Cíl: Vzhledem k nedostatku údajů o závažnosti infekce vyvolané respiračním syncytiálním virem v České republice byla provedena analýza dostupných dat o hospitalizaci a odhad rizika hospitalizace v jednotlivých věkových skupinách. Metodiky: K analýzám byla použita data z Národního registru hrazených zdravotních služeb a Národního registru hospitalizací. V jednotlivých věkových skupinách byly analyzovány počty hospitalizací a úmrtí s diagnózou infekcí RSV v letech 2017–2022 (diagnózy J12.1, J20.5, J21.0). Výsledky: Během 6 let bylo celkem evidováno 6 138 hospitalizací s uvedenými diagnózami, v jednotlivých letech jich bylo zjištěno 307–2 162. Při přepočtu na 100 000 obyvatel a rok bylo odhadnuto celkové riziko hospitalizace s diagnózami J12.1, J20.5 a J21.0 na 9,64; nejnižší v roce 2020 (2,87) a nejvyšší v roce 2021 (20,56). Při analýze podle věkových skupin bylo nejvyšší riziko kalkulováno pro věkovou skupinu dětí do 6 měsíců (891,6/100 000 obyvatel a rok), nejnižší pro věkovou skupinu 20–34 let (0,1/100 000 obyvatel a rok). Děti do 1 roku byly mezi hospitalizovanými s uvedenými diagnózami zastoupeny v 63,1 %. Pacienti ve věku 65 let a více byli zastoupeni mezi hospitalizovanými v jednotlivých letech 3,3–15,3 %. Jako nejčastější příčina hospitalizace s infekcí RSV byla zjištěna bronchitida, která byla uváděna v 55,4 % diagnóz. U hospitalizovaných s diagnózou J12.1, J20.5 a J21.0 bylo nahlášeno 38 úmrtí, tj. 0,62 %. Nejvyšší smrtnost (6,5 %) byla zaznamenána ve věkové skupině 35–49 let. Závěry: Infekce RSV jsou uváděny jako příčina hospitalizace v ČR ve všech věkových skupinách. Nejvyšší riziko hospitalizace bylo v letech 2017–2022 odhadnuto pro děti do 6 měsíců. Pasivní surveillance na základě existujících registrů může být považována v současnosti za dostatečný podklad pro cílená specifická opatření v nejmladších věkových skupinách. Data o hospitalizacích dospělých a zejména seniorů musí být zkvalitněna a doplněna aktivní surveillance.

Objectives: Given the lack of data on the seriousness of respiratory syncytial virus (RSV) infections in the Czech Republic, an analysis was made of available data on hospitalizations and the hospitalization risk was estimated by age group. Methods: Data from the National Registry of Reimbursed Health Services and the National Registry of Hospitalizations were used for the analyses. Hospitalizations and deaths due to RSV infection (diagnoses J12.1, J20.5, J21.0) from 2017-2022 were analyzed by age group. Results: Over the six-year period, there were 6,138 hospitalizations with the above diagnoses, ranging between years from 307 to 2,162. The estimated overall hospitalization risk per 100,000 population and year for diagnoses J12.1, J20.5, and J21.0 was 9.64, varying between 2.87 (2020) and 20.56 (2021). Age-group analysis showed the highest risk for children under 6 months of age (891.6/100,000 population and year) and the lowest for 20-34-year-olds (0.1/100,000 population and year). Children under 1 year of age accounted for 63.1% of hospitalizations with the above diagnoses. For patients 65 years and older, the annual hospitalization rates varied between 3.3–15.3%. The most frequent cause of RSV-associated hospitalizations was bronchitis, diagnosed in 55.4% of patients. Among those hospitalized with diagnoses J12.1, J20.5, and J21.0, 38 deaths were reported, representing a case fatality rate of 0.62%. The highest case fatality rate (6.5%) was observed in the age group 35–49 years. Conclusions: RSV-associated hospitalizations have been reported in all age groups in the Czech Republic. The highest RSV-associated hospitalization risk in 2017–2022 was estimated among children under 6 months of age. Passive surveillance using the available registries could currently provide the basis for measures specifically tailored to the youngest age categories. Data on the hospitalization of adults, particularly senior citizens, must be improved and complemented with active surveillance.

• MeSH
• Data Analysis MeSH
• Epidemiologic Studies MeSH
• Disease Notification statistics & numerical data   MeSH
• Hospitalization * statistics & numerical data   MeSH
• Respiratory Syncytial Virus Infections * epidemiology   mortality   MeSH
• Humans MeSH
• Risk MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

V roce 2013 byl prostřednictvím systému hlášení infekčních nemocí EPIDAT zaznamenán nárůst počtu hlášených případů oproti roku 2012. Byly evidovány1233 případy onemocnění pertusí; incidence 11,7/100 000 obyvatel. V roce 2012 bylo hlášeno 738 nemocných pertusí; incidence 7,0/100 000 obyvatel. Podobně vysoký počet hlášených nemocných jako v roce 2013 byl naposledy zaznamenán v roce 1966, kdy bylo hlášeno 1279 případů onemocnění; incidence 13,0/100 000 obyvatel. Stejně jako v roce 2012 bylo nejvíce nemocných zaznamenáno ve věkové skupině 15 - 19letých, celkem 471 případů; incidence 92,3/100 000 obyvatel. Pro srovnání: v roce 2011 bylo v této věkové skupině hlášeno celkem 85 případů, incidence 15,2/100 000 obyvatel. V roce 2012 bylo evidováno již 265 případů, incidence 49,0/100 000 obyvatel. V roce 2013 nebylo hlášené žádné úmrtí v souvislost s pertusí. Z celkového počtu 1233 případů bylo podle záznamů v EPIDATu laboratorně potvrzeno 1123 případů (91,1 %). Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérologicky. V roce 2013 bylo do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii v SZÚ ke konfirmaci a k další charakterizaci posláno 6 kmenů Bordetella pertussis. Při odběrech pacientů, kteří se dostavili na vyšetření přímo v SZÚ, byl při kultivaci zachycen 1 kmen B. pertussis a 1 kmen B. parapertussis.

In 2013, the infectious disease reporting system EPIDAT showed an upward trend in reported cases of pertussis in comparison to 2012. A total of 1 233 pertussis cases were reported and the incidence rate was 11.7/100 000 population. In 2012, 738 pertussis cases were reported (7.0/100 000). A similarly high incidence of pertussis was last seen in 1966: 1 279 cases (13.0/100 000). As in 2012, the highest number of cases occurred in the age group 15 – 19 years, i.e. 471 (92.3/100 000). For comparison, 85 pertussis cases were reported in this age group in 2011 (15.2/100 000) and 265 cases in 2012 (49.0/100 000). No fatal case of pertussis was reported in 2013. Of the total of 1 233 cases, 1 123 (91.1%) were laboratory confirmed according to the EPIDAT data. Most laboratory confirmed cases were diagnosed by serology. In 2013, six strains of Bordetella pertussis were referred to the National Reference Laboratory for Pertussis and Diphtheria of the National Institute of Public Health for confirmation and further characterization. One strain of B. pertussis and one strain of B. parapertussis were detected by culture from patients who presented for laboratory testing to the National Institute of Public Health.

• Keywords
• parapertuse, nemocnost,
• MeSH
• Bordetella parapertussis isolation & purification   MeSH
• Bordetella pertussis isolation & purification   MeSH
• Diphtheria * epidemiology   microbiology   mortality   MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Disease Notification statistics & numerical data   MeSH
• Incidence MeSH
• Infant MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Morbidity trends   MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Whooping Cough * epidemiology   microbiology   mortality   MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Aged MeSH
• Diphtheria-Tetanus-Pertussis Vaccine MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Infant MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Male MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Chart MeSH
• Tables MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

V letech 2001–2007 bylo v České republice hlášeno celkem 445 případů ohrožení nemocí z povolání, což představovalo 4,4 % všech profesionálních onemocnění hlášených v tomto období. Onemocněli zejména pracovníci z Moravskoslezského kraje (47,0 % případů) a pracovníci v odvětví ekonomické činnosti těžba uhlí, lignitu a rašeliny (31,0 % případů). Nejčastější příčinou ohrožení byly vibrace a dlouhodobá nadměrná jednostranná zátěž končetin (35,3 % a 29,4 % případů). Nejvíce byl zastoupen syndrom karpálního tunelu (37,1 % případů). V práci autoři srovnávají ohrožení nemocí z povolání s nemocemi z povolání, hlášenými ve stejném časovém období, a analyzují je podle pohlaví, diagnóz, profesí, věku a délky expozice. Závěrem konstatují, že počty hlášených ohrožení nemocí z povolání v posledních sedmi letech ukazují stabilní trend, a doporučují, aby se v dohledné budoucnosti místo ohrožení nemocí z povolání u vybraných položek seznamu nemocí z povolání zmírnila dosud platná kritéria pro uznávání nemocí z povolání.

In 2001–2007, 445 cases of occupational disease risk were reported in the Czech Republic which represented 4.4% of all occupational diseases reported in this period. Workers from the Moravia and Silesia Region formed 47% cases and workers in the field of mining coal, lignite and peat formed 31% cases. The most frequent causes of exposure were vibrations and a longterm excessive load on extremities (35.3% and 29.4% cases). The most frequent was the syndrome of a carpal tunnel (37.1% cases). In the paper, authors compare data on occupational disease risks to occupational diseases reported in the same period and analyze the data according to gender, diagnoses, professions, age and exposure length. They conclude that the number of reported occupational disease risks show a stable trend in last seven years. Authors recommend that instead of using the category of occupational disease risk the criteria for assessing occupational diseases were diminished in selected items on the list of occupational diseases in near future.

• MeSH
• Adult MeSH
• Epidemiologic Studies MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Disease Notification methods   standards   statistics & numerical data   MeSH
• Incidence MeSH
• Data Interpretation, Statistical MeSH
• Humans MeSH
• Occupational Diseases epidemiology   prevention & control   MeSH
• Peer Review, Health Care methods   standards   trends   MeSH
• Work classification   statistics & numerical data   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Původci dávivého (černého) kašle jsou bakterie Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis. V roce 2014 byl v České republice prostřednictvím systému hlášení infekčních nemocí EPIDAT evidován 2521 případ pertuse, nemocnost 24,0/100 000 obyvatel. Nejvíce nemocných, celkem 946 osob, bylo registrováno ve věkové skupině 15–19 let, nemocnost 197,1/100 000 obyvatel. V roce 2014 bylo potvrzeno 1 úmrtí na pertusi u 75letého muže. Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérologicky. V roce 2014 bylo do Národní referenční laboratoře pro pertusi a diftérii v SZÚ ke konfirmaci a k další charakterizaci posláno celkem 15 kmenů Bordetella pertussis a 1 kmen Bordetella bronchiseptica. Na odběry přímo v SZÚ se dostavilo 208 pacientů; 8x byla kultivačně zachycena B. pertussis a 1x B. parapertussis. V roce 2014 bylo hlášeno 95 případů parapertuse, nemocnost 0,9/100 000 obyvatel.

Bordetella pertussis and Bordetella parapertussis are the causative agents of whooping cough. In 2014, 2521 cases of whooping cough were reported through the EPIDAT reporting system in the Czech Republic (24.0 cases per 100,000 population). The highest number of cases (946) occurred in the age group 15-19 years (197.1 cases per 100,000 population). In 2014, one death of pertussis was reported in a 75-year-old man. Most laboratory confirmed cases were diagnosed serologically. In 2014, 15 strains of Bordetella pertussis and one strain of Bordetella bronchiseptica were referred to the National Reference Laboratory for Pertussis and Diphtheria for confirmation and further characterization. Two hundred and eight patients presented for testing directly to the National Institute of Public Health: eight of them turned out to be culture positive for B. pertussis and one was culture positive for B. parapertussis. In 2014, 95 cases of parapertussis were reported (0.9 cases per 100,000 population).

• Keywords
• parapertuse,
• MeSH
• Bordetella parapertussis * isolation & purification   pathogenicity   MeSH
• Bordetella pertussis * isolation & purification   pathogenicity   MeSH
• Epidemiological Monitoring * MeSH
• Disease Notification * history   statistics & numerical data   legislation & jurisprudence   MeSH
• Inpatients history   statistics & numerical data   MeSH
• Incidence MeSH
• Communicable Diseases MeSH
• Humans MeSH
• Mortality MeSH
• Specimen Handling methods   MeSH
• Whooping Cough * history   diagnosis   epidemiology   microbiology   mortality   prevention & control   therapy   MeSH
• Sex Distribution MeSH
• Aged MeSH
• Syndrome MeSH
• Vaccination statistics & numerical data   MeSH
• Age Factors MeSH
• Age Distribution MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Cíl: Nákaza roupem dětským (enterobióza nebo také oxyurióza) je jedno z nejčastějších parazitárních onemocnění ve světě i v České republice (ČR). Cílem této práce je analýza dostupných epidemiologických dat o výskytu enterobiózy v ČR v letech 2018–2022. Metody: Byla provedena deskriptivní analýza dat onemocnění enterobiózou (dg. B80 podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí) zadaných v elektronickém Informačním systému infekční nemoci (ISIN) v ČR v letech 2018–2022. Pro zpracování a analýzu dat byl použit program MS Excel 2016. Pro statistické zhodnocení asociace mezi pravděpodobností hospitalizace a kategoriálními proměnnými byla provedena jednoduchá a vícenásobná logistická regrese pomocí programu STATA verze 17. Pro vytvoření incidenční mapy byl použit ECDC Map Maker tool (EMMa). Výsledky: Ve sledovaném období bylo nahlášeno celkem 4 836 případů onemocnění, s průměrnou roční incidencí 9,1 případů na 100 000 obyvatel. Nejvíce případů bylo v roce 2019 (n = 1 174), nejméně v roce 2021 (n = 780). Onemocnění se nejčastěji vyskytovalo v dětské populaci, s nejvyšší průměrnou věkově specifickou incidencí zaznamenanou u dětí ve věku 5–9 let (80,9/100 000 obyvatel) a 10–14 let (42,3/100 000 obyvatel). Nejvyšší průměrná roční incidence byla zjištěna v Olomouckém kraji (28,7/100 000 obyvatel) a nejnižší v kraji Plzeňském (2,2/100 000 obyvatel). Hospitalizováno bylo 472 (9,8 %) osob, nejvíce v kategorii 10–14 let (200 hospitalizací, 42,4 % ze všech hospitalizací) a 5–9 let (n = 178, 38 %). Nejvyšší podíl hospitalizací byl zjištěn u věkové skupiny 75+ (36,4 %). Statisticky významně vyšší pravděpodobnost hospitalizace nebyla zjištěna podle pohlaví, avšak byla detekována ve věkových skupinách 6–19 let a 65+ ve srovnání s osobami s onemocněním enterobiózou v produktivním věku. Statisticky významně nižší pravděpodobnost hospitalizace byla zjištěna v letech 2020–2022 v porovnání s rokem 2019. Nebyly zjištěny rozdíly v hospitalizaci mezi pohlavími. Úmrtí v souvislosti s enterobiózou nebylo v ČR ve sledovaném období hlášeno. Onemocnění se vyskytuje celoročně. Snížený počet hlášených případů lze pozorovat v období školních letních prázdnin, tj. v měsících červenec a srpen. Epidemie ani importované případy nebyly hlášeny. Závěr: Výskyt enterobiózy je často asymptomatický a mnoho případů není v systému surveillance zachyceno. Data výskytu v ČR ukazují, že se onemocnění týká především dětské populace, a proto by preventivní opatření a programy měly být zaměřeny především na děti.

Aim: Pinworm infection (known as enterobiasis or oxyuriasis) is one of the most common parasitic diseases globally and in the Czech Republic (CZ). The aim of this study is to analyse the available epidemiological data on the incidence of enterobiasis in the CZ from 2018–2022. Methods: A descriptive analysis was done of enterobiasis (ICD-10 code B80) data reported to the electronic Infectious Disease Information System in the CZ from 2018 to 2022. Data processing and analysis were conducted using MS Excel 2016. Univariate and multivariate logistic regression analyses were performed to assess the association between the probability of hospitalization and categorical variables using STATA version 17. The ECDC Map Maker tool (EMMa) was used to create the incidence map. Results: A total of 4,836 cases were reported during the study period, with an average annual incidence of 9.1 cases per 100,000 population. The highest number of cases occurred in 2019 (n = 1,174), and the lowest in 2021 (n = 780). The disease was most common in the paediatric population, with the highest average age-specific incidence rates observed in children aged 5-9 years (80.9 per 100,000 population) and 10–14 years (42.3 per 100,000 population). Of 14 administrative regions of the CZ, the Olomouc Region had the highest average annual incidence (28.7 per 100,000 population), while the Pilsen Region had the lowest (2.2 per 100,000 population). A total of 472 (9.8%) patients needed hospitalization, most of them in the categories 10–14 years (n = 200, 42.4%) and 5–9 years (n = 178, 38%). The highest hospitalization rate was found in the age group 75+ (36.4%). A significantly higher probability of hospitalization was found in the age groups 6–19 years and 65+ compared to working-age population with enterobiasis. A significantly lower probability of hospitalization was seen in 2020–2022 compared to 2019. No difference in the hospitalization rates was noted between genders. No enterobiasis-related death was reported during the study period. The disease occurs year-round. A decrease in reported cases was observed annually during the school summer holidays in July and August. Neither outbreak nor imported cases were noted. Conclusion: Given that enterobiasis is often asymptomatic, many cases are not captured in the surveillance system. The Czech prevalence data indicate that it mainly affects the paediatric population. Therefore, preventive measures and programs should primarily target children.

• MeSH
• Data Analysis MeSH
• Enterobiasis * epidemiology   MeSH
• Enterobius pathogenicity   MeSH
• Epidemiologic Studies * MeSH
• Disease Notification statistics & numerical data   MeSH
• Hospitalization statistics & numerical data   MeSH
• Incidence MeSH
• Humans MeSH
• Logistic Models MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• MeSH
• Disease Notification statistics & numerical data   MeSH
• Extremities MeSH
• Humans MeSH
• Occupational Diseases diagnosis   etiology   prevention & control   MeSH
• Workplace classification   MeSH
• Carpal Tunnel Syndrome MeSH
• Age Factors MeSH
• Weight-Bearing MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• MeSH
• Chemical Actions and Uses MeSH
• Disease Notification methods   statistics & numerical data   MeSH
• Noise, Occupational statistics & numerical data   adverse effects   legislation & jurisprudence   MeSH
• Data Interpretation, Statistical MeSH
• Classification methods   MeSH
• Occupational Diseases epidemiology   etiology   MeSH
• Disorders of Environmental Origin epidemiology   etiology   MeSH
• Work classification   statistics & numerical data   legislation & jurisprudence   MeSH
• Dust MeSH
• Risk Factors MeSH
• Sex Distribution MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Článek se zabývá analýzou nemocí z povolání v automobilovém průmyslu ve Středočeském kraji z pohledu propojení pracovního lékařství a sociálně-ekonomické geografie. Předmětem studia jsou tři vybrané automobilové společnosti, jejichž význam pro hospodářství České republiky přesahuje hranici nejen Středočeského kraje, ale i celé České republiky. Výskyt nemocí z povolání v těchto firmách se nelišil od celostátní průměrné incidence nemocí z povolání (2,9/10 000 zaměstnaných v roce 2011). V rámci práce byly testovány hypotézy o vztahu mezi výskytem nemocí z povolání na jedné straně a pohlavím zaměstnanců, jejich věkem, výší průměrné mzdy a mírou nezaměstnanosti v okrese na straně druhé. Výzkum prokázal, že nemoci z povolání se vyskytovaly statisticky významně častěji u žen než u mužů (RR = 9,71, 95 % CI: 4,8–20,1) a u osob nad 40 let věku ve srovnání s osobami mladšími (RR = 3,38, 95 % CI: 1,7–6,8). Domněnka autora, že v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti je výskyt nemocí z povolání nižší, nebyla potvrzena, naopak byl naznačen trend k rostoucímu výskytu nemocí z povolání s rostoucí mírou nezaměstnanosti. Závěrem autor zdůrazňuje potřebu kvalitního poskytování pracovnělékařských služeb u zaměstnavatelů – především vstupních a periodických preventivních prohlídek, jako jednoho z hlavních nástrojů prevence vzniku nemocí z povolání. Klíčová slova: nemoci z povolání – automobilový průmysl – ekologická korelační studie – nezaměstnanost – rizikové faktory – orgány ochrany veřejného zdraví

The article deals with the analysis of occupational diseases in the automotive industry in the Central Bohemian Region in terms of linking occupational health and socio-economic geography. The subjects of the study are three selected automobile companies in the Central Bohemian Region Region, whose importance for the country's economy goes beyond the boundaries of the chosen region. The incidence of occupational diseases in these companies did not differ from the national average of occupational diseases (2.9/10 000 employees in 2011). This article aims to test hypotheses about the relationship between the incidence of occupational diseases, worker’s gender, age, and the average wage on one hand and the unemployment rate in the district on the other hand. My research has shown that occupational diseases are significantly more common in women than in men (RR = 9.71, 95% CI: 4.8 to 20.1) and in persons over 40 years of age compared with younger people (RR = 3.38, 95% CI: 1.7 to 6.8). The author’s assumption that in districts with higher unemployment rates the incidence of occupational diseases is lower, has not been confirmed, while this trend of increasing incidence of occupational diseases was signalled with rising unemployment. The article suggests some recommendations for the prevention of occupational diseases mainly focused on quality implementation of occupational health care - especially entrance and periodic medical examinations. Keywords: occupational diseases – automotive industry – ecological correlational study – unemployment – risk factors – public health authorities

• Keywords
• automobilový průmysl, ekologická korelační studie, orgány ochrany veřejného zdraví,
• MeSH
• Automobiles * MeSH
• Disease Notification * statistics & numerical data   MeSH
• Geography, Medical MeSH
• Humans MeSH
• Occupational Diseases * epidemiology   MeSH
• Industry * MeSH
• Socioeconomic Factors MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH