BACKGROUND: Genetic factors are involved in the pathogenesis of familial and sporadic amyotrophic lateral sclerosis (ALS) and constitute a link to its association with frontotemporal dementia (FTD). Gene-targeted therapies for some forms of ALS (C9orf72, SOD1) have recently gained momentum. Genetic architecture in Czech ALS patients has not been comprehensively assessed so far. OBJECTIVE: We aimed to deliver pilot data on the genetic landscape of ALS in our country. METHODS: A cohort of patients with ALS (n = 88), recruited from two Czech Neuromuscular Centers, was assessed for hexanucleotide repeat expansion (HRE) in C9orf72 and also for genetic variations in other 36 ALS-linked genes via next-generation sequencing (NGS). Nine patients (10.1%) had a familial ALS. Further, we analyzed two subgroups of sporadic patients - with concomitant FTD (n = 7) and with young-onset of the disease (n = 22). RESULTS: We detected the pathogenic HRE in C9orf72 in 12 patients (13.5%) and three other pathogenic variants in FUS, TARDBP and TBK1, each in one patient. Additional 7 novel and 9 rare known variants with uncertain causal significance have been detected in 15 patients. Three sporadic patients with FTD (42.9%) were harbouring a pathogenic variant (all HRE in C9orf72). Surprisingly, none of the young-onset sporadic patients harboured a pathogenic variant and we detected no pathogenic SOD1 variant in our cohort. CONCLUSION: Our findings resemble those from other European populations, with the highest prevalence of HRE in the C9orf72 gene. Further, our findings suggest a possibility of a missing genetic variability among young-onset patients.
- MeSH
- amyotrofická laterální skleróza * genetika MeSH
- DNA vazebné proteiny genetika MeSH
- dospělí MeSH
- expanze repetic DNA * MeSH
- frontotemporální demence * genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- protein C9orf72 * genetika MeSH
- protein FUS vázající RNA genetika MeSH
- protein-serin-threoninkinasy genetika MeSH
- senioři MeSH
- věk při počátku nemoci MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Pompeho nemoc (PD, glykogenóza II. typu) je vzácné geneticky podmíněné metabolické onemocnění charakterizované deficitem alfa-1,4-glukosidázy (GAA, kyselé maltázy). Projevy onemocnění i délku života lze ovlivnit enzymovou substituční terapií (ERT). Neuromuskulární centrum 2. LF UK a FN Motol a Neuromuskulární centrum FN Brno realizují projekt, jehož cílem je odhalit dosud nepoznané případy Pompeho nemoci a nově diagnostikovaným pacientům poskytnout dispenzární péči a substituční terapii. Článek demonstruje typický průběh pozdní formy Pompeho nemoci na kazuistice pacienta zachyceného v rámci projektu.
Pompe disease (PD, glycogenosis type II) is a rare genetically determined metabolic disease characterized by alpha-1,4-glucosidase (GAA, acid maltase) deficiency. Disease manifestations and life expectancy can be influenced by enzyme replacement therapy (ERT). Neuromuscular centers in Prague and Brno are implementing a project aimed at detecting previously unknown cases of Pompe disease and providing dispensary care and substitution therapy to the newly diagnosed patients. The article demonstrates the typical course of the late form of Pompe disease by means of the case report of a patient found thanks to the project.
- MeSH
- dospělí MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- glykogenóza typu II * diagnóza komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- respirační insuficience etiologie MeSH
- syndromy spánkové apnoe etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Misdiagnosis is frequent in early motor neuron disease (MND), typically compressive radiculopathy, or in patients with restricted MND phenotype. In this retrospective, single tertiary centre study, we measured levels of neurofilament light (NfL) and phosphorylated neurofilament heavy (p-NfH) chain in cerebrospinal fluid (CSF) and of p-NfH in serum with commercially available ELISA kits and assessed their respective diagnostic performance as a marker of MND. The entire study population (n = 164) comprised 71 MND patients, 30 patients with compressive myelo- or radiculopathy, and 63 disease controls (DC). Among MND patients, we specified subgroups with only lower motoneuron involvement (MND-LMN, n = 15) and with confounding nerve roots or spinal cord compression (MND-C, n = 18), representing clinical diagnostic pitfalls. MND-LMN displayed significantly lower CSF NfL (p = 0.003) and p-NFH (p = 0.017), but not serum p-NfH (p = 0.347) levels compared to other MND patients (n = 56). The discriminative ability (area under the curve-AUC) of both CSF Nfs towards all MND patients was comparable to each other but significantly higher than that of p-NfH in serum (ps < 0.001). AUC of both CSF Nfs between MND-LMN and DC and also between MND-C and myelo-/radiculopathies were reduced, as compared to AUC between other MND and DC or myelo-/radiculopathies, respectively. Our results suggest that both Nfs in CSF represent a reliable diagnostic marker in a general MND population, fulfilling Awaji criteria. As for diagnostic pitfalls, and also for p-NfH in serum, their discriminative ability and, therefore, clinical utility appears to be limited.
INTRODUCTION: Electrophysiological diagnosis of cardiac autonomic neuropathy (CAN) is based on the evaluation of cardiovascular autonomic reflex tests (CARTs). CARTs are relatively time consuming and must be performed under standardized conditions. This study aimed to determine whether thermal quantitative sensory testing (TQST) can be used as a screening tool to identify patients with diabetes at a higher risk of CAN. METHODS: Eighty-five patients with diabetes and 49 healthy controls were included in the study. Neurological examination, CARTs, TQST, biochemical analyses, and neuropathy symptom questionnaires were performed. RESULTS: CAN was diagnosed in 46 patients with diabetes (54%). CAN-positive patients with diabetes had significantly higher warm detection thresholds (WDT) and significantly lower cold detection thresholds (CDT) in all tested regions (thenar, tibia, and the dorsum of the foot). CDT on the dorsum < 21.8°C in combination with CDT on the tibia < 23.15°C showed the best diagnostic ability in CAN prediction, with 97.4 % specificity, 60.9% sensitivity, 96.6% positive predictive value, and 67.3% negative predictive value. CONCLUSION: TQST can be used as a screening tool for CAN before CART.
- MeSH
- autonomní nervový systém MeSH
- diabetes mellitus * MeSH
- diabetické neuropatie * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nemoci nervového systému * MeSH
- nemoci periferního nervového systému * diagnóza MeSH
- senzorické prahy fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Termín pletencové svalové dystrofie (limb girdle muscular dystrophy; LGMD) byl poprvé použit v roce 1954 J. N. Waltonem a F. Nattrassem. Autoři se jím snažili vymezit další klinickou jednotku vedle častější X-vázané Duchennovy muskulární dystrofie a autozomálně dominantně dědičných myotonické a facioskapulohumerální svalové dystrofie (FSHD). V dalších letech přibývalo poznatků a publikací popisujících jednotlivé LGMD nejen s autozomálně recesivním, ale také dominantním typem dědičnosti. Bylo zjevné, že LGMD nebude jedním onemocněním, nýbrž zastřešujícím termínem pro celou skupinu velmi variabilních klinických jednotek s různým genetickým i patofyziologickým podkladem. Prudký rozvoj molekulární genetiky (zejména technik sekvenování nové generace) vedl k objevení velkého množství nových asociovaných genů. Nová klasifikace z roku 2018 definuje více než 30 subtypů LGMD a je koncipována s předpokladem, že i v budoucnosti budou přibývat další. Tato publikace přináší stručný přehled dostupných informací o LGMD a jejich epidemiologii, patogenezi, fenotypických znacích vč. popisu nejčastějších klinických jednotek, diagnostice, diferenciální diagnostice a dostupných a vyvíjených možnostech terapie.
Termín pletencové svalové dystrofie (limb girdle muscular dystrophy; LGMD) byl poprvé použit v roce 1954 J. N. Waltonem a F. Nattrassem. Autoři se jím snažili vymezit další klinickou jednotku vedle častější X-vázané Duchennovy muskulární dystrofie a autozomálně dominantně dědičných myotonické a facioskapulohumerální svalové dystrofie (FSHD). V dalších letech přibývalo poznatků a publikací popisujících jednotlivé LGMD nejen s autozomálně recesivním, ale také dominantním typem dědičnosti. Bylo zjevné, že LGMD nebude jedním onemocněním, nýbrž zastřešujícím termínem pro celou skupinu velmi variabilních klinických jednotek s různým genetickým i patofyziologickým podkladem. Prudký rozvoj molekulární genetiky (zejména technik sekvenování nové generace) vedl k objevení velkého množství nových asociovaných genů. Nová klasifikace z roku 2018 definuje více než 30 subtypů LGMD a je koncipována s předpokladem, že i v budoucnosti budou přibývat další. Tato publikace přináší stručný přehled dostupných informací o LGMD a jejich epidemiologii, patogenezi, fenotypických znacích vč. popisu nejčastějších klinických jednotek, diagnostice, diferenciální diagnostice a dostupných a vyvíjených možnostech terapie.
Diagnostický algoritmus svalových dystrofií se v uplynulé dekádě výrazně změnil, a to zejména díky rozvoji a zvýšení dostupnosti molekulárně genetických a zobrazovacích metod. Aktuálně, kromě podrobně odebrané anamnézy, detailního klinického vyšetření, biochemického a elektrofyziologického testování, přibylo vyšetření svalů magnetickou rezonancí a nové metody molekulárně genetického vyšetření, naopak svalová biopsie přestala být nezbytnou metodou v diagnostice hereditárních myopatií. Rutinní provádění MRI u pacientů se svalovými dystrofiemi umožnilo odhalení a popsání vzorců svalového postižení (pattern of recognition) charakteristických pro určité klinické jednotky. Molekulárně genetická vyšetření pak, jako jediná, umožňují stanovení definitivní diagnózy na základě detekce kauzální mutace. Pro lepší orientaci v běžné ambulantní praxi popisuje článek hlavní kroky vedoucí k odhalení jednotlivých typů svalových dystrofií s ohledem na úroveň dnešních znalostí a zkušeností.
The diagnostics algorithm of muscular dystrophies has changed significantly over the past decade, mainly due to the development and increase of availability of molecular genetics and imaging methods. The golden standard of detailed medical history, attentive clinical examination, biochemical and electrophysiological testing now includes also magnetic resonance imaging and targeted or more extensive molecular genetic examinations, while muscle biopsy ceased to be the first choice method in the diagnostic process of hereditary myopathies. Routine MRI performance in patients with muscle. dystrophies allowed the detection and description of patterns of recognition characteristic for certain clinical units. Molecular genetic examinations as the only one allow definitive diagnosis to be determined by causal mutation detection. For better orientation in common outpatient practice, the article describes the crucial steps leading to the discovery of individual types of muscular dystrophy with respect to the level of today's knowledge and experience.
- MeSH
- biopsie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- elektromyografie metody MeSH
- fenotyp MeSH
- genetické testování metody MeSH
- kosterní svaly diagnostické zobrazování MeSH
- kreatinkinasa krev MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- nemoci svalů diagnostické zobrazování diagnóza metabolismus MeSH
- svalové dystrofie * diagnostické zobrazování diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
