Informační brožura o prevenci aterosklerózy a ischemické choroby srdeční.

• MeSH
• ateroskleróza prevence a kontrola   MeSH
• ischemická choroba srdeční prevence a kontrola   MeSH
• psychický stres MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• NLK Publikační typ
• informační publikace

Cílem naší studie bylo stanovit u asymptomatických prvostupňových příbuzných pacientů s kardiovaskulárním onemocněním korelaci mezi hladinou adipocyte fatty acid binding proteinu (A-FABP) jako možným spojovacím článkem mezi metabolickým syndromem a aterosklerózou, velikostí kalciového skóre (KS) a laboratorními parametry včetně indexů inzulinové rezistence. Soubor a metodika: Bylo vyšetřeno 82 osob (53 mužů) průměrného věku 52,79 ? 9,6 roku, u kterých byla provedena antropometrická a fyzikální vyšetření (stanovení tělesné hmotnosti, výšky, výpočet body mass indexu – BMI, měření kazuálního krevního tlaku) a laboratorní vyšetření (kyselina močová, kreatinin, lipidové spektrum, inzulin, glukóza, C-reaktivní protein, fibrinogen, glykovaný hemoglobin, adipocyte fatty acid binding protein – A-FABP) a stanovení indexů inzulinové rezistence HOMA a QUICKI. Celkové kalciové skóre (KS) bylo stanoveno Agatstonovou metodou, bez nutnosti podávat kontrastní látku. Výsledky: Hladina A-FABP nezávisí statisticky významně na kategorizovaném KS ani na nekategorizovaných hodnotách KS (p = 0,22). Existuje statisticky významná pozitivní závislost hladiny A-FABP na indexu HOMA (p = 0,00688) a statisticky významná negativní závislost na indexu QUICKI (p = 0,0068). Hladina A-FABP je statisticky významně vyšší u žen (p = 0,048), u starších osob (p = 0,043) a u osob s vyšší kategorií BMI (p = 0,029). Ze spojitých proměnných se statisticky významně liší hladina A-FABP vzhledem k věku (p = 0,002), kreatininu (p = 0,026), inzulinu (p = 0,005) a BMI (p = 0,031). Závěr: V naší studii jsme potvrdili u skupiny asymptomatických prvostupňových příbuzných pacientů s KVO korelaci hladiny A-FABP s indexy inzulinové rezistence, BMI, věkem, pohlavím a hodnotou inzulinu a kreatininu. A-FABP se zdá být slibným markerem při stanovení rizika KVO, nicméně tato skutečnost vyžaduje další klinické studie.

The objective of our study was to determine a correlation between the level of adipocyte fatty acid-binding protein (A-FABP) (as a possible link between metabolic syndrome and atherosclerosis), the calcium score (CS) and laboratory parameters, including insulin resistance indices in asymptomatic first degree relatives of patients with cardiovascular diseases. Set and methodology: Examination was conducted in 82 persons (53 male) with the average age of 52.79 ? 9.6. The examinations consisted of anthropometric and physical tests (determination of body weight, height, body mass index – BMI and casual blood pressure measurement), laboratory analysis (uric acid, creatinine, lipid panel, insulin, glucose, C-reactive protein, fibrinogen, glycated hemoglobin, adipocyte fatty acid-binding protein – A-FABP) and determination of insulin resistance indices HOMA and QUICKI. Total calcium score (CS) was determined by the Agatston method without the need to administer a contrast agent. Results: The value of the A-FABP level does not show a statistically significant dependence on the categorised CS or on non-categorised CS values. There is a statistically significant positive dependence of the level of A-FABP on the HOMA index (p = 0.00688) and a statistically significant negative dependence on the QUICKI index (p = 0.0068). The A-FABP level is statistically significantly higher in women (p = 0.048), in elder persons (p = 0.043), and in persons with higher BMI values (p = 0.029). Among continuous variables, statistically significant is the difference in the A-FABP level in relation to age (p = 0.002), creatinine (p = 0.026), insulin (p = 0.005), and BMI (p = 0.031). Conclusion: Our study confirmed the correlation of the A-FABP level with insulin resistance indices, BMI, age, gender, and insulin and creatinine levels in a group of asymptomatic first degree relatives of patients with cardiovascular diseases. A-FABP could potentially be a marker when determining the risk of CVD; however, this conclusion requires additional clinical trials.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární onemocnění,
• MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• inzulin krev   MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• kalcinóza * diagnóza   radiografie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• kreatin krev   MeSH
• lidé MeSH
• proteiny vázající mastné kyseliny * krev   MeSH
• průřezové studie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rodina MeSH
• sérum chemie   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tělesné váhy a míry MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod. Stravovací návyky, jako součást životního stylu, jsou jedním ze základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Cílem studie bylo vyhodnotit stravovací návyky a některé rizikové faktory životního stylu osob cvičících jógu a srovnat je s běžnou populací. Soubor a metodika. Do studie byly zařazeny osoby, které cvičily denně jógu nejméně 2 roky podle systému Jóga v denním životě – soubor Jóga – 58 osob (17 mužů, 41 žen) ve věku 26– 68 let a kontrolní soubor běžné populace (BP) – 58 osob (17 mu-žů, 41 žen) ve věku 28–65 let, který byl tvořen náhodně vybranými klienty ordinace praktického lékaře v Novém Malíně metodou párování tak, aby hodnocené soubory byly shodné v parametru věk a pohlaví (p = 1,0). Ke statistickému zpracování a srovnání obou souborů byly použity dvouvýběrový test a Shapiro-Wilk test. Výsledky. Skupina Jóga měla statisticky významně nižší (p < 0,0001) tělesnou hmotnost, BMI, spotřebu červeného masa, bílého masa, ryb, uzenin, vnitřností, sádla, vajec, knedlíků, konzervovaných a smažených potravin, kávy a nižší počet kuřáků a exkuřáků. Skupina Jóga měla nižší (p = 0,016) spotřebu lihovin. Skupina Jóga měla statisticky významně vyšší (p < 0,0001) spotřebu zeleniny a rozsah zájmové pohybové aktivity, dále měla vyšší spotřebu luštěnin (p = 0,009) a tmavého chleba (p = 0,014). Závěr. Životní styl a stravovací návyky u osob, které denně cvičí jógu, přispívají ke snížení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Introduction. Poor dietary and lifestyle habits significantly contribute to the risk factors of cardiovascular disease. The aim of this study was to survey the dietary and lifestyle habits associated with the risk factors in persons practicing yoga and compare them with those of the general population. Subjects and methods. This study consisted of two groups - yoga and general population (GP). The yoga group included 58 persons (17 males and 41 females, aged 26–68 years) who had been practicing yoga daily for at least two years according to the system of Yoga in Daily Life. The general population group included individuals who were selected from a General Practitioner’s surgery in Novy Malin in the Czech Republic to match the yoga group in age and sex. All subjects filled out a questionnaire regarding their dietary and lifestyle habits. The answers from both sample groups were analysed using a two-sample t-test and a Shapiro-Wilk test. Results. The Yoga group had significantly lower (p < 0.0001) BMI, consumption of red meat, white meat, fish, sausage, entrails, lard, eggs, white flour dumplings, canned and fried food, and coffee, as well as number of smokers and former smokers. The yoga group also had lower consumption of alcohol (p = 0.016). The yoga group had significantly higher (p < 0.0001) consumption of vegetables and exercised significantly more than the control group. The yoga group also had higher consumption of vegetables (p = 0.009) and whole grain bread (p = 0.014). Conclusion. Lifestyle and die-tary habits in persons who practice yoga daily contribute to lower risk factors of cardiovascular diseases.

• MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• jóga * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stravovací zvyklosti * MeSH
• životní styl * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• prevence, léčba,
• MeSH
• antropometrie MeSH
• biologické markery MeSH
• financování organizované MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• jóga MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• následné studie MeSH
• preventivní lékařství metody   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v České republice a ve vyspělé Evropě. Sekundární prevence je velmi důležitá pro snížení morbidity a mortality. Pacienti by měli znát nejdůležitější rizikové faktory (RF) KVO (kouření, vysoký krevní tlak, porucha lipidového metabolismu, diabetes mellitus, obezita, nízká pohybová aktivita) a také doporučené hodnoty krevního tlaku, hladiny cholesterolu (celkový, LDL), glykémie a body mass indexu (BMI). Pro další rehabilitaci by měl pacient znát tepovou frekvenci tak, aby cvičení bylo bezpečné a zároveň účinné. Metody: 169 pacientů (113 mužů) ve věku 62,7±9,1 let, kteří byli hospitalizováni pro akutní infarkt myokardu, provedení koronární angioplastiky nebo srdeční operaci, při nástupu na lázeňskou léčbu (průměrně měsíc po hospitalizaci) vyplnilo dotazník (znalost rizikových faktorů KVO a znalost vlastních hodnot těchto RF), 56 pacientů (44 mužů) se zúčastnilo edukačního programu v nemocnici (EDUK) a zbytek souboru obdrželo pouze všeobecné informace při pobytu v nemocnici (NEDUK). Znalosti těchto skupin byly statisticky srovnány na 5% hladině významnosti (chí kvadrát, t-test). Výsledky: Skupiny EDUK a NEDUK se nelišily v pohlaví (p=0,765), věku (p=0,798), bydlišti (p=0,534), důvodu hospitalizace (p=0,078), kouření (1,8 % vs. 4,5 %, p=0,677), znalosti doporučené hodnoty TK (39,3 % vs. 32,1 %, p=0,392), znalosti doporučené a vlastní hodnoty sérové hladiny cholesterolu (19,6 % vs. 20,4 %, p= 0,914; 35,7 % vs. 28,6 %, p= 0,345), znalosti doporučené a vlastní hodnoty sérové hladiny LDL cholesterolu (8,9 % vs. 6,3 %, p= 0,525; 10,7 % vs. 8,8 %, p=0,697), znalosti vlastní hodnoty BMI (16,1 % vs. 8,9 %, p= 0,168), znalosti hraniční hodnoty BMI pro obezitu (8,9 % vs. 6,2 %, p=0,515), znalosti hraniční hodnoty glykémie (37,5 % vs. 24,8 %, p= 0,086) a znalosti tepové frekvence pro vlastní rehabilitaci (3,6 % vs. 9,7 %, p=0,224). Skupiny se statisticky signifikantně lišily pouze ve znalosti vlastní hodnoty krevního tlaku (91,1 % vs. 73,5 %, p= 0,08). Závěr: I přes zavedení edukačního programu jsou znalosti RF KVO u pacientů v sekundární prevenci nedostatečné. Je nutné rozšířit edukační program a do edukace zahrnout i spolupráci s rodinou.

Background: Cardiovascular disease (CVD) is the leading cause of death in the Czech Republic as well as in Europe. Secondary prevention is very important for patient mortality and morbidity. Patients should be informed of the CVD risk factors (RF) (smoking, hypertension, lipid disorders, diabetes, obesity and low physical activity) and the recommended blood pressure levels, blood level of cholesterol, glycaemia, BMI, and exercise heart frequency when undergoing cardiac rehabilitation. Methods: 169 patients (113 males) aged 62.7±9.1 hospitalized for acute myocardial infarction or coronary angioplasty filled out a questionnaire (knowledge of RF, knowledge of own values of risk factors) upon arrival at a spa for convalescence (average a month after hospitalization). 56 patients (44 males) had taken part in a hospital educational program (EDUC); the rest had only general information about RF (NEDUC). Statistical correlation (chi square, t-test). Results: There were no differences between EDUC and NEDUC in gender (p=0.765), age (p=0.798), place of residence (p=0.534), reason for hospitalization (p=0.078), smoking (1.8 % vs. 4.5 %, p=0.677), knowledge of recommended blood pressure values (39.3 % vs. 32.1 %, p=0.392), knowledge of recommended and own blood levels of cholesterol (19.6 % vs. 20.4 %, p= 0.914; 35.7 % vs. 28.6 %, p= 0.345), knowledge of recommended and own blood levels of LDL cholesterol (8.9 % vs. 6.3 %, p= 0.525; 10.7 % vs. 8.8 %, p=0.697), knowledge of own BMI values (16.1 % vs. 8.9 %, p= 0.168), knowledge of the border BMI values for obesity (8.9 % vs. 6.2 %, p=0.515), knowledge of border glycaemia values (37.5 % vs. 24.8 %, p= 0.086) and exercise heart frequency (3.6 % vs. 9.7%, p= 0.224). A significant difference was found in terms of knowledge of the values of their own blood pressure (91.1 % vs. 73.5 %, p= 0.08). Conclusions: Knowledge on the part of patients of RF CVD is poor in spite of educational programs. We are in need of a better system for educating patients with the implementation of various educational options and cooperation with patients’ families.

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• programy Healthy People MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• senioři MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH

Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit výskyt rizikových faktorů (RF) kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u zaměstnanců velkého zdravotnického zařízení a srovnat jejich výskyt s dostupnými údaji v literatuře. Metody: Soubor tvoří 3124 zaměstnanců průměrného věku 36,18 let (medián 34,0, SD 11,44), 562 mužů (M) (18,0 %) průměrného věku 37,10 let (34,0; 12,26) a 2562 žen (Ž) (82,0 %) průměrného věku 35,98 let (34,0; 11,24), kteří byli vyšetřeni při preventivních prohlídkách. Při vyšetření zaměstnanci vyplnili dotazník na základní RF KVO a sestry doplnily objektivní údaje. Lékař provedl vyhodnocení protokolu a doporučil cílenou intervenci rizik. Výsledky byly statisticky srovnány s údaji v dostupné literatuře pomocí chí kvadrátu- kontingenčních tabulek s Yatesovou korekcí na pětiprocentní hladině významnosti. Výsledky: Kouří celkem 857 zaměstnanců (27,4 %), 164 M (29,2 %) a 693 Ž (27,1 %). Nejvíce kuřáků je v kategorii ostatní (pomocný personál) a to 41,39 %; v kategorii vysokoškolák kouří pouze 14,76 % osob. Muži se ve výskytu RF kouření neliší od české populace (p = NS), ženy kouří statisticky významně více (p<0,05). Přiměřenou pohybovou aktivitu udává 1862 osob (59,6 %) a tento RF je statisticky významně lepší ve srovnání s literaturou a českou populací. Hypertenze se vyskytuje u 60 M (10,7 %) a 151 Ž (5,9 %). 290 zaměstnanců je obézních (9,2 %), z toho 57 M (10,2 %) a 349 Ž (9,1 %), výskyt je statisticky významně lepší než u české populace (p<0,05). Vysoké riziko KVO v 60 letech věku (nad 20 %) mělo 175 osob (5,7 %) (128 M, 47 Ž), vysoké riziko podle SCORE za 10 let mělo 675 osob (21,6 %) (347 M, 328 Ž). Závěry: Vzhledem k vysokému výskytu rizikových faktorů KVO by měla být primární prevence součástí základních preventivních prohlídek.

Aims: The main aim of the study was to evaluate the incidence of the risk factors (RF) of cardiovascular diseases (CVD) in the staff of large hospitals and to compare their occurerence with available information in the literature. Methods: The research sample consists of 3124 employees in the average age of 36.18 years (median 34,0, SD 11,44), 562 men (M) (18,0 %) in the average age of 37,10 years (34,0; 12,26) and 2562 females (F) (82,0 %) in average age of 35,98 years (34,0; 11,24), those where examined in preventive check-ups. During check-ups the employees completed the questionnaire for the diagnosis of the main RF CVD and the nurses supplemented objective data information. The doctor assessed a protocol and recommended intervention of the risk. The results were statistically compared with those in the available literature by using Chi-square – pivot tables with Yates´s correction of five percent level of significance. Results: Total of 857 employees smoke (27,4 %), 164 M (29,2 %) and 693 F (27,1 %). Most smokers are in the category of “other” (support medical staff) - 41.39 %, in the category of college student 14.76 % smoke. The incidence of smoking (RF) in men not differ from the Czech population (p = NS), women smoke significantly more (p <0.05). Adequate kinetic activity indicates 1862 people (59.6 %) and this RF is statistically significantly better compared with literature and the Czech population. Total of 60 M (10.7 %) and 151 F (5.9 %) suffer from hypertension. 290 employees are obese (9,2 %), of which 57 M (10,2 %) and 349 F (9,1 %), incidence is significantly better than in the Czech population (p <0.05). High risk factors of CVD in 60 year olds (more than 20 %) were found in 175 people (5,7 %) (128 M, 47 F), high risk due to the SCORE during the 10 year period was found in 675 people (21,6 %) (347 M, 328 F). Conclussion: Given the high incidence of CVD risk factors the primary prevention should be based on the component of preventive check-ups

• MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hypertenze diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• služby preventivní péče metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• techniky cvičení a pohybu metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH