Since the introduction of chemoradiotherapy with temozolomide as the new standard of care for patients with glioblastoma, there has been an increasing awareness of progressive and enhancing lesions on MRI, noted immediately after the end of treatment, which are not related to tumour progression, but which are a treatment effect. This so-called pseudoprogression can occur in up to 20% of patients who have been treated with temozolomide chemoradiotherapy, and can explain about half of all cases of increasing lesions after the end of this treatment. These lesions decrease in size or stabilise without additional treatments and often remain clinically asymptomatic. Additionally, there is evidence that treatment-related necrosis occurs more frequently and earlier after temozolomide chemotherapy than after radiotherapy alone. The mechanisms behind these events have not yet been fully elucidated, but the likelihood is that chemoradiotherapy causes a higher degree of (desired) tumour-cell and endothelial-cell killing. This increased cell kill might lead to secondary reactions, such as oedema and abnormal vessel permeability in the tumour area, mimicking tumour progression, in addition to subsequent early treatment-related necrosis in some patients and milder subacute radiotherapy reactions in others. In patients managed with temozolomide chemoradiotherapy who have clinically asymptomatic progressive lesions at the end of treatment, adjuvant temozolomide should be continued; in clinically symptomatic patients, surgery should be considered. If mainly necrosis is noted during surgery, continuation of adjuvant temozolomide is logical. Trials on the treatment of recurrent malignant glioma should exclude patients with progression within the first 3 months after temozolomide chemoradiotherapy unless histological confirmation of tumour recurrence is available. Further research is needed to establish reliable imaging parameters that distinguish between true tumour progression and pseudoprogression or treatment-related necrosis.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie škodlivé účinky   MeSH
• adjuvantní radioterapie škodlivé účinky   MeSH
• akutní nemoc MeSH
• alkylační protinádorové látky metabolismus   škodlivé účinky   MeSH
• apoptóza účinky záření   účinky záření   MeSH
• dakarbazin analogy a deriváty   metabolismus   terapeutické užití   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• DNA modifikační methylasy genetika   metabolismus   MeSH
• edém mozku etiologie   patologie   terapie   MeSH
• endoteliální buňky patologie   účinky léků   účinky záření   MeSH
• enzymy opravy DNA genetika   metabolismus   MeSH
• gliom MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru patologie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• nádorové supresorové proteiny genetika   metabolismus   MeSH
• nádory mozku MeSH
• nekróza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• radiační poranění etiologie   patologie   terapie   MeSH
• regulace genové exprese enzymů MeSH
• regulace genové exprese u nádorů MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor A metabolismus   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND AIM: Oncologists play a vital role in the interpretation of radiographic results in glioblastoma patients. Molecular pathology and information on radiation treatment protocols among others are all important for accurate interpretation of radiology images. One important issue that may arise in interpreting such images is the phenomenon of tumor "pseudoprogression"; oncologists need to be able to distinguish this effect from true disease progression.Exact knowledge about the location of high-dose radiotherapy region is needed for valid determination of pseudoprogression according to RANO (Response Assessment in Neuro-Oncology) criteria in neurooncology. The aim of the present study was to evaluate the radiologists' understanding of a radiotherapy high-dose region in routine clinical practice since radiation oncologists do not always report 3-dimensional isodoses when ordering follow up imaging. METHODS: Eight glioblastoma patients who underwent postresection radiotherapy were included in this study. Four radiologists worked with their pre-radiotherapy planning MR, however, they were blinded to RT target volumes which were defined by radiation oncologists according to current guidelines. The aim was to draw target volume for high dose RT fields (that is the region, where they would consider that there may be a pseudoprogression in future MRI scans). Many different indices describing structure differences were analyzed in comparison with original per-protocol RT target volumes. RESULTS: The median volume for RT high dose field was 277 ccm (range 218 to 401 ccm) as defined per protocol by radiation oncologist and 87 ccm (range 32-338) as defined by radiologists (median difference of paired difference 31%, range 15-112%). The Median Dice index of similarity was 0.46 (range 0.14 - 0.78), the median Hausdorff distance 25 mm. CONCLUSION: Continuing effort to improve education on specific procedures in RT and in radiology as well as automatic tools for exporting RT targets is needed in order to increase specificity and sensitivity in response evaluation.

• MeSH
• dávka záření * MeSH
• dospělí MeSH
• glioblastom patofyziologie   radioterapie   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezisektorová spolupráce MeSH
• nádory mozku radioterapie   MeSH
• počítačová simulace normy   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• radiační onkologie normy   MeSH
• radiační onkologové MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The accurate identification of glioblastoma progression remains an unmet clinical need. The aim of this prospective single-institutional study is to determine and validate thresholds for the main metabolite concentrations obtained by MR spectroscopy (MRS) and the values of the apparent diffusion coefficient (ADC) to enable distinguishing tumor recurrence from pseudoprogression. Thirty-nine patients after the standard treatment of a glioblastoma underwent advanced imaging by MRS and ADC at the time of suspected recurrence - median time to progression was 6.7 months. The highest significant sensitivity and specificity to call the glioblastoma recurrence was observed for the total choline (tCho) to total N-acetylaspartate (tNAA) concentration ratio with the threshold ≥ 1.3 (sensitivity 100.0% and specificity 94.7%). The ADCmean value higher than 1313 × 10(- 6) mm(2)/s was associated with the pseudoprogression (sensitivity 98.3%, specificity 100.0%). The combination of MRS focused on the tCho/tNAA concentration ratio and the ADCmean value represents imaging methods applicable to early non-invasive differentiation between a glioblastoma recurrence and a pseudoprogression. However, the institutional definition and validation of thresholds for differential diagnostics is needed for the elimination of setup errors before implementation of these multimodal imaging techniques into clinical practice, as well as into clinical trials.

• MeSH
• cholin metabolismus   MeSH
• difuzní magnetická rezonance * MeSH
• dospělí MeSH
• glioblastom diagnostické zobrazování   MeSH
• kohortové studie MeSH
• kyselina asparagová analogy a deriváty   metabolismus   MeSH
• kyselina glutamová metabolismus   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční spektroskopie * MeSH
• nádory mozku diagnostické zobrazování   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• ROC křivka MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Imunoterapie je součástí léčebného algoritmu pokročilých nemalobuněčných karcinomů plic (NSCLC). Při hodnocení léčebné odpovědi u nemocných léčených imunoterapií (IT) na zobrazovacích vyšetřeních jsou využívána iRECIST kritéria a při léčbě je třeba myslet na možnou pseudoprogresi a hyperprogresi onemocnění. Správná identifikace progrese, pseudoprogrese a hyperprogrese onemocnění spolu s včasnou identifikací a léčbou imunitně podmíněných nežádoucích účinků vede k maximalizaci efektu imunoterapie (IT) nejen u nemocných s NSCLC.

Immunotherapy is a part of the treatment algorithm for advanced non-small cell lung carcinoma. When evaluating the therapeutic response in patients treated with immunotherapy on imaging studies, the iRECIST criteria are used and, during treatment, pseudoprogression and hyperprogression of the disease must be kept in mind. Correct identification of disease progression, pseudoprogression, and hyperprogression along with timely identification and treatment of immune-related adverse effects results in maximization of immunotherapy effect not only in patients with non-small cell lung carcinoma.

• MeSH
• antigeny CD274 antagonisté a inhibitory   metabolismus   MeSH
• imunoterapie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• kritéria léčebné odpovědi MeSH
• lidé MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie   imunologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Schopnost neinvazivního odlišení recidivy high-grade gliomu od pseudoprogrese nebo radionekrózy po léčbě onkologické bude testována pomocí strukturální magnetické rezonance, difuzně váženého obrazu a magnetické rezonanční spektroskopie. Po vyloučení pseudoprogrese na kontrolní magnetické rezonanci bude odlišení radionekrózy a recidivy nádoru provedeno biopticky. Výsledná diagnóza bude korelována s nálezy na zobrazovacích modalitách ve snaze zpřesnit časnou diagnostiku recidivy high-grade gliomů.; Ability to distinguish a relapse of high-grade glioma (HGG) from pseudoprogression or radionecrosis after oncology treatment will be tested by means of structural magnetic resonance imaging (MRI), diffusion-weighted MR imaging and proton magnetic resonance spectroscopy. After exclusion of pseudoprogression on next MRI, radionecrosis or a HGG relapse will be distinguished by a biopsy. Final diagnosis will be correlated with findings on MR diagnostic imaging in an effort to make early diagnosis of the HGG relapse more accurate.

• MeSH
• biopsie MeSH
• difuzní magnetická rezonance MeSH
• gliom diagnóza   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• nádory mozku diagnóza   MeSH
• protonová magnetická rezonanční spektroskopie MeSH
• recidiva MeSH
• sekundární prevence MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• onkologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

OBJECTIVE: To prospectively determine institutional cut-off values of apparent diffusion coefficients (ADCs) and concentration of tissue metabolites measured by MR spectroscopy (MRS) for early differentiation between glioblastoma (GBM) relapse and treatment-related changes after standard treatment. MATERIALS AND METHODS: Twenty-four GBM patients who received gross total resection and standard adjuvant therapy underwent MRI examination focusing on the enhancing region suspected of tumor recurrence. ADC maps, concentrations of N-acetylaspartate, choline, creatine, lipids, and lactate, and metabolite ratios were determined. Final diagnosis as determined by biopsy or follow-up imaging was correlated to the results of advanced MRI findings. RESULTS: Eighteen (75%) and 6 (25%) patients developed tumor recurrence and pseudoprogression, respectively. Mean time to radiographic progression from the end of chemoradiotherapy was 5.8 ± 5.6 months. Significant differences in ADC and MRS data were observed between those with progression and pseudoprogression. Recurrence was characterized by N-acetylaspartate ≤ 1.5 mM, choline/N-acetylaspartate ≥ 1.4 (sensitivity 100%, specificity 91.7%), N-acetylaspartate/creatine ≤ 0.7, and ADC ≤ 1300 × 10(-6) mm(2)/s (sensitivity 100%, specificity 100%). CONCLUSION: Institutional validation of cut-off values obtained from advanced MRI methods is warranted not only for diagnosis of GBM recurrence, but also as enrollment criteria in salvage clinical trials and for reporting of outcomes of initial treatment.

• MeSH
• chemoradioterapie metody   MeSH
• dakarbazin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• glioblastom diagnóza   metabolismus   terapie   MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru diagnóza   metabolismus   prevence a kontrola   MeSH
• molekulární zobrazování metody   MeSH
• nádorové biomarkery metabolismus   MeSH
• nádory mozku diagnóza   metabolismus   terapie   MeSH
• následné studie MeSH
• prognóza MeSH
• protonová magnetická rezonanční spektroskopie metody   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zobrazování difuzních tenzorů MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Imunitní terapie je poměrně mladou a dynamicky se rozvíjející modalitou onkologické léčby, která u některých tumorů prokazatelně zlepšuje výsledky léčby. Se zvyšujícím se počtem klinických studií stoupá poptávka po vhodném nástroji umožňujícím hodnotit a porovnávat léčebnou odpověď. V současnosti nejpoužívanější odpověď hodnotící systém pro solidní tumory je RECIST (Response Evaluation Criteria in Solid Tumours) verze 1.1. Jeho aplikace v imunoonkologii však u nevelkého procenta pacientů přináší nový vzor odpovědi nazývaný pseudoprogrese, kdy po prvotním zvětšení tumorózní masy či objevení nových ložisek může nastat odpověď, nebo alespoň prodloužená stabilizace nemoci. Tato skupina pacientů by v případě použití RECIST 1.1 byla zařazena do kategorie progrese (progressive disease – PD) a účinná léčba by byla vysazena. Z toho důvodu došlo ke vzniku kritérií iRECIST, u nichž k zachycení fenoménu pseudoprogrese byla zavedena jednak nutnost potvrzení PD (dle RECIST 1.1) a jednak byly provedeny změny v hodnocené skupině nových lézí. Cíl: Přehledová práce seznamuje s kritérii hodnocení onkologické odpovědi u solidních tumorů pomocí RECIST ve verzi 1.1 a imunitní varianty iRECIST (včetně stručného odkazu na předešlá imunitní kritéria). Dále jednotlivé systémy v kontextu imunoonkologie porovnává, představuje jejich specifika a slabá místa. Závěr: Kritéria iRECIST vznikla na základě konsenzu odborníků, avšak dosavadní nasbíraná data zatím nejsou dostatečná pro jejich definitivní validaci. Z toho titulu by primárním hodnoticím systémem v případě imunoonkologických studií měl zůstat systém RECIST 1.1. Použití iRECIST by zatím mělo být ponecháno především k výzkumným účelům (pro jeho další testování a validaci). Rozlišit pseudoprogresi od reálné PD pacienta léčeného imunoterapeutickou léčbou je velkou výzvou pro onkologické zobrazování.

Background: Immunotherapy is a relatively new and developing modality in oncological treatment, which may significantly improve treatment results for some patients with malignant tumors. With the increasing number of clinical trials, the demand for a suitable tool to assess and compare treatment responses is growing. Currently, the most common response assessment system for solid tumors is RECIST (response Evaluation Criteria in Solid Tumors) version 1.1. However, in immuno-oncology, a small percentage of patients manifest a new response pattern termed pseudoprogression, in which, after the initial increase in tumor burden or after the discovery of new lesions, a response or at least a prolonged stabilization of the disease can occur. This patient group would be included in the progression category when using RECIST 1.1 and effective treatment would be discontinued. Therefore, iRECIST criteria were established to capture the phenomenon of pseudoprogression, the need for PD confirmation (according to RECIST 1.1) was introduced, and changes were made in the evaluation of new lesions. Aim: The present work introduces criteria for the evaluation of oncological responses in solid tumors using RECIST version 1.1 and iRECIST immunotherapy variant (including a brief overview of previous immune criteria). These criteria are compared in an immuno-oncological context and their potential pitfalls are discussed. Conclusion: iRECIST criteria were established by expert consensus; however, sufficient data for final validation has not yet been collected. As a result, RECIST 1.1 should be the primary assessment system in immuno-oncology. The use of iRECIST should be reserved for research purposes (testing and validation). Distinguishing pseudoprogression from true PD in patients treated with immunotherapy remains a major challenge in oncological imaging.

• Klíčová slova
• tumorózní masa,
• MeSH
• imunoterapie MeSH
• kritéria léčebné odpovědi * MeSH
• lidé MeSH
• nádory * diagnóza   terapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• stupeň nádoru MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The follow-up of glioma patients after therapeutic intervention remains a challenging topic, as therapy-related changes can emulate true progression in contrast-enhanced magnetic resonance imaging. 18F-fluoroethyl-tyrosine (18F-FET) is a radiopharmaceutical that accumulates in glioma cells due to an increased expression of L-amino acid transporters and, contrary to gadolinium, does not depend on blood-brain barrier disruption to reach tumoral cells. It has demonstrated a high diagnostic value in the differentiation of tumoral viability and pseudoprogression or any other therapy-related changes, especially when combining traditional visual analysis with modern radiomics. In this review, we aim to cover the potential role of 18F-FET positron emission tomography in everyday clinical practice when applied to the follow-up of patients after the first therapeutical intervention, early response evaluation, and the differential diagnosis between therapy-related changes and progression.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Různé způsoby hodnocení účinnosti protinádorové terapie (léčebné odpovědi) byly vyvinuty pro potřeby klinických studií. Pro různé typy nádorů a způsoby léčby jsou vhodná různá kritéria hodnocení. V běžné praxi je potřeba se přiblížit hodnocení podle těchto kritérií. Efekt chemoterapie a cílené léčby lze hodnotit většinou podle RECIST 1.1. Při imunoterapii je nutné hodnocení podle iRECIST, je tak brána v úvahu možnost pseudoprogrese, která znamená, že je léčba účinná. Efekt ablačních metod při léčbě jaterních malignit hodnotí kritéria mRECIST nebo EASL. Za konečné hodnocení efektu léčby v běžné praxi je odpovědný ošetřující onkolog. Úzká spolupráce mezi onkologem a radiologem je nezbytná.

Different ways of evaluating the effectiveness of anticancer therapy (treatment response) were developed to meet the needs of clinical trials. Different evaluation criteria are suitable for different tumor types and treatment modalities. In common practice, it is necessary to evaluate the effectiveness of treatment according to the same principles as in clinical trials. Effect of chemotherapy and targeted therapies can be evaluated mostly by RECIST 1.1. Evaluation by iRECIST is necessary in the case of imunotherapy. Pseudoprogression can be considered, which means a good response. The effect of ablation techniques in the treatment of liver tumors can be evaluated by mRECIST or EASL criteria. Oncologist is responsible for the final evaluation of the tratment effect. Close cooperation between the oncologist and radiologist is necessary.

• MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• kritéria léčebné odpovědi MeSH
• lidé MeSH
• nádory * klasifikace   terapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• stupeň nádoru MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Glioblastoma multiforme (GBM) patří k nejagresivnějším mozkovým nádorům s omezenými léčebnými možnostmi. V současné době je zlatým léčebným standardem kombinace radio- a chemoterapie následující po maximálně možné radikální operaci. Tento postup zlepšuje medián celkového a pětiletého přežití. Metylace promotoru MGMT (O6-metylguanin-DNA-metyltransferáza) je prvním prediktivním biomarkerem. Nízká hladina funkčního MGMT koreluje s lepšími léčebnými výsledky. Další výzkum biomarkerů je nezbytný, zvláště v době rozvoje cílené biologické léčby ? protilátek a inhibitorů tyrozinkináz. Zatím nejslibnější výsledky jsou dnes u anti-angiogenních látek, jako bevacizumab a cediranib. Práce shrnuje aktuální informace o postavení chemoterapie, významu metylace promotoru MGMT, otázce pseudoprogrese a cílené biologické léčby u glioblastomu.

Glioblastoma multiforme (GBM) is among the most aggressive of malignant brain tumors and therapeutic options for it are limited. Standard therapy is maximal surgical resection and adjuvant concurrent chemoradiotherapy and maintenance therapy with temozolomid. This approach improves median and 5-year survival in comparison with postsurgical radiotherapy alone. MGMT (O6-Methylguanine-DNA-methyltransferase) promoter methylation is the first predictive biomarker. Low levels of expression of MGMT protein are correlated with successful treatment. Additional predictive and prognostic biomarkers are required, especially in the light of the development of targeted therapy ? antibodies and tyrosine kinase inhibitors. New therapeutic approaches are under intensive investigation. The most promising data currently derive from anti-angiogenic therapies, such as bevacizumab and cediranib. This review presents a summary covering chemotherapy, the significance of promoter methylation MGMT, pseudoprogression and the possible role of targeted therapy in the treatment of glioblastoma multiforme.

• Klíčová slova
• angiogeneze, biomarkery,
• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   trendy   MeSH
• adjuvantní radioterapie MeSH
• bevacizumab MeSH
• biologická terapie klasifikace   metody   trendy   MeSH
• epidermální růstový faktor terapeutické užití   MeSH
• glioblastom farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH