- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
S narůstajícím počtem pacientů indikovaných k zavedení dlouhodobého žilního vstupu narůstá také výskyt těchto pacientů v ordinacích praktických lékařů. Vyvstává proto mnohem častěji otázka, jak se k takovémuto vstupu chovat, zda je možné daný vstup praktickým lékařem použít a jak akutně řešit nejčastější komplikace s žilními vstupy spojené. V tomto přehledovém článku předkládáme popis nejčastěji používaných cévních vstupů a jejich použití spolu s doporučeným algoritmem řešení nejčastějších komplikací.
With the growing number of patients indicated for the long-term venous access, the incidence of these patients in general practitioners' ambulances offices is also increasing. Therefore, the question more often arises as to how to treat with the catheter, whether it is possible to use it by a general practitioner and how to acutely solve the most common complications associated with venous access. In this review article, we present a description of the most commonly used vascular inputs accesses and their use, along with a recommended algorithm for solving the most common complications.
- MeSH
- cévní přístupy MeSH
- katétrové infekce prevence a kontrola MeSH
- katétry MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- zaváděcí katétry * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Na 19. kongrese Medicíny pro praxi v Olomouci - kongresu praktických lékařů vysílaném on-line 22.-23. dubna 2021 zazněla přednáška "Doporučené postupy léčby arteriální hypertenze ve světle pandemie covidu-19 - existuje důvod ke změnám?" věnovaná platným doporučením pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze. MUDr. Pavel Rutar ve své přednášce vycházel zejména z doporučení vydaných Evropskou kardiologickou společností (ESC) a Evropskou společností pro arteriální hypertenzi (EHC) v roce 2018. V první části přednášky se věnuje některým důležitým faktům obsaženým v těchto doporučených postupech, zejména s ohledem na jejich dopad do každodenní klinické praxe. Druhá část jeho přednášky pak byla věnovaná tématu mnohokráte skloňovanému v posledním roce, tedy případnému vztahu mezi onemocněním covid-19 a antihypertenzní terapií.
- MeSH
- antihypertenziva aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- beta blokátory farmakologie terapeutické užití MeSH
- COVID-19 MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hydrochlorthiazid farmakologie terapeutické užití MeSH
- hypertenze * diagnóza farmakoterapie MeSH
- indapamid farmakologie terapeutické užití MeSH
- krevní tlak účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Cílem sdělení je předložit aktuální doporučení pro indikaci žilních vstupů v onkologii, které odráží současně uznávaný názor národních a mezinárodních odborných společností. Problematika se týká výlučně indikace zavádění nitrožilních katetrů pro protinádorovou léčbu, tedy střednědobých a dlouhodobých žilních vstupů. Materiál a metody: Představujeme výsledky vlastního šetření ohledně současné situace v podmínkách ČR, kdy data byla získána národním dotazníkovým průzkumem napříč 24 onkologickými pracovišti. Lékaři byli dotazováni na počty zaváděných žilních vstupů a indikační kritéria k zavedení. Současnou onkologickou praxi jsme srovnali s doporučenými postupy dle zásad medicíny založené na důkazech. Výsledky: Na každém z dotazovaných pracovišť v ČR je ročně průměrně zavedeno přes 130 portů a 80 centrálních katetrů zavedených z periferie. Porty jsou obecně indikovány ve větší míře, více než polovina dotázaných pracovišť je zavádí u > 100 pacientů ročně, čtyři centra zavedou ročně celkem 1 600 portů. Ve všech centrech indikuje zavedení žilního vstupu onkolog, nicméně většinu kanylací pak provádí lékař jiné profese, nejčastěji chirurg, radiolog nebo anesteziolog. Více než polovinu indikací k zavedení žilního vstupu představuje špatný periferní žilní systém nebo komplikace při parenterální terapii, nikoliv komplexní rozvaha před zahájením terapie. Závěr: Na základě získaných závěrů jsme vypracovali obecné doporučení pro indikaci žilních přístupů onkologických pacientů, které představuje konsenzus mezioborového týmu specialistů, dominantně z řad výboru odborných společností – Společnost pro porty a permanentní katetry, Pracovní skupina nutriční péče v onkologii při České onkologické společnosti a Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče. Počty zaváděných žilních vstupů jsou v podmínkách ČR stále nedostatečné a je třeba zvýšit povědomí o možnostech bezpečného podávání léčiv.
Background: The aim of the paper is to present the current recommendations and indications of venous access in oncology which reflect and recognize the opinions of national and international professional societies. It focuses exclusively on the indications of intravenous catheter placement for anticancer treatment, such as medium-term and long-term venous accesses. Materials and methods: The survey results obtained from a national questionnaire of 24 oncology centers identified the current situation in the Czech Republic. There were evaluated relevant data on the number of and the criteria for the introduction of venous accesses provided by physicians. Comparisons were made between current oncological practice and recommendations provided by evidence-based medicine. Results: At each center surveyed in the Czech Republic, an average of 130 ports and 80 permanent implanted central catheters are introduced annually. The ports are increasingly indicated, with over a half of the centers surveyed introducing ports to more than 100 patients a year, with four centers introducing a total of 1,600 ports annually. In all centers, the decision for venous access is made by an oncologist. However, most procedures are performed by a doctor of another specialization, most often by a surgeon, a radiologist or an anesthesiologist. More than a half of the indications for venous access placement result from poor peripheral venous system or complications of parenteral therapy, not from comprehensive assessment prior to the initiation of the therapy. Conclusion: Based on our findings, we developed general indications and recommendations for venous access to cancer patients which represent the consensus of an interdisciplinary team of specialists, predominantly from the committee of professional societies – the Society for Ports and Permanent Catheters, the Working Group of Nutritional Care in Oncology of the Czech Oncological Society and the Society of Clinical Nutrition and Intensive Metabolic Care. The number of introduced venous access catheters remains insufficient to meet the needs in the Czech Republic, which necessitates increased awareness and possibilities for safe drug administration.
