Categorization systems for tick-borne encephalitis virus (TBEV) infection lack consistency in classifying disease severity. To evaluate the need for a standard, consensus-based categorisation system for TBEV infection across subtypes, we gathered an expert panel of clinicians and scientists with diverse expertise in TBEV infection. Consensus was sought using the Delphi technique, which consisted of 2 web-based survey questionnaires and a final, virtual, consensus-building exercise. Ten panellists representing 8 European countries participated in the Delphi exercise, with specialities in neurology, infectious disease, paediatrics, immunology, virology, and epidemiology. Panellists reached unanimous consensus on the need for a standardised, international categorisation system to capture both clinical presentation and severity of TBEV infection. Ideally, such a system should be feasible for use at bedside, be clear and easy to understand, and capture both the acute and follow-up phases of TBEV infection. Areas requiring further discussion were (1) the timepoints at which assessments should be made and (2) whether there should be a separate system for children. This Delphi panel study found that a critical gap persists in the absence of a feasible and practical classification system for TBEV infection. Specifically, the findings of our Delphi exercise highlight the need for the development of a user-friendly classification system that captures the acute and follow-up (i.e., outcome) phases of TBEV infection and optimally reflects both clinical presentation and severity. Development of a clinical categorisation system will enhance patient care and foster comparability among studies, thereby supporting treatment development, refining vaccine strategies, and fortifying public health surveillance.
- MeSH
- delfská metoda * MeSH
- klíšťová encefalitida * epidemiologie virologie diagnóza MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- viry klíšťové encefalitidy * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem naší práce bylo popsat epidemiologickou situaci výskytu rotavirových gastroenteritid (RG) a vliv očkování na hospitalizaci pro RG v České republice (ČR) v letech 2018–2023. Metody: Byla provedena deskriptivní analýza anonymizovaných případů RG hlášených pod kódem A08.0 v systému pro hlášení infekčních onemocnění (ISIN) v České republice v letech 2018–2023. K analýze binárních proměnných byl použit chí-kvadrát test. Vliv očkování na hospitalizaci byl hodnocen pomocí logistické regrese s odds ratio (OR) a 95 % intervalu spolehlivosti. Použity byly programy Excel, STATA a Datawrapper GmbH. Incidence onemocnění byla přepočítána na 100 000 obyvatel. Výsledky: Ve sledovaném období bylo v ČR hlášeno celkem 26 303 případů RG (v rozmezí 1 811–7 483 ročně), což odpovídá průměrné roční incidenci 41,0 (rozmezí 16,9–69,6) na 100 000 obyvatel. Padesát jedna procent případů se vyskytlo u žen. Průměrná roční specifická incidence podle pohlaví byla srovnatelná. Případy se vyskytly u osob 0–101letých (medián 3 roky, mezikvartilové rozpětí [IQR] 1–8 let). Maximální počty případů byly zaznamenány v měsících březen až červen, přičemž v pandemických letech 2020 a 2021 byly celkové počty případů nižší, a tedy i sezonnost byla vyjádřena méně. Průměrná roční specifická incidence byla nejvyšší v krajích Vysočina, Jihočeském a Olomouckém. Hospitalizováno bylo 18 693 (71,1 %) případů RG, nejvíce případů ve věkové skupině 1–4 roky (34,7 %) a 5–9 let (11,9 %). Údaje o očkování byly dostupné pro 21 142 osob s RG, z nich 304 (1,4 %) osob bylo vykázáno jako očkováno. Riziko hospitalizace pro RG bylo u očkovaných osob statisticky významně nižší (p < 0,001) než u neočkovaných. Nahlášeno bylo celkem 27 epidemií RG, v největší bylo zaznamenáno 152 případů. Jako import bylo hlášeno 226 případů onemocnění. Závěr: Po zahájení očkování proti RG v ČR bylo očekáváno snížení počtu onemocnění, hospitalizací a úmrtí pro tato onemocnění. Nicméně významný dopad očkování na zátěž RG dosud v ČR pozorován není a domníváme se, že hlavním důvodem je nadále nízká proočkovanost proti RG v ČR. Doporučujeme proto zařadit toto dobrovolné očkování mezi očkování hrazená zdravotními pojišťovnami a zároveň apelujeme na časnou komunikaci vhodnosti očkování mezi praktickým lékařem pro děti a dorost a rodiči dětí.
Aim: To describe the epidemiological situation of rotavirus gastroenteritis (RVGE) and the impact of vaccination on hospitalization for RVGE in the Czech Republic in 2018–2023. Methods: A descriptive analysis was performed of anonymized RVGE cases reported under code A08.0 to the Infectious Diseases Reporting System (ISIN) in the Czech Republic in 2018–2023. The Chi-square test was used to analyse binary variables. The effect of vaccination on hospitalization was assessed using logistic regression with odds ratio (OR) and 95% confidence interval. Excel, STATA, and Datawrapper GmbH programs were used. The incidence of the disease was calculated per 100,000 population. Results: In the monitored period, a total of 26,303 RVGE cases were reported in the Czech Republic (range 1,811–7,483 per year), which corresponds to an average annual incidence of 41.0 (range 16.9–69.6) per 100,000 population. Fifty-one percent of cases occurred in women. The average annual sex-specific incidence rates were comparable. Patients were aged 0–101 years (median 3 years, interquartile range [IQR] 1–8 years). The maximum numbers of cases were recorded in the months of March to June. In the pandemic years 2020 and 2021, the overall numbers of cases were lower, and therefore the seasonality was less expressed. The average annual specific incidence was highest in the Vysočina, South Bohemian and Olomouc Regions. A total of 18,693 (71.1%) cases of RVGE were hospitalized, most of them in the age groups 1–4 years (34.7%) and 5–9 years (11.9%). Vaccination data were available for 21,142 individuals with RVGE, of whom 304 (1.4%) were reported as vaccinated. The risk of hospitalization for RVGE was statistically significantly lower (p < 0.001) in vaccinated than in unvaccinated individuals. A total of 27 RVGE outbreaks were reported, with the largest one involving 152 cases. Two hundred and twenty-six cases were classified as imported. Conclusions: After the introduction of RVGE vaccination in the Czech Republic, a reduction in RVGE cases, hospitalizations, and deaths was expected. However, a significant impact of vaccination on the RVGE burden has not yet been observed in the country. The main reason continues to be low RVGE vaccine coverage. We therefore recommend including this voluntary vaccination in the schedule covered by health insurance and also call for early communication of the appropriateness of such vaccination between the paediatric/adolescent medicine practitioners and children’s parents.
Cíl: Observační studie sledující dynamiku tvorby protilátek IgG proti S proteinu SARS-CoV-2 u osob očkovaných dvěma dávkami mRNA vakcíny Pfizer-BioNTech BNT162b2 (Comirnaty) byla provedena v období let 2021–2022 u skupiny dobrovolníků bez známek předcházející nákazy SARS-CoV-2 a u skupiny s anamnézou přirozené infekce covidem-19. Hlavním cílem bylo monitorovat hladiny protilátek až do 12 měsíců po druhé dávce a zjistit podíl očkovaných, u kterých došlo k sérokonverzi. Studie také hodnotila případy selhání vakcíny v rámci třinácti měsíců po očkování. Metodika: Před zahájením očkování byly u účastníků studie provedeny laboratorní testy na protilátky IgG proti S proteinu SARS-CoV-2 a shromážděna anamnestická data týkající se onemocnění covidem-19. Na základě negativních výsledků byla vytvořena kohorta imunologicky naivních osob, které byly následně očkovány dvěma dávkami vakcíny BNT162b2 (Comirnaty). Vzorky venózní krve byly odebírány v šesti časových bodech: před první dávkou, dva až tři týdny po první dávce, měsíc po druhé dávce, tři až čtyři měsíce po druhé dávce, půl roku a jeden rok po druhé dávce. Doplňkovou kohortu tvořili dobrovolníci s pozitivním nálezem protilátek nebo potvrzeným onemocněním covidem-19. U části z nich byla rovněž sledována dynamika vývoje protilátek po očkování. Účastníci měsíčně vyplňovali dotazníky o symptomech respiračních infekcí, zaměřené na detekci selhání vakcíny. Výsledky: Studie zahrnula 166 účastníků, kteří před očkováním neměli protilátky proti S proteinu SARS-CoV-2. Medián věku byl 52 let, převažovaly ženy (71,1 %). Po první a druhé dávce vakcíny hladiny protilátek vykázaly významný vzestup, poté následoval postupný pokles. U všech účastníků, kromě jednoho imunosuprimovaného, proběhla sérokonverze. Podíl selhání vakcíny proti onemocnění covidem-19 do 12 měsíců byl 13,3 %. Druhá kohorta zahrnula 60 účastníků s předchozí infekcí SARS-CoV-2. Po očkování došlo u této skupiny k výraznému nárůstu hladin protilátek, který byl vyšší než u osob bez předchozí infekce. Druhá dávka u těchto osob již nezvýšila hladiny protilátek statisticky významně. Závěry: Studie potvrdila, že očkování mRNA vakcínou BNT162b2 vyvolává silnou protilátkovou odpověď, s většinovou sérokonverzí již po první dávce. Starší osoby vykazovaly nižší protilátkovou odpověď, což zdůrazňuje význam posilujících dávek. U osob s prožitou infekcí SARS-CoV-2 byly po první dávce vakcíny protilátky výrazně vyšší než u naivních jedinců. Výsledky přispívají k porozumění dynamiky protilátkové odpovědi a naznačují potřebu dalšího výzkumu zaměřeného na optimalizaci očkovacích schémat.
Objective: An observational study was conducted from 2021 to 2022 to track the dynamics of the production of IgG antibody against the SARS-CoV-2 S protein in individuals vaccinated with two doses of the Pfizer-BioNTech mRNA vaccine BNT162b2 (Comirnaty). The study included a group of volunteers without any previous signs of SARS-CoV-2 infection as well as a group with a history of natural COVID-19 infection. The primary objective was to monitor antibody levels up to 12 months after the second dose and determine the proportion of vaccinated individuals who underwent seroconversion. The study also evaluated cases of vaccine failure within 13 months post-vaccination. Methods: Before the vaccination began, participants had laboratory tests for IgG antibodies against the SARS-CoV-2 S protein, and their medical history related to COVID-19 was taken. Based on negative test results, a cohort of immunologically na?ve individuals was formed and subsequently vaccinated with two doses of BNT162b2 (Comirnaty). Venous blood samples were collected at six time points: before the first dose, 2–3 weeks after the first dose, one month after the second dose, 3–4 months after the second dose, 6 months after the second dose, and 12 months after the second dose. A supplementary cohort included volunteers with positive antibody findings or confirmed COVID-19 infection. In some of these individuals, the dynamics of post-vaccination antibody response was also monitored. Participants filled out monthly questionnaires about respiratory infection symptoms to detect vaccine failure. Results: The study included 166 participants who did not have SARS-CoV-2 S protein antibodies prior to vaccination. The median age was 52 years, with a higher proportion of women (71.1%). After the first and second doses of the vaccine, antibody levels showed a significant increase, followed by a gradual decline over 12 months. Seroconversion occurred in all participants except for one immunosuppressed individual. The vaccine failure rate against COVID-19 within 12 months was 13.3%. The second cohort included 60 participants with prior SARS-CoV-2 infection. In this group, post-vaccination antibody levels increased significantly, more than in individuals without prior infection. The second dose did not result in further statistically significant increase in antibody levels for this cohort. Conclusions: The study confirmed that the BNT162b2 mRNA vaccine induces a strong antibody response, with the majority of participants experiencing seroconversion after the first dose. Older individuals exhibited a lower antibody response, highlighting the importance of booster doses. In individuals with prior SARS-CoV-2 infection, antibody levels were significantly higher after the first vaccine dose than in na?ve individuals. These findings add to understanding antibody response dynamics and suggest the need for further research focused on optimizing vaccination schedules.
Respiratory viruses represent a significant public health threat. There is the need for robust and coordinated surveillance to guide global health responses. Established in 2012, the Global Influenza Hospital Surveillance Network (GIHSN) addresses this need by collecting clinical and virological data on persons with acute respiratory illnesses across a network of hospitals worldwide. GIHSN utilizes a standardized patient enrolment and data collection protocol across its study sites. It leverages pre-existing national infrastructures and expert collaborations to facilitate comprehensive data collection. This includes demographic, clinical, epidemiological, and virologic data, and whole genome sequencing (WGS) for a subset of viruses. Sequencing data are shared in the Global Initiative on Sharing All Influenza Data (GISAID). GIHSN uses financing and governance approaches centered around public-private partnerships. Over time, GIHSN has included more than 100 hospitals across 27 countries and enrolled more than 168,000 hospitalized patients, identifying 27,562 cases of influenza and 44,629 of other respiratory viruses. GIHSN has expanded beyond influenza to include other respiratory viruses, particularly since the COVID-19 pandemic. In November 2023, GIHSN strengthened its global impact through a memorandum of understanding with the World Health Organization, aimed at enhancing collaborative efforts and data sharing for improved health responses. GIHSN exemplifies the value of integrating scientific research with public health initiatives through global collaboration and public-private partnerships governance. Future efforts should enhance the scalability of such models and ensure their sustainability through continued public and private support.
BACKGROUND: Influenza is a relatively serious infection that causes considerable morbidity and mortality. Epidemics of influenza are reported almost every year. METHODS: Based on the Czech national all-cause mortality and acute respiratory infection/influenza-like illness surveillance data for the 1999/2000 to 2019/2020 influenza seasons, excess deaths attributable to influenza were estimated using the threshold derived as 90th percentile of death counts during nonepidemic periods. Daily death counts broken by the 5-year age intervals were modelled via Poisson generalised additive model. RESULTS: The estimated total number of excess deaths from influenza during study period was 22,306. Thus, the mean total of excess deaths related to influenza per season was 1062 for the age group 40-94 years. The total number of excess deaths increased steadily with age from the 40-44 age group to the 85-89 age group, which accounted for the highest percentage of excess deaths (17%), followed closely by the 80-84 age group (16%). The age groups 40-44 years and 45-49 years contributed the least (3% each). More than three quarters of excess deaths occurred at age 65 and over (17,027 cases; 76%). Relative numbers of excess deaths per 100,000 population peaked in the oldest age groups of 85-89 and 90-94 years. CONCLUSIONS: We estimate that at least 0.98% of all-cause mortality throughout the study period was attributable to influenza in the Czech Republic. This excess is not negligible, and public health actions in the field of influenza prevention are vitally needed.
- MeSH
- chřipka lidská * mortalita epidemiologie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- roční období * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: People with noncommunicable diseases (NCDs) are at a higher risk of contracting vaccine-preventable diseases, such as influenza, with a higher likelihood of severity and complications. However, the immunization rates for the influenza vaccine among this population in the Czech Republic are very low. OBJECTIVE: This survey, among adults with NCDs in the Czech Republic, assessed the knowledge, attitudes, and gaps toward vaccination in general and influenza vaccination in particular. METHODS: The survey was conducted between February 2023 and March 2023 among patients with NCDs in the Czech Republic. A structured web-based questionnaire with open-ended questions was administered. This study is a preplanned subgroup ancillary analysis of a previous multicentric study conducted on 1106 patients. RESULTS: In all, 120 patients were enrolled, with 62% (74) aged between 41 and 60 years. Approximately 30% (36) had taken the influenza vaccine in the last 2 years and 70% (84) had not. Of the total sample, only 46% (55) had a positive opinion about influenza vaccines; this increased to 91% (33) among those vaccinated against the influenza virus. The main drivers of influenza vaccination were general physician (GP) recommendation [50% (18)] and patient initiative [47% (17)]. The main barriers to the influenza vaccine were lack of belief regarding its need [52% (44)], experience of mild severity of influenza [30% (25)], and lack of GP recommendation [25% (21)]. Physicians, dedicated websites, and family members are the most common sources of information regarding influenza. Even among those vaccinated for influenza, only 17% (6) had information about the risk of not taking the vaccine. A high level of dissatisfaction with the information was found among patients not vaccinated against influenza. People wanted more information on who should not receive the influenza vaccination. Unvaccinated patients sought information on side effects and efficacy. Only 40% (48) of the respondents said that they are likely/extremely likely to take an influenza vaccination in the future. CONCLUSIONS: Healthcare practitioners are the key influencers for people to get vaccinated. The dissemination of information about the importance of influenza vaccines for people with NCDs needs to be increased in the Czech Republic.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Tularemie je zoonóza, jejíž původcem je Francisella tularensis, gramnegativní aerobní bakterie patřící do třídy Gammaproteobacteria a čeledi Francisellaceae. Navzdory skutečnosti, že F. tularensis může mít významný dopad na zdraví člověka, existuje o aktuálním výskytu tohoto patogenu v různých hematofágních členovcích pouze velmi málo údajů. Cílem studie bylo provést rozsáhlý molekulární screening různých potenciálních hematofágních vektorů: klíšťat (4348 jedinců druhů Ixodes ricinus, Dermacentor reticulatus a Haemaphysalis concinna), komárů (4100 jedinců druhu Aedes vexans) a muchniček (6900 jedinců Simulium spp.) na přítomnost F. tularensis na Břeclavsku v roce 2022. Pozitivní byly pouze 2 vzorky, které obsahovaly DNA specifickou pro F. tularensis subsp. holarctica. Oba vzorky pocházely z klíštěte D. reticulatus a to jak po infestaci srnce, tak jednoho směsného vzorku nasbíraných klíšťat (n = 10). Oba pozitivní vzorky byly sekvenovány a byla potvrzena přítomnost F. tularensis subsp. holarctica. Přítomnost
Tularemia is a zoonosis caused by Francisella tularensis, a gram-negative aerobic bacterium belonging to the class of Gammaproteobacteria and the family Francisellaceae. Despite its undeniable importance for human health, there is little data on the current distribution of F. tularensis in various hematophagous arthropods. The aim of this study was to perform a mass molecular screening of different possible hematophagous vectors: ticks (4348 ticks of the species Ixodes ricinus, Dermacentor reticulatus, and Haemaphysalis concinna), mosquitoes (4100 specimens of Aedes vexans), and blackflies (6900 specimens of the Simulium spp.) for the presence of F. tularensis in the Břeclav district in 2022. Only two specimens were positive for the specific DNA of Francisella tularensis subsp. holarctica. Both samples originated from D. reticulatus, one collected from infested roe deer and the other included in a pooled sample (n = 10). Both positive samples were sequenced, and the presence of F. tularensis subsp. holarctica was confirmed. In addition, the absence of F. tularensis in mosquitoes and black flies was documented.
- MeSH
- Francisella tularensis * patogenita MeSH
- genetické techniky MeSH
- infekce přenášené vektorem * MeSH
- komáří přenašeči mikrobiologie MeSH
- kontrola infekčních nemocí * metody MeSH
- lidé MeSH
- nemoci přenášené klíšťaty epidemiologie mikrobiologie přenos MeSH
- Simuliidae mikrobiologie MeSH
- tularemie epidemiologie mikrobiologie přenos MeSH
- zdroje nemoci mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
x
x
- MeSH
- hlášení nemocí MeSH
- importované infekce epidemiologie MeSH
- infekce přenášené vektorem * MeSH
- lidé MeSH
- nemoci přenášené klíšťaty MeSH
- nemoci přenášené komáry epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- tabulky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
