gait movement Dotaz Zobrazit nápovědu
264 s. ; 19 cm
- MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- pohybové poruchy MeSH
- psychomotorické poruchy MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
- kongresy MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- neurovědy
25 s. ; 20 cm
- MeSH
- nemoci nervového systému rehabilitace farmakoterapie MeSH
- pohybové poruchy MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- neurovědy
V posledních letech se objevila řada nových poznatků o neurofyziologii a patofyziologii chůze. Tyto poznatky mění zažité představy o řízení pohybu a jsou i východiskem pro nové přístupy k rehabilitaci. V článkuje podán přehled některých metod podpory rehabilitace chůze u neurologických nemocných. Zmíněno je využití rytmické stimulace, zejména sluchové, dále je probrána problematika závěsu S Částečným odlehčením na běžícím pásu (chodníku), uvedeny moderní přístupy k funkční elektrické stimulaci, využití chůzových ortetických aparátů a trenažérů chůze. Ke společným rysům těchto různorodých technik patří: snaha o co nejčasnější vertikalizaci a bipedální lokomoci, neboť vertikální pozice a bipedální lokomoce jsou z fyziologického, kineziologického i psychologického hlediska pro člověka přece jen nejpřirozenější. Tlumení spasticity zejména antigravitačního svalstva, omezení patologických kokontrakcí. Vnější navození fyziologičtějšího rytmu chůze, přirozenějšího a výhodnějšího lokomočního vzorce a proporcí chůzového cyklu, ať již mechanicky, různými variantami elektrické stimulace, či např. zvukově. V nejbližší době se dá čekat další rozvoj, zpřesnění indikací, v některých případech i širší uplatnění v praxi.
In recent years a number of new findings was revealed on the neurophysiology and pathophysiology of gait. These findings bring new views on the control of movement and are the starting point for new approaches to rehabilitation. The author reviews some methods of gait rehabilitation in neurological patients. He mentions the use of rhythmic stimulation, in particular auditory. He deals also with the problem of partial body weight support (treadmill), mentions modem approaches to functional electric stimulation, the use of gai orthoses and parawalkers. The common features of these different techniques comprise: - Attempts of as early verticalization as possible and bipedal locomotion, as the vertical position and bipedal locomotion are from the physiological, kinesiological and psychological aspect most natural for man. - Inhibition of spasticity in particular of antigravitational muscles, restriction of pathological co-contractions. - External induction of a more physiological rhythm of gait, a more natural and more effective locomotior patteni and proportions of the gait cycle, mechanically or by different variants of electric or e.g. auditory stimulation. In the near future we may anticipate further development, more accurate indications and in some instances also more extensive application in practice.
1.1.2 INSTRUMENTS FOR THE QUANTITATIVE -- EVALUATION OF THE STRIDE 22 -- 1.1.3 THE ELITE SYSTEM FOR GAIT - KINETICS 54 -- THE REPRESENTATION 56 -- 1.3 TERMINOLOGY, PARAMETRIZATION AND -- NORMALIZATION IN GAIT NORMALIZATION 83 -- 1.3.3 ERROR EVALUATION MEASUREMENT 86 -- 1.4 ANALYTICAL METHODOLOGY 89 -- --- XI — -- GAIT 2.2 A KINEMATIC AND ISOKINETIC EVALUATION -- OF PATIENTS WITH FLAT FOOT 141 -- 2.3 THE ANALYSIS OF MOVEMENT ROTATIONPLASTY FOR LIMB SALVAGE IN THE TREATMENT OF MALIGNANT TUMORS OF THE -- DISTAL PART OF FEMUR 243 -- 2.7 GAIT
xii, 285 s. : il.
- Konspekt
- Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
- NLK Obory
- lékařství
Spasticita patří k nejvýznamnějším problémům u nemocných s centrálními poruchami hybnosti. Spasticitu nemůžeme oddělovat od dalších příznaků centrální poruchou hybnosti - od příznaků motorických, přes poruchy kognitivní, poruchy praxe, zrakově prostorové orientace až po problém emoční, psychosociální apod. I při hodnocení a terapii spasticity v užším smyslu musíme brát do úvahy jednak fázicky podmíněnou spasticitu, rychlostně nepodmíněnou neurogenní spasticitu (rigiditu), změny viskoelastických vlastností myofasciálního komplexu danými hlavně alteracemi vazivových struktur. To vše je provázeno hypotonií některy"ch svalových skupin. Konkrétní svalová skupina může být hypotonická i hypertonická při různých pohybových úlohách a distribuce svalového tonu se pak může dramaticky lišit při testování ve statické situaci a při různých fázích konkrétní motorické aktivity. Proto je z praktického hlediska mnohem přínosnější hodnotit spasticitu v pojmech poruch motorického programu a jeho realizace, v pojmech poruch časoprostorového rozložení aktivace svalů a motorických jednotek. Při pohledu na činnost jednotlivého spastického svalu narážíme na rozpojení korelace mezi stupněm aktivace svalu a vývojem jeho napětí. S tím úzce souvisí posun biomechanické efektivity svalu mimo optimální rozmezí. Na jednotku síly je u spastického svalu vyšší EMG aktivita, navíc nevýhodně časoprostorově rozložená. Pokročilé metody moderní neurofyziologie a zejména multimodální analýzy pohybu přinášejí poněkud pozměněný pohled na fungování neuromuskulární komplexu za fyziologických podmínek i v patologii. Některé výsledky dobře ilustrují a potvrzují empirické zkušenosti z každodenní práce se spastickými pacienty. Jiné poznatky však zpochybňují zažité představy. Ukazuje se dále, že pojmy klasické analytické kineziologie jako svalové oslabení, hypertonus, hypotonus, hyperaktivita, hypoaktivita apod. mají, alespoň u spasticity, spornou výpovědní hodnotu. Svaly typicky považované za oslabené mohou svojí abnormální hyperaktivitou významně deformovat chůzový cyklus u spastického pacienta a naopak svaly pokládané za hyperaktivní mohou být v určitých fázích pohybu výrazně utlumeny. Ukazují se dva okruhy problémů a úkolů: Za prvé - klinická aplikace stále přibývajících faktů získaných moderními metodami analýz pohybu a integrace těchto poznatků s fyzioterapeutickou empirií. Za druhé - integrace analytického přístupu v kinezioterapii s pohledem celostním, orientovaným nejen ke konkrétní pohybové úloze, ale i ke konkrétním cílům rehabilitačního procesu.
Spasticity is one of the most important problems in patients with central locomotor disorders. Spasticity cannot be separated from other symptoms with central locomotor impaierment - from motor symptoms, cognitive disorders, disorders of practice, visual spatial orientation to emotional, psychosocial problems etc. Also when evaluating and treating spasticity in the narrower sense we have to consider the phasically conditioned spasticity, the rate non-conditioned neurogenic spasticity (rigidity), changes of viscoelastic properties of the myofascial complex due mainly to alterations of connective tissue structures. All this is associated with hypotonia of some muscle groups. A certain muscle group can be hypotonic or hypertonic during different locomotor tasks and the distribution of the muscular tonus can then dramatically differ when tested during a static situation and during different stages of motor activity. Therefore it is from the practical aspect much more useful to evaluate spasticity in terms of the impaired motor programme and its implementation, in terms of disorders of temporospatial distribution of activation of muscles and motor units. When following the activity of an individual spastic muscle we are faced with the dissociation of the correlation between the degree of activation of the muscle and the development of its tension. With this the shift of biomechanical effectiveness ot the muscle beynd the optimal range is closely associated. In spastic muscle there is a higher EMG activity per unit ot power, moreover it is untavourably distributed in time and space. Advanced methods ot modern neurophysiology and in particular multimodal motion annalysis open a somewhat altered view on the tunction ot the neuromuscular complex under physiological and pathological conditions. Some results illustrate well and contirm empirical experience trom everyday practice with spastic patients. Other findings however cast doubt on accepted ideas. They show moreover that concepts ot classical analytical kinesiology such as muscular weakening, hypertonia, hypotonia, hypeactivity, hypoactivity etc. provide at least in spasticity doubfful intormation. Muscles typically considered as weakened may by their abnormal hyperactivity signiticantly distort the gait cycle in spastic patients and conversely muscles considered hyperactive may be in certain stages ot movement markedly inhibited. Two areas ot problems and tasks are apparent: First ot all - clinical application ot steadily expanding tacts assembled by modern methods ot locomotor analysis and integration ot these findings with physiotherapeutic empirical experience. Secondly - integration ot the analytical approach in kinesiotherapy with the overall view tocused not only on the actual locomotor task but also on actual objectives ot the rehabilitation process.
- MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- dyskineze etiologie patofyziologie rehabilitace MeSH
- kineziologie aplikovaná metody normy MeSH
- lidé MeSH
- neurofyziologie MeSH
- rehabilitace MeSH
- svalový tonus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Tento článok opisuje relatívne „mladú“ a zriedkavú diagnózu z okruhu extrapyramidových porúch hybnosti, známu ako syndróm čistej akinézy alebo čistá akinéza s freezingom chôdze. Jej základným klinickým prejavom je akinéza a progredujúce zamŕzanie hybnosti počas chôdze, v reči a pri písaní, neodpovedajúce na liečbu levodopou. Rigidita končatín, porucha okulomotoriky a demencia sa nevyskytujú. Patologické nálezy pri tomto ochorení zobrazujú typické prejavy progresívnej supranukleárnej obrny, preto sa syndróm čistej akinézy považuje za klinický variant tohto ochorenia. V článku je predložená krátka kazuistika pacienta, ktorá zachytáva postupný prechod sedem rokov trvajúcej čistej akinézy do typických klinických a zobrazovacích známok progresívnej supranukleárnej obrny.
This article describes a relative „young“ and rare diagnosis on the field of movement disorders, known as pure akinesia or pure kinesia with gait freezing. The cardinal clinical feauture of the syndrome is akinesia and levodopa-resistant progressive freezing during walking, speaking and handwriting. Limb rigidity, oculoparesis and dementia are not present. Pathologically this syndrome shows changes typical for progressive supranuclear palsy, therefore pure akinesia is regarded as its clinical variant. The article presents a short clinical case of a patient reflecting a graduate conversion of seven years existing pure akinesia to the typical clinically and imaging signs of progressive supranuclear palsy.
- Klíčová slova
- syndrom čisté akineze, čistá akineze s freezingem chůze (PAGF), poruchy rukopisu,
- MeSH
- audiovizuální záznam * metody využití MeSH
- diagnostické techniky neurologické * využití MeSH
- levodopa aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody využití MeSH
- neurologické poruchy chůze diagnóza etiologie terapie MeSH
- pohybové poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- progresivní supranukleární obrna * diagnóza etiologie terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
BACKGROUND: Freezing of gait (FOG) is a common disabling symptom of (in) Parkinson's disease (PD). The mechanism of FOG is (in) not clearly understood. We investigated the clinical effect and changes of the activity of the sensorimotor system using repeated functional MRI (fMRI) before and after application of botulinum toxin in Parkinson's disease patients with FOG. METHODS: We investigated 20 patients with PD, 10 with FOG and 10 without FOG. PD patients with FOG were treated with intramuscular application of botulinum toxin type A into the tensor fasciae latae muscle bilaterally. The clinical effect of treatment was assessed using FOG questionnaire, "Time up and go" test, UPDRS, Hoehn and Yahr staging, Clinical global impression scale. Activation of the sensorimotor system was studied using BOLD fMRI of the whole brain during repetitive abduction - adduction of each leg interleaved with rest. The clinical (in the FOG group) and imaging (in both groups) examination was repeated after a four-week interval. RESULTS: In the FOG group, the FOG questionnaire has shown a decline of scores after application of botulinum toxin that suggests possible effect of botulinum toxin on freezing of gait. In fMRI results, both groups manifested reduction of the sensorimotor network activated with leg movement, however, the FOG group also showed increased activation in cerebellar vermis and nuclei, in dorsal pons and in medulla after treatment. CONCLUSION: Alleviation of the FOG in PD patients by botulinum toxin seems to be reflected in the functional participation of the cerebellum and its projections as seen by fMRI.
