• MeSH
• antifungální látky terapeutické užití   MeSH
• cefuroxim aplikace a dávkování   MeSH
• cestovní nemoci MeSH
• dermatomykózy * chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   krev   mikrobiologie   patologie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• itrakonazol aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• terbinafin aplikace a dávkování   MeSH
• Trichophyton cytologie   izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• velbloudi MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zvířecí srst MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Where microbes colonizing skin surface may help maintain organism homeostasis, those that invade living skin layers cause disease. In bats, white-nose syndrome is a fungal skin infection that affects animals during hibernation and may lead to mortality in severe cases. Here, we inferred the amount of fungus that had invaded skin tissue of diseased animals. We used simulations to estimate the unobserved disease severity in a non-lethal wing punch biopsy and to relate the simulated pathology to the measured fungal load in paired biopsies. We found that a single white-nose syndrome skin lesion packed with spores and hyphae of the causative agent, Pseudogymnoascus destructans, contains 48.93 pg of the pathogen DNA, which amounts to about 1560 P destructans genomes in one skin lesion. Relating the information to the known UV fluorescence in Nearctic and Palearctic bats shows that Nearctic bats carry about 1.7 µg of fungal DNA per cm2, whereas Palearctic bats have 0.04 µg cm-2 of P. destructans DNA. With the information on the fungal load that had invaded the host skin, the researchers can now calculate disease severity as a function of invasive fungal growth using non-destructive UV light transillumination of each bat's wing membranes. Our results will enable and promote thorough disease severity assessment in protected bat species without the need for extensive animal and laboratory labor sacrifices.

• MeSH
• Ascomycota * metabolismus   patogenita   MeSH
• Chiroptera mikrobiologie   MeSH
• dermatomykózy * mikrobiologie   prevence a kontrola   terapie   veterinární   MeSH
• hibernace * MeSH
• křídla zvířecí mikrobiologie   MeSH
• kůže mikrobiologie   MeSH
• ultrafialové záření * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dermatomykózy * mikrobiologie   prevence a kontrola   přenos   MeSH
• kosmetické techniky přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem studie bylo otestovat použitelnost metody PCR v kombinaci s High Resolution Melting Analysis (HRMA) pro detekci a identifikaci dermatofytů přímo z klinických vzorků kůže a jejích adnex. Metodika by měla vést ke zrychlení a zvýšení výtěžnosti diagnostiky dermatomykóz a ke zkvalitnění péče o pacienta. Ve studii bylo analyzováno 128 klinických vzorků od pacientů s podezřením na dermatomykózu. Pro izolaci DNA dermatofytů z klinického materiálu byl použit izolační KIT ZR Fungal/Bacterial DNA MiniPrepTM. Pro detekci DNA oblastí kódujících ribozomální RNA byly využity dvě sady primerů zachycující široké spektrum dermatofytů. Pro druhovou identifikaci dermatofytů byla použita real-time PCR metoda v kombinaci s High Resolution Melting Analysis (PCR-HRMA). Dermatofytóza byla potvrzena u 42 ze 128 zkoumaných vzorků (pozitivní přímá mikroskopie, kultivace, detekce PCR-HRMA, nebo kombinace metod). Výtěžnost PCR detekce byla 74 % pro obě sady primerů, metoda HRMA umožnila ve všech případech druhovou identifikaci detekovaných dermatofytů pomocí PCR. Naproti tomu kultivace byla pozitivní pouze u 52 % pacientů s dermatofytózou. Mikroskopie ze vzorku byla pozitivní v 90 % pozitivních dermatofytóz. Při současném použití mikroskopie, kultivace a PCR-HRMA bylo úspěšně identifikováno na úroveň druhu 90 % dermatofytů. Nejčastější druhy dermatofytů (Trichophyton rubrum, T. interdigitale, T. benhamiae) byly touto metodikou spolehlivě zachyceny. PCR detekce rDNA přímo z klinického materiálu s využitím HRMA zvýšila výtěžnost diagnostiky dermatofytóz zvláště tím, že přispěla k dosažení druhové identifikace u výrazně vyššího počtu případů v porovnání s konvenčními metodami. Kombinace konvenčních a molekulárně biologických vyšetření se zdá být vhodná pro rychlou a spolehlivou diagnostiku dermatofytóz bez nutnosti výrazného navýšení nákladů.

The aim of the study was to test the utility of the PCR method in combination with High Resolution Melting Analysis (HRMA) for the detection and identification of dermatophytes directly from clinical skin and adnexa samples. The methodology should reduce the time between sampling and diagnosis, increase the diagnostic sensitivity, and overall improve patient care. In the study, 128 clinical samples from patients with suspected dermatomycosis were analyzed. To isolate fungal DNA from the clinical specimens, a KIT ZR Fungal/Bacterial DNA MiniPrepTM was used. Two sets of primers specific for a wide range of dermatophytes were used to detect ribosomal DNA regions. The real-time PCR High Resolution Melting Analysis (PCR-HRMA) method was used for dermatophyte species identification. The PCR detection success was 74% for both sets of primers, the PCR-HRMA method enabled dermatophyte species identification in all PCR positive cases. In contrast, only 52% of patients with dermatophytosis were culture positive. Microscopy from the sample was positive in 90% of patients with proven dermatophytosis. 90% of dermatophytes were successfully identified using microscopy, culture and PCR-HRMA. The most common dermatophyte species (Trichophyton rubrum, T. interdigitale, T. benhamiae) were reliably detected by this methodology. PCR detection of rDNA directly from clinical material using HRMA increased the number of species identificacions in the diagnosis of dermatophytosis. The combination of classical and molecular biologic examinations appears to be a suitable method for the rapid and reliable diagnosis of dermatophytosis.

• Klíčová slova
• Trichophyton rubrum, Trichophyton interdigitale, Trichophyton benhamia,
• MeSH
• dermatomykózy * diagnóza   mikrobiologie   MeSH
• diagnostické techniky molekulární * metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• ribozomální DNA MeSH
• Trichophyton MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

We report a case of phaeohyphomycosis caused by Alternaria infectoria in a 61-year-old heart transplant recipient with multiple skin lesions and pulmonary infiltrates. The infection spread via the haematogenous route from the primary cutaneous lesions into the lungs. The diagnosis was based on the histopathological examination, direct microscopy, skin lesion cultures and detection of Alternaria DNA in the bronchoalveolar lavage fluid using molecular methods. The treatment consisted of a combination of surgical excision and systemic antifungal therapy. Voriconazole was the first agent used but had a weak effect. Posaconazole was subsequently used to achieve a successful response. The isolate was identified as A. infectoria by sequencing of the rDNA ITS region and the partial β-tubulin gene.

• MeSH
• Alternaria klasifikace   účinky léků   genetika   izolace a purifikace   MeSH
• antifungální látky terapeutické užití   MeSH
• debridement MeSH
• dermatomykózy diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• DNA fungální chemie   genetika   MeSH
• histocytochemie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezerníky ribozomální DNA chemie   genetika   MeSH
• mikroskopie MeSH
• phaeohyphomykóza diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• plicní mykózy diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• příjemce transplantátu MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• transplantace srdce MeSH
• triazoly terapeutické užití   MeSH
• tubulin genetika   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Pathogenic and non-pathogenic related microorganisms differ in secondary metabolite production. Here we show that riboflavin overproduction by a fungal pathogen and its hyperaccumulation in affected host tissue exacerbates a skin infection to necrosis. In white-nose syndrome (WNS) skin lesions caused by Pseudogymnoascus destructans, maximum riboflavin concentrations reached up to 815 μg ml(-1), indicating bioaccumulation and lack of excretion. We found that high riboflavin concentrations are cytotoxic under conditions specific for hibernation, affect bats' primary fibroblasts and induce cell detachment, loss of mitochondrial membrane potential, polymerization of cortical actin, and cell necrosis. Our results explain molecular pathology of WNS, where a skin infection becomes fatal. Hyperaccumulation of vitamin B2 coupled with reduced metabolism and low tissue oxygen saturation during hibernation prevents removal of excess riboflavin in infected bats. Upon reperfusion, oxygen reacts with riboflavin resulting in dramatic pathology after arousal. While multiple molecules enable invasive infection, riboflavin-associated extensive necrosis likely contributes to pathophysiology and altered arousal pattern in infected bats. Bioaccumulation of a vitamin under natural infection represents a novel condition in a complex host-pathogen interplay.

• MeSH
• Ascomycota klasifikace   genetika   patogenita   MeSH
• buněčná adheze MeSH
• Chiroptera mikrobiologie   MeSH
• dermatomykózy mikrobiologie   MeSH
• elektronová mikroskopie MeSH
• faktory virulence metabolismus   MeSH
• fibroblasty cytologie   metabolismus   mikrobiologie   MeSH
• fylogeneze MeSH
• interakce hostitele a patogenu MeSH
• křídla zvířecí cytologie   mikrobiologie   ultrastruktura   MeSH
• kultivované buňky MeSH
• membránový potenciál mitochondrií MeSH
• riboflavin metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Revmatoidní artritida (RA) je chronické zánětlivé systémové onemocnění, které svou podstatou i léčbou vede k vyššímu výskytu infekcí. Popisujeme raritní případ 63letého nemocného s mnohaletým trváním RA (léčeného glukokortikoidy a konvenčními syntetickými, chorobu modifikujícími léky), u kterého se po patnácti letech diagnózy RA rozvinula podkožní a kloubní infekce vyvolaná houbou Scedosporium apiospermum perfektní stadium Pseudallescheria boydii). Houbové agens bylo mikroskopicky a kultivačně prokázáno v indolentních podkožních lézích na levém předloktí a pravé paži. Pacient následně podstoupil cyklickou šestiměsíční léčbu vorikonazolem, několikrát vystřídanou itrakonazolem a terbinafinem. Po několika šestiměsíčních cyklech léčby došlo vždy přibližně po roce k relapsu s opětovnou manifestací v podkoží a nakonec per continuitatem i v kloubu. Po sedmi letech opakovaných vzplanutí mykotické infekce nemocný umírá náhlou smrtí pod obrazem tromboembolické nemoci. Výsledky pitvy neprokázaly aktivní infekci ani zjevný infekční fokus. Scedosporium apiospermum je vláknitá, saprofytická houba s relativně nízkou virulencí, která se ubikvitně vyskytuje v prostředí, včetně půdy a vodních ekosystémů. Patří mezi typické vyvolavatele subkutánních mykóz, jejichž výskyt je převážně vázaný na subtropické oblasti. V případě imunosuprese pacienta se může infekce S. apiospermum rozvinout v závažnou systémovou infekci. Klinické pozorování doplňuje soubor možných infekčních komplikací u pacientů s RA.

Rheumatoid arthritis (RA) is a chronic inflammatory systemic disease, which in its essence and treatment leads to a higher incidence of infections. We describe a rare case of a 63-year-old male patient with many years of history of RA (treated with corticosteroids and conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drugs), who developed subcutaneous and joint infection caused by fungus Scedosporium apiospermum (perfect stage Pseudallescheria boydii) after fifteen years of RA. Fungal agent from indolent subcutaneous lesions on his left forearm and right arm was found on microscopic and microbiological examination. The patient subsequently underwent a six-month cyclical treatment with voriconazole, which was alternated several times with itraconazole and terbinafine. After several cycles of six-month treatment, usually after about a year, a relapse occurred with repeated manifestation in the subcutaneous tissue and finally percontinuitatem even in the joint. After seven years of repeated outbreaks of fungal infection the patient dies of a sudden death with a clinical picture of thromboembolic disease. Autopsy results did not show active infection or overt infectious focus. Scedosporium apiospermum is fibrous, saprophytic fungus with relatively low virulence that is ubiquitously present in the environment, including soil and aquatic ecosystems. It is one of the typical causes of subcutaneous mycoses, the presence of which is largely tied to the subtropical region. In case of an immunosuppressed patient, infection by S. apiospermum may develop into severe systemic infection. Clinical observation completes the set of possible infectious complications in patients with RA.

• Klíčová slova
• subkutánní infekce, kloubní infekce,
• MeSH
• antifungální látky terapeutické užití   MeSH
• dermatomykózy * farmakoterapie   komplikace   mikrobiologie   MeSH
• hostitel s imunodeficiencí MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• infekční artritida * farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• loketní kloub mikrobiologie   MeSH
• mykózy farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• recidiva MeSH
• revmatoidní artritida * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• Scedosporium * izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• synoviální tekutina mikrobiologie   MeSH
• vorikonazol aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Taxonomie dermatofytů prošla v minulosti řadou výrazných změn a nikdy nebyla příliš stabilní. Poslední rozsáhlejší změny proběhly v souvislosti s revizí skupiny molekulárně genetickými metodami. Hlavním cílem této práce je seznámit čtenáře s pokroky v taxonomii dermatofytů a prostřednictvím seznamu doporučených jmen sjednotit pojmenovávání druhů napříč českými pracovišti. To by mělo nejen usnadnit komunikaci, ale také porovnávání výsledků se zahraniční literaturou. Jedním z doporučení je například ukončení používání jména Trichophyton mentagrophytes v klinické praxi. V úvodu textu se diskutuje o problematickém konceptu druhu u dermatofytů, jehož rozdílná aplikace může mít velký vliv na počet uznávaných druhů. Závěrečná část je věnována budoucím změnám souvisejícím s novým vydáním Mezinárodního kódu nomenklatury řas, hub a rostlin. Jedná se především o ukončení duální nomenklatury hub a vybrání jediného správného jména pro každý druh. Obecně se dá říci, že je vhodné preferovat jméno nepohlavního stadia (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton), s výjimkou případů, kde toto jméno není k dispozici (např. Arthroderma benhamiae). Klíčová slova: Arthroderma – druhový koncept – fylogeneze – Mezinárodní nomenklatorický kód – jedna houba, jedno jméno – polyfázický přístup – Trichophyton interdigitale – Trichophyton mentagrophytes

Taxonomy of dermatophytes has changed significantly in the past and it has never been stable. Last extensive changes appeared after revision of the group by molecular genetic methods. This paper introduces the advances in taxonomy of dermatophytes and helps to unify the species names in use among the Czech laboratories to simplify their communication and comparison of the results with foreign literature. The complicated species concept of dermatophytes that might be applied differently and might influence the number of accepted species is discussed in the beginning. The last part is dedicated to future changes related to a new edition of the International Code of Nomenclature for algae, fungi, and plants namely to termination of a dual nomenclature of fungi and choosing the one correct name for each species. Key words: Atrhroderma – species concept – phylogeny – the International Code of Nomenclature – one fungus one name – polyphasic approach – Trichophyton interdigitale – Trichophyton mentagrophytes

• Klíčová slova
• druhový koncept, Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton interdigitale, polyfázický přístup, Mezinárodní nomenklatorický kód, zoofilní druhy, geofilní druhy,
• MeSH
• Arthrodermataceae klasifikace   MeSH
• dermatomykózy mikrobiologie   MeSH
• Epidermophyton klasifikace   MeSH
• fylogeneze * MeSH
• houby klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• Microsporum klasifikace   MeSH
• mitosporické houby * izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• mykologické určovací techniky MeSH
• terminologie jako téma * MeSH
• Trichophyton klasifikace   MeSH
• zoonózy MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cílem práce bylo zhodnotit molekulárně genetickými metodami (MGM) spektrum původců dermatofytóz na území České republiky s rozdělením podle hlavních klinických forem. Během dvou let (červenec 2011 až červen 2013) bylo na šesti regionálních pracovištích zachyceno 3235 kultivačně pozitivních vzorků s dermatofyty. Nejvyšší počet izolátů pocházel z případů tinea unguium (55,5 %), dále t. corporis (29,2 %), t. pedis (14,6 %) a t. capitis (0,7 %). Druhová identifikace izolátů všech druhů (n = 672) s výjimkou Trichophyton rubrum (n = 2 563) byla provedena MGM (PCR-fingerprinting nebo sekvenace ITS oblasti rDNA). Pro T. rubrum byla molekulárně ověřena jen identifikace morfologicky nejednoznačných izolátů (n = 189). Celkem bylo identifikováno 14 druhů dermatofytů, přičemž nejvýznamnější změnou oproti minulosti bylo vysoké zastoupení zoofilního druhu Arthroderma benhamiae, který působil velkou část případů t. corporis (22,9 %) a t. capitis (29,2 %). Geofilní druhy působily jen 1,3 % všech infekcí, přestože se jednalo o druhově nejpočetnější skupinu, ve které byly odhaleny dva nepopsané druhy a také přehlížené druhy Microsporum persicolor a M. fulvum. Klíčová slova: Arthroderma benhamiae – DNA sekvenace – geofilní dermatofyty – ITS oblast rDNA – PCR-fingerprinting – tinea capitis – tinea corporis – tinea pedis – tinea unguium – zoofilní dermatofyty

The aim of the study was to evaluate the spectrum of causative agents of the main clinical forms of dermatophytoses in the Czech Republic by molecular genetic methods (MGM). During two years (from July 2011 to June 2013), 3255 cultivation specimens were positive for dermatophytes. The highest number of specimens was isolated from tinea unguinum (55,5%), then tinea corporis (29,2%), tinea pedis (14,6%) and tinea capitis (0,7%). The identification of isolated species (n = 672) except for Trichophytom rubrum (n = 2563) was performed by MGM (PCR fingerprinting or sequencing of ITS segments of rDNA). For T. rubrum only morphologically non-clear isolates were identified (n = 189). In total, 14 species of dermatophytes were identified. The most important change noticed compared to previous results was an increased detection of Arthroderma benhamiae in the cases of tinea corporis (22,9%) and tinea capitis (29,2%). Geophilic species caused only 1,3% of all infections even if this group comprised the highest number of species with two newly described ones and also Microsporum persicolor and M. fulvum wich are usually overlooked in the morphological examination. Key words: Arthroderma benhamiae – DNA sequencing – geophilic dermatopytes – ITS region of rDNA – PCR-fingerprinting – tinea capitis – tinea corporis – tinea pedis – tinea unguinum – zoophilic dermatophytes

• Klíčová slova
• Arthroderma benhamiae, zoofilní dermatofyty, tinea unguium, tinea corporis, PCR-fingerprinting, ITS oblast rDNA, geofilní dermatofyty, Trichophyton rubrum,
• MeSH
• Arthrodermataceae genetika   izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• dermatomykózy * epidemiologie   genetika   mikrobiologie   MeSH
• DNA fingerprinting MeSH
• DNA fungální analýza   MeSH
• DNA primery diagnostické užití   MeSH
• druhová specificita MeSH
• houby * genetika   izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• Microsporum genetika   izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• mykologické určovací techniky metody   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• ribozomální DNA MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• tinea capitis epidemiologie   genetika   mikrobiologie   MeSH
• tinea pedis epidemiologie   genetika   mikrobiologie   MeSH
• tinea * epidemiologie   genetika   mikrobiologie   MeSH
• Trichophyton genetika   izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Trichophyton sp. anamorfa od Arthroderma benhamiae je relativně nový původce dermatofytóz na našem území. V období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 byl tento zoofilní dermatofyt izolován v laboratoři Dermatovenerologické kliniky u 25 pacientů. Určení druhu bylo potvrzeno molekulárně genetickou analýzou. U 15 pacientů byl sledován také klinický průběh a efekt léčby. Šlo o 12 dětí ve věku 2–10 let a jen 3 dospělé. Zdrojem infekce bylo v 9 případech morče, ve 2 případech přicházeli v úvahu jiní hlodavci a ve 3 případech pes. Inkubační doba byla 3–4 týdny. Klinický obraz nejevil odlišnosti oproti jiným infekcím vyvolaným zoofilními dermatofyty, až fluorescenci lézí ve Woodově světle, což je jinak charakteristické pro rod Microsporum, nikoli pro Trichophyton. V lokální léčbě se nejlépe uplatnily naftifin a ciklopiroxolamin. Klotrimazol se ukázal jako neúčinný. Léze ve kštici se zhojily po 4–8 týdnech léčby perorálním terbinafinem. Klíčová slova: dermatofytózy – Arthroderma benhamiae – diagnóza – terapie

Trichophyton sp. anamorph of Arthroderma benhamiae is an emerging agent of dermatophytoses. During the period from 1. 1. 2012 to 31. 12. 2013 this zoophilic dermatophyte was isolated from 25 patients in the laboratory of the Clinic of Dermatology and Venereology. The identification of the species was confirmed by molecular methods. Clinical data and therapeutic outcome were available for 15 patients, 12 of them were children aged 2–10 years, only 3 were adults. Guinea pigs were the source of the infection in 9 cases, other rodents in 2 cases. In 3 cases infection from a dog was also possible. The incubation period ranged from 3 to 4 weeks. The clinical appearance of the lesions showed no particular difference from other infections by zoophilic dermatophytes, with the exception of green fluorescence in Wood’s light which is otherwise characteristic for Microsporum (not Trichophyton) lesions. Naftifine or ciclopiroxolamine were effective in topical therapy of the lesions on the glabrous skin, whereas topical clotrimazole was ineffective. Scalp lesions healed after 4–8 weeks of oral terbinafine. Key words: dermatophytoses – Arthroderma benhamiae – diagnosis – therapy

• Klíčová slova
• dermatofytózy, naftilin, ciklopiroxolamin,
• MeSH
• allylamin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• antifungální látky terapeutické užití   MeSH
• Arthrodermataceae * genetika   izolace a purifikace   MeSH
• dermatomykózy * diagnóza   farmakoterapie   genetika   mikrobiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• DNA fingerprinting MeSH
• DNA fungální MeSH
• DNA primery MeSH
• dospělí MeSH
• fenotyp MeSH
• hlodavci MeSH
• hospodářská zvířata MeSH
• inhibitory enzymů aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• morčata MeSH
• mykologické určovací techniky MeSH
• naftaleny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psi MeSH
• pyridony terapeutické užití   MeSH
• ribozomální DNA MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• senioři MeSH
• terbinafin MeSH
• tinea diagnóza   farmakoterapie   genetika   mikrobiologie   MeSH
• Trichophyton * genetika   izolace a purifikace   MeSH
• trypanocidální látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• zoonózy MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• morčata MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psi MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH