INTRODUCTION: We aimed to evaluate the prognostic impact of renal insufficiency and fluctuation of glomerular filtration observed during hospitalization for heart failure (HF). METHODS: We followed 3,639 patients hospitalized for acute HF and assessed the mortality risk associated with moderate or severe renal insufficiency, either permanent or transient. RESULTS: After adjustment, severe renal failure defined as estimated glomerular filtration (eGFR) <30 mL/min indicates ≈60% increase in 5-year mortality risk. Similar risk also had patients with only transient decline of eGFR to this range. In contrast, we did not observe any apparent mortality risk attributable to mild/moderate renal insufficiency (eGFR 30-59.9 mL/min), regardless of whether it was transient or permanent. CONCLUSION: Even transient severe renal failure during hospitalization indicates poor long-term prognosis of patients with manifested HF. In contrast, only moderate renal insufficiency observed during hospitalization has no additive long-term mortality impact.

• MeSH
• hodnoty glomerulární filtrace MeSH
• hospitalizace MeSH
• ledviny MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• renální insuficience * komplikace   MeSH
• srdeční selhání * komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

UNLABELLED: Retinal microcirculation reflects retinal perfusion abnormalities and retinal arterial structural changes at relatively early stages of various cardiovascular diseases. Wall-to-lumen ratio (WLR) may represent the earliest step in hypertension-mediated organ damage.Our objective was to compare functional and structural parameters of retinal microcirculation in a randomly selected urban population sample, in hypertensive and normotensive individuals. DESIGN AND METHOD: A total of 398 randomly selected individuals from an urban population aged 25-65 years, residing in Pilsen, Czech Republic, were screened for major cardiovascular risk factors. Retinal microcirculation was assessed using scanning laser Doppler flowmetry, with data evaluable in 343 patients. Complete data were available for 342 individuals divided into four groups based on blood pressure and control status of hypertension: normotensive individuals ( n = 213), treated controlled hypertensive individuals ( n = 30), treated uncontrolled hypertensive individuals ( n = 26), and newly detected/untreated hypertensive individuals ( n = 73). RESULTS: There was a tendency to higher wall thickness in treated but uncontrolled hypertensive patients (compared to normotensive and treated controlled hypertensive individuals). WLR was significantly increased in treated but uncontrolled hypertensive patients as well as in individuals with newly detected thus untreated hypertension or in patients with known but untreated hypertension. There was no difference in WLR in treated, controlled hypertensive patients compared with normotensive individuals. CONCLUSION: Our results show that an increased WLR, reflecting early vascular damage, was found in newly detected individuals with hypertension and in untreated hypertensive patients, reflecting early hypertension-mediated vascular damage. Early initiation of hypertension treatment may be warranted.

• MeSH
• arterioly MeSH
• hypertenze * MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé MeSH
• mikrocirkulace MeSH
• retinální cévy diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Přestože arteriální hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění vyššího věku a je nepochybně odborná shoda o přínosu léčby v širokém věkovém rozmezí na snížení kardiovaskulárních příhod a celkové mortality, je léčba u starých pacientů spojena s řadou farmakologických rizik. Právě s ohledem na věk uvádějí současné guidelines pro management hypertenze Evropské společnosti pro hypertenzi dvě seniorská věková pásma (65–79 a více než 80 let), pro která jsou individuálně nastavena kritéria pro zahájení léčby i cílové hodnoty krevního tlaku. Bohužel pro seniory ve věku nad 80 a také nad 90 let není dost důkazů o efektivitě a bezpečnosti léčby antihypertenzivy. Při léčbě vycházíme z klinických studií provedených na populaci věkově mladší obvykle bez doprovodných komorbidit a funkčních omezení. V klinické praxi pro rozhodování o léčbě se řídíme nejen EBM doporučeními, ale u seniorů léčbu individualizujeme s ohledem komorbidity, fyzickou zdatnost a soběstačnost, kognitivní schopnosti, stupeň seniorské křehkosti a očekávanou dobu dožití. V článku shrnujeme poznatky o účinnosti a bezpečnosti antihypertenziv, měnícím se poměru přínos/riziko léčby, a také o možném využití kritérií potenciálně nevhodných antihypertenziv a lékových postupů i klinické doporučení pro vysazování (depreskripci) antihypertenziv avšak pouze u přísně indikovaných nemocných.

Arterial hypertension is one of the most common disorders in older people and there is undoubtedly professional agreement that antihypertensive treatment is beneficial in the wide range of older age for preventing cardiovascular events and reducing overall mortality. However, treatment in old age confers several pharmacological risks. The 2023 Guidelines on hypertension management of the European Society of Hypertension distinguish two age groups (65-79 and 80+years) for which separate criteria for treatment initiation and target blood pressure values are recommended. Unfortunately, there is a gap of evidence on effectiveness and safety of antihypertensives treatment in octogenarians and even less in nonagenarians. Therefore, treatment is based on clinical trials performed in younger populations usually without concomitant comorbidities and functional limitations. In clinical practice treatment decisions in old and very old patients are not exclusively based on EBM recommendations but also on other factors such as comorbidities, physical performance status and self-care, cognitive functioning and life expectancy which warrant individualized pharmacological treatment. The paper reviews current knowledge on changing benefit/risk ratio of antihypertensives in old and frail patients, suggests use of explicit criteria of potentially inappropriate antihypertensives in older persons and provides clinical recommendations for antihypertensives deprescribing but only in strictly eligible patients.

Brožura a příručka, která obsahuje směrnice, které se zaměřují na diagnostiku a terapii arteriální hypertenzce. Určeno praktickým lékařům.

• MeSH
• hypertenze diagnóza   terapie   MeSH
• praktické lékařství MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• angiologie
• všeobecné lékařství
• NLK Publikační typ
• brožury

Aim: We determined the long-term role of increased RDW (red blood cell distribution width) detected during cardiac decompensation.Methods: We followed 3697 patients [mean age 71.4 years (±SD 10.1), 59.1% males] hospitalized for acute heart failure (HF) and assessed the five-year all-cause mortality risk associated with tertiles of RDW.Results: Patients with RDW in the top tertile showed roughly twofold higher 5-year mortality risk than those in the bottom tertile. The association remained significant not only after adjustments for potential covariates but even if we excluded patients who deceased during the first year of follow-up [HRR 1.76 (95% CIs:1.42-2.18), p < 0.0001].Conclusion: The high degree of anisocytosis represents an independent predictor of poor prognosis in HF patients, even long-term after an acute manifestation.

• MeSH
• erytrocytární znaky * MeSH
• erytrocyty cytologie   patologie   metabolismus   MeSH
• hospitalizace * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * krev   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a diabetu. Pro léčbu proto užíváme přednostně léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Blokátory renin-angiotenzinového systému, blokátory vápníkových kanálů a thiazidová analoga tvoří základ léčby a můžeme je výhodně kombinovat. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.

Hypertension is one of the most common problems at higher age and belongs to the most important cardiovascular risk factors. Subjects aged 65 years and more have typically isolated systolic hypertension with increased pulse pressure as a consequence of decreased elasticity of central arteries. With increasing age, the prevalence of cardiovascular and renal diseases and diabetes is higher. Therefore, we use drugs that have cardiprotective effect and do not affect negatively concomitant diseases. Blockers of renin-angiotensin system, calcium channels blockers and thiazide-type diuretics are basic drugs; their combination results in effective control of hypertension. The risk of cardiovascular events and of heart failure is decreased after antihypertensive treatment also in subjects aged 80 years and more.

• MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• hypertenze * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• izolovaná systolická hypertenze * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Hypertenze bílého pláště (white-coat hypertension, WCH) je velmi častý jev. Vyskytuje se asi u třetiny osob s patologickým krevním tlakem (TK) měřeným v ordinaci, a to typicky u žen, ve vyšším věku a nekuřáků. Prognostická data nejsou zcela spolehlivá, protože velká část jedinců s tímto typem TK je léčena na podkladě vysokého TK v ordinaci; existují práce s dlouhodobým sledováním ukazující, že kardiovaskulární (KV) riziko je zvýšené oproti jedincům s normálním TK. Opačným jevem je maskovaná hypertenze (MH). V populačních studiích byl zjištěn její výskyt ve 13 %. Je častá u mužů, zejména ve věku 3–50 let, kuřáků s nepříznivým rizikovým profilem a také u diabetiků. Riziko budoucího výskytu kardiovaskulárních příhod se blíží trvalé hypertenzi. Důležité je její vyhledávání, proto bychom měli doporučovat domácí měření TK i těm jedincům, kteří mají normální TK v ordinaci. Neexistují prospektivní studie léčby WCH ani MH. U obou typů hypertenze lze zvolit jen nefarmakologická opatření, pokud je KV riziko nízké. U jedinců, kteří mají zároveň další KV rizikové faktory nebo orgánové komplikace hypertenze, je nutné zvážit léčbu, kde však můžeme postupovat pouze empiricky.

White-coat hypertension (WCH) is a common phenomenon. It is present in about one third of subjects with office hypertension, typically in females, at higher age and non-smokers. Prognostic data are not enough reliable but some studies with long-term follow-up show that cardiovascular (CV) risk is increased when compared with normotensive subjects. The inverse phenomenon is masked hypertension (MH). Its prevalence in population-based studies is 13 %. It is more common in males, typically aged between 30 and 50 years, smokers with unfavourable risk profile, and in diabetics. The risk of future CV events is close to sustained hypertension. It is underdiagnosed at present, and therefore, home BP measurement should be recommended also to the subjects with normal office BP. There are no prospective trials testing treatment of either WCH or MH. Nonpharmacologic treatment is recommended to the subjects with low CV risk while in high-risk patients, drug treatment should be considered. This is, however, a purely empirical approach.

• MeSH
• lidé MeSH
• maskovaná hypertenze * diagnóza   komplikace   MeSH
• prevalence MeSH
• prognóza MeSH
• syndrom bílého pláště * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pulse pressure amplification (PPA) is the brachial-to-aortic pulse pressure ratio and decreases with age and cardiovascular risk factors. This individual-participant meta-analysis of population studies aimed to define an outcome-driven threshold for PPA. Incidence rates and standardized multivariable-adjusted hazard ratios (HRs) of cardiovascular and coronary endpoints associated with PPA, as assessed by the SphygmoCor software, were evaluated in the International Database of Central Arterial Properties for Risk Stratification (n = 5608). Model refinement was assessed by the integrated discrimination (IDI) and net reclassification (NRI) improvement. Age ranged from 30 to 96 years (median 53.6). Over 4.1 years (median), 255 and 109 participants experienced a cardiovascular or coronary endpoint. In a randomly defined discovery subset of 3945 individuals, the rounded risk-carrying PPA thresholds converged at 1.3. The HRs for cardiovascular and coronary endpoints contrasting PPA < 1.3 vs ≥1.3 were 1.54 (95% confidence interval [CI]: 1.00-2.36) and 2.45 (CI: 1.20-5.01), respectively. Models were well calibrated, findings were replicated in the remaining 1663 individuals analyzed as test dataset, and NRI was significant for both endpoints. The HRs associating cardiovascular and coronary endpoints per PPA threshold in individuals <60 vs ≥60 years were 3.86 vs 1.19 and 6.21 vs 1.77, respectively. The proportion of high-risk women (PPA < 1.3) was higher at younger age (<60 vs ≥60 years: 67.7% vs 61.5%; P < 0.001). In conclusion, over and beyond common risk factors, a brachial-to-central PP ratio of <1.3 is a forerunner of cardiovascular coronary complications and is an underestimated risk factor in women aged 30-60 years. Our study supports pulse wave analysis for risk stratification.

• MeSH
• analýza pulzové vlny MeSH
• arteria brachialis fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• kardiovaskulární nemoci * patofyziologie   MeSH
• krevní tlak * fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH

• MeSH
• vnitřní lékařství * MeSH
• významné osobnosti MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Rosolová, Hana, 1954- Autorita

• MeSH
• vnitřní lékařství * MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Rosolová, Hana, 1954- Autorita