incidence of individual components of the primary end point at 90 days. The length of hospital stay was significantly shorter in the intervention group (60.8 ± 8.5 vs. 92.1 ± 12.1 h, P<0.0001). CONCLUSION: This study confirms that early discharge within 48-72 h in selected low risk patients after STEMI treated with successful primary PCI is feasible and safe, with outcomes comparable to the later discharge. This strategy applies to more than a quarter of all STEMI patients.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- délka pobytu statistika a číselné údaje MeSH
- infarkt myokardu s elevacemi ST úseků patofyziologie chirurgie MeSH
- kontinuita péče o pacienty normy MeSH
- koronární angioplastika * MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí MeSH
- propuštění pacienta normy MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Onkologické onemocnění nepatří mezi časté příčiny plicní hypertenze a průkaz malignity jako příčiny plicní hypertenze bývá obtížný. Uvádíme případ 77leté pacientky, jež byla v krátkém časovém úseku opakovaně hospitalizována pro progredující dušnost a plicní hypertenzi a u níž až sekce definitivně prokázala tumor prsu s generalizací do plic jako primární důvod plicní hypertenze.
A malignant tumor is a rare cause of pulmonary hypertension; a correct diagnosis is however often difficult. Here, we present a case of a 77-year-old patient who was repeatedly hospitalized over a short period due to progressive dyspnea seemingly due to pneumonia and pulmonary hypertension and in whom only an autopsy revealed a true cause of the pulmonary hypertension – breast cancer with generalization into lungs.
- MeSH
- arteria pulmonalis diagnostické zobrazování patologie MeSH
- CT angiografie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- fatální výsledek MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * diagnóza komplikace patologie MeSH
- neúspěšná terapie MeSH
- pitva MeSH
- plíce diagnostické zobrazování patologie MeSH
- plicní hypertenze * diagnóza etiologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- respirační insuficience etiologie MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
