• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hemoroidy * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

U pacientů s akutní kalkulózní cholecystitidou je časná laparoskopická cholecystektomie metodou první volby, vč. pacientů rizikových. Ideálním načasováním je operace do 72 hod od výskytu obtíží, délka příznaků by neměla přesáhnout 7–10 dnů. V případě kontraindikace operace lze zvážit perkutánní či endoskopickou drenáž žlučníku. Důležitou roli ve volbě nejvhodnějšího postupu hrají personální podmínky a technické vybavení pracoviště.

In patients with acute calculous cholecystitis, early laparoscopic cholecystectomy is the first choice, including high risk patients. The ideal timing is surgery within 72 hours of the onset of symptoms, and the duration of the symptoms should not exceed 7–10 days. If surgery is contraindicated, percutaneous or endoscopic gallbladder drainage may be considered. Team experience and technical equipment of the unit play an important role in the choice of the most appropriate procedure.

• MeSH
• akutní cholecystitida chirurgie   diagnóza   terapie   MeSH
• cholecystektomie laparoskopická MeSH
• cholecystektomie * MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• chirurgie * MeSH
• Publikační typ
• nekrology MeSH

• O autorovi
• Nahodil, Vladimír, 1925-2024 Autorita

Příručka a směrnice, které se zaměřují na diagnostiku a terapii náhlých břišních příhod. Určeno odborné veřejnosti, praktickým lékařům.

• MeSH
• akutní bolest břicha diagnóza   terapie   MeSH
• gastrointestinální nemoci MeSH
• gynekologická onemocnění MeSH
• náhlé příhody MeSH
• praktické lékařství MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• gastroenterologie
• všeobecné lékařství
• NLK Publikační typ
• brožury

INTRODUCTION: The aim of study was to assess the impact of an enhanced recovery after surgery (ERAS) protocol and minimally invasive approaches on short-term outcomes in rectal surgery. PATIENTS AND METHODS: A consecutive series of patients that underwent open or minimally invasive rectal resections in a single institution between January 2015 and April 2020 were included in the study. An ERAS program was introduced in April 2016. The study cohort was divided into three groups: open surgery without ERAS, open surgery with ERAS, and minimally invasive surgery with ERAS. Outcome measures compared were recovery parameters, surgical stress parameters, 30-day morbidity and mortality, oncological radicality and length of hospital stay. RESULTS: A total of 202 patients were included: 43 in the open non-ERAS group, 92 in the open ERAS group and 67 in the minimally invasive ERAS group. All recovery parameters apart from postoperative nausea and vomiting were significantly improved in both ERAS groups. Surgical stress parameters, prolonged postoperative ileus, and hospital stay were significantly reduced in the minimally invasive ERAS group. The overall 30-day morbidity and mortality and oncological radicality did not significantly differ among the three groups. CONCLUSIONS: Minimally invasive approaches and enhanced recovery care in rectal surgery improve short-term outcomes. Their combination leads to an improvement in recovery parameters and a reduction of prolonged postoperative ileus and hospital stay.

• MeSH
• chirurgie trávicího traktu * metody   MeSH
• délka pobytu MeSH
• ileus * etiologie   MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony škodlivé účinky   metody   MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• střeva MeSH
• urychlená pooperační rehabilitace * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUNDS: Oncological outcomes of the robotic low anterior rectal resection with total mesorectal excision (TME) are still under discussion. Few studies have proven that robotic TME (rTME) is a safe and equivalent method for treatment of rectal carcinoma. But there is almost no comparison between the rTME and conventional TME in terms of the number of lymph nodes obtained and the quality of the TME. METHODS: A single institution retrospective study was designed in a cohort of 261 patients. Cohort was divided into two groups depending on the type of surgery (rTME versus TME) and within these two groups, patients were divided according to whether they underwent neoadjuvant chemoradiation (nCHRT) or did not. The primary objective of the study was to compare obtained number of the lymph nodes in specimen. Secondary objectives were comparison of the quality of the TME and the number of positive circumferential resection margins. RESULTS: Results of the study have shown no significant difference in number of the lymph nodes obtained by the rTME and TME. There was no difference in the quality of the TME, neither in the group with the previous nCHRT nor in the group without a nCHRT. CONCLUSION: With results from the study we consider the rTME to be non-inferior to the conventional TME. Therefore, at least identical oncological results can be expected in patients treated by the rTME.

• MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické uzliny chirurgie   patologie   MeSH
• nádory rekta * chirurgie   patologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Chirurgická léčba je nejdůležitější součástí multimodální léčby karcinomu rekta. V posledních letech je upřednostňován miniinvazivní způsob operování. Mezi miniinvazivní operace řadíme laparoskopii a nově robotickou chirurgii. Robotický operační systém byl vyvinut ve snaze eliminovat nedostatky laparoskopie, zejména paralelní postavení nástrojů a jejich omezený pohyb. Výhody robotického systému by měly být nejvíce patrny v úzkém a hlubokém prostoru, tedy v oblasti malé pánve. Cílem práce je analyzovat krátkodobé výsledky roboticky asistované operace pro nádory rekta. Metody: Jedná se o retrospektivní analýzu souboru 220 pacientů s nádory rekta operovaných roboticky asistovaně. Soubor byl analyzován z hlediska délky operace, krevní ztráty, počtu konverzí k otevřené operaci, kompletnosti TME, pozitivity distálního a cirkumferenčního resekčního okraje, délky hospitalizace a počtu 30denních rehospitalizací. Dále byla hodnocena 30denní pooperační morbidita a mortalita pomocí Clavien-Dindo skóre. Výsledky: Roboticky asistované operace trvaly průměrně 184 minut. Celkově bylo konvertováno 5 operací, tedy 2,3 %. Kompletního mezorekta bylo dosaženo u 90 % pacientů. Závažné pooperační komplikace, Clavien-Dindo skóre 3–4, bylo zjištěno u 14 % pacientů. Komplikace v anastomóze se vyskytla u 9,6 % nemocných. Délka hospitalizace byla v průměru 8,4 dne. Závěr: Robotická operace pro nádory rekta je metoda bezpečná s přijatelným množstvím komplikací. Nespornou výhodou robotického systému je zavedený způsob školení a vysoká míra standardizace operačních postupů, díky kterým je možné dosáhnout v krátkém čase velmi dobrých výsledků. V případě peroperačních a časných pooperačních výsledků robotická chirurgie v některých parametrech převyšuje laparoskopickou chirurgii.

Introduction: Surgical treatment is the most important part of multimodal management of rectal cancer. In recent years, minimally invasive surgery has been preferred. Minimally invasive procedures include laparoscopy and more recently robotic surgery. Robotic surgery has been developed to eliminate the shortcomings of laparoscopy, especially the parallel position of instruments and their limited movement. The advantages of a robotic system should be most apparent in narrow and deep spaces, i.e. the lesser pelvis. The aim of this study was to analyze the short-term results of robot-assisted surgery for rectal tumors. Methods: The study is a retrospective analysis of a cohort of 220 patients with robotic-assisted surgery for rectal cancer. The cohort was analyzed in terms of length of surgery, blood loss, number of conversions to open surgery, completeness of TME, distal and circumferential resection margin positivity, length of hospital stays and number of 30-day rehospitalizations. In addition, 30-day postoperative morbidity and mortality were assessed using the Clavien-Dindo score. Results: Robotic-assisted surgeries lasted an average of 184 minutes. In total, 5 operations were converted, i.e. 2.3%. Complete mesorectum was achieved in 90% of the patients. Severe postoperative complications, Clavien-Dindo score 3–4, were observed in 14% of the patients. Anastomotic complications occurred in 9.6% of the patients. The mean length of the hospital stay was 8.4 days. Conclusion: Robotic surgery for rectal tumors is a safe method with an acceptable rate of complications. An established training method and a high degree of standardization of the surgical procedures are indisputable advantages of robotic systems, making it possible to achieve very good results in a short time. In terms of perioperative and early postoperative outcomes, robotic surgery outperforms laparoscopic surgery in some parameters.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   mortalita   MeSH
• proktektomie * metody   škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Úvod: Pooperační ileus je v pánevní chirurgii jednou z nejčastějších pooperačních komplikací, většinou se jedná o adhezivní ileus tenkého střeva. U výkonů, jako je Hartmannova resekce či amputace rekta, se zdá, že ke vzniku ileózního stavu přispívá velká ranná plocha na stěnách pánve a pánevním dnu a mrtvý prostor po odstraněném rektu s mezorektem. Cílem práce je identifikovat rizikové faktory vzniku ileózních stavů po vybraných operacích v pánvi a zmapovat možnosti prevence a řešení těchto komplikací. Metody: Provedli jsme retrospektivní prostou analýzu souboru 98 pacientů operovaných v letech 2017−2022, kteří podstoupili elektivní abdominoperineální amputaci rekta, pánevní exenteraci nebo Hartmannovu resekci pro karcinom rekta. Zaznamenávali jsme pooperační komplikace se zaměřením na poruchu pasáže, hojení perineální rány nebo pahýlu rekta. U všech 9 reoperovaných jsme pátrali po rizikových faktorech pro vznik ileózního stavu známých z literatury. Popsali jsme způsob řešení již vzniklého ileózního stavu. Výsledky: V detailně analyzovaném souboru 9 pacientů se nejčastěji objevilo 8 rizikových faktorů: mužské pohlaví, obezita, radioterapie v předchorobí, otevřený výkon, nutnost adheziolýzy u primární operace, velká krevní ztráta, obtížná preparace, porucha hojení pahýlu rekta nebo perinea. Celkem 8 (88,9 %) pacientů mělo kombinaci 4 a více ze zmíněných rizikových faktorů. Závěr: Výsledky našeho souboru potvrzují vliv rizikových faktorů známých z literatury, dále naznačují spojitost s vytvořením mrtvého prostoru v pánvi a s komplikacemi hojení pahýlu rekta nebo perineální rány. Některé rizikové faktory změnit nelze a současná preventivní opatření nedokážou vzniku adhezí zcela zabránit. Je proto vhodné hledat další materiály a opatření, jež ideálně omezí vznik adhezí a současně vyplní mrtvý prostor a tím jej oddělí od rány perinea.

Introduction. Bowel obstruction is one of the most common postoperative complications in pelvic surgery. In most cases, adhesive mechanical ileus of the small bowel is the cause. In procedures such as Hartmann’s resection or abdominoperineal rectal resection, it seems that the large wound area on the pelvic walls and pelvic floor and the dead space after the removed rectum with mesorectum contribute to the ileus condition. The aim of this paper was to identify the risk factors for ileus after selected pelvic procedures and to map the possible ways of prevention and treatment of these complications. Methods: We performed retrospective simple analysis of a set of 98 patients who underwent elective abdominoperineal resection of the rectum, pelvic exenteration or Hartmann’s resection for rectal cancer between 2017−2022. Postoperative complications were recorded, especially bowel obstruction, and perineal wound or rectal stump healing complications. In all 9 patients, who needed reoperation, we searched for risk factors for ileus known from the literature. We also described the management of ileus. Results: In the group of 9 patients subjected to detailed analysis, 8 risk factors were most common: male gender, obesity, history of radiotherapy, open surgery, requirement of adhesiolysis in primary surgery, large blood loss, difficult dissection, and impaired healing of the rectal stump/perineum. A total of 8 (88.9%) patients had a combination of 4 or more of the mentioned risk factors. Conclusion: Our results confirm the impact of risk factors known from the literature; furthermore, they indicate a connection with the formation of a dead space in the pelvis and with complications of the rectal stump or perineal wound healing. Some of the risk factors cannot be changed, and current preventive measures cannot completely prevent the formation of adhesions. It is therefore advisable to look for other materials and methods that would ideally limit the formation of adhesions and at the same time fill the dead space and thus separate it from the perineal wound.

• Klíčová slova
• Hartmannova resekce, abdominoperineální amputace rekta,
• MeSH
• dospělí MeSH
• ileus * chirurgie   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   komplikace   MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• střevní obstrukce chirurgie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Léčba lokálně pokročilého karcinomu rekta je multimodální. Její součástí je neoadjuvantní chemoradioterapie (NCHRT). NCHRT prokazatelně snižuje riziko lokální recidivy. Nové léčebné režimy mají rovněž kladný vliv na přežití nemocných. NCHRT vede k fibrózním změnám v pánvi a přináší i nežádoucí účinky. NCHRT může mít negativní vliv na pooperační komplikace. Cílem práce je prokázat, zda NCHRT zvyšuje počet časných pooperační komplikací. Metody: Byla provedena analýza vlastního souboru 200 pacientů s nádory rekta operovanými roboticky asistovaně v letech 2018−2022. Skupina byla rozdělena na pacienty, kteří podstoupili NCHRT a následně byli operováni, a na skupinu nemocných, kteří podstoupili primárně operaci. Obě skupiny byly porovnány z hlediska délky operace, krevní ztráty, výskytu komplikací v anastomóze a kvality mezorektální excize. Výsledky: U pacientů, kteří podstoupili NCHRT, operace trvaly déle, v průměru o 34 minut. U těchto pacientů jsme neprokázali vyšší výskyt anastomotických komplikací. Pacienti, kteří byli primárně operováni, měli během operace mírně menší krevní ztrátu a lepší kvalitu mezorektální excize. Přesto v obou skupinách kompletního či téměř kompletního mezorekta bylo dosaženo ve více než 85 % případů. Závěr: Vlivem radioterapie dochází v malé pánvi k postradiačním změnám. Tyto změny zhoršují přehled a disekci během operace. Operace po NCHRT jsou technicky náročnější a trvají déle, ale nemají více anastomotických komplikací. Také kvalita mezorektální excize je v obou skupinách uspokojivá.

Introduction: The treatment of locally advanced rectal cancer is multimodal. It includes neoadjuvant chemoradiotherapy (NCHRT). NCHRT has been shown to reduce the risk of local recurrence. New treatment regimens also have a positive impact on patient survival. NCHRT leads to fibrotic changes in the pelvis and is associated with side effects. NCHRT may have a negative impact on postoperative complications. The aim of this study was to demonstrate whether NCHRT increases the number of early postoperative complications. Methods: An analysis of our own cohort of 200 patients with rectal cancer undergoing robotic-assisted surgery between 2018 and 2022 was performed. The cohort was divided into patients who underwent NCHRT and subsequently surgery and patients who underwent primary surgery. The two groups were compared in terms of duration of surgery, blood loss, incidence of anastomotic complications, and quality of mesorectal excision. Results: Patients who underwent NCHRT had a longer operation time, by 34 minutes on average. We did not demonstrate a higher incidence of anastomotic complications in these patients. Patients who underwent primary surgery had a slightly lower blood loss and better quality of mesorectal excision during surgery. Nevertheless, complete or nearly complete mesorectal anastomosis was achieved in more than 85% of cases in both groups. Conclusion: Radiotherapy results in postradiation changes in the lesser pelvis. These changes impair visibility and dissection during surgery. Operations after NCHRT are more technically demanding and take longer but do not have more anastomotic complications. Also, the quality of mesorectal excision is satisfactory in both groups.

• Klíčová slova
• abdominoperineální resekce,
• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   patologie   MeSH
• neoadjuvantní terapie * škodlivé účinky   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH