Diagnostika a multidisciplinární léčba nemocných s karcinomem rekta představuje klinickou výzvu pro gastroenterology, chirurgy, onkology, radiology, patology a další odborníky. Pokrok dosažený v této oblasti fascinuje! Je však léčebný management postaven správně a z čeho vycházejí odborné postupy?

• Klíčová slova
• Chirurgie, ortopedie, traumatologie,
• MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nádory rekta diagnóza   terapie   MeSH

• NLK Obory
• onkologie
• gastroenterologie

• MeSH
• karcinom chirurgie   MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH

Autoři ve svém přehledu demonstrují historický vývoj chirurgické léčby rektálního karcinomu, jak jej mohli vyčíst z dostupné literatury či získat ze slovních sdělení. Zároveň přidávají své vlastní zkušenosti s léčbou karcinomu rekta, tedy onemocnění, které má v České republice a konkrétně v severomoravském regionu jednu z největších incidencí v celosvětovém měřítku.

The authors demonstrate a history of the rectal carcinoma surgical therapy, based on the available literature data or on oral information. Furthermore, they add their own experience with treatment of the rectal carcinoma, the disorder, which in the Czech Republic and, namely, in the Northern Moravian region, has one of the highest worldwide incidence rates.

• MeSH
• kolorektální chirurgie dějiny   metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta diagnóza   chirurgie   MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Laparoskopická chirurgie karcinomu rekta zůstává v současnosti nadále otevřený problém. Cílem této studie bylo porovnat dlouhodobé výsledky pacientů operovaných pro karcinom rekta otevřenou nebo laparoskopickou technikou. Materiál a metody: Do studie bylo zahrnuto 196 pacientů, kteří v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2006 podstoupili elektivní operaci karcinomu rekta laparoskopickou (103 pacientů) nebo otevřenou (93 pacientů) operační technikou. Jednalo se o unicentrickou, klinickou, srovnávací, nerandomizovanou studii. Sledované parametry zahrnovaly základní data srovnávaných souborů pacientů, charakteristiky nádorového onemocnění, údaje o operačním výkonu a data dlouhodobého sledování. Primárním cílem bylo srovnání dlouhodobých výsledků analýzou tří- a pětiletého celkového přežívání a porovnáním Kaplanových-Meierových křivek kumulativního přežívání. P-value menší než 0,05 bylo interpretováno jako statisticky významný výsledek. Výsledky: Dlouhodobé výsledky byly získány od 180 pacientů, 8 pacientů v obou skupinách jsme ztratili z dlouhodobého sledování. Ačkoliv studie nebyla randomizována, obě skupiny byly srovnatelné s ohledem na pohlaví, věk, body mass index, charakteristiky nádoru, typ operačního výkonu, četnost neoadjuvantní léčby a poměr kurativních a paliativních výkonů. Celkové tříleté přežívání po otevřené nebo laparoskopické operaci bylo pro všechny pacienty 57 % vs. 62 %, pro pacienty po kurativní operaci 71 % vs. 79 %, pro pacienty stadia I 100 % vs. 90 %, stadia II 89 % vs. 80 %, stadia III 54 % vs. 75 % a stadia IV 8 % vs. 15 %. Pětileté celkové přežívání po otevřené nebo laparoskopické operaci pro všechny pacienty bylo 46 % vs. 55 %, pro pacienty po kurativní operaci 60 % vs. 75 %, u stadia I 88 % vs. 86 %, stadia II 87 % vs. 83 %, stadia III 41 % vs. 72 % a stadia IV 0 % v obou skupinách. Kromě lepšího celkového pětiletého přežívání pro skupinu pacientů stadia III operovanou laparoskopickou technikou (p = 0,0381) jsme nepotvrdili ve srovnávaných skupinách rozdíl v délce přežívání. Analogické výsledky, tj. stejné celkové dlouhodobé přežívání s výjimkou lepšího přežívání pro skupinou pacientů stadia III operovanou laparoskopicky (p = 0,01677) jsme získali analýzou křivek kumulativního přežívání. Nedokázali jsme rozdíl v relativní četnosti výskytu lokální recidiv, vzdálených recidiv a výskytu generalizace zhoubného onemocnění. Závěr: Získané výsledky této unicentrické nerandomizované studie prezentují stejné dlouhodobé onkologické výsledky pro pacienty s karcinomem rekta operované laparoskopickou nebo otevřenou technikou. Pro podskupinu pacientů s karcinomem rekta stadia III operovanou laparoskopicky bylo celkové přežívání v našem souboru signifikantně lepší.

Introduction: Laparoscopic surgery for rectal cancer is still debated. The aim of this study was to compare long-term results for patients undergoing laparoscopic or open surgery for rectal cancer. Material and methods: The study included a group of 196 patients who underwent elective operation for rectal cancer using laparoscopic (103 patients) or open technique (93 patients) from 1 January 2001 to 31 December 2006. It was a unicentric, comparative, non-randomized clinical study. Monitored data included characteristics of patients, surgery data, tumour characteristics and long-term outcomes. The main objective was the comparison of long-term outcomes. Three- and five-year overall survival, Kaplan-Meier curves of cumulative survival and recurrence rate were compared. P-value < 0.05 was interpreted as statistically significant result. Results: Long-term results were obtained from, 180 patients, 8 patients of the laparoscopic group and 8 patients of the open surgery were lost. Although the study was not a randomised one, both groups were comparable in terms of sex, age, body mass index, tumour characteristics, types of procedure, neoadjuvancy and proportion of curative an palliative surgeries. Total three-year survival after open or laparoscopic procedure for all patients was 57% and 62% respectively, curative operations 71% and 79% respectively, stage I 100% and 90% respectively, stage II 89% and 80% respectively, stage III 54% vs. 75%, stage IV 8% vs. 15%. Total five-year survival after open or laparoscopic technique for all patients was 46% and 55% respectively, curative operations 60% and 75% respectively, stage I 88% and 86% respectively, stage II 87% and 83% respectively, stage III 41% vs. 72%, stage IV 0% in both groups. Except for significantly better five-year survival in group of laparoscopic technique and stage III (p = 0.0381), we reported no difference in long-term survival. The same results, i.e. no difference in long-term survival, with better outcomes in group of patients with laparoscopy and stage III (p = 0.01677) were obtained by analysis of cumulative survival curves. We proved no difference in incidence of local recurrence, distant recurrence and generalisation of the disease. Conclusion: In this nonrandomized single centre study the long-term oncologic outcomes were not significantly different in group of patients undergoing laparoscopic surgery for rectal cancer. The probability of survival in the laparoscopic group for stage III carcinoma was conversely significantly better.

• MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory rekta chirurgie   mortalita   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• chirurgie trávicího traktu MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Autoři po anatomickém rozdělení rekta podávají stručný přehled vývoje chirurgie konečníku. V současné době i na pracovištích specializujících se na kolorektální chirurgii je nutno cca ve 25–30 % řešit karcinom rekta abdominoperineální amputací. Komplikace amputačních výkonů: Práce se zabývá komplikacemi po exstirpaci rekta, jako je krvácení a způsob jeho ošetření, zánětlivými komplikacemi v průběhu hojení či po zhojení perinea. Největším terapeutickým problémem jsou ovšem pánevní recidivy, které bývají většinou chirurgicky neřešitelné. Tyto jsou indikovány k systémové léčbě kombinací cytostatik, případně k radioterapii. Výsledky: V období 5 let bylo na I. chirurgické klinice VFN Praha operováno 324 pacientů s karcinomem rekta. U 230 byla provedena resekce, u 94 amputace rekta. U 78 byla provedena sutura dna pánve, 64 se zhojilo per primam do 3 týdnů, 11 se zhojilo do tří měsíců per secundam. U 16 nemocných pro difuzní krvácení byla provedena tamponáda rouškami či longetami. Tito se v 70 % zhojili do 12 týdnů od operace. U 3 přetrvávala chronická píštěl déle než 6 měsíců. U 11 došlo k lokoregionální recidivě. U dvou jsme provedli radikální excizi, ostatní prošli systémovou chemoterapií. Závěr: Zánětlivé komplikace se snažíme ovlivnit dobrou přípravou střeva, ATB profylaxí a šetrnou operační technikou. Vzhledem k obtížím v léčbě lokální recidivy po amputaci rekta je zásadní požadavek totální excize mezorekta při první operaci.

Introduction: The authors present anatomical division of the rectum and then give a short overview of the rectal surgery development. Currently, even in departments specialized in colorectal surgery, 25–30% of the rectal carcinoma cases must be managed by abdominoperineal amputations. Complications of amputation procedures: The study deals with complications following extirpation of the rectum, like bleeding and its management, inflammatory complications during the healing process or following healing of the perineum. However, pelvic relapses, which in most cases cannot be managed surgically, remain the major therapeutic problem. These cases are indicated for systemic treatment with combinations of cytostatic drugs, eventually for radiotherapy. Results: 324 patients with rectal carcinomas were operated at the Ist Surgical Clinic of the VFN in Prague. In 230 cases, resection was completed, in 94 cases, the rectum was amputated. In 78 cases, sutures of the pelvic floor was conducted, 64 cases healed per primam within 3 weeks, 11 healed per secundam within 3 months. In 16 cases, tamponade with surgical cover sheets and longettes was applied. 70% of these patients healed within 12 weeks of the surgery. In 3 cases, chronic fistules persisted for over 6 months. In 11 cases, locoregional relapses occurred. In 2 cases, radical excision was conducted, the other underwent systemic chemotherapy. Conclusion: Good preoperative care of the intestine, ATB prophylaxis and saving surgical technique were the precautions taken with the aim to prevent inflammatory complications. With respect to management difficulties of local relapses following amputations of the rectum, a requirement for total excisioning of the mesorectum on the first operation is substantial.

• MeSH
• absces komplikace   terapie   MeSH
• amputace metody   trendy   MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• dospělí MeSH
• hojení ran MeSH
• infekce pánve terapie   MeSH
• karcinom chirurgie   terapie   MeSH
• kolorektální chirurgie metody   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru komplikace   radioterapie   terapie   MeSH
• nádory rekta diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   krev   terapie   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Paliativní výkony pro rozvinutý primární nebo recidivující karcinom rekta jsou stále významným problémem v chirurgické léčbě tohoto onemocnění. Cílem chirurgických výkonů je v tomto případě odstranění nádorové překážky a zabránění vzniku ileózního stavu, omezit bolestivosť, zmenšit objem nádorové hmoty, zamezit krvácení eventuálně nekontrolovatelnému úniku stolice nebo mukózní sekrece. Jednou z možných paliativních operací pri léčbě karcinomu rekta je transanální laserová termodestrukce nádoru. Metoda je velmi šetrná i pro rizikové pacienty, vyžaduje sice opakovanou ale krátkodobou hospitalizaci. Z etického hlediska má transanální laserová evaporizace karcinomu rekta význam v tom, že v mnoha případech může nahradit nutnost vytvoření paliativní derivační kolosťomie. Zvláště u pacientů v terminálním stadiu maligního onemocnění je tento fakt významný, protože konec svého života prožijí v prijatelných podmínkách. Formou tří kazuistik jsou dokumentovány významné pozitivní přínosy této metody jako urgentního chirurgického výkonu pri řešení ileózního stavu la podkladě nádorové stenózy rekta.

The palliative treatment of developed primary or recurrent rectum carcinoma is still an important issue in treatment of this disease. The aim of the surgery is in such case to remove the tumorous obstacle and to prevent the development of ileus, to reduce pain, to limit the volume of tumorous tissue, to prevent bleeding and possible incontinence or mucous secretion. The transanal laser thermodestruction of the tumor represents one of the possible ways of palliative treatment of rectum carcinoma. The method is very considerate even for the high risk patients. On the other hand it requires a short-term hospitalization. The method of transanal laser evaporisation of carcinoma is also important from the ethical point of view: in many cases it may prevent the creation of palliative derivative colostomy. This fact is very important especially in patients with the terminal stage of the malign carcinoma because they live the rest of their lives in acceptable conditions. The important benefits are described in three case histories. The method is presented as an urgent surgery in solution of ileus which is based on tumorous rectum stenosis.

• MeSH
• laserová terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Cílem studie bylo zhodnotit krátkodobé výsledky chirurgické léčby pacientů s karcinomem rekta operovaných miniinvazivně s perioperační péčí vedenou dle ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu. Metody: Retrospektivně byly analyzovány údaje o léčbě pacientů s karcinomem rekta. Tyto údaje byly získány z prospektivně vedené databáze všech kolorektálních výkonů provedených na našem pracovišti od ledna 2015 do dubna 2020. ERAS protokol byl zaveden do klinické praxe v dubnu 2016 a miniinvazivní operace konečníku v květnu 2016. Do studie byli zařazeni všichni pacienti s karcinomem rekta, kteří podstoupili resekci nebo amputaci konečníku miniinvazivně s perioperační péčí vedenou dle ERAS protokolu (ERAS skupina) nebo otevřeně s perioperační péčí vedenou standardním způsobem (kontrolní skupina). Sledovaná data zahrnovala základní charakteristiky pacientů, údaje o operačních výkonech, parametry pooperačního zotavení, 30denní pooperační morbiditu, délku pooperační hospitalizace a 30denní rehospitalizaci. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 110 pacientů: 67 pacientů do ERAS skupiny a 43 pacientů do kontrolní skupiny. Ve skupině ERAS bylo 47 pacientů operováno roboticky a 20 pacientů laparoskopicky. Pacienti v ERAS skupině prokazovali významné zlepšení všech sledovaných klinických i laboratorních parametrů pooperačního zotavení kromě nevolnosti a zvracení a ve srovnání s kontrolní skupinou u nich došlo k významnému poklesu incidence paralytického ileu (20,9 % vs. 3 %) a zkrácení délky hospitalizace (13 dní vs. 9 dní). Celková 30denní pooperační morbidita a počet rehospitalizací se mezi oběma skupinami nelišily.Závěr: Zavedení ERAS protokolu v kombinaci s miniinvazivním přístupem vede ke zlepšení krátkodobých výsledků léčby karcinomu rekta.

Introduction: The aim of this study was to evaluate short-term outcomes of patients undergoing mini-invasive rectal resection within an ERAS (enhanced recovery after surgery) protocol. Methods: A prospectively managed database of patients undergoing rectal operations performed at our department between January 2015 and April 2020 was retrospectively analyzed. An ERAS protocol was implemented into clinical practice at our department in April 2016 and mini-invasive rectal procedures in May 2016. The ERAS group consisted of all patients who underwent mini-invasive rectal resections or amputations within the ERAS protocol. The control group consisted of patients who underwent open procedures and received standard perioperative care. The extracted data included basic patient characteristics, surgical data, postoperative recovery parameters, 30-day morbidity, length of postoperative stay and 30-day rehospitalization. esults: A total of 110 patients were included in the study: 67 patients in the ERAS group and 43 in the control group. Within the ERAS group 47 patients underwent robotic procedures and 20 had laparoscopic procedures. Patients in the ERAS group had significantly better clinical and laboratory recovery parameters except for postoperative nausea and vomiting. A significantly lower incidence of paralytic ileus (20.9% vs. 3%) and a shorter length of postoperative stay (13 days vs. 9 days) was found in the ERAS group. The rehospitalization rate and 30-day morbidity were not different between the ERAS and control group. Conclusions: Implementation of the ERAS protocol in combination with mini-invasive approaches leads to better short-term postoperative outcomes after rectal surgery.

• Klíčová slova
• multimodální perioperační péče, krátkodobé výsledky,
• MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory rekta * chirurgie   MeSH
• perioperační péče MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• dehiscence operační rány diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• kolorektální chirurgie MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• endoskopie MeSH
• krvácení etiologie   MeSH
• nádory rekta diagnóza   MeSH