Vyšetření hypofaryngu a hrtanu a léčba patologií v této oblasti je tradičně v kompetenci otorinolaryngologů. Dynamický rozvoj gastrointestinální endoskopie společně s lepší ovladatelností endoskopů však dal endoskopujícímu gastroenterologovi velmi kvalitní nástroje proto, aby mohl oblast hypofaryngu a hrtanu kvalitně prohlédnout během zavádění endoskopů do jícnu. Může tak významným způsobem přispět k odhalení časných stadií nádorů, zmenšit morbiditu a zlepšit prognózu nemoci. Jedná se o "přidanou hodnotu" vyšetření pro nemocného, která ho nijak nezatěžuje a ani zásadně neprodlužuje délku endoskopie. Cílem článkuje podat přehled o nejčastějších patologiích vyskytujících se v hypofaryngu a hrtanu.
Examination of the larynx and hypopharynx and treatment of pathologies in this area falls traditionally within the competence of an otolaryngologist. The dynamic development of gastrointestinal endoscopy and better control of endoscopes provides a very good tool forthe evaluation of the hypopharynx and larynx during introduction of the endoscope into the oesophagus by the endoscopist. He or she can thus significantly contribute to the detection of early stages of the carcinoma, to reducing morbidity and improving the prognosis of the disease. This is the "added value" forthe examined patient, which does not burden the patient or significantly prolong the length of the endoscopy. The aim of the article is to present an overview of the most common pathologies found in the larynx and hypopharynx.
- Keywords
- ezofagogastroskopie,
- MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Gastroscopy MeSH
- Carcinoma MeSH
- Larynx pathology MeSH
- Humans MeSH
- Laryngeal Neoplasms MeSH
- Hypopharyngeal Neoplasms MeSH
- Pharyngeal Diseases diagnosis classification MeSH
- Laryngeal Diseases diagnosis classification MeSH
- Pathology MeSH
- Catheters, Indwelling MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Achalázie jícnu je řídce se vyskytující onemocnění. U pacientů v dobrém celkovém stavu je jednou z možností léčby chirurgické řešení – myotomie. V tomto sdělení je popsána technika laparoskopické myotomie doplněná o parciální antirefluxní manžetu. Operováno bylo 35 pacientů. Pouze u 3 pacientů byla nutnost dalšího sledování pro dysfagie. Reoperován nebyl žádný pacient. Nebyly zaznamenány závažné peroperační ani pooperační komplikace. Vyzdvižen je význam peroperační ezofagogastroskopie k posouzení adekvátního rozsahu myotomie a vyloučení perforace sliznice jícnu.
Oesophageal achalasia is a rare disorder. For patients in good overall condition, surgical management – myotomy – is one of the treatment options. This study describes the technique of laparoscopic myotomy sured by partial antireflux cuff. 35 patients were operated. Only in 3 cases, further follow-up was required for dysphagia. None of the patients required re-operation. No serious peroperative or postoperative complications were recorded. Importance of peroperative oesophagogastroscopy in assessment of adequate extent of myotomy and in excluding perforations of the oesophageal mucosa is put forward.
- MeSH
- Esophageal Achalasia diagnosis surgery therapy MeSH
- Dilatation MeSH
- Esophagoscopy methods trends MeSH
- Endoscopy, Gastrointestinal methods trends MeSH
- Laparoscopy methods utilization MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Postoperative Complications MeSH
- Postoperative Period MeSH
- Postoperative Care methods MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
Akutní krvácení do trávicího traktu patří mezi neobyčejně závažné komplikace, při současné přítomnosti tzv. rizikových faktorů je úmrtnost na krvácení asi v 10 % všech krvácení. Základním diagnostickým i terapeutickým přístupem zůstává akutní ezofagogastroskopie. Výkon je však proveditelný až po kardiopulmonální stabilizaci nemocného. Léky, které jsou používány u osob s akutním krvácením z horní části žaludečního traktu vedou především k ovlivnění žaludečního pH a stabilizaci slizniční koagulace (H2 blokátory, blokátory protonové pumpy) a k ovlivnění krevního toku splanchnickým řečištěm. Řada studií prokázala větší efektivitu při parenterálním podání PPI než H2 receptorů, nebyla prokázána efektivita somatostatinu a jeho analogu octreotidu. Blokátory protonové pumpy jsou dále indikovány v prevenci vzniku krvácení do horní části GIT (např. polékové slizniční léze) a jako následné terapie po endoskopickém ošetření krvácení.
Acute bleeding into the GI tract is an extremely severe complication in which together with present risk factors the mortality from bleeding is about 10 % in all cases. The basic diagnostic and therapeutic approach is acute oesophagogastroscopy. The procedure is effectible after cardiopulmonal stabilisation of the patient. Drugs used in patients with acute bleeding from the upper GI tract react mostly to gastric pH and stabilisation of mucosal coagulation (H2 blockers, proton pump blockers) and guide blood flow in the splanchnic bloodstream. Numerous studies have showed higher effectiveness in parenteral PPI administration than H2 blockers. Effectiveness of somatostanin and its analogue octreotid has not been showed. Proton pump blockers have been indicated to prevent bleeding into upper GI tract to start (e.g. postmedicamentous mucosal lesion), and also as a successive therapy after endoscopic treatment of the bleeding.
Akutní nevarikózní krvácení do horní části trávicího ústrojí je i přes využití efektivní endoskopické terapie a farmakologickou léčbu velice potentními supresory kyselé žaludeční sekrece stále stavem, který v průběhu posledních 30 let vykazuje sice významné ovlivnění morbidity, ale ne mortality. Jedním z důvodů je skutečnost, že krvácející nemocní jsou osobami vyššího věku a stoupá komorbidita u těchto jedinců. Prvou metodou v diagnostice a terapii akutního nevarikózního krvácení je ezofagogastroskopie. V současné literatuře byla předložena řada důkazů, že po endoskopickém ošetření krvácení musí následovat podání inhibitorů protonové pumpy (PPI) i.v. Doporučena je léčba vyššími dávkami, jako optimální se jeví podání bolusu (např. omeprazolu v dávce 60-80 mg) s následnou infúzí omeprazolu v dávce 6-8 mg/h po dobu 72 hodin. V roce 2005 však byla prezentována sdělení o výhodnosti podat bolus již před endoskopií a po endoskopickém ošetření pokračovat infúzí inhibitoru protonové pumpy. U osob, kde však endoskopicky nejsou patrna závažná stigmata krvácení, je doporučeno endoskopické ošetření následovat perorálním podáním PPI. U krvácejících osob je doporučeno po stabilizaci stavu vyšetřit nemocné na přítomnost bakterie H. pylori a v případě pozitivity ji eradikovat.
Acute non-variceal bleeding into upper gastrointestinal tract is an important condition whose morbidity but no mortality decreased in the last 30 years in spite of effective endoscopic treatment and highly effective suppressors of gastric acidity. One of the reason for that fact is an increasing age of that patients and theirs comorbidity. The first diagnostic and therapeutic method for upper non-variceal gastrointestinal bleeding is esophagogastroscopy. In the recent papers several data confirmed the essential role of intravenous administration of proton pump inhibitors immediately after endoscopic treatment. Higher doses of proton pump inhibitors were recommended as a bolus of 60-80 mg omeprazol followed by continuous infusion of 6-8 mg omeprazol per hour for 72 hours. But most recent papers described an advantage of administration of bolus of omeprazol yet before endoscopy followed by intravenous infusion of omeprazol after ensdocopy. If no critical endoscopy signs of bleeding are presented only oral PPI are recommended. After general improving a testing for H. pylori is recommended and in case of positivity should be eradicated.
