Úvod: Pilonidální sinus je benigní onemocnění s výskytem 26 případů na 100 000 obyvatel, které se vyskytuje v sacrococcygeální oblasti a postihuje převážně muže, nejčastěji mezi 15. a 35. rokem života. Toto onemocnění můžeme také najít pod názvem Jeepová nemoc, který vznikl za 2. světové války. Rozlišujeme akutní a chronickou fázi onemocnění, kdy pro akutní fázi je charakteristická přítomnost abscesu, zatímco pro chronickou fázi je typická přítomnost intermitentně secernující píštěle. Maligní zvrat se udává u chronického stádia v 0,1 %. Metodika: Jednalo se o retrospektivní studii, kdy jsme zhodnotili soubor nemocných, kteří podstoupili na naší klinice radikální operaci pro pilonidální sinus od 1. 9. 2006 do 31. 12. 2009. Výsledky: Celkově jsme v tomto období odoperovali 53 nemocných. K dalšímu sledování se dostavilo 39 pacientů. V souboru převažovali muži, průměrný věk byl 24 let. V předoperačním období prodělalo incizi pro absces 38 nemocných, u 46 nemocných byla v době operace přítomna intermitentně secernující píštěl a u 15 nemocných byl přítomen absces. U 41 % nemocných jsme zaznamenali pooperační rannou infekci, u 56 % nemocných dehiscenci rány, z toho v 7 případech se jednalo o parciální dehiscenci. V souboru bylo použito celkem 5 různých způsobů uzávěru defektu po excizi ložiska. Diskuse: Volba vhodné metody uzávěru defektu po excizi pilonidálního sinu byla, je a stále bude tématem vhodným pro odbornou diskusi. V literatuře je k dispozici velký počet možných technik včetně různých modifikací lalokových plastik, v ČR převažuje využití primárních sutur nad plastikou. Naše výsledky jsou srovnatelné s dostupnými literárními údaji. Závěr: Léčba pilonidálního sinu by měla být dostatečně radikální. Z našich výsledků vyplývá, že použití techniky podložených stehů významně sníží výskyt pooperační infekce a současně se sníží riziko vzniku dehiscence. Přesto s ohledem na počet nemocných v našem souboru nemůžeme bezpečně říci, která metoda uzávěru vzniklého defektu je nejlepší.

Introduction: pilonidal sinus disease is a benign disease with incidence 26 cases per 100 thousands inhabitants each year. The origin of this disease is in sacrococcygeal region with maximum between 15th and 25th year of life. Males suffer from pilonidal sinus disease most often. The synonym of this disease is Jeep's disease and originate in Second World War. We distinguish acute and chronic phase of this disease. The acute phase is characterized by presence of abscess whereas the chronic phase is featured by intermittently secreting fistula. Malignant reversion is described at chronic phase in 0.1%. Methods: We performed retrospective study of our cohort of 53 patients that undewent radical surgical treatment at our department between September 1st 2006 and December 31st 2009. Results: We evaluated 39 patients that were controlled repetitively after operation. Males were in majority. The median of age was 24 years. 38 patients underwent the incision for abscess in preoperative period. The intermittently secreting fistula was diagnosed at 46 patients at the time of operation. 41% patients suffered from wound infections and 56% from dehiscence of wound (7 patients with partial dehiscence) after radical excision. We used 5 modifications of wound closure after radical excision. Discussion: The choice of adequate method of wound closure after excision of pilonidal sinus was, is and will be discussed among experts. We could find many types of methods of wound closure including plastic with flaps in the scientific literature. In our country there is preferred more primary wound closure than plastic with flap. Our results are comparable with the previously published results. Conclusion: The treatment of pilonidal sinus has to be radical. We can conclude that usage of our technique of underlaid sutures decreases the prevalence of postoperative infection and risk of wound dehiscence. The proper types of technique of wound closure could not be evaluated with statistical signifikance because of small number of patients in our kohort.

• Klíčová slova
• uzávěr rány po excizi,
• MeSH
• Bacteria izolace a purifikace   MeSH
• dehiscence operační rány MeSH
• dospělí MeSH
• infekce chirurgické rány MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pilonidální sinus chirurgie   mikrobiologie   MeSH
• techniky uzavření rány MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Způsob hojení ran fyziologickým způsobem se u nás snaží prosadit více než 10 let. Nové názory a trendy se poprvé objevily v devadesátých letech s příchodem zahraničních firem, které ve své široké nabídce mají i takzvané terapeutické obvazy. Tím, že tyto materiály byly pro nás zdravotníky tehdy opravdu něčím novým, brzy si získaly název moderní obvazy. Takový zavádějící termín je však z obecného hlediska nesprávný, neboť ve světě pod pojmem moderní přístupy, moderní materiály je rozuměno spíše bio inženýrství s použitím umělých náhrad kůže, užití růstových faktorů a dalších možností.

• MeSH
• dehiscence operační rány terapie   MeSH
• dekubity terapie   MeSH
• hojení ran MeSH
• obvazy hydrokoloidní využití   MeSH

Autoři prezentují dva případy komplikované hluboké sternotomické ranné infekce s dehiscencí sterna a vznikem rozsáhlých kostních defektů. Komplexní léčba spočívala v debridementu s využitím vakuum-asistovaného krytí rány (KCL Inc, San Antonio, TX), cílené antibiotické terapii a následné rekonstrukci přední hrudní stěny pomocí příčné dlahové osteosyntézy (Titanium Sternal Fixation System, Synthes, Oberdorf, Switzerland). Pooperační průběh byl u obou pacientů komplikován přechodnou tvorbou seromu pod uvolněnými myokutánními pektorálními laloky. Krátkodobé sledování (3 měsíce) prokázalo pevnost a stabilitu přední hrudní stěny se zhojenými měkkými tkáněmi. Tato relativně nová technika fixace sterna je bezpečnou a efektivní alternativou stále nejčastěji používané drátěné cerkláže v různých modifikacích a rozšiřuje tak spektrum možností pro uzávěr komplikovaných sternotomických ran.

The authors report two cases of complicated deep sternal wound infection with sternal dehiscence and extensive bone defects. Debridement, vacuum-assisted closure device (KCL Inc, San Antonio, TX), antibiotic therapy based on wound culture and following reconstruction of the anterior chest wall using rigid transverse sternal plates was managed for definitive closure. Postoperative period was complicated by temporary seroma formation under the dissected pectoralis muscle flaps in both patients. At short-term follow-up (3 months) the sternum was stable and soft tissues had healed. This relatively new sternal fixation technique is a safe and effective alternative to the more commonly used wire techniques and broadens the spectrum for the closure of complicated sternal wounds.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• debridement metody   využití   MeSH
• dehiscence operační rány etiologie   komplikace   MeSH
• dlahy využití   MeSH
• hrudní stěna chirurgie   zranění   MeSH
• infekce chirurgické rány farmakoterapie   chirurgie   komplikace   MeSH
• kardiovaskulární chirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• kostní šrouby využití   MeSH
• lidé MeSH
• sternum chirurgie   zranění   MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   využití   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Life in unpredictably changing habitats is a great challenge, especially for sessile organisms like plants. Fruit and seed heteromorphism is one way to cope with such variable environmental conditions. It denotes the production of distinct types of fruits and seeds that often mediate distinct life-history strategies in terms of dispersal, germination and seedling establishment. But although the phenomenon can be found in numerous species and apparently evolved several times independently, its developmental time course or molecular regulation remains largely unknown. Here, we studied fruit development in Aethionema arabicum, a dimorphic member of the Brassicaceae family. We characterized fruit morph differentiation by comparatively analyzing discriminating characters like fruit growth, seed abortion and dehiscence zone development. Our data demonstrate that fruit morph determination is a 'last-minute' decision happening in flowers after anthesis directly before the first morphotypical differences start to occur. Several growth experiments in combination with hormone and gene expression analyses further indicate that an accumulation balance of the plant hormones auxin and cytokinin in open flowers together with the transcript abundance of the Ae. arabicum ortholog of BRANCHED1, encoding a transcription factor known for its conserved function as a branching repressor, may guide fruit morph determination. Thus, we hypothesize that the plasticity of the fruit morph ratio in Ae. arabicum may have evolved through the modification of a preexisting network known to govern correlative dominance between shoot organs.

• MeSH
• Brassicaceae anatomie a histologie   růst a vývoj   MeSH
• květy anatomie a histologie   růst a vývoj   MeSH
• ovoce anatomie a histologie   růst a vývoj   MeSH
• semena rostlinná anatomie a histologie   růst a vývoj   MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Heteromorphic diaspores (fruits and seeds) are an adaptive bet-hedging strategy to cope with spatiotemporally variable environments, particularly fluctuations in favourable temperatures and unpredictable precipitation regimes in arid climates. We conducted comparative analyses of the biophysical and ecophysiological properties of the two distinct diaspores (mucilaginous seed (M+ ) vs indehiscent (IND) fruit) in the dimorphic annual Aethionema arabicum (Brassicaceae), linking fruit biomechanics, dispersal aerodynamics, pericarp-imposed dormancy, diaspore abscisic acid (ABA) concentration, and phenotypic plasticity of dimorphic diaspore production to its natural habitat and climate. Two very contrasting dispersal mechanisms of the A. arabicum dimorphic diaspores were revealed. Dehiscence of large fruits leads to the release of M+ seed diaspores, which adhere to substrata via seed coat mucilage, thereby preventing dispersal (antitelechory). IND fruit diaspores (containing nonmucilaginous seeds) disperse by wind or water currents, promoting dispersal (telechory) over a longer range. The pericarp properties confer enhanced dispersal ability and degree of dormancy on the IND fruit morph to support telechory, while the M+ seed morph supports antitelechory. Combined with the phenotypic plasticity to produce more IND fruit diaspores in colder temperatures, this constitutes a bet-hedging survival strategy to magnify the prevalence in response to selection pressures acting over hilly terrain.

• MeSH
• biofyzikální jevy * MeSH
• biomechanika MeSH
• Brassicaceae fyziologie   MeSH
• ekosystém MeSH
• fyziologická adaptace * MeSH
• klíčení fyziologie   MeSH
• ovoce fyziologie   MeSH
• půda MeSH
• semena rostlinná fyziologie   MeSH
• šíření semen fyziologie   MeSH
• vítr MeSH
• voda MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Batch cultures of Chlorella vulgaris and C. variegata reproducing about twice every 5 d within 0-15 d had vegetative cells and autospore mother cells in the ratio of about 19 : 1. Continuous slow or negligible and/or no growth in > 15-d-old control cultures or in young cultures supplied with the antibiotics streptomycin, penicillin, amoxycillin (10-1000 ppm) or tetracycline (10, 100 ppm), and pesticides carbofuran, gammaxine, moticop or iralon (1-100 ppm) was due to slow autospore mother cells dehiscence (leading to an increase in their percentage); while negligible and/or no growth of both algal species in sewage water (100, 25%), detergent (0.1-1%), petrol or kerosene (5-20 %), benzene, toluene or phenol (5, 10%) and pesticides rogor or endosulfan (1, 10 ppm) was due to vegetative cells failure to differentiate into auto-spore mother cells (leading to decreased/zero autospore mother cells percentage) and/or rapid death of all cells. C. variegata was equally or slightly more sensitive to different chemical stress than C. vulgaris.

• MeSH
• antibakteriální látky analýza   chemie   škodlivé účinky   MeSH
• Chlorella vulgaris růst a vývoj   MeSH
• detergenty analýza   chemie   škodlivé účinky   MeSH
• odpadní vody analýza   chemie   škodlivé účinky   MeSH
• pesticidy analýza   chemie   škodlivé účinky   MeSH
• ropa analýza   škodlivé účinky   MeSH
• uhlovodíky analýza   chemie   škodlivé účinky   MeSH

Plasticity in plant dispersal traits can maximise the ability of a plant species to survive in stressful environments during colonization. Aethionema arabicum (Brassicaceae) is a dimorphic annual species that is hypothesized to survive stressful conditions during colonization due to adaptive plasticity in life-phase (vegetative vs sexual) and fruit morph (dehiscent [DEH] vs indehiscent fruits [IND]). We tested for adaptive plasticity in life-phase and fruit morphs along laboratory environmental stress gradients found in the natural habitats of Ae. arabicum. We considered optimal environmental conditions (750-2000 m above sea level) to be those that resulted in the following fitness parameters: higher biomass and a higher total number of fruits compared to stressful habitats. We found evidence of plasticity in life-phase and fruit-morph along a stressful environmental gradient. High hydrothermal stress proportionally increased the number of dehiscent morphs and non-dormant seeds germinating in autumn. This offsets natural phenology towards dry and cold winter (less hydrothermal stress), yielding fewer fruits that dehisce in the next generation. We conclude that the plastic responses of Ae. arabicum to natural stress gradients constitute a strategy of long-term adaptive benefits and favouring potential pathways of colonisation of the optimal habitat.

• MeSH
• Brassicaceae růst a vývoj   fyziologie   MeSH
• ekosystém MeSH
• fyziologická adaptace MeSH
• fyziologický stres MeSH
• klíčení MeSH
• ovoce růst a vývoj   MeSH
• semena rostlinná růst a vývoj   fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

V přehledném referátu je zpracován vývoj chirurgie periferních nervů (PN) od starověku do současnosti v rozsahu u nás dosud nepublikovaném. Podrobně je analyzováno období posledních čtyřiceti let, je rozdělené do tří etap: na období mechanické, biologické a období neurotroíismu. Od druhé světové války do šedesátých let lze mluvit o mechanickém období. Výsledky reinervace v této době byly neuspokojivé, neboť nervy byly spojovány bez použití mikroskopu, u velikých defektů byly spojeny pod značným tahem a jediným kritériem byla odolnost proti dehiscenci. K významnému zlepšení výsledků regenerace periferních nervů dochází v biologickém období. Mechanické představy byly překonány a v úvahu byly brány biologické a fyziologické reakce periferního nervstva. Byla odmítnuta sutura nervu pod tahem a do klinické praxe byl úspěšně zaveden operační mikroskop, mikrochirurgická operační technika a mikrochirurgická autotransplantace nervovým štěpem. Anatomická struktura nervu s plexiformním uspořádáním fasciklů se však stala limitem chirurgických metod. Po objevu NGF (nerve growth factor) lze hovořit o počátku nového období, neurotrofismu. V laboratorních experimentech se studuje veliké množství působků a teoreticky se otevírají nové nechirurgické možnosti podpory regenerace.' y kJinicki praxi však zatím nemají konkrétní dopad, U poranění periferního nervu stále zůstává jedinou správnou rekonstrukční metodou mikrosutura nervu a u ztrátového poranění mikrochirurgická autotransplantace nervovým štěpem.

In the submitted review the author deals with the development of peripheral nerve surgery (PN) from ancient times to the present time incl. hithero unpublished details. He analyses in great detail the period of the last 40 years which is divided into three stages - the mechanical, biological period and the period of neurotrophism. From the Second World War to the sixties the period bears the term mechanical. The results of reinnervation during this period were not satisfactory as the nerves were connnected without the use of a microscope, in major defects they were connected under considerable traction and the only criterion was the resistance against dehiscence. Significant improvement of results of regeneration of PN was recorded during the biological period. Mechanical ideas were overcome and biological and physiological reactions of the peripheral nerves were taken into account. Suture of nerves under traction was refuted and into clinical practice the surgical microscope. microsurgical technique and microsurgical autotransplantation with a nervous graft were introduced. The anatomical structure of the nerve with a plexiform pattern of the fascicles became however the limitation of surgical methods. After discovery of NGF (nerve growth factor) we can speak of the onset of a new period. neurotrophism. In laboratory experiments many substances are studied and theoretically new non-surgical possibilities how to promote regeneration lie ahead. However they cannot be applied yet in clinical practice. In injuries of peripheral nerves the only correct reconstruction method is still microsuture of the nerve and in case of losses microsurgical autotransplantation using a nerve graft.

• MeSH
• periferní nervy chirurgie   MeSH
• regenerace nervu MeSH
• úrazy a nehody MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Účel: Miniinvazivní technika operace vpáčeného hrudníku (MIRPE – minimally invasive repair of pectus excavatum) se stala novým standardem pro plastiku vpáčeného hrudníku (PE). Cílem práce je seznámení dětských lékařů s novou operační metodou a zhodnocení výsledků u dětí a adolescentů. Metody: Technika MIRPE dosahuje korekce deformity PE postupným působením retrosternální konvexní dlahy. Dlaha se zavádí z malých laterálních řezů na hrudníku pod thorakoskopickou kontrolou a při operaci se neprovádí resekce chrupavek. Korekční dlaha se ponechává 3 roky, během kterých dojde k trvalé remodelaci deformovaných chrupavek. Retrospektivní studie dat ze zdravotnické dokumentace, zobrazovacího a klinického vyšetření analyzovala bezpečnost a účinnost metody MIRPE u 204 adolescentů operovaných pro PE. Výsledky: V období 2005–2012 byla operace MIRPE provedena u 31 dívek a 173 chlapců, průměrný věk v době operace byl 16,6 roků (rozsah 13–28). Průměrný Hallerův index byl 4,7 (rozmezí 2,7–20,5). Nejčastější komplikací byl pneumothorax (3,4 %), mezi méně časté patřila atelektáza (1,4 %), fluidothorax (0,5 %) a poranění plíce (0,5 %). K raným komplikacím patřily absces (2,5 %), dehiscence (1 %) a serom (0,5 %). Dislokaci dlahy jsme zaznamenali ve 2 %. Nejvážnější komplikací bylo poranění srdce u 16leté dívky. Perforace pravé síně si u ní vyžádala urgentní operační revizi, po které se zhojila bez komplikací. Závěr: Deformita vpáčeného hrudníku může významně ovlivňovat fyzickou a psychickou kvalitu života dospívajících a ve vybraných případech může být léčena chirurgicky. Miniinvazivní operace vpáčeného hrudníku metodou MIRPE je bezpečnou metodou, s nízkým rizikem komplikací, která snižuje operační zátěž a má lepší kosmetické výsledky.

Aim: Minimally invasive repair of pectus excavatum (MIRPE) has become novel standard procedure for correction of pectus excavatum (PE). This report presents the surgical technique MIRPE and evaluates the results in children and adolescents. Methods: Method MIRPE is based on gradual remodeling effect of retrosternal steel bar on chest wall deformity. A convex bar is inserted through small bilateral thoracic incisions under thoracoscopic vision. After 3 years, when permanent remodeling of deformed cartilages has occurred, the bar is removed. The retrospective study of medical reports, imaging and clinical examinations analyzed safety and efficacy of MIRPE in 204 adolescent with PE. Results: During the period 2005-2012 the MIRPE was performed on 31 girls and 173 boys, the mean age at the time of surgery was 16.6 y (range 13–28 y). The mean Haller index was 4.7 (range 2.7–20.5). The most common complication was pneumothorax (3.4%), less common problems included atelectasis (1.4%), fluidothorax (0.5%), and lung injury (0.5%). The wound complications were abscess (2.5%), dehiscence (1%), and seroma (0.5%). The incidence of bar displacement was 2%. The most serious complication was cardiac perforation when inserting Lorenz introducer. This occurred in a 16-year-old girl, and she required urgent sternotomy with right atrial repair, she recovered well. Conclusions: Pectus excavatum deformity may significantly affect physical and mental quality of life in adolescents and in some cases can be treated surgically. Minimally invasive repair of pectus excavatum (MIRPE) is a safe method with low risk of complications, which reduces the operational stress and has better cosmetic results.

• Klíčová slova
• MIRPE, Hallerův index,
• MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• dlahy * MeSH
• dospělí MeSH
• hrudní chirurgické výkony metody   MeSH
• hrudník vpáčený * chirurgie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony * metody   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pneumotorax etiologie   komplikace   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poranění srdce etiologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• představa o vlastním těle MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sternum chirurgie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• torakoskopie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Vyhodnocení efektu a rizik vaginální rekonstrukce prolapsu pánevních orgánů (POP). Tento článek (část I studie) je zaměřen na vaginální nálezy (POP-Q status, komplikace, reoperace). Typ studie: Klinická prospektivní nerandomizovaná studie – dvouleté follow-up. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Milosrdných bratří p.o., Brno. Metodika: Sledovány jsou všechny vaginální rekonstrukční operace (některé i s hysterektomií a/nebo antiinkontinenční operací) provedené na našem pracovišti ve dvouletém období od 1. 3. 2012 do 28. 2. 2014. Z celkových 410 operací byla u 113 žen provedena „klasická“ rekonstrukce (skupina NT – „natural tissue“), u 297 případů byl užit vaginální implantát (skupina TVM – „transvaginal mesh“). Vaginální nálezy byly hodnoceny předoperačně, v časném pooperačním období a při kontrolách za 2 – 6 – 12 a 24 měsíců. Výsledky: Ke kontrole za 2 – 6 – 12 – 24 měsíců od operace přišlo v NT skupině 96 – 49 – 58 – 65 žen, po TVM 277 – 218 – 228 – 222 žen. Níže uvedená procenta se vztahují k těmto počtům. Nejdistálnější bod: NT skupina – vstupní průměr 1,12 (medián 1). Po dvou letech průměr -1,30 (medián -1). Pokles k hymen či 1 cm pod: 24krát (36,9 %), pokles ≥ 2 cm, tj. POP III, IV u dvou žen (3,1 %). TVM: vstupní průměr 2,93 (medián 2). Po dvou letech průměr -1,73 (medián -2). Pokles k hymen nebo 1 cm pod: 39krát (17,6 %), POP III, IV u dvou žen (3,1 %). Komplikace klinicky významné (symptomy a/nebo dehiscence nad 1 cm): za hospitalizace a po 2 – 6 – 12 – 24 měsících po NT: u 3,5 % – 12,5 % – 2% – 0 – 0 a v TVM skupině u 3,5 % – 12,3 % – 8,7 % – 6,1 % – 3,2 % z kontrol. Reoperace pro POP: v NT skupině jednou (0,9 %), po TVM třikrát (1,0 %). Reoperace pro vaginální komplikace: po NT operaci šestkrát (5,3 %), po TVM 15krát (5,1 %) – z nich resekce protruze síťky devětkrát (a to šestkrát v kombinaci s jinou operací). Závěr: Vaginální rekonstrukce prolapsu přinášejí dobrý výsledný efekt s přijatelnou mírou komplikací. Po NT rekonstrukci byla větší míra recidiv (40 % vs. 20 % u TVM), po TVM větší množství pozdních vaginálních komplikací (6...3 % vs. 0 u NT). Reoperací pro vaginální komplikace bylo srovnatelně kolem 5 %.

Objective: To evaluate the effect, risks and benefits of vaginal reconstruction surgery for pelvic organ prolapse (POP). This article (part I of the study) focuses on the vagina – POP-Q status, complications, re-operations. Design: Clinical prospective non-randomized trial, two years follow-up. Setting: Obstetrics and Gynecology Department, Merciful Brothers Hospital, Brno. Materials and methods: The cohort consisted of 410 women who underwent anterior and/or posterior vaginal repair (with or without hysterectomy or anti-incontinence procedure) in our hospital in the two years period (1. 3. 2012 – 28. 2. 2014). From among the total, 297 women received transvaginal mesh (TVM group), 113 women underwent „native tissue reconstruction“ – NT group. Vaginal status was evaluated pre-operative, in the early postoperative period and 2 – 6 – 12 and 24 month after the surgery. Results: The number of women that had come to the vaginal investigation at 2 – 6 – 12 – 24 month in NT group: 96 – 49 – 58 – 65, in TVM group: 277 – 218 – 228 – 222. All percentage relates then to the number of vaginally checked cases in the appropriate time. The most distal point of vagina: NT group – preoperative mean 1,12 (median +1), after two years mean -1,30 (median -1). Vaginal wall reaching hymen or 1 cm under it found in 24 women (36.9%), POP stage III, IV, i.e. decrease ≥ 2 cm, was in two women (3.1%). TVM group: preoperative mean 2.93 (median +2), after two years mean -1.73 (median -2). Prolapse 0–1 cm under hymen developed in 39 women (17.6%), POP stage III, IV found in five women (2.3%). Clinically significant complications (symptomatic and/or dehiscence >1 cm) in the hospital period and after 2 – 6 – 12 – 24 month in NT group: 3.5% – 12.5% – 2% – 0 – 0 of the checked women, in TVM group these numbers were 3.5% – 12.3% – 8.7% – 6.1% – 3.2%. Reoperation for recurrent POP: in NT group once (0.9%), in TVM group three times (1.0%). Reoperation for vaginal complication after NT operation: six times (5.3%), after TVM procedure 15 times (5.1%). Protrusion resection from the above done in nine cases (three times resection itself, six times in combination with another indication). Conclusion: The vaginal reconstruction of POP has a good effect with acceptable rate of complications. The NT procedure had the higher percentage of POP recurrence (40% vs 19.9%), the TVM surgery had more late vaginal complications (6...3% vs 0 after NT). Number of re-operations for vaginal complications was similar in both groups (about 5%).

• MeSH
• chirurgické síťky MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prolaps dělohy chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• reoperace MeSH
• vagina chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH