balonková atriální septostomie Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- dospělí MeSH
- dyspnoe diagnóza patologie MeSH
- hemodynamika MeSH
- katetrizace metody MeSH
- lidé MeSH
- minutový srdeční výdej MeSH
- plicní hypertenze patologie terapie MeSH
- senioři MeSH
- výkony cévní chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Klíčová slova
- podpůrná léčba, balonková atriální septostomie,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- arteria pulmonalis patologie MeSH
- blokátory kalciových kanálů aplikace a dávkování MeSH
- endoteliny aplikace a dávkování farmakologie klasifikace MeSH
- farmakoterapie klasifikace MeSH
- inhibitory fosfodiesterasy 5 aplikace a dávkování farmakologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- plicní arteriální hypertenze * chirurgie diagnóza epidemiologie farmakoterapie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- plicní hypertenze chirurgie diagnóza epidemiologie farmakoterapie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- plošný screening MeSH
- prognóza MeSH
- prostaglandiny aplikace a dávkování farmakologie klasifikace MeSH
- riziko MeSH
- srdeční komory patologie MeSH
- systémová sklerodermie MeSH
- terapie trendy MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Plicní hypertenze je syndrom charakterizovaný zvýšením tlaku v plicnici. Plicní arteriální hypertenze (PAH) je onemocnění malých plicních cév vedoucí k prekapilární plicní hypertenzi a posléze k pravostrannému srdečnímu selhání. V její léčbě dominuje farmakoterapie. Arbitrárně lze léčbu PAH vedle režimových opatření rozdělit na terapii podpůrnou (léčba srdečního selhání, antikoagulační léčba), specifickou (blokátory kalciových kanálů, prostanoidy, antagonisté endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5, perspektivně také stimulátor solubilní guanylátcyklázy riociguat a pravděpodobně agonista prostacyklinového receptoru selexipag) a na léčbu nefarmakologickou (balonková atriální septostomie, transplantace plic). Pouze nemocní s pozitivním testem akutní vazoreaktivity jsou indikováni k léčbě vysokými dávkami blokátorů kalciových kanálů. V případě negativního testu je vedle chronické antikoagulační léčby indikována specifická vazodilatační farmakoterapie podávaná samostatně nebo jako kombinační léčba. Při jejím vyčerpání padá v úvahu léčba nefarmakologická. V současné době se v oblasti testování nových léčiv pro nemocné s PAH klade velký důraz na doklad ovlivnění prognózy pacientů. Je proto snaha soustředit i v případě tohoto vzácného onemocnění relativně vysoký počet pacientů v dlouhodobých studiích, jejichž cílem není pouze průkaz ovlivnění zátěžové kapacity, hemodynamiky a funkční třídy, ale i průkaz morbidity a mortality nemocných. V počátku svého klinického vývoje zaměřeného na léčbu nemocných s PAH se v současné době nacházejí inhibitory Rho-kinázy, látky ovlivňující endoteliální NO syntázu, apelin, některé monoklonální protilátky již používané v cílené biologické léčbě, blokátory epidermálního růstového faktoru a léčba pomocí kmenových buněk.
Pulmonary hypertension is a syndrome characterised by increased pressure in the pulmonary artery. Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a disease of the small pulmonary arteries leading to precapillary pulmonary hypertension, and subsequently to right heart failure. Its treatment is dominated by pharmacotherapy. The treatment of PAH con be arbitrarily divided in addition to routine measures into supportive therapy (treatment of heart failure, anticoagulation therapy), specific (calcium channel blockers, prostanoids, endothelin receptor antagonists, phosphodiesterases, also prospectively stimulator of soluble guonylate cyclase riociguat and probably the agonist of the prostacyclin receptor selexipag) and non-pharmacological treatment (balloon atrial septostomy, lung transplantation). Only patients with a positive test for acute vasoreactivity are indicated for the treatment of high doses of calcium channel blockers. In the case of a negative test results, specific vasodilator pharmacotherapy administered alone or as combination therapy is indicated in addition to chronic anticoagulation treatment. When this option is used up, non-pharmacological treatment should be taken into account. Currently in testing new drugs for patients with PAH, great emphasis is placed on evidence affecting the prognosis of patients. It is therefore an effort to concentrate and in the case of this rare disease a relatively high number of patients in long-term trials, aimed not only at demonstrating the influence of exercise capacity, and haemodynamic functional class, but also at the detection of morbidity and mortality. Early clinical development aimed at treating patients with PAH currently includes Rho-kinase inhibitors, substances affecting endothelial NO synthase, apelin, some monoclonal antibodies have use in targeted biological treatment blockers epidermal growth factor and stem cell therapy.
- MeSH
- antihypertenziva aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- blokátory kalciových kanálů aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- epoprostenol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- inhibitory fosfodiesterasy 5 aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- plíce patologie účinky léků MeSH
- plicní hypertenze * diagnóza farmakoterapie MeSH
- transplantace plic MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které vzniká buď z neznámé příčiny (idiopatická a hereditární PAH), nebo je jeho vznik asociován se známou vyvolávající příčinou (systémová onemocnění pojiva, jaterní onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, HIV infekce, abúzus některých anorektik). Hemodynamicky je PAH charakterizována jako progredující prekapilární plicní hypertenze vedoucí bez léčby relativně rychle k selhání pravé komory srdeční a ke smrti. Základním vyšetřením sloužícím k detekci PAH je echokardiografie s dopplerovským vyšetřením. Nemocné se zvýšeným rizikem vzniku PAH je nutno pravidelně echokardiograficky vyšetřovat. Definitivní diagnózu je však nutno stanovit při pravostranné srdeční katetrizaci. Velkým problémem zůstává pozdní diagnóza PAH. Příčinou je zejména nespecifická a pozdě se manifestující symptomatologie. O způsobu farmakoterapie PAH rozhoduje test akutní plicní vazodilatace. Pouze nemocní s pozitivním testem jsou indikováni k léčbě vysokými dávkami blokátorů kalciových kanálů. Tato terapie se spolu s antikoagulační léčbou a léčbou srdečního selhání označuje jako léčba konvenční. V případě negativního testu je vedle chronické antikoagulační léčby indikována tzv. specifická farmakoterapie (prostanoidy, antagonisté endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5) jako monoterapie nebo jako kombinační léčba. V případě vyčerpání možností farmakoterapie je indikována balónková atriální septostomie a transplantace plic.
Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a primary disorder of pulmonary arterioles, either of an unknown aetiology (idiopathic and hereditary PAH) or associated with a known cause (systemic connective tissue disorders, liver disease, congenital cardiac shunts, HIV infection, abuse of some anorectic agents). From the haemodynamic perspective, PAH is characterised as a progressive pre-capillary pulmonary hypertension leading to relatively rapid right ventricular failure and death. The core examination enabling diagnosis of PAH is Doppler echocardiography. Patients with increased risk of PAH must be regularly monitored with echocardiography. Definitive diagnosis must, however, be made during right heart catheterization. Delayed diagnosis of PAH remains a problem. Non- specific symptomatology and its late manifestation are the main reasons. The acute vasodilatator test determines pharmacotherapy of PAH. Only the patients with the positive test are indicated for treatment with high doses of calcium channel blockers. This therapy is, together with anticoagulation therapy and heart failure treatment, known as conventional therapy. So- called specific pharmacotherapy (prostanoids, endothelin receptor antagonists, phosphodiesterase type 5 inhibitors) is, in addition to chronic anticoagulation treatment, indicated in test- negative patients. Balloon atrial septostomy and lung transplantation are indicated in patients in whom all pharmacotherapeutic options had been attempted.
- MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
- lidé MeSH
- plicní hypertenze diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- srdeční selhání etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Plicní hypertenze může komplikovat řadu chorob, a tak může být způsobena množstvím mechanismů od prosté pasivní elevace tlaku v plicnici až po závažná primární onemocnění plicních cév. V posledních letech je zvýšený zájem o problematiku plicní hypertenze dán především terapeutickými možnostmi plicní arteriální hypertenze a chronické tromboembolické plicní hypertenze. O způsobu farmakoterapie plicní arteriální hypertenze rozhoduje test akutní plicní vazodilatace. Pouze nemocní s pozitivním testem jsou indikováni k léčbě vysokými dávkami blokátorů kalciových kanálů. V případě negativního testu je vedle chronické antikoagulační léčby indikována tzv. specifická farmakoterapie (prostanoidy, antagonisté endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5) s účinky nejen vazodilatačními, ale rovněž antiproliferačními a antiagregačními. Při vyčerpání možností farmakoterapie může přicházet v úvahu balónková atriální septostomie nebo transplantace plic. V poslední době se ukazuje, že podobné farmakoterapeutické postupy používané u nemocných s plicní arteriální hypertenzí mohou být účinné i v některých případech jiných forem chronické plicní hypertenze. Léčbou volby u chronické tromboembolické plicní hypertenze je endarterektomie plicnice u pacientů s chirurgicky dosažitelnou trombotickou obstrukcí. U pacientů, kteří nejsou kandidáty chirurgické léčby, může alternativu představovat farmakoterapie (prostacyklin, bosentan, sildenafil) nebo transplantace plic. Komplikovanost diagnostiky a léčby plicní hypertenze vede k nutnosti ji koncentrovat do specializovaných center s multidisciplinárním zázemím a bohatými zkušenostmi. V České republice je péče o nemocné s plicní arteriální hypertenzí soustředěna do centra na II. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a na Klinice kardiologie IKEM v Praze. Komplexní péče o nemocné s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí je soustředěna do Kardiocentra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde bylo od září 2004 operováno 99 nemocných s výsledky srovnatelnými s renomovanými zahraničními pracovišti.
Pulmonary hypertension is involved in the development of various diseases and therefore it can be caused by several mechanisms from a simple pressure elevation in the pulmonary artery to the serious impairments of pulmonary vessels. The recently increased interest in the problems of pulmonary hypertension results namely from the new therapeutic means for the treatment of pulmonary arterial hypertension and chronic thrombembolic pulmonary hypertension. The algorism of pharmacotherapy results from the test of acute pulmonary vasodilation. Only the patients with positive test are indicated to the treatment with high doses of calcium channel blockers. Patients with negative test receive beside the chronic anticoagulation therapy also a specific pharmacotherapy (prostanoids, antagonists of endotheline receptors, phosphodiesterase 5 inhibitors) with not only vasodilatory but also with antiproliferative and antiaggregatory effects. When all possibilities of pharmacotherapy are exhausted, balloon atrial septostomy or lung transplantation should be considered. It has been shown recently that similar pharmacotheraeutic approaches as they are used in patients with pulmonary arterial hypertension are effective in some cases of other forms of chronic pulmonary hypertension. Method of choice in the treatment of chronic thromboembolic pulmonary hypertension is the pulmonary endarterectomy in patients with surgically curable thrombotic obstruction. In patients who are not suitable for surgical treatment it is necessary to try pharmacotherapy (prostacycline, bosentan, sildenafil) or lung transplantation. Complicated diagnosis and therapy of pulmonary hypertension requires concentrating the treatment into specialized centres with multidisciplinary background and sufficient experience. In the Czech Republic, the care of patients with pulmonary hypertension is concentrated into the Cardio Center of the 2nd Medical Department of the 1st Faculty of Medicine and General Teaching Hospital in Prague and into the Cardio Center of the Institute of Clinical and Experimental Medicine in Prague. Complex care to patients with chronic thromboembolic pulmonary hypertension is given at the Cardio Center of the General Teaching Hospital in Prague, where since September 2004, 99 patients were surgically treated with results comparable to the best similar departments abroad.