Juvenil, a nontoxic extract of bovine blood, is registered as a dietary supplement having no side effects. It contains a broad spectrum of free amino acids, as well as small proteins and oligopeptides (molecular weights up to 10 kDa), various nucleotides, and small amounts of phospholipids. The complex of these exclusively natural components has been shown to support physiological responses of supplemented organisms.Juvenil has been studied for several decades using a wide range of both experimental and clinical studies. Analyses have shown that it acts directly neither on individual functional systems of the body nor on individual metabolic processes. Current findings indicate that modulatory effects of Juvenil occur through modulation of gut microbiota composition, which is associated with the modulation of microbiota-gut-brain axis signaling. In murine model that modulatory effect is reflected in the expression of an early activation c-Fos marker in specific parts of the brain.In this review we present a set of findings about Juvenil, which has a wide range of positive effects on the functional systems of organisms. These effects can be used to strenghten the resistance, immunity, and regeneration of human beings. According to its effects Juvenil can be classified as a psychobiotics.

Respirační syncytiální virus (respiratory syncytial virus, RSV) je vysoce kontagiózní celosvětově rozšířený virus. V zemích mírného pásu (Evropa, Severní Amerika, část Austrálie) se vyskytuje sezónně, s vrcholem infekce na jaře a na podzim. V tropických oblastech je jeho výskyt velmi obtížně předvídatelný. Nacházíme ho zde prakticky celoročně. Infekce může vést k závažným zdravotním komplikacím, obzvláště u novorozenců, dětí s vrozeným onemocněním srdce, s neuromuskulárním postižením, stejně jako ve skupinách dospělých, seniorů, osob s poruchami imunity, osob postižených Downovým syndromem a osob žijících ve vysokých nadmořských výškách. Spektrum komplikací je rozsáhlé a ukazuje se, že je ovlivněno i faktory prostředí (tabákový kouř, znečištěné prostředí). Zahrnuje záněty středního ucha, bronchiolitidy, stejně jako pneumonie. Fakt zvýšeného výskytu RSV po pandemii covidu-19 i následné změny v jeho sezónnosti jsou přičítány posunům v jeho cirkulaci a nemožnosti získání přirozené imunity. Obzvláště riziková byla v průběhu a těsně po pandemii tato situace pro těhotné ženy a novorozence. Reakcí programů veřejného zdraví byl důraz na rychlý vývoj jak nových protilátkových přípravků (palivizumab, nirsevimab), tak očkovacích látek obzvláště pro rizikové skupiny těhotných, kojenců, dětí do pěti let věku a seniorů.

Respiratory syncytial virus (RSV) is a highly contagious, worldwide spread virus. It occurs seasonally in temperate countries (Europe, North America, parts of Australia), with peak infection in spring and autumn. In tropical areas, its occurrence is very difficult to predict. It can be found there virtually all year round. Infection can lead to serious health complications, especially in newborns, children with congenital heart disease, those with neuromuscular disabilities, as well as in groups of adults, the elderly, immunocompromised persons, those with Down’s syndrome and those living at high altitudes. The spectrum of complications is extensive and appears to be influenced by environmental factors (tobacco smoke, environmental pollution). It includes otitis media, bronchiolitis, as well as pneumonia. The fact of increased incidence of RSV after the COVID-19 pandemic and the subsequent changes in its seasonality are attributed to shifts in its circulation and the impossibility of acquiring natural immunity. This situation was particularly risky for pregnant women and newborns during and just after the pandemic. The response of public health programs has been to emphasize the rapid development of both new antibody preparations (palivizumab, nirsevimab) and vaccines, particularly for at-risk groups of pregnant women, infants, children under five years of age and the elderly.

Many biological agents are epidemic or pandemic in nature (Ebola 2013, Spanish influenza 1918, Russian influenza 1989, SARS-CoV-2 2019). Recognising the onset of the spread of epidemics and pandemics remains a major challenge even in the 21st century despite the technologies and scientific knowledge at our disposal, as is the successful management of such situations. The reason concerns the existence of biological diversity and the laws that govern it, which are very difficult to predict and which are virtually uncontrollable. It is gradually becoming apparent that the current spread of SARS-CoV-2 that causes COVID-19 (9 million deaths since the beginning of the pandemic according to WHO) is characterised by very different characteristics (e.g. the exposure, transmission and spread of the viral infectious agent) in different populations and risk groups.Social services workers in the Czech Republic have been on the frontline for the duration of the pandemic and have been required to work in a high-risk infectious environment. This has led to the need for changes in their established working practices and approaches. Considerable creativity had to be employed particularly in the first year of the pandemic due to the scarcity of information on the new viral agent, the availability of which increased only slowly as the scientific community studied and analysed the various factors involved. Globally, the scientific community released its experimental data as soon as it became available; however, unfortunately, due to the nature of biomedical research, the release of the outputs failed to match the time requirements for their necessity in practice.Based on qualitative and quantitative research, the following text provides an analysis of the specific measures and the related difficulties, and the struggle to find solutions, that providers of selected types of social services faced during the spread of the COVID-19 pandemic.The survey results revealed that the issues in question had a common thread across the various types of social services, as well as a number of common features and challenges. The analysis of the results showed a noticeable shift between the initial period, which was characterised by the rapid onset of the spread of the pandemic, and the situation after 18 months of life under pandemic conditions, which was characterised by the lower incidence of problems and difficulties. One of the major outcomes of the study concerns the identification of the need for social service providers to be provided with a unified, clear and centrally managed process that is able to provide individualised methodological support. The results are based on a study conducted as part of "The Changes in Selected Social Services for People with Disabilities during the State of Emergency Instigated by a Viral Disease" project.

• MeSH
• COVID-19 * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• přístup k informacím MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální práce organizace a řízení   MeSH
• sociální pracovníci * statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zjišťování skupinových postojů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• Chiroptera růst a vývoj   MeSH
• dezinformace MeSH
• infodemie * MeSH
• izolace pacientů metody   MeSH
• lidé MeSH
• mRNA vakcíny * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• virové zoonózy epidemiologie   komplikace   mortalita   prevence a kontrola   MeSH
• virus Nipah * genetika   patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Asie MeSH

There are two key sources of data that contribute to biomedicine research: surveillance and questionnaires and interviews. The Centers for Disease Control and Prevention (CDC, Atlanta, GA, USA) defines surveillance as the ongoing systematic collection, analysis, and interpretation of health data, essential to the planning, implementation, and evaluation of public health practice, closely integrated with the timely dissemination to those who need to know. The three things to keep in mind about surveillance systems are that they are ongoing (collecting information only once is not a surveillance system), the data collected are used (analyzed and interpreted) and finally, surveillance data is disseminated. There are several tangible applications of surveillance as a tool. For example, surveillance data can be used to establish public health priorities, aid in determining resource allocation and assess or evaluate public health programs. Surveillance data originate from many sources; therefore, standardization of surveillance practices is an ongoing challenge.For epidemiologists specifically, surveillance data can be used to determine a baseline for the detection of epidemics or for early detection of epidemics. This is clearly the positive meaning and impact of this system collecting sensitive population data. However, expression surveillance means in effect, supervision or control. The subsequent resulting regulations are the subject of reflection in this article.

• MeSH
• COVID-19 epidemiologie   MeSH
• epidemiologické monitorování * MeSH
• lékařská informatika metody   MeSH
• lidé MeSH
• paternalismus MeSH
• umělá inteligence * MeSH
• vědecká epidemiologie MeSH
• vláda MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Čína MeSH

Cíl práce: Rizikové chování je typické pro období adolescence a mladou dospělost, ale následky mohou přetrvávat po zbytek života – a to ve všech jeho oblastech – fyzické, psychické i sociální. Za spouštěče rizikového chování jsou považovány náročné situace, stres stejně jako pocity nedostatečně podnětného života jedince. Zcela zásadní roli proto představuje prevence. Cílem studie bylo analyzovat a popsat současný stav ve skupině vysokoškolských studentů v oblasti závislostního a rizikového sexuálního chování. Materiál a metodika: Mezi lety 2019–2022 byli studenti vysokých škol ve východních Čechách – Univerzity Hradec Králové (UHK), Univerzity Karlovy (UK), Univerzity obrany (UNOB) a Univerzity Pardubice (UPCE) osloveni a požádáni o vyplnění dotazníkového šetření zaměřeného na závislostní a rizikové sexuální chování. Na základě rešeršní strategie byly sestaveny výzkumné hypotézy, které byly následně zpracovány do tazatelských otázek. Výzkumné hypotézy byly testovány s využitím Pearsonova testu. Návratnost distribuovaného dotazníku dosáhla 84 %. Po vyřazení nevalidních odpovědí se výzkumného šetření zúčastnilo 157 respondentů – 64 % žen, 36 % mužů. Věkové rozložení studentů se pohybovalo v intervalu od 19 do 32 let. Výsledky: V oblasti problematiky návykového chování jsme posuzovali látkové a nelátkové závislosti. Z hlediska návykových látek se jednalo o otázku kouření cigaret, které uvedlo 14,6 % z celkového počtu tázaných vysokoškolských studentů. To je o 50 % méně než vídáme u běžné populace stejného věku (pod běžnou populací rozumíme skupinu oslovených osob do provedených studií zvolenou stratifikovaným náhodným výběrem na základě věku). Naopak, výrazně vyšších hodnot oproti běžné populaci ve stejném věku bylo zjištěno v případě užívání nelegálních návykových látek – marihuany, sedativ bez předpisu lékaře, kokainu či halucinogenů. V oblasti rizikového sexuálního chování se výzkum dotazoval na pohlavní styk s náhodnou známostí. Tuto zkušenost uvedl každý čtvrtý respondent. V 83,3 % bylo toto chování ovlivněno užitím návykové látky. Výzkum poukázal na fakt vysoké frekvence salutoprotektivních faktorů (např. zájem o sport uvedlo 87,9 % dotázaných). Preventivním faktorem v oblasti rizikového chování je pocit sociální opory v podobě přátel (uvedlo 74,5 % respondentů) či rodiny (uvedlo 72,6 % dotázaných). Závěr: Cílem výzkumného šetření bylo zjištění prevalence rizikového chování zaměřeného na chování závislostní a sexuálně rizi- kové mezi studenty vysokých škol a dále jeho prevence – otázka salutoprotektivních faktorů při zvýšeném stresu či uvědomělost sociální opory. U vysokoškolských studentů jsme předpokládali protektivně působící vyšší edukaci, která se ale v našem šetření neprojevila. Naopak rizikovým faktorem se ukázala zátěž vyvolaná vysokoškolským studiem a tlakem na studijní úspěšnost. Výsledky výzkumu přináší možné pohledy na nové způsoby uchopení prevence z hlediska vyšší efektivity a poukazuje na zásadní problémy ve sledovaných oblastech v české populaci vysokoškolských studentů.

Aim: Risk behaviour is typical of adolescence and young adulthood, but the consequences can persist for the rest of life – in all domains – physical, psychological, and social. Challenging situations, stress, as well as feelings of a lack of stimulation in an individual’s life are considered to be triggers for risky behaviours. Prevention therefore plays a crucial role. The aim of the study was to analyse the current situation in addictive and risky sexual behaviours in a group of university students. Material and Methods: Between 2019 and 2022, students of universities in East Bohemia – University of Hradec Králové (UHK), Charles University (UK), University of Defence (UNOB), and University of Pardubice (UPCE) – were approached and asked to complete a questionnaire survey focused on addictive and risky sexual behaviours. Based on the search strategy, research hypotheses were constructed, which were subsequently developed into interview questions. The research hypotheses were tested using Pearson’s test. The questionnaire return rate was 84%. After eliminating invalid responses, 157 participants were included in the survey – 64% female, 36% male, age range 19–32 years. Results: In the area of addictive behaviours, the focus was on substance and non-substance addictions. In terms of addictive substances, a question addressed cigarette smoking, which was reported by 14.6% of the survey participants. This is 50% less than what we see in the general population of the same age (by general population we mean the group of people approached for the surveys conducted, chosen by stratified random sampling based on age). In contrast, significantly higher rates of university students reported the use of illicit substances – marijuana, sedatives/tranquilizers without a doctor’s prescription, cocaine, or hallucinogens compared to the age-matched general population. In the area of risky sexual behaviours, a question was included about sexual intercourse with casual acquaintances. It was experienced by one in four respondents. In 83.3%, this behaviour was influenced by the use of an addictive substance. The survey pointed to the high rates of salutoprotective factors (e.g. interest in sports was reported by 87.9% of respondents). Perceived social support from friends (reported by 74.5% of respondents) or family (reported by 72.6% of respondents) is a preventive factor for risky behaviours. Conclusions: The aim of the survey was to determine the prevalence of high-risk addictive and sexual behaviours among university students and possible prevention measures. Salutoprotective factors during increased stress or awareness of social support seem to be of benefit. We assumed a protective effect of higher education, but this survey did not show it. On the contrary, the stress induced by university studies and the pressure on academic performance appeared to be a risk factor. The results of the survey provide insights into new approaches to the prevention to improve its effectiveness and point to major problems to be addressed in Czech university students.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kouření epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• návykové chování epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pití alkoholu na vysoké škole MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychotropní léky MeSH
• rizikový sex statistika a číselné údaje   MeSH
• studenti * statistika a číselné údaje   MeSH
• univerzity MeSH
• zdravotně rizikové chování * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• úvodníky MeSH

• MeSH
• COVID-19 prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• vakcíny proti COVID-19 * terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH