Předčasný porod představuje závažný zdravotnický problém s dopady rodinnými, sociálními a ekonomickými. Hlavními příčinami novorozenecké úmrtnosti v globálním měřítku jsou předčasný porod, závažné infekce a asfyxie. Přes velké úsilí se však incidence předčasných porodů v posledních letech příliš nemění. Důvodem je nejspíše chybění specifického screeningového testu k jednoznačné identifikaci žen s vysokým rizikem předčasného porodu, a dále účinného preventivního programu této komplikace. Dnes se uvádějí nejčastěji čtyři příčiny vedoucí k předčasnému porodu, a to předčasný nástup děložní činnosti, předčasný odtok plodové vody, iatrogenní příčiny při závažných onemocněních matky či plodu a fetální stres. V průběhu těhotenství má na zrání děložní hrdla vliv mnoho faktorů vedoucích ke stadiím relaxace, aktivace a manifestace. Tato fyziologická stadia se při předčasném porodu zkracují. Již při prvních kontrolách v těhotenské poradně můžeme u těhotné stanovit potenciální riziko předčasného porodu na základě hodnocení anamnézy, rizika infekce, přítomnosti anomálií dělohy či děložního čípku. Vlastní diagnóza hrozícího předčasného porodu vychází z anamnézy, objektivizace děložní činnosti, porodnického vyšetření včetně vyšetření v zrcadlech a ultrazvukového vyšetření abdominální sondou a vaginální cervikometrie. Další metodou je stanovení cervikovaginálního fetálního fibronektinu a screening infekčních agens. Délka hrdla kratší 25 mm u vícečetných a 15 mm u jednočetných gravidit a naznačená dilatace vnitřní branky (funneling) zvětšující se při zapojení břišního lisu představují objektivní průkaz hrozícího předčasného porodu. Management předčasného porodu zahrnuje v první řadě jeho diagnózu. Rozlišení pravého předčasného porodu nemusí být vždy jednoznačné a ultrazvukové změření délky děložního hrdla může být rozhodující. Další management zahrnuje hospitalizaci pacientky na pracovišti disponujícím neonatologickou intenzívní jednotkou, léčbu tokolytiky a aplikaci kortikosteroidů k indukci plicní zralosti. Prevence předčasného porodu zahrnuje aplikaci progesteronu v jeho přírodní nebo syntetické formě, cerkláž a cervikální pesar. Dostupná data popisují srovnatelné výsledky při užití jednotlivých terapeutických postupů u diagnózy inkompetence hrdla a hrozícího předčasného porodu. V současnosti nejsou dostatečná data k doporučení rutinního screeningu symptomatických a asymptomatických žen za použití transvaginální ultrazvukové cervikometrie.

Preterm birth is the leading cause of perinatal morbidity and mortality. In spite of the advances in perinatal care, the incidence of preterm birth continues to rise, primarily because of the lack of specific screening tests and adequate guidelines for management and treatment of this complication. The most important issue in prematurity problem management is to identify those patients who are at an increased risk. We are searching for risk factors, such as previous spontaneous preterm births, cervical insufficiency, uterine anomalies, excisional cervical treatment, infection, multiple gestations etc. The risk of preterm birth was inversely correlated to the length of the cervix as measured by ultrasound. This observation has been confirmed in multiple studies using different techniques, however, the most widely accepted and used technique is transvaginal ultrasound. Some other screening strategies that have been suggested include measuring biochemical markers such as foetal fibronectin and screening for infections. Management of preterm birth includes admission to hospital with neonatal intensive care unit, tocolytic treatment and antenatal corticosteroids administration. Cerclage, vaginal progesterone and pessary are the options of treatment in the group of patients with diagnoses of short cervix and who are at high risk of preterm birth. They appear to have similar effectiveness as management strategies in women with singleton pregnancy, previous spontaneous preterm birth and short cervix. Currently, there is insufficient evidence to recommend routine screening of asymptomatic or symptomatic pregnant women with transvaginal assessment of cervical length.

• MeSH
• cerkláž cervikální využití   MeSH
• cervix uteri * anatomie a histologie   patologie   ultrasonografie   MeSH
• fibronektiny diagnostické užití   MeSH
• lidé MeSH
• měření délky hrdla děložního * MeSH
• plošný screening MeSH
• předčasný porod * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• prenatální diagnóza metody   MeSH
• prenatální péče * metody   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• riziko MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• tokolytika terapeutické užití   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Přehled aktuálních možností pro predikci spontánního předčasného porodu. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha. Metodika: Zpracování údajů z literatury a aktuálních studií. Závěr: Kombinací anamnézy, biomarkerů a ultrazvukové transvaginální cervikometrie lze predikovat spontánní předčasný porod. Predikci, která je stále zatížena velkou chybovostí, lze zlepšit pochopením dostupných metod a jejich správnou aplikací v dané klinické situaci. Správná identifikace rizikových žen snižuje nadbytečnou léčbu, hospitalizaci a vede ke zlepšení perinatálních výsledků.

Objective: A summary of current possibilities to adequately determine spontaneous preterm labour. Design: Review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, 1st Faculty of Medicine and General Teaching Hospital, Charles University in Prague. Methods: Research of literature and current studies. Conclusion: Based on the combination of personal medical history, clinical signs, biomarkers and transvaginal ultrasonographic measurement of cervical length, it is possible to predict preterm labour. To avoid a major prediction miscalculation, it is necessary to understand and correctly evaluate certain clinical findings. This approach decreases redundant medical intervention and therefore leads to amelioration of perinatal outcome.

• Klíčová slova
• predikce, cervikometrie,
• MeSH
• cervix uteri diagnostické zobrazování   MeSH
• fibronektiny analýza   MeSH
• lidé MeSH
• předčasný porod * diagnóza   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Ultrazvukové měření děložního hrdla představuje dobře zavedenou metodu predikce předčasného porodu. Nicméně sensitivita a pozitivní predikční hodnota ultrazvukové cervikometrie zůstává stále relativně neuspokojivá. Proto je snaha upřesnit predikci předčasného porodu využitím dalších metod v kombinaci s ultrazvukovou cervikometrií. Jedna skupina výzkumných prací se zabývá hodnocením různých parametrů z cervikovaginálního sekretu – nejvýznamnější představuje fetální fibronektin (fFN). Pozitivní test na fFN ukazuje relativně nízkou pozitivní predikční hodnotu stran předčasného porodu, nicméně výhodou je vysoká negativní predikční hodnota – bezmála 95%. Data z posledních studií ukazují užitečnost hodnocení fFN spolu s cervikometrií. Nedávné objevy ukázaly, že T regulační lymfocyty (CD4+CD25+CD127 - dále zkráceně Treg lymfocyty) mohou hrát důležitou roli v patofyziologii předčasného porodu. Cílem výzkumu na našem pracovišti je vyhodnotit vztah mezi hladinou Treg lymfocytů a ultrazvukovou délkou děložního hrdla k riziku předčasného porodu. Pilotní data z naší práce ukazují, že kombinované hodnocení uvedených parametrů představuje mnohem lepší možnost predikce předčasného porodu než hodnocení obou parametrů samostatně. Je však potřeba dalšího výzkumu, který bude mít za cíl vyhodnotit korelaci mezi sníženými hladinami Treg lymfocytů a předčasným porodem.

Ultrasound measurement of the uterine cervix represents a well-established method in the prediction of preterm labour. However, the sensitivity and positive predictive value of ultrasound cervicometry still remain rather unsatisfactory. Hence, the effort to provide more specific predictions of premature labour using other applicable methods in combination with ultrasound cervicometry. One group of studies have focused on determining various parameters from cervicovaginal secretion - the most important one being fetal fibronectin (fFN). A positive fFN test in the birth canal shows a relatively low positive predictive value in terms of premature birth; however, it does provide the advantage of a high negative predictive value, which is about 95%. Data from latest studies show the usefulness of fFN in combination with cervicometry. Recent discoveries suggest that T regulatory lymphocytes (CD4+CD25+CD127 - Tregs) may play an important role in the pathophysiology of preterm labour. The purpose of our study was to assess the relationship between maternal circulating Tregs and the sonographically measured uterine cervix and the risk of preterm labour. We can show for the first time that the combined assessment of Treg cell count and cervical length provides a much better prediction of preterm delivery that either parameter used on its own. Further research is required to determine the correlation between reduced Treg count values and the timing of preterm labour.

• Klíčová slova
• inkompetence děložního hrdla, fetální fibronektin, ultrazvuková cervikometrie,
• MeSH
• biologické markery MeSH
• cervix uteri ultrasonografie   MeSH
• fibronektiny * analýza   MeSH
• lidé MeSH
• měření délky hrdla děložního * MeSH
• předčasná porodní činnost diagnóza   krev   ultrasonografie   MeSH
• předčasný porod * diagnóza   krev   ultrasonografie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• protein 1 vázající insulinu podobné růstové faktory analýza   MeSH
• regulační T-lymfocyty * imunologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• vaginální stěr MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Ultrazvuk ve III. trimestru těhotenství patří mezi základní screeningová vyšetření v rámci prenatální péče. Standardní součástí je určení polohy a postavení plodu, základní biometrie, zhodnocení proporcionality růstu, lokalizace placenty, kvalifikovaný odhad množství plodové vody a vyšetření pupečníku. Mezi specializovaná vyšetření zařazujeme cervikometrii a vyšetření vícečetného těhotenství. Součástí ultrazvukového vyšetření ve III. trimestru by měla být i detekce vrozených vývojových vad, se zvláštním zřetelem na ty, které se projevují až ve II. polovině gravidity.

Ultrasonic examination in the 3st trimester of pregnancy is the basic prenatal screening examination. Standard examination includes foetus site and position detecting, basic biometric parameters, evaluation of growth proportion, placenta localization, skilled estimation of amount of waters and examination of the umbilicus. Specialised examination comprises cervicometry and multifoetal pregnancy examination. Detection of inborn anomalies mainly of those which are presented in the 2nd half of pregnancy should be part of the ultrasonic examination in the 3rd trimester.

Cíl studie: Přehled současných znalostí o úloze infekce v etiopatogenezi předčasného porodu a její management. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1.LF UK a VFN, Praha. Metodika: Přehled publikovaných dat. Závěr: Infekce je považována za nejvýznamnější příčinu předčasného porodu. Současný výzkum směřuje k vyhledávání lokálních, cervikovaginálních markerů infekce. V prenatální péči má důležitou roli ultrazvuková cervikometrie, která společně s cervikovaginálními markery může vyčlenit skupinu žen s vysokým rizikem předčasného porodu. V intrapartální péči mohou cervikovaginální markery odhalit mikrobiální invazi do vyšších částí porodních cest a racionalizovat podávání antibiotik především u žen s předčasným odtokem plodové vody. V managementu předčasného porodu bylo přehodnoceno rutinní podávání antibiotik. Otázka optimálního antibiotika zůstává otevřena.

Objective: Analysis of contemporary knowledge of infection and its role in etiology and pathogenesis of preterm labor. Design: Review article. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, 1st Faculty of Medicine, Charles University, Prague. Method: An overview of published data. Conclusion: Infection is considered the most significant cause of preterm labor. The current research tend towards searching for local cervicovaginal markers of infection. An important role in the prenatal care is played by cervical ultrasonography which together with cervicovaginal markers can sort out the group of women with high risk of the preterm labor. Cervicovaginal markers can reveal microbial invasion into higher parts of the birth canals during the intrapartal care and justify the administration of antibiotics especially to women with the premature rupture of membranes. The routine administration of antibiotics was reevaluated in the management of preterm labor. The question of optimal antibiotics remains open.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• chorioamnionitida diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• předčasný odtok plodové vody etiologie   komplikace   MeSH
• předčasný porod etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální využití   MeSH
• vaginitida etiologie   komplikace   MeSH
• zánět děložního hrdla etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Současná role cerclage jako terapie předčasného porodu. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha. Metodika: Literární zdroje, především odborné zahraniční články, dále tuzemská literatura a vlastní zkušenost s metodou na našem pracovišti. Výsledky: Cerclage je jedním z dobře známých chirurgických výkonů prováděných v těhotenství. Jeho cílem je poskytnout děložnímu hrdlu mechanickou oporu a udržovat děložní hrdlo uzavřené. Hlenová zátka v děložním hrdle slouží jako mechanická překážka mezi pochvou a děložní dutinou, ale je bohatá i na imunitní komponenty, které chrání fetální kompartment před ascendentní infekcí. Naložením stehu můžeme udržovat hlenovou zátku in situ, a zvyšovat tak vlastní imunitní obranu kanálu hrdla. Ze závěrů z 15 randomizovaných studií (Cochraine Database of Systematic R) vyplývá, že u žen s rizikem předčasného porodu naložení cerclage snižuje výskyt předčasného porodu ve srovnání s expektačním přístupem. Závěr: I když počty prováděných cerclage klesají, má tento výkon stále své místo v prevenci předčasného porodu u vybrané skupiny žen. V posledních letech se do popředí ale dostává progesteron, jehož aplikaci je v rizikové skupině těhotných žen zřejmě třeba zahájit před 16. týdnem těhotenství. KLÍČOVÁ SLOVA cerclage, insuficience hrdla, cervikometrie, předčasný porodtěhotenství.

Objective: Contemporary role of cerclage as a preterm birth treatment. Design: Review article. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology of the First Faculty of Medicine and General Teaching Hospital in Prague. Methods: Research of existing literature, predominantly foreign journal articles, but also Czech literature and personal experience with the method. Results: Cerclage is one of the well-known surgical procedures carried out during pregnancy. Its aim is to provide a mechanical support to the cervical canal and to keep the cervix closed. The cervical mucous plug serves as a mechanical barrier between the vagina and the uterine cavity, but it also contains many immune components which protect the fetal compartment from ascendent infections. Application of a cervical stitch can help to retain the mucous plug and thus increases the immunity of the cervical canal. Results of 15 randomised studies (Cochraine Database of Systematic R) suggest that in women with increased risk of preterm birth, cerclage decreases the occurrence of preterm birth relative to the expectant management. Conclusions: Despite the decreasing numbers of cerclage surgeries, it is still a useful method of preterm birth prevention for a specific group of women. More recently, a progesterone treatment has gained popularity. Its application, however, must begin before the 16th week of pregnancy.

• MeSH
• cerkláž cervikální * metody   MeSH
• cervix uteri diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• měření délky hrdla děložního MeSH
• předčasný porod * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

K předčasnému porodu dochází v 6-8% těhotenství. Riziko předčasného porodu můžeme částečně stanovit již na počátku gravidity (anamnéza, riziko infekce, přítomnost anomálií dělohy a děložního čípku, vyšetření na asymptomatickou bakteriurii, STD a bakteriální vaginózu). Provádíme ultrazvukovou cervikometrii ve 22. - 24. týdnu gravidity. Riziko předčasného porodu po jednom, dvou nebo třech po sobě následujících předčasných porodech se zvyšuje na 15%, 30% a 45%. Nicméně 85% předčasných porodů proběhne u žen, u nichž se jedná o první graviditu nebo se v anamnéze vyskytují pouze donošená těhotenství. Pro rozpoznání rizika předčasného porodu je přínosné stanovení hladiny cervikovaginálního fetálního fibronektinu mezi 22.-24. gestačním týdnem a měření délky hrdla děložního mezi 22.-24. gestačním týdnem. Rozhodnutí o podání tokolytik musí vycházet z potenciálního benefitu pro plod. Je užitečné oddálit porod o 48 hodin a aplikovat kúru kortikoidů k indukci plicní zralosti. Značná část látek užívaných k tokolýze má výrazné nežádoucí účinky. Velmi častým důvodem k hospitalizaci těhotných žen je hrozící předčasný porod. U většiny žen (téměř 80%), které přijdou na porodní sál s bolestivými a pravidelnými děložními kontrakcemi mezi 24.-36. týdnem, se ve skutečnosti o předčasný porod nejedná. K rozlišení skutečného předčasného porodu se ve světě užívají moderní vyšetřovací metody - vyšetření cervikometrie a stanovení cervikovaginálního fetálního fibronektinu.

Preterm birth affects 6-8% pregnancies. The risk of preterm birth could be predicted at the beginning of pregnancy (medical history, risk of infection, existing uterine and cervical anomalies, asymptomatic bacteriuria, STD, sonographic cervicometry in 22–24 weeks a bacterial vaginosis). The risk of premature birth increases with one, two or three previous preterm births to 15%, 30% and 45%. Nevertheless 85% of preterm births occur to gravida 1. The level of cervicovaginal foetal fibronectin and a measurement of cervical length between 22–24 gestation week allows risk assessment. The application of tocolytics must be assessed for its usefulness to the foetus. It is beneficial to postpone delivery for 48 hours and administer corticosteroids to stimulate lung maturity. Tocolytics have a number of undesirable serious side effects. Partus prematurus imminens is a common indiciation for hospitalization of pregnant women. Majority (almost 80%) of women between 24-36 weeks who end up in the delivery room with painful and regular contractions are in fact not experiencing premature labour. Modern diagnostic methods are used to distinguish real and premature labor – ultrasound cervicometry a estimation of cervicovaginal fibronectin.

• MeSH
• cervix uteri zranění   MeSH
• fibronektiny diagnostické užití   MeSH
• glukokortikoidy farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• měření délky hrdla děložního MeSH
• nemoci nedonošenců MeSH
• předčasný porod etiologie   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• tokolýza metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH