Ve studii jsme testovali několik hypotéz týkajících se vlivu kontextu na stereotypy. První z nich se týká explicitních stereotypů. Podle ní budou respondenti uvádět u Čechů příznivější atributy, bude-li seznam obsahovat pouze kategorie Čechů a Romů, než budou-li v něm rovněž některé kategorie, které jsou hodnoceny příznivěji než Češi. Další hypotéza se týkala vlivu kontextu na implicitní stereotypy. Podle ní bude při použití Testu implicitních asociací (IAT; Greenwald et al., 1998), kdy dochází ke srovnávání dvou kategorií, zjištěn větší rozdíl mezi postoji k Čechům a k Romům než při použití techniky afektivního primingu BFP (Fazio et al., 1995), kdy ke srovnávání nedochází. Poslední dvě hypotézy se týkají konsenzuálních stereotypů. Podle první z nich se obsahy konsenzuálních stereotypů nebudou krýt s obsahem osobního stereotypu žádného respondenta, podle druhé budou valence konsenzuálních stereotypů více polarizované než průměrné valence osobních stereotypů. Kontext bude mít na konsenzuální stereotypy obdobné účinky jako na stereotypy osobní. Výzkumu se zúčastnily dva soubory (N1 = 86, N2 = 201) dospělých jedinců. K měření explicitních stereotypů jsme použili techniku otevřeného formátu. Jedna skupina uváděla atributy příslušníků dvou kategorií, druhá atributy příslušníků dvanácti kategorií. Konsenzuální stereotyp definujeme jako množinu deseti nejčastěji uvedených atributů. K měření implicitních postojů jsme použili Test implicitních asociací a techniku afektivního primingu BFP. Výsledky obou šetření v souladu hypotézami ukazují, že odpovědi respondentů jsou ovlivněny v očekávaném směru kontextem a že obsahu konsenzuálního stereotypu neodpovídal obsah osobního stereotypu žádného respondenta. Kontext se prosadil při použití explicitních i implicitních technik. Současně se ukázalo, že kontext má obdobné, ale ne identické účinky na osobní i na konsenzuální stereotypy.

In the study we tested some hypotheses concerning the influence of a context on stereotypes. Our first hypothesis concerns explicit stereotypes. According to it Czech respondents will ascribe to their own category more positive attributes if a list of categories will include only Czech and Roma people than when it will include also some categories which are more positively evaluated than Czechs. The next hypothesis concerns implicit stereotypes. According to it when using IAT (Implicit Association Test; Greenwald et al., 1998), where there are compared two categories, we will ascertain a more profound difference between attitudes to Czech and Roma people than when we use BFP (Bona Fide Pipeline; Fazio et al., 1995), in which there is no such a comparison. Our next two hypotheses concern consensual stereotypes. According to one of them the content of a consensual stereotype will overlap with content of a no personal stereotype. According to the other, the valences of consensual stereotypes will be more polarized than the mean valences of personal stereotypes. The context will have similar influences on consensual and personal stereotypes. In our two researches there took part two samples (N1 = 86, N2 = 201) of adult members. To ascertain the content of explicit stereotypes we used an open-form technique. The first sample adduced attributes of members of two categories, the second sample adduced attributes of members of twelve categories. We define the consensual stereotype as a set of ten most often cited attributes. To measure implicit stereotypes, we used IAT and BFP. Results show that responses of the respondents were influenced by context in the directions expected. The content of no personal stereotype overlapped with the content of any consensual stereotype. The context had influence on both explicit and implicit measures. At the same time it was found that context had on personal and consensual stereotypes similar, but not identical influences.

• Klíčová slova
• kontext,
• MeSH
• behaviorální výzkum MeSH
• etnicita MeSH
• lidé MeSH
• sociální percepce MeSH
• stereotypizace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíle. Cílem práce je předložení sociálně psychologické teorie politické korektnosti. Politická korektnost je podle ní nástrojem, který je určen k dosažení společnosti, v níž budou příslušníci minorit požívat stejnou míru lidské důstojnosti, úcty a prestiže jako ostatní. K dosažení tohoto ideálu slouží na třech různých úrovních. Na každé z nich přitom sleduje zčásti odlišné cíle. Na úrovni občanské společnosti slouží ke zvýšení nebo k ochraně prestiže minorit, na úrovni politického systému slouží k dosahování cílů progresivní levice a na úrovni ideologické slouží k obraně neomarxistického výkladu sociální stratifikace. Hypotézy. Jádro teorie tvoří hypotéza, podle níž je politická korektnost aplikována na každé úrovni ve třech stejných krocích: (1) V prvním kroku dochází k identifikaci politicky nekorektních projevů. (2) V druhém kroku dochází k aplikaci ideologického stereotypu. Ten politicky nekorektní projevy vysvětluje rasismem, sexismem atp. (3) Ve třetím kroku dochází k trestání nekonformního chování. Vzorek. Bylo analyzováno několik set prací, které se týkají politické korektnosti. Analýzy. V práci je uvedena řada rozborů přímých citací a odkazů na díla, která se týkají uvedených hypotéz. Současně je uvedeno několik analýz údajů týkajících se alternativních teorií politické korektnosti. Výsledky. Výsledky analýz jsou ve shodě s teorií a navíc ji umožnily dále rozšířit a upřesnit. Omezení. V práci je pozornost věnována především českým zdrojům. Některá zjištění proto nelze extrapolovat na jiné kultury.

Objectives. The study presents a social psychological theory of political correctness. Political correctness is conceived as a tool which aims to attain a society in which members of minority groups will share the same degree of dignity as members of majority. To achieve this ideal, it works on three different levels. On the level of civic society it serves to heighten and to shield prestige of minorities, on the level of political system it serves to attain some political goals of progressive left, and on the level of ideology it serves to defend a neo-Marxist theory of social stratification. The crux of political correctness is a prescriptive social norm. Hypotheses. According to the main hypothesis political correctness is applied on each level in the same three steps: (1) in the first step, politically incorrect words, utterances, data and acts are identified. (2) In the next step, an ideological stereotype is applied. This stereotype explains the use of politically incorrect words and utterances by means of racism, sexism, homophobia, etc. (3) in the last step the nonconforming behavior is punished. Sample and settings. Some two hundred articles were read, analyzed and categorized. Analyses. There are a dozen of citations and direct quotations from the original articles which are in support of the hypotheses. At the same time some alternative hypotheses are presented and demonstrated to be problematic. Results. The results of these analyses are in a good fit with the theory. Study limitation. The work is based primarily on papers describing Czech scene so the results may not be generalizable to different cultures.

Cíle. Práce má dva cíle. Prvním z nich je předložení teorie, podle níž ke klíčovým funkcím stereotypů patří vysvětlení a morální ospravedlnění umístění různých sociálních kategorií v sociální hierarchii. Obsah stereotypů je proto a priori určen obsahem morálních norem. Pozornost byla věnována meritokratické normě. Druhým cílem je seznámení s výsledky empirického testu několika hypotéz vyvozených z této teorie. Hypotézy. Byly vyvozeny a testovány dvě hlavní hypotézy: (1) Respondenti budou ze statusu různých sociálních kategorií usuzovat na schopnosti a pracovitost jejich typických příslušníků. (2) V případě statusové inkonzistence budou příslušníkům určité kategorie připsány schopnosti a pracovitost, které budou v souladu s prestiží této kategorie, nikoli s jejím bohatstvím. Soubor a podmínky. Jeden soubor dospělých respondentů (N = 642) posuzoval prestiž a bohatství typických příslušníků 65 různých sociálních kategorií, jiný soubor (N = 269) posuzoval jejich inteligenci a pracovitost. Respondenti pocházeli ze 196 různých českých obcí. Posuzováno bylo 40 profesních, 10 etnických a 15 dalších sociálních kategorií. Statistické analýzy. K analýze reliabilit škál byly použity vnitrotřídní koeficienty korelace (ICC), k testu hypotéz byly použity korelační analýzy. Výsledky. Výsledky ukazují, že pro všechny tři třídy kategorií platí, že čím vyšší má kategorie status, tím vyšší schopnosti a pracovitost jsou jejím typickým představitelům připisovány (celkové r = 0,798). Dále se ukázalo, že při statistické kontrole korelují připisované schopnosti a pracovitost silně a kladně s prestiží (pr = 0,725), nikoli s bohatstvím kategorií (pr = -0,208). Omezení. Výsledky výzkumu vedou dále ke zjištění, že konstrukty prestiže a schopností, které byly operacionalizovány jako konstrukty unidimenzionální, by bylo v dalších studiích patrně vhodnější operacionalizovat jako konstrukty multidimenzionální.

Objectives. This study has two goals. Firstly, it offers a theory according to which towards the main functions of stereotypes pertain explanation and moral justification of the places different social categories occupy in social hierarchy. The content of stereotypes is therefore a priori determined by the content of some moral norms. Attention was paid to the meritocratic norm. Secondly, it informs about results of the research in which some hypotheses derived from the theory were tested. Hypotheses. Two main hypotheses were derived and tested: (1) Respondents will infer abilities and industriousness of typical members of different social categories from status of the categories. (2) In the case of status inconsistency, abilities and industriousness which will be ascribed to members of a category will be in accordance with the prestige of the category, not with its wealth. Sample and settings. One sample of adult respondents (N=642) rated prestige and wealth of typical members of 65 different social categories. A different sample (N=269) rated their abilities and industriousness. Respondents were from 196 different Czech cities and villages. The sample of categories consisted of clusters of 40 professional, 10 ethnic and 15 other categories. Statistical analyses. The reliabilities of scales were assessed by the means of Intraclass Coefficients of Correlations (ICC), the hypotheses were tested by means of correlation analyses. Results: The results for all three clusters of categories are very similar and show that the higher the status of a category, the higher intelligence and industriousness ascribed to its members are (global r=0.798). The analyses of partial correlations furthermore show that abilities and industriousness correlate strongly and positively with prestige (pr=0.725), not with wealth (pr=-0.208) of categories. Study limitation. The results of the study lead also to the finding, that for future studies it would be probably better to construe prestige and intelligence (abilities) as multidimensional than as unidimensional, as they were in the present study.

• Klíčová slova
• pracovitost,
• MeSH
• dospělí MeSH
• etnicita MeSH
• inteligence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• společenská třída MeSH
• stereotypizace * MeSH
• výzkum MeSH
• zaměstnání MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

Cíle. Cílem práce je předložení původní teorie zobecněné předsudečnosti. Zobecněná předsudečnost je definována jako koherentní systém předsudečných postojů ke skupinám, které sdílejí společné jádro stereotypů. Tím je buď to, že vyžadují solidaritu, nebo že představují hrozbu. Hypotézy. Byly testovány dvě hypotézy: (1) Liberální i konzervativní jedinci budou mít předsudečné postoje ke skupinám vyžadujícím solidaritu. Konzervativní jedinci budou zastávat názor, že by stát těmto skupinám neměl poskytovat pomoc, a jejich příslušníkům budou připisovat atributy, které odmítavé chování státu legitimizují. Liberální jedinci budou mít opačné názory. (2) Autoritářští i anarchističtí jedinci budou mít předsudečné postoje ke skupinám představujícím hrozbu. Autoritářští jedinci budou pokládat příslušníky těchto skupin za nebezpečné a budou odmítat jejich požadavky, které by vedly ke změně statu quo. Anarchističtí jedinci budou inklinovat k opačným názorům. Soubor a podmínky. Soubor dospělých respondentů (N = 184) vyplnil škály zobecněné předsudečnosti, autoritářství a konzervatismu. Jedna škála zobecněné předsudečnosti (solidarita) měřila postoje k narkomanům, bezdomovcům a k handicapovaným lidem, druhá škála (hrozba) postoje k imigrantům, Romům a homosexuálně orientovaným jedincům. Statistické analýzy. Data byla nejprve analyzována metodou hlavních komponent. K testu hypotéz byly následně použity dvě série hierarchických regresních analýz. Výsledky. Výsledky ukazují, že postoje k těmto trojicím skupin jsou poměrně koherentní a že – v souladu s hypotézami – v první škále zobecněné předsudečnosti vysvětluje signifikantní část proporce pouze škála konzervatismu, zatímco v druhé škále zobecněné předsudečnosti vysvětluje signifikantní část proporce pouze škála autoritářství. Omezení. Zobecnitelnost výsledků je do určité míry limitována velikostí a složením zkoumaného souboru.

Objectives. The study presents an original theory of generalized prejudice. Generalized prejudice is defined as a coherent system of prejudicial attitudes towards groups that share a common core of stereotypes. This is either that they require solidarity or that they pose a threat. Hypotheses. (1) Both liberal and conservative individuals will have prejudicial attitudes towards groups requiring solidarity. Conservatives will be of the opinion that the state should not provide assistance to these groups because they do not deserve it (e.g., they are lazy). Liberals will have opposing views. (2) Both authoritarians and anarchists will have prejudicial attitudes towards groups posing a threat to society. Authoritarian individuals will regard the members of these groups as dangerous and will reject their demands that would lead to a change of status quo. Anarchist individuals will tend to the contrary. Sample and settings. A sample of adult respondents (N = 184) filled two scales of generalized prejudice, a scale of authoritarianism and a scale of conservatism. One scale of generalized prejudice (solidarity) measured attitudes towards drug addicts, homeless people and disabled people, the second scale (threat) measured attitudes towards immigrants, Roma people and gay men. Statistical analyses. Data were submitted to principal component analyses and to two sets of hierarchical regression analyses. Results. The results show that attitudes towards these set of groups are coherent. As expected the only significant predictor of the first scale of generalized prejudice (solidarity) was the scale of conservatism and the only significant predictor of the second scale of generalized prejudice (threat to society) was the scale of authoritarianism. Study limitation. The size of the research sample sets limits to the generalizability of results.

• Klíčová slova
• zobecněná předsudečnost,
• MeSH
• autoritářství MeSH
• dospělí MeSH
• individualita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mravy * MeSH
• politika MeSH
• postoj * MeSH
• předsudek * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rasismus MeSH
• sociální normy MeSH
• stereotypizace * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

Domácí násilí vykazuje dle všech dosavadních studií jasnou genderovou perspektivu. Přestože se vztahy mezi partnery v rodině historicky proměňují v souvislosti se změnami socioekonomických podmínek, násilné chování je v rodině zakotveno a s největší pravděpodobností se bude objevovat i nadále. Celou situaci podstatně komplikuje fakt vysokého utajení těchto násilných činů a přímo související hluboce zakořeněné chybné stereotypní vnímání domácího násilí v české populaci, jehož naprostá většina se přímo dotýká povahy a charakteru násilníka a oběti, resp. jejich vzájemných interakcí. Tyto falešné stereotypy představují první překážku, jež je nutno odstranit v boji proti zmíněnému sociálněpatolo­gickému jevu. Záměrem autorek není popisovat všeobecně známé a opakovaně publikované deskripce projevů, příčin a dopadů domácího násilí – cíl výzkumného šetření byl orientován na zjištění názorů a postojů soudobé české veřejnosti o obětech domácího násilí, a to jejich proměny v odstupu deseti let v souvislosti se zásadními legislativními a sociálními změnami v této oblasti. Sběr primárních dat probíhal v obou etapách výzkumu metodou sémantického diferenciálu. Základní soubor tvořili v obou výzkumných obdobích obyvatelé Českých Budějovic a obě výběrové populace byly konstruovány na základě statistického kvótního výběru, kde kvótou výběru bylo dovršení zletilosti respondenta. Vzorek dále kopíroval známé znaky základního souboru, například věk, vzdělání, pohlaví, lokalitu bydliště, čímž byly respektovány základní podmínky pro realizaci longitudinálního výzkumu.

Domestic violence reported according to all previous studies, a clear gender perspective. Although relations between the partners in the family ever changing in relation to changes in socioeconomic conditions, violent behaviour is embedded in the family and most likely will appear in the future. The situation is considerably complicated by the fact the high confidentiality of these violent acts and directly related ingrained erroneous stereotypical perception of domestic violence in the Czech population, the vast majority of which is directly related to the nature and character of the perpetrator and the victim, respectively their mutual interactions. These false stereotypes are the first obstacle that must be removed in the fight against that social pathological phenomenon. The intention of the authors is to describe a well-known and repeatedly published description of symptoms, causes and effects of domestic violence – the aim of the research was formulated towards identifying the views and attitudes of contemporary the Czech public about victims of domestic violence, and their changes at intervals of ten years in connection with the fundamental legislative and the social change in this field of victims of domestic violence.

• MeSH
• domácí násilí * psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• oběti zločinu psychologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stereotypizace * MeSH
• veřejné mínění * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Psychologický termín priming popisuje mechanismus, při kterém má zpracování určité informace vliv na následující činnost. Studie se zabývá primingem aktivujícím určité sociální stereotypy. Bylo pozorováno, že priming, který vyvolává aktivaci stereotypu vzdělaného člověka, může vést ke zlepšení výkonu ve vědomostním testu (Dijksterhuis, van Knippenberg, 1998). Uskutečnili jsme experiment v reálných podmínkách. Studenti (N=131) psali pololetní test. Těsně před psaním testu proběhl priming na stereotyp univerzitního učitele nebo uklízečky. Výsledky ukázaly, že osoby, které byly před testem vystaveny primingu na stereotyp univerzitního učitele, měly nepatrně lepší výkon než osoby, které byly vystaveny primingu na stereotyp uklízečky. Signifikantní rozdíly mezi oběma podmínkami byly zjištěny pouze mezi muži studujícími technické a ekonomické studijní obory. Výsledky jsou vysvětleny tak, že aktivace určitého stereotypu je spojena s aktivací odpovídajících vlastností, v tomto případě inteligence a vědomostí, což vede ke zlepšení výsledků v testu vyžadujícím vybavování naučených poznatků.

Priming describes a mechanism by which a processing of a certain information or stimulus influences a consequent behavior. The present study examined priming, which activates social stereotypes. It was found that priming, which activated a stereotype of a professor, could lead to improvement in a knowledge task (Dijksterhuis, van Knippenberg, 1998). We conducted an experiment in a real situation. Undergraduate students (N=131) were asked to complete a mid-term test. Prior to knowledge testing they were primed with stereotypes of a university teacher or a charwoman. The results revealed that students, who were primed with the stereotype of the university teacher performed slightly better than students, who were primed with the stereotype of charwoman. However, significant differences were found only among males majoring in technical and economical subjects. The results are discussed in terms of an effect of stereotype activation on an intellectual performance.

• MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• psychologické techniky * klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• sociální psychologie * MeSH
• stereotypní chování * MeSH
• studenti psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• univerzity MeSH
• výuka - hodnocení * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• zaměstnání klasifikace   MeSH
• znalosti * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• psychologické testy metody   MeSH
• psychologie aplikovaná MeSH

Text publikace přináší bližší pohled na složitou interkulturní problematiku, z níž získané stereotypy vycházejí jako kumulativní archivy většinou negativně zpracovaných zkušeností s druhými. Nositelé stereotypu podléhají esencialistické představě o přirozenosti druhého, aby si zjednodušili orientaci v sociální realitě. Práce upozorňuje na fakt, že negativní stereotypy ve vztahu k Romům v České republice se pokradmo staly manipulačním nástrojem politiky a jsou živnou půdou pro ideologii moderního anticikanismu, jenž je součástí vzrůstajícího rasismu.; Text publikace přináší bližší pohled na složitou interkulturní problematiku, z níž získané stereotypy vycházejí jako kumulativní archivy většinou negativně zpracovaných zkušeností s druhými.

Východiska: Vzhledem ke geriatrizaci ošetřovatelské péče se ageismus stává často diskutovaným tématem. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby nelékařští zdravotničtí pracovníci byli v tomto ohledu dostatečně vzděláváni, protože právě dostatečná informovanost a praktická zkušenost může ovlivnit míru inklinace k ageistickým postojům. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zhodnotit ageistické postoje u studentů středních zdravotnických škol v závislosti na škole a ročníku, kterou respondenti navštěvovali a zjistit rozdíly ve vnímání seniorské populace. Metody: V souladu s cíli práce byl proveden kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Na základě bodového ohodnocení odpovědí v dotazníku byla zjištěna míra ageistických postojů u respondentů. Výsledky: Práce prokázala, že je statisticky významný vztah mezi ageistickými postoji u studentů a jejich příslušností ke střední škole. Stejně tak byl prokázán rozdíl mezi ageistickými postoji u studentů druhých a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol. Závěry: Z práce vyplývá, že ve sledovaném souboru se u většiny studentů objevuje střední inklinace k ageistickým postojům s ohledem na navštěvovanou školu. Dále pak, že k ageistickým postojům inklinují více studenti čtvrtých ročníků, kteří již absolvovali odbornou praxi u lůžka nemocného, než studenti druhých ročníků, kteří tuto praxi ještě neabsolvovali.

Background: Due to geriatrization of nursing care becomes oen discussed theme. Because of this it's very important that non-medical health staff will be enough educated. It is that sufficient awareness and practical experience that can affect the rate of inclination to ageist attitudes. Objective: e objective of this research was to evaluate ageist attitudes of nursing school students according to school which the respondents visited and find out the differences in perception of senior population among the students of second and fourth grade. Methods: Due to the aims of this work the quantitative research has been done through a questionnaire survey. e rate of ageist attitudes was observed based on scoring responses. Results: A statistically significant relationship between symptoms of ageist attitudes this work proved as well as the differences between symptoms of ageist attitudes among second and fourth grade students. Conclusions: e work shows that in the sample survey, the majority of students appearing middle inclination to the myths of old age. Furthermore, the myths of old age tend more fourth grade students who have already completed work experience at the bedside than second grade students who have not completed this practice yet.

• MeSH
• diskriminace na základě věku * MeSH
• geriatrické ošetřovatelství MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nelékařská zdravotnická povolání * výchova   MeSH
• předsudek * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• školy MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studenti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• etnicita MeSH
• lidé MeSH
• psychopatologie zákonodárství a právo   MeSH
• stereotypizace MeSH
• zločin etnologie   MeSH
• znalecký posudek MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH