OBJECTIVE: Previous studies indicated associations between cesarean section (CS), breastfeeding, and depressive symptoms. There is, however, little research integrating these variables into one model to analyze their interrelations. The aim of this observational prospective longitudinal study is to examine whether the effect of CS on postpartum depressive symptoms is mediated by difficulties with breastfeeding. METHODS: The participants were recruited in 5 maternity hospitals during their prenatal medical check-ups. Breastfeeding status was self-reported by the mothers six weeks postpartum. Screening for depressive symptoms was performed at six weeks (N = 404) and nine months (N = 234) postpartum using the Edinburgh Postnatal Depression Scale. Path analysis was used to model the relations between CS, breastfeeding, and depressive symptoms. RESULTS: No direct effects of CS on depressive symptoms at six weeks or nine months postpartum were found. CS was associated with a lower probability of exclusive breastfeeding, which was, in turn, associated with higher levels of depressive symptoms six weeks postpartum. The analysis stratified by type of CS revealed that the effect on breastfeeding only occurred with emergency, not planned, CS. The effect of CS on breastfeeding was noticeably stronger in women without versus with a history of depression. CONCLUSION: Emergency CS predicts breastfeeding difficulties, which are, in turn, associated with higher levels of depressive symptoms. Support should be provided to mothers with emergency CS and breastfeeding problems to reduce the risk of postpartum depressive symptoms in the early postpartum period.
- MeSH
- císařský řez škodlivé účinky MeSH
- deprese diagnóza MeSH
- kojení * MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- matky MeSH
- poporodní deprese * diagnóza epidemiologie MeSH
- poporodní období MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
This study introduces the concept of emotional labour, the theoretical underpinnings of its delineation and connections to emotion regulation and brings it into the context of parenthood. Emotional labour was originally described by sociologists in the context of a work environment which requires one to consciously influence one's emotions when interacting with a customer or a client. The connection of emotional labour with psychological theories of emotion regulation allowed for a better understanding and grasp the mechanisms through which emotional labour can lead to “burning out” or stress. Currently, parents are exposed to a great amount of information about how to “correctly” parent their children, which together with their own idea of a good parent, the influence of their family and close friends as well as other people, creates high demands precisely in the area of experiencing and expressing emotions in their interactions with their children. Today, the parent role approaches that of the job in several aspects. Its demands for emotional labour can be linked to negative impacts on mental health. The concept of emotional labour can be considered to be appropriate for a better understanding of what a parent experiences with the child in mundane situations and how parents handle the emotions. The perspective of emotional labour can therefore bring important information about emotions in parenthood and about the influence of intentionally working with these emotions on the mental functioning of parents even beyond the explanatory confines of emotion regulation. This study also introduces measurement instruments used to capture emotional labour and its dimensions. For future research of emotional labour in parenthood, creating a valid and reliable instrument, which has so far been lacking both in the Czech and international contexts, is a necessity.
The study objectives were to (1) identify risk factors related to stress urinary incontinence (SUI) and postnatal depression (PD) after birth, and (2) investigate both possible directions of association between SUI and PD in population-based sample of Czech mothers. 3,701 nulliparous and multiparous women completed the self-reported questionnaires at 6 weeks and 6 months after birth and were included into the analyses of this prospective cohort study. Unadjusted and adjusted logistic regressions examined relationship between SUI a PD accounting for range of other risk factors. During the first 6 months after birth, 650 mothers (17.6%) developed SUI and 641 (17.3%) displayed signs of PD. The mode of delivery, parity and higher BMI were associated with SUI. The rate of PD symptoms was higher in mothers with positive history of prenatal depression, and in divorced or widowed mothers. Both conditions were associated with worse self-reported health, back pain and stop-smoker status. Initially, SUI at 6 weeks was slightly, but significantly associated with onset of PD at 6 months (OR 1.51, 95% CI 1.02-2.23) while PD at 6 weeks was not significantly related to new cases of SUI at 6 months (OR 1.48, 95% CI 0.91-2.39). After full adjustment these OR reduced to 1.41 and 1.38 (both non-significant), respectively. SUI and PD are common conditions in women postpartum that share some risk factors. Our study suggests that both directions of their relationship are possible although a larger study is needed to confirm our findings.
- MeSH
- bolesti zad epidemiologie MeSH
- bývalí kuřáci psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- poporodní deprese komplikace epidemiologie psychologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- stresová inkontinence moči epidemiologie etiologie psychologie MeSH
- těhotenství MeSH
- vdovský stav psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- věk matky MeSH
- zdravotní stav MeSH
- zpráva o sobě statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl. Cílem studie bylo popsat partnerské strachy typické pro období mladé dospělosti a zjistit, zda existují faktory, které predikují výskyt a intenzitu partnerských strachů v tomto období. Vzorek. Vzorek tvořilo 407 respondentů z longitudinálního projektu „Cesty do dospělosti“ (81 % žen, průměrný věk = 23,53 let; SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníků. Výpovědi o partnerských straších byly získávány metodou volných výpovědí. Dále byly administrovány tyto dotazníky- ECR-RS, QMI, Ex-bond. Výsledky. Volné výpovědi o subjektivně prožívaných straších byly kategorizovány do sedmi kategorií za pomoci tematické analýzy (Strachy z rozchodu, ze samoty, z nenalezení partnera, z partnerských neshod, s pochybnostmi o sobě v partnerství, z nevěry a generalizované partnerské strachy). Z výsledků regresní analýzy vyplývá, že existuje vztah mezi výskytem partnerských strachů, prožitkem rozchodu a vazbovou úzkostností k partnerovi. Dále byl detekován vztah mezi intenzitou partnerských strachů a pohlavím, existencí partnerského vztahu a opět vazbovou úzkostností k partnerovi. Limity. Limitem studie bylo především složení výzkumného souboru, kde byl významný nepoměr mužů a žen, vysokoškoláků a pracujících a také větší podíl respondentů starší věkové skupiny.
Objectives. The study aims at describe partnership fears in the young adulthood period and to examine the relationship between some factors (age, gender, attachment, break up, relationship with a partner) and presence and intensity of partnership fears. Sample. Overall, this study was participated in by 407 respondents from the longitudinal project “Cesty do dospělosti” (81% of women, the average age of the respondents was 23.53 years SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Method. Questionnaires were collected on-line (QMI, ECR-RS, Ex-Bond). Partnerships fears were collected by open-ended questions on fears. Results. The open-ended answers were categorized by using thematic analysis, into 7 categories (Fear of breaking up, of remaining alone, of not finding a partner, of partners disagreements, fears associated with a sense of the incompetence in partnership, of infidelity and generalized partnership fears). Multiple regression analysis indicated that the anxious attachment dimension to the partner and the experience of break up were found to be significant predictors of the presence of partnership fears. The gender, the existence of partnership and attachment anxiety to the partner were found to be significant predictors of the intensity of partnership fears. Limits. The study impact is limited by the sample structure. The sample was over-represented by women, students and respondents of older age group.
Cílem této práce je představit české verze metod na měření vazby v dospělosti, konkrétně metody Experiences in Close Relationships a dalších variant, které jsou z ní odvozeny, spolu s jejich základními psychometrickými vlastnostmi a specifiky. Tento přehled společně s plným zněním jednotlivých dotazníků v přílohách by měl sloužit k možnosti výběru vhodného nástroje pro různé výzkumné otázky. Informace o jednotlivých metodách, jejich výhodách a nevýhodách společně s plným zněním položek by měla přispět k sjednocení používání v českém prostředí adaptovaných metod. Tento přehled by měl také přispět k omezení dalších duplicitních překladů stejných měřících nástrojů.
The aim of this paper is to present the Czech version of the methods used to measure attachment in adulthood, specifically we are concerned with the Experiences in Close Relationship method and its derived variants together with their basic psychometric properties and specifics. With the full texts of the individual questionnaires enclosed, this overview should help researchers select the appropriate version for their research questions. The information about the individual methods, their advantages and disadvantages together with the items in full ought to contribute to the unification of the use of adapted methods and to lowering the risk of repeated translations of the same methods in the context of the Czech Republic.
- MeSH
- lidé MeSH
- připoutání k objektu * MeSH
- psychologické testy MeSH
- psychometrie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času.
The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother's trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52–83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children's leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children's time.
- Klíčová slova
- scaffolding,
- MeSH
- hra a hračky psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mateřské chování MeSH
- matky MeSH
- předškolní dítě MeSH
- rodičovství psychologie MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- výchova dítěte * psychologie MeSH
- výzkum MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl studie: Cílem studie je prozkoumat souvislost mezi nespokojeností se specifickými částmi těla v těhotenství, vztahem k nenarozenému dítěti, depresí, úzkostností, paritou a věkem. Studie se bude blíže zabývat specifickým vztahem mezi nespokojeností ženy s velikostí břicha v těhotenství s výše uvedenými proměnnými. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 831 českých žen ve třetím trimestru těhotenství. Věk žen se pohyboval od 19 do 47 let (M = 31,19, SD = 4,55). Z celkového vzorku bylo 493 (59,3 %) žen prvorodiček a 335 (40,3 %) matek vícerodiček. Pro měření jednotlivých proměnných byly použity metody: PHQ-9 pro měření depresivity, GAD-7 pro měření úzkostnosti, PFRS pro zjišťování míry nespokojenosti s vlastním tělem, nově vytvořená škála pro měření pociťovaného vztahu k očekávanému dítěti. Výsledky: Nespokojenost s vlastním tělem v těhotenství je se slabou velikostí účinku predikována depresivitou, vztahem k očekávanému dítěti a paritou, úzkostnost se jako prediktor neprosadila. Ženy, které byly spokojeny s velikostí břicha ve třetím trimestru těhotenství, a ty, které chtěly mírně větší břicho, vypovídaly o silnějším vztahu k očekávanému dítěti než ženy, které si přejí menší břicho. Závěry: Výsledky studie ukázaly, že nespokojenost s vlastním tělem v třetím trimestru těhotenství souvisí částečně s mírou depresivity, kvalitou vztahu k očekávanému dítěti a paritou. Vzhledem k nalezeným rozdílům mezi skupinami žen lišících se ve směru nespokojenosti s velikostí břicha v tomto z hlediska tělesných změn dynamickém období studie naznačila možnosti dalšího zkoumání, které bude tento směr nespokojenosti zohledňovat v kontextu vztahu k očekávanému dítěti.
Body dissatisfaction in the third trimester of pregnancy Objective: The aim of the study is to explore the relationship between dissatisfaction with specific body parts during pregnancy, relationship to the unborn child, depression, anxiety, parity and age. The study will look more closely at the specific relationship between dissatisfaction with women´s belly during pregnancy and other variables mentioned above. Methods: Our sample consists of 831 Czech women (mean-age=31.19, SD=4.55) in their third trimester of pregnancy. There were 493 (59,3%) primiparas and 335 (40,3%) multiparas. For measuring individual variables, these methods were used: PHQ-9 for measuring depression, GAD-7 for anxiety, PFRS for dissatisfaction with specific body parts, newly created scale for measuring relationship to the unborn child. Results: Depression, relationship to the unborn child and parity proved to be statistically significant predictors of body dissatisfaction during pregnancy, but only with small effect size. Conversely, anxiety was not a significant predictor of body dissatisfaction. Women satisfied with their belly size in the third trimester of pregnancy and those who wanted slightly bigger belly showed stronger relationship to the unborn child than women who wanted smaller belly. Conclusions: The results of the study proved that body dissatisfaction in the third trimester of pregnancy is partly related to the depression score and the quality of the relationship to the unborn child. Due to the differences found between groups of women differing in the direction of dissatisfaction with their belly size in terms of physical changes during this dynamic period, the study indicated the possibilities of further research which will take this direction of dissatisfaction into account in the context of the relationship to the unborn child.
- MeSH
- deprese MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- parita MeSH
- představa o vlastním těle * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- těhotenství * psychologie MeSH
- úzkost MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
- ženy psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství * psychologie MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Studie se zabývá vztahem těhotných žen k jejich očekávanému dítěti. U vzorku 339 žen ve třetím trimestru těhotenství byla zkoumána spojitost vztahu k očekávanému dítěti s úzkostností, depresivitou, kvalitou partnerského vztahu a s vyhýbavostí a úzkostností citové vazby k partnerovi. Byl kontrolován vliv parity, plánovanosti a chtěnosti dítěte a věku matky. Nejsilnějším prediktorem vztahu k očekávanému dítěti byla kvalita partnerského vztahu ženy, které hodnotily svůj partnerský vztah jako kvalitní, pociťovaly silnější vztah k očekávanému dítěti. Byl prokázán také vliv parity (prvorodičky pociťovaly k očekávanému dítěti silnější vztah než vícerodičky) a plánovanosti dítěte (ženy, jejichž těhotenství bylo plánované, pociťovaly k očekávanému dítěti mírně silnější vztah). Ve výzkumu byla poprvé použita nová škála k měření vztahu k očekávanému dítěti, která překonává některé limity dosavadních metod. Metoda měří různé aspekty vztahu k dítěti v oblasti emoční, kognitivní i behaviorální.
Our study deals with the mother-foetus relationship (MFR) and its connection to chosen mother‘s characteristics. The relationship of MFR and anxiety, depression, quality of partnership, attachment-related avoidance and attachment-related anxiety was investigated on a sample of 339 pregnant women (third trimester). The effect of parity, pregnancy planning, desire for a child and the women's age were taken into account. Quality of the partnership was the strongest predictor of MFR. Women who considered their relationship with their partner to be functional had a stronger relationship to their unborn baby. Primiparae had a slightly stronger MFR than multiparae and a planned pregnancy is associated with a slightly stronger MFR. The present study uses the new scale of MFR for the first time. The scale overcomes some limits of the older scales and measures different aspects of MFR including emotional, cognitive and behavioural one.
- MeSH
- emoce MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- psychický stres MeSH
- těhotenství MeSH
- těhotné ženy MeSH
- třetí trimestr těhotenství * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl výzkumu. Mateřské sebehodnocení je významnou komponentou mateřství. Studie zkoumala, zda depresivita a úzkostnost žen, citová vazba k partnerovi a funkčnost vztahu ovlivňují mateřské sebehodnocení těhotných žen. Výzkumný soubor. Online dotazníky vyplňovalo 339 těhotných žen (17 – 45 let), které mají partnerský vztah. Hypotézy. Vyšší míra depresivních a úzkostných symptomů, vyšší míra vyhýbavosti a úzkostnosti v citové vazbě a nižší funkčnost vztahu povede k nižšímu mateřskému sebehodnocení. Statistické analýzy. Vztahy mezi proměnnými byly analyzovány pomocí strukturního modelování. Výsledky. Výsledky ukázaly, že vyšší míra úzkostnosti v citové vazbě k partnerovi vede k nižšímu mateřskému sebehodnocení, tento vztah není mediován funkčností vztahu ani depresivitou a úzkostností ženy. Nebyl potvrzen vliv vyhýbavosti v citové vazbě, funkčnosti vztahu ani depresivity a úzkostnosti ženy na mateřské sebehodnocení. Závěry studie implikují, že úzkostná citová vazba k partnerovi ještě před narozením dítěte může způsobovat obtíže v adaptaci ženy na mateřskou roli, zatímco situačně závislejší proměnné jako funkčnost vztahu a aktuální míra depresivity a úzkostnosti žen roli hrát nemusí. Vyhýbavost v citové vazbě dle našich výsledků rovněž na mateřské sebehodnocení těhotných žen vliv nemá. Limity. Design studie neumožňuje zhodnotit kauzalitu vztahů. Měření citové vazby pomocí sebeposuzovacího dotazníku použitého v této studii limituje zobecnění výsledků na jiná měření citové vazby. Všechna měření v této studii byla založena na sebeposuzovacích dotaznících, z čehož plynou omezení s tímto typem výzkumu spojená.
Objectives. Maternal self-esteem is an essential component of mothering. This study investigated the way, by which women's depression and anxiety symptoms, adult attachment to their partner and marital adjustment influence maternal self-esteem of pregnant women. Sample and setting. Pregnant women (N=339, age 17–45) filled out an online questionnaire. Hypotheses. It was hypothesized that higher women's depression and anxiety symptoms, higher attachment-related avoidance and attachment- related anxiety and lower marital adjustment reduce maternal self-esteem. Statistical analysis. The data were analyzed using structural equation modeling. Results. The results showed that higher attachment- related anxiety leads to lower maternal self-esteem. This association is not mediated by marital adjustment or present levels of depression and anxiety symptoms. The effect of attachment- related avoidance, marital adjustment and depression and anxiety on maternal self-esteem was not confirmed. The conclusions of the study imply that the attachment-related anxiety to a women's partner before birth may lead to difficulties in women's adaptation to their new maternal role, while more situationally dependent variables as marital adjustment and depressive and anxiety symptoms do not play a significant role. According to the results, attachment-related avoidance also does not affect the maternal self-esteem of pregnant women. Study limitation. The study design limits efforts to evaluate causation and the direction of effects. Another limitation is that a particular selfreport measure of adult attachment insecurities was used. The results cannot be generalized to other measures of adult attachment. The study measures were based on self-reports and therefore susceptible to self-reporting biases.
Cíl výzkumu. Depresivní porucha je velmi rozšířenou duševní poruchou. PHQ-9 (Patient Health Questionnaire-9) je velmi často užívanou metodou pro screening depresivní poruchy pro klinické i výzkumné účely. Cílem studie bylo zhodnotit psychometrické vlastnosti českého překladu metody PHQ-9. Výzkumný soubor. Soubor tvořilo 1654 respondentů (66,6 % žen, 33,4 % mužů) oslovených prostřednictvím sociálních sítí v rámci širší studie zabývající se motivacemi k sexu. Statistické analýzy. Byla provedena konfirmační faktorová analýza k ověření, která z dříve uváděných faktorových struktur (jedno- a dvoufaktorové řešení) více odpovídá datům. Bylo provedeno testování invariance dvou verzí překladu metody PHQ-9. První verze byla přeložena výzkumným týmem, druhá je volně dostupná na stránkách společnosti Pfizer. Dále byla testována invariance pro pohlaví. Výsledky. Výsledky poukazují na dvoufakotorové řešení metody s pěti „somatickými“ položkami a čtyřmi „nesomatickými“ či „emočně- -kognitivními“ položkami. Testování invariance překladů metody umožnilo přijmout částečně invariantní model se dvěma položkami lišícími se mezi překlady z hlediska sycení faktoru depresivity. Zhodnocení invariance pro pohlaví u dvou verzí překladu umožňuje přijmout pro verzi DOMOV invariantní model pro muže a ženy a pro verzi Pfizer částečně invariantní model s jednou položkou způsobující neinvarianci. Doporučení z toho plynoucí jsou uvedena v diskuzi. Výsledky položkové analýzy poukazují na vhodnost položek pro škálu, rovněž hodnota vnitřní konzistence metody je uspokojivá. Korelace mezi PHQ-9 a BDI-II je konzistentní s výsledky metaanalytické studie. Metodu PHQ- 9 lze považovat za vhodný nástroj pro měření deprese u obecné populace. Limity. Další výzkum by se měl zaměřit na klinickou populaci.
Research objectives. Depression is a very common mental disorder. The Patient Health Questionnaire- 9 (PHQ-9) has been frequently used to assess depression in primary healthcare, as well as in research studies. The aim of this study was to assess the Czech version of the PHQ method. Sample and setting. The final study population included 1654 respondents (66,6 % of women and 33,4 % of men) addressed via social networks within a broader study on motivations for sex. Statistical analysis. The authors calculated the Confirmatory Factor Analysis to assess which of the previously hypothesized factor structures (one- or two-factor solutions) would best fit the data. The authors calculated the Multi Sample Analysis to assess measurement invariance across two translations of the method into Czech. First version was translated by the authors. The second version, which is available online is the Pfizer company translation. The authors further tested the data for gender invariance. Results. The two-factors model suggests the best fit with five ‘somatic’ items and four ‘nonsomatic’ or ‘affective’ items. The model was partially invariant across the two translations. Two items were responsible for non-invariance. The model for version DOMOV was invariant across gender. The model for version Pfizer was partially invariant across gender. One item was responsible for non-invariance. Recommendations are suggested in the discussion. The item analysis indicates that the items are suitable for the scale and the internal consistency of the scale is satisfactory. The correlation between PHQ-9 and BDI-II is consistent with previous findings of a meta-analytic study. The Czech version of PHQ-9 is a useful tool for assessing depression in the general population. Study limitations. Future research should focus on clinical populations.
- MeSH
- depresivní poruchy * diagnóza klasifikace MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- lidé MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- překlady MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie * metody MeSH
- rozdělení chí kvadrát MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
