Parastomální hernie (PH) představuje významnou komplikaci u pacientů po operaci s použitím ileálního konduitu, přičemž její výskyt se podle literatury pohybuje v širokém rozmezí 10–65 %. Vzhledem k vysokému riziku a morbiditě spojené s PH se stále více zkoumá možnost prevence této komplikace pomocí profylaktické implantace síťky. Tento přístup, již úspěšně aplikovaný u jiných typů stomických operací, jako jsou kolostomie a ileostomie, slibuje podobné výhody i pro pacienty s ileálním konduitem. Tento systematický přehledový článek hodnotí šest dosavadních studií, které se zaměřují na účinnost a bezpečnost profylaktické síťky při prevenci PH. Výsledky naznačují, že implantace síťky může snížit incidenci PH při minimálním riziku komplikací, což představuje důležitý krok směrem ke zlepšení péče a kvality života pacientů podstupujících tento typ operace.

Parastomal hernia (PH) is a significant complication in patients undergoing surgery with an ileal conduit, with reported incidence rates ranging widely from 10% to 65% in the literature. Due to the high risk and morbidity associated with PH, the potential for prevention through prophylactic mesh implantation is increasingly being explored. This approach, already successfully applied in other types of stoma surgeries, such as colostomies and ileostomies, holds similar promise for patients with an ileal conduit. This systematic review article evaluates six existing studies focusing on the efficacy and safety of prophylactic mesh for PH prevention. The findings suggest that mesh implantation can reduce the incidence of PH with minimal risk of complications, representing an important step toward improved care and quality of life for patients undergoing this type of surgery.

Germinální nádory varlat představují významnou výzvu v oblasti onkologie, a to i přes svou relativně nízkou incidenci. Tento článek se zaměřuje na aktuální přístupy v jejich terapii, s důrazem na optimalizaci péče a minimalizaci rizika relapsu a toxicity léčby. Diskutovány jsou standardní postupy, jako je orchiektomie, chemoterapie, radioterapie a lymfadenektomie. Zvláštní pozornost je věnována roli nových biomarkerů, jako je miR-371a-3p, které zlepšují přesnost diagnózy a sledování léčby. Článek rovněž reflektuje současné trendy v deeskalaci terapie a výzkumu nových cílených léčebných přístupů, včetně aktuálně studovaných látek a kombinací léků. V léčbě těchto nádorů je potřeba personalizovaného přístupu, který by umožnil dosáhnout lepších výsledků a zároveň snížil vedlejší účinky léčby.

Testicular germ cell tumors represent a significant challenge in the field of oncology, despite their relatively low incidence. This article focuses on current approaches in their treatment, emphasizing the optimization of care and minimizing the risk of relapse and treatment toxicity. Standard procedures such as orchiectomy, chemotherapy, radiotherapy, and lymphadenectomy are discussed. Special attention is given to the role of new biomarkers, such as miR-371a-3p, which improve the accuracy of diagnosis and treatment monitoring. The article also reflects current trends in therapy de-escalation and research of new targeted therapeutic approaches, including currently studied substances and drug combinations. There is a need for a personalized approach in the treatment of these tumors allowing better outcomes while reducing side effects of the therapy.

V průběhu posledních desetiletí došlo ke značnému nárůstu pacientů léčených pro nezvratné selhání ledvin s diagnostikovaným karcinomem prostaty před transplantací ledviny, stejně jako k nárůstu pacientů po transplantaci ledviny s diagnostikovaným karcinomem prostaty. Vliv hrají předtransplantační screening, stárnutí populace a prodloužené přežívání po transplantaci. Nové poznatky vedou u této skupiny pacientů k úpravě některých diagnostických i léčebných postupů, jasně dané doporučené postupy však nadále chybí. Nově také u pacientů s nízce rizikovým karcinomem prostaty v aktivním sledování nebo po kurativní terapii není třeba dodržovat žádný interval před zařazením na čekací listinu k transplantaci. Zvláštní pozornost je věnována roli imunosupresivní terapie, která je nezbytná pro funkci transplantované ledviny, ale zároveň může ovlivňovat riziko a průběh onkologického onemocnění. Úprava nebo snížení imunosuprese, jak naznačuje aktuální literatura, může být v některých případech rozumným krokem, avšak vyžaduje pečlivé zvážení v kontextu individuálního pacienta. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci ledviny a mají diagnostikovaný karcinom prostaty, dosahují podobných léčebných výsledků jako pacienti bez nezvratného selhání ledvin. V textu shrnujeme aktuální poznatky stran epidemiologie, léčebných možností i výzev, kterým čelí medicína u pacientů s karcinomem prostaty před a po transplantaci ledvin, včetně jejich odlišností od běžné populace.

Over recent decades, there has been a significant increase in patients treated for end-stage renal disease diagnosed with prostate cancer before kidney transplantation, as well as an increase in kidney transplant recipients diagnosed with prostate cancer. Pre-transplant screening, the aging population, and extended survival post-transplant play a role. New insights lead to adjustments in some diagnostic and therapeutic procedures in this patient group, yet clear recommended guidelines remain absent. Also, patients with low-risk prostate cancer in active surveillance or after curative therapy are no longer required to wait before being listed for transplantation. Special attention is given to the role of immunosuppressive therapy, which is essential for the function of the transplanted kidney but may also influence the risk and course of oncological disease. Modifying or reducing immunosuppression, as suggested by current literature, may be a reasonable step in some cases but requires careful consideration in the context of the individual patient. Patients who have undergone kidney transplantation and are diagnosed with prostate cancer achieve similar treatment outcomes as patients with no end-stage renal disease. In the text, we summarize current knowledge regarding epidemiology, treatment options, and challenges faced by medicine in patients with prostate cancer before and after kidney transplantation, including their differences from the general population.

• MeSH
• imunosupresivní léčba klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• nádory prostaty * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• prostatický specifický antigen analýza   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• transplantace ledvin * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Tento článek se zaměřuje na urodynamické vyšetření (UDN) jako součást předtransplantačního hodnocení u části pacientů připravujících se na transplantaci ledviny. U pacientů s nezvratným selháním ledvin je transplantace ledviny preferovanou metodou léčby, která přináší významné zlepšení kvality života a snížení morbidity a mortality ve srovnání s dlouhodobou dialýzou. Funkční hodnocení močového traktu je součástí předtransplantačního vyšetření (uroflowmetrie u mužů) a v indikovaných případech poskytuje UDN komplexní hodnocení funkce dolních cest močových. Tato práce zdůrazňuje význam UDN pro identifikaci a léčbu preexistujících urologických problémů, které by mohly ovlivnit úspěch transplantace a funkci dárcovské ledviny. UDN může odhalit různé abnormality, jako jsou nízká compliance močového měchýře, dyssynergie sfinkterů, hyperaktivita detruzoru a vysoké plnící tlaky. Dále článek popisuje specifické urologické situace v předtransplantačním hodnocení, včetně významu fluoroskopického vyšetření a videourodynamiky pro identifikaci anatomických a funkčních abnormalit u pacientů s neurogenním měchýřem a dalšími urologickými diagnózami. Závěrem článek zdůrazňuje význam komplexního předtransplantačního urologického vyšetření pro identifikaci a správné řešení urologických komorbidit, čímž se zvyšuje bezpečnost a úspěšnost transplantace ledvin.

This article focuses on urodynamic evaluation (UDN) as a part of the pre-transplant assessment in a subset of patients preparing for kidney transplantation. In patients with end-stage renal disease, kidney transplantation is a preferred treatment method, offe­ring significant improvement in quality of life and reduction in morbidity and mortality compared to long-term dialysis. Functional evaluation of the urinary tract is an essential component of the pre-transplant examination, and in indicated cases, UDN provides a comprehensive assessment of lower urinary tract function. This work highlights the importance of UDN in identifying and treating pre-existing urological problems that could impact success of the transplant and function of the donor kidney. UDN can reveal various abnormalities, such as low bladder compliance, sphincter dyssynergia, detrusor overactivity, and high filling pressures. Furthermore, the article describes specific urological situations in the pre-transplant evaluation, including the significance of fluoroscopic examination and video urodynamics in identifying anatomical and functional abnormalities in patients with neurogenic bladder and other urological diagnoses. In conclusion, the article emphasizes the importance of a comprehensive pre-transplant urological examination in identifying and appropriately managing urological comorbidities, thereby enhancing the safety and success of kidney transplantation.

• MeSH
• diagnostické techniky urologické * MeSH
• lidé MeSH
• předoperační vyšetření metody   MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• urodynamika MeSH
• urologické nemoci diagnóza   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Urologické urgentní případy zahrnují širokou škálu stavů, jako jsou akutní močová retence, torze varlete, fraktura penisu, Fournierova gangréna a urosepse. Tyto stavy vyžadují rychlou diagnostiku a intervenci, aby se předešlo závažným komplikacím a ohrožení života pacienta. Klíčovými nástroji při diagnostice jsou anamnéza, fyzikální vyšetření a zobrazovací metody, jako ultrazvuk a CT. Terapie se pohybuje od konzervativních postupů po chirurgické zákroky, v závislosti na závažnosti stavu. Včasná léčba, zejména u stavů, jako je torze varlete nebo Fournierova gangréna, je zásadní pro minimalizaci rizika trvalého poškození a zachování funkce postižených orgánů.

Urological emergencies encompass a wide range of conditions including acute urinary retention, testicular torsion, penile fracture, Fournier‘s gangrene, and urosepsis. These conditions require rapid diagnosis and intervention to prevent serious complications and lifethreatening situations. Key diagnostic tools include patient history, physical examination, and imaging methods such as ultrasound and CT. Treatment ranges from conservative approaches to surgical procedures, depending on the severity of the condition. Prompt treatment, especially for conditions like testicular torsion or Fournier‘s gangrene, is crucial for minimizing the risk of permanent damage and preserving the function of affected organs.

• MeSH
• chronická renální insuficience chirurgie   MeSH
• gastrektomie metody   MeSH
• komorbidita MeSH
• kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• náhrada funkce ledvin metody   MeSH
• obezita chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace * dietoterapie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• prevalence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Navrátil P, Krajina A, Novák I. Nefrostomický drén zavedený do dolní duté žíly. Autoři předkládají vzácnou kazuistiku masivního krvácení po výměně perkutánního nefrostomického drénu (PND) při řešení obstrukce ledviny při retroperitoneální lymfadenopatii. Situace byla řešena akutním provedením CT s nálezem dislokace drénu do dolní duté žíly (VCI) a následným vasografickým výkonem.

Navrátil P, Krajina A, Novák I. Nephrostomy drainage tube displaced in the inferior vena cava. The authors present a rare case report of massive bleeding after the replacement of percutaneous nephrostomy drainage tube (PNDT) as part of the management of renal obstruction in retroperitoneal lymphadenopathy. The situation was managed by performing an urgent CT scan that revealed displacement of the drainage tube in the inferior vena cava (IVC) and, subsequently, with a vasography procedure.

• Klíčová slova
• perkutánní nefrostomický drén,
• MeSH
• lymfadenopatie MeSH
• pooperační krvácení MeSH
• renální insuficience chirurgie   MeSH
• senioři MeSH
• vena cava inferior * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Autozomálně dominantní polycystická choroba ledvin je geneticky podmíněné onemocnění, které u asi poloviny pacientů vede k chronickému renálnímu selhání. Jedná se o multisystémové onemocnění s predominancí postižení ledvin a výrazně zhoršující zdravotní stav nemocného. Kauzální terapie není známa. Mezi renální komplikace patří infekce močových cest, nefrolitiáza, hematurie, krvácení do cyst a další. Léčba ve fázi chronického renálního selhání zahrnuje náhradu funkce ledvin - hemodialýzu/peritoneální dialýzu a transplantaci ledviny. Kontroverzní otázkou je indikace, načasování a technika nefrektomie nativních polycystických ledvin. Vždy je třeba postupovat individuálně, žádný jednoznačný konsensus není. Rutinně se provádět nedoporučuje. Má také své chirurgické aspekty a implikace. K jejímu provedení se doporučují symptomatické ledviny, asymptomatické při potřebě získání místa k transplantaci ledviny a ledviny, kde je podezření na tumor. V tomto přehledu vyzdvihujeme důležité aspekty tohoto onemocnění v urologii.

Autosomal dominant polycystic kidney disease is a genetic disease that leads to chronic renal failure in about half of patients. It is a multisystem disease with a predominance of kidney affection and significantly worsening the patient's health. Causal therapy is not known. Renal complications include urinary tract infections, nephrolithiasis, hematuria, cyst bleeding and others. Treatment in chronic renal failure includes renal replacement therapy - hemodialysis/peritoneal dialysis and kidney transplantation. Indication, timing and technique of nephrectomy of native polycystic kidneys remains controversial. It is necessary to proceed individually, there is no clear consensus. It is not recommended to perform nephrectomy routinely. It also has its surgical aspects and implications. Native nephrectomy is recommended in symptomatic kidneys, in asymptomatic kidneys when it is necessary to obtain a place for kidney transplantation and in kidneys where a tumor is suspected. This review focuses on important aspects of ADPKD for urologists.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nefrektomie MeSH
• polycystické ledviny autozomálně dominantní * diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Autozomálně dominantní polycystická choroba ledvin je geneticky podmíněné onemocnění, které asi u poloviny pacientů vede k chronickému renálnímu selhání. Jedná se o multisystémové onemocnění s predominancí postižení ledvin a výrazně zhoršující zdravotní stav nemocného. Kontroverzní otázkou je indikace, načasování a technika nefrektomie nativních polycystických ledvin. Metody: Retrospektivní observační studie zaměřená na chirurgické aspekty pacientů s ADPKD, kteří podstoupili na našem pracovišti nativní nefrektomii. Do souboru byli zařazeni pacienti operovaní v období 1. 1. 2000 – 31. 12. 2020. Celkem bylo zařazeno 115 pacientů s ADPKD (14,7 % ze všech transplantovaných). V souboru jsme u pacientů zhodnotili základní demografická data, typ operačního výkonu, indikace, komplikace. Výsledky: U 68 pacientů z celkových 115 (59 %) byla provedena nativní nefrektomie. U 22 pacientů (32 %) z nich byla provedena unilaterálně, u 46 (68 %) bilaterálně. Nejčastější indikace byly infekce (42 pacientů, 36 %), bolesti (31 pacientů, 27 %), hematurie (14 pacientů, 12 %), gastrointestinální důvody (1 pacient, 1 %), respirační důvody (1 pacient, 1 %), získání místa pro transplantaci (17 pacientů, 15 %) a podezření na tumor (5 pacientů, 4 %). Závěr: K provedení nativní nefrektomie se doporučují symptomatické ledviny, asymptomatické při potřebě získání místa k transplantaci ledviny a ledviny, kde je podezření na tumor.

Introduction: Autosomal dominant polycystic kidney disease (ADPKD) is a genetic disease that leads to chronic renal failure in about half of patients. It is a multisystemic disease with a predominance of kidney involvement, which significantly worsens the patient’s health. Controversial issues include the indication and the timing and technique of nephrectomy of native polycystic kidneys. Methods: A retrospective observational study focused on the surgical aspects of patients with ADPKD who underwent native nephrectomy at our institution. The group included patients operated on in the period 1/1/2000–31/12/2020. A total of 115 patients with ADPKD were enrolled (14.7% of all transplant recipients). We evaluated the basic demographic data, type of surgery, indications and complications in this group. Results: Native nephrectomy was performed in 68 out of a total of 115 (59%) patients. Unilateral nephrectomy was done in 22 (32%) patients and bilateral in 46 (68%). The most common indications were infections (42 patients, 36%), pain (31 patients, 27%), hematuria (14 patients, 12%), gastrointestinal reasons (1 patient, 1%), respiratory reasons (1 patient, 1%), obtaining a site for transplantation (17 patients, 15%) and suspected tumor (5 patients, 4%). Conclusion: Native nephrectomy is recommended in symptomatic kidneys, or in asymptomatic kidneys when it is necessary to obtain a place for kidney transplantation, and in kidneys where a tumor is suspected.

• MeSH
• lidé MeSH
• nefrektomie metody   MeSH
• polycystické ledviny autozomálně dominantní * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transplantace ledvin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

OBJECTIVES: We evaluated the feasibility, safety, and long-term outcomes of pyelovesicostomy as an alternative surgical treatment for complex ureteral lesions after kidney transplant. MATERIALS AND METHODS: A single-center, retrospective, observational cohort study was conducted on 5 adult kidney transplant recipients who underwent pyelovesicostomy between January 2000 and June 2023. The collected data included patient demographics, surgery indication, time from transplant to pyelovesicostomy, procedure details, and kidney function at various time points after surgery. Primary outcomes were allograft function and complications. RESULTS: The 5 patients (4 female, 1 male) had a mean age of 65.8 years and mean body mass index of 26.8. Indications were complex ureteral lesions. The time between transplant and reoperation ranged from 4 days to 12 years. Renal function improved for all patients, with a progressive decrease in mean serum creatinine concentration. The mean follow-up period extended to 7 years. One patient died with the graft still functional at 20 years after the operation, whereas the remaining 4 patients continue to live with functional grafts. CONCLUSIONS: Our study suggests that pyelovesicostomy may provide a potent alternative for the management of complex ureteral lesions after kidney transplant. We have observed good short-term and long-term outcomes in specific patients, pointing toward a promising avenue oftreatment worth further exploration. This reaffirms the importance of a personalized approach in medicine, to consider each patient's unique conditions and characteristics during therapeutic decisions.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• transplantace ledvin * škodlivé účinky   metody   MeSH
• ureter * chirurgie   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH