spinal stenosis
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Annales chirurgiae et gynaecologiae, ISSN 0355-9874 Supplement Vol.84. 210
52 s. : grafy, tab. ; 25 cm
Za lumbální spinálni stenózu považujeme jakékoliv zúžení páteřního nebo kořenového kanálu. Stenózu dále klasifikujeme jako kongenitální nebo získanou, centrální či laterální, lokální, segmentální či generalizovanou. Kardináhiím klinickým příznakem je neurogenní klaudikace: po určité době stání ve vzpřímené poloze či po chůzi na určitou vzdálenost vznikígí kořenové bolesti či parestézie vyzařující do jedné nebo obou končetin následované slabostí. Stav je zhoršován záklonem. Anteflexe, usednutí hebo ulehnutí vedou k vymizení potíží. Převažujícím věkem začátku potíží je 6. dekáda. Objektivní nález v klidu může být normální, asi třetina nemocných udává trvalou slabost dolních končetin. Napínací manévry jsou negativní. Ke vzniku neurogenních klaudikací je třeba, aby stenóza byla přítomna alespoň ve dvou etážích. Patofýziologickým základem klaudikací je vaskulárně ischemický blok vláken kaudy způsobený venózní kongescí žilních pletení. Zlatým standardem zobrazovacích vyšetření je kontrastní lumbosakrální radikulografie, která prokáže úplný nebo částečný stop průchodu kontrastní látky zúženým úsekem. V současné době se prosazují neinvazivní metody: nativn^í páteře, MRI a MR radikulografie. Léčba u lehkých a středních forem bez progrese je konzervativní: cvičení, ortézy, podávání kalcitoninu, u těžších forem s progresí je léčebnou metodou operace.
Lumbar stenosis is any narrowing of the spinal or root canal. Stenosis is classified as congenital or acquh-ed, central or lateral, local, segmental or generalized. The cardinal clinical symptom is neurogenic claudication: after a certain period of standing in an upright position or after walking a certain distance root pain develops or paraesthesias which radiate into one or both extremities and are followed by weakness. The condition is worse after a backwards bend. Anteflexion, sitting or lying down lead i regression of the complaints. The predominant age of onset of complaints is the sixth decade. The objective finding at rest may be normal, about one third of all patients report permanent weakness of the lower extremities. Stretchmg manoeuvres are negative. For the development of neurogenic claudications the stenosis must be present at least at two levels. The pathophysiological basis of claudications is a vascular ischaemic block of the caudal fibres caused by venous congestion of the venous plexuses. The gold standard of imaging methods is lumbosacral contrast radiculography which reveals complete or partial block of the passage of contrast material through the stenotic portion. At present non-invásive methods are enforced: native CT of the spine, MRI and MR radiculography. Treatment in mild and medium forms without progression is consemative: exercise, ortheses, calcitonin administration, m severe forms with progression surgery is the therapeutic method.
- MeSH
- bederní obratle patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- intermitentní klaudikace etiologie patofyziologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míšní kořeny krevní zásobení patofyziologie MeSH
- senioři MeSH
- spinální stenóza diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autoři popisují případ dvakrát operovaného zúžení páteřního kanálu u pacienta s ochronózou (která nebyla zprvu diagnostikována), jež bylo způsobeno mezi jiným hemiemi disků. Diskutují soubor změn, jež jsou rentgenologicky zcela charakteristické pro tuto nemoc, v České republice endemický častější. I když by neměl specifický rentgenový obraz vyvolat diagnostické rozpaky, vzácnost choroby je taková, že se na ni vždy nepomyslí.
The authors describe a case of twice operated stenosis of the spinal canal in a patient with ochronosis (which was not diagnosed at first) which was caused among others by disc herniations. The authors discuss changes which are typical X-ray findings of the disease, which is endemically frequent in the Czech Republic. Although the specific X-ray picture should not cause diagnostic doubts, the disease is so rare that its possible presence is not always taken into consideration.
- MeSH
- alkaptonurie komplikace MeSH
- ankylózující spondylitida komplikace MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci kostí patologie MeSH
- ochronóza komplikace MeSH
- radiografie metody využití MeSH
- spinální stenóza MeSH
- vrozené poruchy metabolismu aminokyselin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
1st ed. 414 s.
Cílem práce bylo ověřit hypotézu, zda klinicky manifestní stenóza cervikálního páteřního kanálu je významně asociována se subklinickou či klinicky manifestní lumbální stenózou. Prospektivně byla vyšetřena skupina 31 nemocných se spondylogenní cervikální myelopatií podmíněnou cervikální stenózou. Všichni pacienti byli vyšetřeni klinicky a pomoci CT v úrovni L4 a L5 se zjištěním standardních rozměrů páteřního kanálu. Nontnativní CT data byla získána vyšetřením 28 jedinců kontrolního souboini obdobného věkového složení. Známky abnoimálně zúženého lumbálního kanálu podle CT mělo 11 nemocných (šlo vesměs o zúžení laterálního recesu či interartikulámího průměru), 9 nemocných mělo mediolaterálni protmizi či hemiaci disku (z toho 4 nemocní s laterální stenózou). Abnormálně snížený předozadní průměr lumbálního kanálu ve výši obratlového těla svědčící pro vrozené zuzeni kanálu byl nalezen pouze u jednoho nemocného. Klinické známky lumbosakrální radikulopatie a/nebo syndromu neurogenních klaudikací mělo 11 nemocných se spondylogenní cervi¬ kalní myelopatií (35 %), z toho u 8 z nich byl nalezen radiologický CT korelát ve výši L4-S1. Vysokou prevalenci subklinické i klinicky manifestní lumbální stenózy u nemocných se spondylogenní cervikál¬ ni myelopatií je nutné brát v úvahu při hodnocení klinické symptomatiky spondylogenní cervikální myelopatie. Asociace stenózy v krčním a bederním úseku páteře je podmíněna současným rozvojem spondylózy v obou úsecích páteře.
The objective of the study was to test the hypothesis whether clinically manifest stenosis of the cervical spinal canal is significantly associated with subclinical or clinically manifest lumbar stenosis. Prospectively a group of 31 patients was examined with spondylogenic cervical myelopathy caused by cervical stenosis. All patients were examined clinically and by CT at the level of L4 and L5 to assess the standard dimensions of the spinal canal. Normal CT data were obtained by examination of 28 controls of similar age. Signs of an abnormally narrow lumbar canal according to CT were recorded in 11 patients (in all instances stenosis of the lateral recess or interarticular diameter). Nine patients had a mediolateral protrusion or herniation of a disc (incl. 4 patients with lateral stenosis). An abnormally reduced anteroposterior diameter of the lumbar canal at the level of the vei1;ebral body suggesting congenital stenosis of the canal was found only in one patient. Clinical signs of lumbosacral radiculopathy and/or syndrome of neurogenic claudication were found in 11 patients with spondylogenic cei*vical myelopathy (35 %), incl. 8 where a radiological CT correlate at the level of L4-S1 was found. A high prevalence of subclinical and clinically manifest lumbar stenosis in patients with spondylogenic ceirvical myeloPathy must be taken into consideration when evaluating clinical symptoms of spondylogenic cervical myelopathy. The association of stenosis in the ceirvical and lumbar portion of the spine is conditioned by the concuirent development of spondylosis in both portions of the spine.
- MeSH
- lidé MeSH
- nemoci svalů MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- spinální stenóza diagnóza epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Open-door laminoplastiky krční páteře se užívají více než 20 let. Od března 1999 do prosince 2002 (46 mesicu) bylo na našem pracovišti touto metodou operováno 20 pacientů (16 mužů, 4 ženy) pro cervikální spinální myelopatii (CSM) a 6 pacientů s relativní stenózou páteřního kanálu pro expanzivní míšní proces. U všech výše uvedených pacientů byla provedena dvoudveřová French-door laminoplastika. V retrospektivní analýze s minimálně půlročním odstupem po provedeném výkonu byla hodnocena skupina pacientů s CSM z hlediska subjektivních změn, změn v klinickém stavu (podle Nurickova skóre), bolestí a hybnosti krční páteře, vhojení použitých kostních štěpů a změny v předozadní šíři páteřního kanálu měřením indexu Pavlovové (poměr předozadní šíře páteřního kanálu k šíři obratloveho těla ve střední čáře). Ve skupině pacientů s CSM předcházela u sedmi z nich v první době s různým odstupem přední dekomprese. Zlepšení v dlouhodobém sledování po operaci bylo popsáno subjektivně 16 pacienty (80 %). Týkalo se především zlepšení síly, obratnosti, čití a bolestí horních končetin, chůze a funkce svěračů močového měchýře. Objektivní hodnocení pacientů podle Nuricka vykázalo zlepšení minimálně ojeden stupeň u 12 (60 %) pacientů, u 7 (35 %) se stav nezměnil, ale nedošlo k další progresi onemocnění. Jeden pacient (5 %) byl mírně zhoršen. Pohyby krční páteře byly lehce sníženy u všech pacientů, zejména v rotacích a úklonech. Bolesti krku se zmírnily u 11 pacientů, nezměnily u 6 a byly zhoršeny u 3 pacientů. Index Pavlovové hodnocený podle CT byl rozšířen průměrně z 0,625 na 0,880. Rozsah výkonu byl nejčastěji C3-C6 a C3-C7. Fúze kostních štěpů byla podle obvyklých kritérií prokázána u 80 % všech použitých (57 celkem). Výhodou laminoplastiky proti prosté laminektomii je, Že umožňuje dosažení dostatečné dekomprese nervových struktur při současném zachování zadního segmentu páteře, který má nezbytnou ochranou funkci. Přitom nedochází k významnému narušení páteřní stability a nezvyšuje se riziko vzniku kyfotické deformity. Laminoplastika má význam zejména u víceetážových míšních kompresí, způsobujících CSM, kdy je možné očekávat zlepšení stavu v rozmezí 50-70 % podle různých literárních zdrojů. Naše výsledky jsou s těmito údaji shodné. Šest pacientů operovaných pro relativní stenózu krční páteře bylo hodnoceno individuálně.
Cervical open door laminoplastv has been used for over 20 years. We operated 20 patients (16 men, 4 ^omen) with cervical spinal myelopathy (CSM) and 6 patients with relative cervical spinal canal stenosis due to intramedullary expansion process since March 1999 to December 2002 (46 months). All these patients underwent the bilateral hinge French-door laminopiasty. The retrospective analysis investigated a minimum of 6-12 months of follow-up of CSM group regarding subjective and clinical changes (Nurick score) before and after surgery, neck pain, neck movement, bone grafts fusion and changes of anteroposterior diameter spinal canal/vertebral body ratio (SCATB ratio). In CSM group 7 patients had performed decompression from the anterior approach as the first step. Improvement after surgery in long term follow-up was described by 16 patients (80 %). They reported subjective improvement in strength, dexterity, sensation, pain, gait and better bladder function. In comparison the Nurick score was improved in 12 patients (60 %) and was unchanged in 7 (35 %) but without worsening of the CSM in the follow-up. One patient (5 %) was slightly worsened. Neck movement was reduced minimally especially in rotations and lateral bending in majority of our patients. Neck pain was diminished in 11 patients, was unchanged in 6 and was worsened in 3. Mean SCAHB ratio as measured by CT scans was enlarged fi'om preoperative 0.625 to postoperative 0.880. Extension of decompresion was C3-C6 or C3-C7 in most of patients. The fusion of bone grafts was reached in 80% of all inserted (57). Laminopiasty techniques achieved the preservation of posterior part of cervical spine which is necessary for its protective function with no postoperative malalignment and maintenance of decompressive effect that avoids recurrent stenosis and late kyphosis. These are main advantages which suggests that laminoplasty is preferable to laminectomy as a procedure for multilevel CSM. The recovery rate after various laminoplasties is repoii;ed to range from 50% to 70% and our results are fully in correspondence with these reports. Six patients who were operated for relative stenosis of cervical spine were evaluated individually.
Úvod: Lumbální spinální stenóza patří k relativně častým postižením pacientů vyšších věkových skupin. Názory na možnosti terapie jsou různé. Materiál a metodika: V letech 2004–2008 jsme na naší klinice operovali 67 pacientů pro centrální spinální stenózu mezi L2–L5. Všichni byli starší než 60 let a 75 % z nich mělo jednoetážové postižení, většinou v úrovni L4–L5 nebo L3–4. Distance stenotického úseku byla 4–9 mm v místě maximálního postižení. Hlavním symptomem byly klaudikace, noční bolesti, případně vyjádřený kompletní chronický syndrom kaudy. Všichni pacienti měli provedenu MR a funkční snímky bederní páteře. Vzhledem k jejich věku a obvyklému nálezu osteofytů, které působily stabilizačně, nebyl současně přítomen posun bederních obratlů ani instabilita. Po neúspěchu konzervativní léčby (rehabilitace, oxygenoterapie, lázeňské pobyty), bylo obvykle přistoupeno k operaci, která u této věkové skupiny, tj. seniorů, spočívala v laminektomii se šetřením facet meziobratlových kloubů. Výsledky: V časném pooperačním období (6 týdnů) bylo zlepšeno 56 (84 %) nemocných, kteří vykazovali vymizení parestezií, zlepšení chůze a životního komfortu. Z nich 13 (15 %) uvádělo pocit oslabení v bederní oblasti při práci. Dva roky po operaci bylo nadále zlepšeno 50 (75 %) pacientů. Závěr: Laminektomie bez nutnosti stabilizace je u pacientů s lumbální spinální stenózou v této věkové skupině obvykle dostačujícím a účinným řešením. Mnozí pacienti se vracejí po operaci ke svým původním rekreačním, sportovním nebo pracovním aktivitám.
Introduction: Lumbar spinal stenosis is a relatively common disorder in patients of higher age groups. Opinions on treatment options vary. Material and methods: Sixty-seven patients were operated on for central spinal stenosis at L2–L5 at our department between 2004 and 2008. All were over 60 years of age and 75 % of them had one-level stenosis mostly at L4–L5 or L3–L4. The length of the stenotic segment was 4–9 mm at the site of maximal involvement. The major symptoms included claudications, nocturnal pain, and/or complete chronic cauda equina syndrome. All patients underwent MRI and functional imaging of the lumbar spine. Given their age and the typical finding of osteophytes that had a stabilizing effect, no shift or instability of the lumbar vertebrae were present concurrently. In the case of failure of conservative treatment (rehabilitation, oxygen therapy, staying at a health resort), surgery was usually performed which, in this age group, i. e. the elderly, involved laminectomy with sparing the facets of the intervertebral joints. Results: In the early postoperative period (six weeks), 56 (84 %) patients were improved showing disappearance of paraesthesias and improved ambulation and life comfort. Out of them, 13 (15 %) reported a feeling of weakness in the lumbar area when working. Fifty (75 %) patients were still improved at two years postoperatively. Conclusion: Laminectomy without stabilization is usually an adequate and effective management strategy in patients with lumbar spinal stenosis in this age group. Postoperatively, many patients return to their previous recreational, sports, or work activities.
Lumbar spinal stenosis (LSS) is a clinical-radiological syndrome, a recent definition covers both the clinical manifestation and the anatomic abnormalities (narrowing of the spinal canal). The symptoms and signs usually begin in the 6th decade. The LSS contributes to impaired mobility in older age, but it is often underdiagnosed. Clinical manifestation includes neurogenic claudication, radicular syndrome, cauda equina syndrome, and low back pain is often present. Diagnosis and therapy of patients with LSS are multidisciplinary issues. This review focuses on updating knowledge of LSS clinical manifestation, diagnosis, and therapeutic strategy.
Lumbální spinální stenóza (LSS) je klinicko‐radiologický syndrom, nejnovější definice zohledňuje klinickou manifestaci i anatomické změny (zúžení páteřního kanálu). Převažujícím věkem začátku potíží je šestá dekáda. Onemocnění bývá poddiagnostikováno, přičemž přispívá k omezení mobility starších pacientů. Může se manifestovat neurogenními klaudikacemi, radikulárním syndromem či syndromem kaudy equiny, často se vyskytují i bolesti dolní části zad. Diagnostika a terapie pacientů s LSS je multidisciplinární záležitost. V tomto přehledu jsou shrnuty recentní poznatky týkající se klinické manifestace, diagnostiky a strategie léčby u pacientů s LSS.
- MeSH
- bederní obratle patologie MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- komprese míchy * diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- lidé MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- spinální stenóza diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Patients with lumbar spinal stenosis may experience symptoms such as back pain, nerve root irritation and neurogenic claudication. Although studies have shown that differences between non-surgical and surgical treatments are not significant, positive effects such as early pain relief, associated functional improvement and higher quality of life, may be expected after surgery in patients with severe lumbar stenosis. Surgical treatment consists of decompression of nerve structures. Additional stabilization is considered depending on the degree of decompression and accompanying instability. Recently introduced techniques of minimally invasive surgery bring promising surgical results and their further development can be expected in the near future. Thus, even better therapeutic effects may be expected with an approach aimed at understanding the pathophysiology, taking into account morphology and knowledge of predictors of treatment methods for lumbar spinal stenosis.
Pacienti s bederní spinální stenózou mohou vykazovat příznaky, jakými jsou bolest zad, kořenové iritace a neurogenní klaudikace. Přestože podle dosavadních studií nejsou rozdíly mezi konzervativním a chirurgickým způsobem léčby jednoznačné, lze po operaci pacienta s těžkou bederní stenózou očekávat pozitivní účinky, jako je časný ústup bolesti, související zlepšení funkčnosti a zvýšení kvality života. Chirurgická léčba spočívá v dekompresi nervových struktur. Přídatnou stabilizaci zvažujeme v závislosti na stupni dekomprese a doprovodné nestabilitě. Recentně zaváděné techniky minimálně invazivní chirurgie přinášejí slibné výsledky a v blízkém horizontu lze očekávat jejich další rozvoj. Optimální výsledek léčby lze očekávat při obsáhnutí patofyziologie, znalosti morfologie a pochopení prediktorů léčebných metod lumbální stenózy.
