OBJECTIVE: In this experimental study, we aimed to determine whether platelet-rich plasma (PRP) is a suitable preservative for dermo-epidermal grafts. An additional objective was to investigate how long grafts can be stored without biological degradation. METHODS: We compared pig skin graft preservation using PRP versus saline solution and crystalloid Custodiol®, which is used for hypothermic preservation of organs for transplantation. Grafts (10 × 10 mm) were placed on gauze impregnated with one of the tested solutions, and stored for 3, 7, 11, and 15 days at a constant temperature of 4°C. We evaluated a total of 240 pig skin samples: 120 by histopathology and 120 by fluorescence optical microscopy. RESULTS: Overall, Custodiol® solution appeared to be the best medium for preservation of dermo-epidermal grafts, with beneficial properties manifested on days 7 and 11. Although we expected PRP to be a better preservative than saline, this was not confirmed by our results, as we found no significant difference between these two media. In fact, by day 3, the histopathological results were better with standard saline solution than with PRP. On day 15, with each tested solution, some samples showed histological changes that are incompatible with graft viability. CONCLUSION: Overall, Custodiol® appears to be the best medium for dermo-epidermal graft preservation. Moreover, the present findings suggest a maximum graft storage time of 11 days in all of the tested solutions. We do not recommend using grafts stored for 15 days, due to isolated signs of graft biodegradation with all solutions.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Endovascular aneurysm repair (EVAR) has created new possibilities for patients with abdominal aortic aneurysms (AAAs), and in recent years it has become tremendously popular. Use of EVAR in selected groups of patients allows mortality and morbidity to be reduced in comparison to open repair. However, complications such as endoleaks (ELs) can be of great concern and warrant urgent therapy to prevent sac rupture. CASE PRESENTATION: The case report presents urgent endovascular treatment of a high-risk type IA EL in a polymorbid 68-year-old patient 7 years after primary EVAR. The principle of treatment was parallel implantation of the proximal SG extension with the renal SG into the right renal artery (chimney technique). The subsequent type II collateral EL was treated by direct transabdominal AAA sac puncture and thrombin embolization. CONCLUSION: EL can be a cause for urgent intervention, but specific anatomic features often require specialized SG types which are not readily available. The chimney technique allows the use of immediately available stent grafts to address endoleak in the setting of impending abdominal aneurysm rupture.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVES: We evaluated the feasibility, safety, and long-term outcomes of pyelovesicostomy as an alternative surgical treatment for complex ureteral lesions after kidney transplant. MATERIALS AND METHODS: A single-center, retrospective, observational cohort study was conducted on 5 adult kidney transplant recipients who underwent pyelovesicostomy between January 2000 and June 2023. The collected data included patient demographics, surgery indication, time from transplant to pyelovesicostomy, procedure details, and kidney function at various time points after surgery. Primary outcomes were allograft function and complications. RESULTS: The 5 patients (4 female, 1 male) had a mean age of 65.8 years and mean body mass index of 26.8. Indications were complex ureteral lesions. The time between transplant and reoperation ranged from 4 days to 12 years. Renal function improved for all patients, with a progressive decrease in mean serum creatinine concentration. The mean follow-up period extended to 7 years. One patient died with the graft still functional at 20 years after the operation, whereas the remaining 4 patients continue to live with functional grafts. CONCLUSIONS: Our study suggests that pyelovesicostomy may provide a potent alternative for the management of complex ureteral lesions after kidney transplant. We have observed good short-term and long-term outcomes in specific patients, pointing toward a promising avenue oftreatment worth further exploration. This reaffirms the importance of a personalized approach in medicine, to consider each patient's unique conditions and characteristics during therapeutic decisions.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• transplantace ledvin * škodlivé účinky   metody   MeSH
• ureter * chirurgie   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

V článkuje prezentována úspěšná, urgentní endovaskulární léčba symptomatického endoleaku (EL) po 7 letech od primární implantace bifurkačního stentgraftu (SG) do aneurysmatu abdominálni aorty u staršího, polymorbidního muže se solitámí ledvinou. Kombinované paralelní zavedení renálního SG z brachiálního přístupu a proximální extenze distálně migrovaného SG zfemorálního přístupu vedlo k zániku EL typu IA při zachování perfuze solitámí rená lni tepny. Následně patrný ELtypu II byl v krátkém odstupu od výkonu úspěšně řešen přímou transabdominálni aplikací trombinu do vaku aneurysmatu. Při kontrole po 8 týdnech od aplikace trombinu byl pacient bez EL a s ním souvisejících klinických obtíží.

We present a successful urgent endovascular treatment of symptomatic endoleak (EL) 7 years after primary implantation of a bifurcation stent graft (SG) into abdominal aortic aneurysm in an elderly, polymorbid man with solitary kidney. Combined parallelinsertion of a renalSG from the brachialapproach and proximal extension of distally migrated SG from the femoral approach resulted in the resolution of type IA EL while preserving perfusion of the solitary renalartery. Subsequently, the apparent type II EL was successfully treated by direct, transabdominal injection of thrombin into the aneurysm sac. At follow-up 8 weeks after thrombin application, the patient was free of EL and associated clinical symptoms.

• MeSH
• cévní protézy MeSH
• endoleak * terapie   MeSH
• endovaskulární výkony MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Akutní symptomatická okluze vnitřní krkavice (ACI) má nepříznivou prognózu, optimální léčba stále není jasně definovaná. Cílem této studie bylo analyzovat efektivitu a rizika urgentní karotické endarterektomie (CEA) u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP) vzniklou na podkladě akutního uzávěru extrakraniální ACI. Metody: Byla provedena retrospektivní analýza všech pacientů, kteří v období od července 2014 do června 2021 podstoupili urgentní CEA pro akutní okluzi extrakraniální ACI. Primárním sledovaným cílem byla funkční nezávislost ve třech měsících definovaná jako mRS (modifikovaná Rankinova stupnice) ≤2. Sekundárními sledovanými cíli byla závažnost neurologického deficitu v okamžiku propuštění a jeho srovnání s předoperačním stavem hodnocená podle National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS), výskyt symptomatického intracerebrálního krvácení (ICH) a 30denní periprocedurální letalita. Výsledky: Za sledované období bylo provedeno 42 urgentních CEA pro akutní okluzi extrakraniální ACI. Medián předoperačních hodnot NIHSS byl 7 bodů (interquartile range [IQR] 5–13). Medián časového intervalu mezi vznikem neurologických příznaků a zahájením operace byl 290 minut (IQR 235–340). Technická úspěšnost urgentní CEA byla 97,6 % (41 pacientů). Medián hodnot NIHSS v okamžiku propuštění byl 2 body (IQR 3–7; p<0,001). Časné klinické zlepšení neurologického deficitu ≥2 body bylo zaznamenáno u 36 pacientů (85,7 %). Periprocedurálně došlo u jednoho pacienta (2,4 %) k symptomatickému ICH a jeden pacient (2,4 %) zemřel. Dobrého funkčního výsledku ve třech měsících bylo dosaženo u 34 pacientů (81,0 %). Závěr: Tato studie prokázala, že pacienti s ischemickou CMP vzniklou na podkladě akutního uzávěru extrakraniální ACI mohou profitovat z urgentní CEA.

Introduction: Acute symptomatic occlusion of the internal carotid artery (ICA) is associated with unfavorable prognosis. However, no clear definition of its optimal treatment exists. The aim of this study was to evaluate the efficacy and risks of urgent carotid endarterectomy (CEA) in patients with ischemic stroke due to acute extracranial ICA occlusion. Methods: A retrospective analysis was performed of all consecutive patients undergoing urgent CEA for acute extracranial ICA occlusion during the period from July 2014 to June 2021. The primary outcome was functional independence at three months defined as modified Rankin Scale (mRS) score ≤2. Secondary outcomes included the severity of the neurological deficit at the time of discharge and its comparison with the preoperative condition as assessed using the National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS), the incidence of symptomatic intracerebral hemorrhage (ICH), and 30-day periprocedural mortality. Results: During the study period, a total of 42 urgent CEAs were performed for acute extracranial ICA occlusions. The median preoperative NIHSS score was 7 (interquartile range [IQR] 5–13). The median time interval between the onset of symptoms and surgery was 290 minutes (IQR 235–340). Technical success rate of urgent CEA was 97.6% (41 patients). The median NIHSS at the time of hospital discharge was 2 (IQR 3–7; p <0.001). An early clinical improvement by ≥2 points was achieved in 36 patients (85.7%). Symptomatic ICH occurred in one patient (2.4%) and one patient (2.4%) died. A good clinical outcome was achieved in 34 patients (81.0%) after three months. Conclusion: This study demonstrated that patients with ischemic stroke due to acute extracranial ICA occlusion may benefit from urgent CEA.

• MeSH
• arteria carotis interna chirurgie   MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * MeSH
• karotická endarterektomie * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stenóza arteria carotis * chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Aneuryzmata viscerálních tepen patří mezi raritně se vyskytující cévní patologie. Obvykle bývají náhodným nálezem při zobrazovacích vyšetřeních. Nejčastějším klinickým projevem jsou nespecifické bolesti břicha a krvácení při jejich ruptuře se závažným klinickým stavem. Aneuryzmata tepen pankreatikoduodenální arkády se vyskytují zejména u pacientů se stenózou nebo uzávěrem truncus coeliacus a kompenzačně rozvinutou kolaterální cirkulací. Kazuistika: V kazuistice autoři prezentují případ pacientky s náhodně zjištěným aneuryzmatem pankreatikoduodenální arkády, při významné stenóze v odstupu truncus coeliacus, způsobené útlakem ligamentum arcuatum mediale. Průměr výdutě byl 40 mm a endovaskulární terapie nebyla vzhledem k nepříznivým anatomickým poměrům možná. Pacientka byla úspěšně léčena v jedné době kombinovaným chirurgickým výkonem s resekcí aneuryzmatu a současně uvolněním ligamentum arcuatum mediale. Závěr: U aneuryzmat pankreatikoduodenální arkády není korelace mezi průměrem výdutě a rizikem ruptury. Jejich ruptury mají relativně vysokou morbiditu a mortalitu, a proto

Introduction: Visceral artery aneurysms are rare vascular pathologies. They are usually incidental findings during the examination for other reasons. The most common clinical symptoms are nonspecific abdominal pain and bleeding caused by their rupture, with a severe clinical presentation. Aneurysms of pancreaticoduodenal arcade are more common in patients with well-developed collateral circulation due to the coeliac trunk stenosis or occlusion. Case report: In this case report the authors present a rare case of a patient with incidental finding of pancreaticoduodenal arcade aneurysm in the setting of severe stenosis of coeliac trunk origin caused by medial arcuate ligament compression. The diameter of the aneurysm was 40 mm and endovascular treatment was not possible because of unfavorable anatomical setting. The patient was successfully treated with resection of the aneurysm and the division of medial arcuate ligament during one surgery. Conclusion: There is no correlation between the diameter and the risk of rupture of the pancreaticoduodenal arcade aneurysm. Because of high morbidity and mortality of their rupture, most authors recommend active treatment of these aneurysms. The necessity to treat truncus coeliacus stenosis or occlusion remains a controversial issue.

• Klíčová slova
• pankreatikoduodenální arkáda,
• MeSH
• aneurysma * chirurgie   diagnóza   komplikace   MeSH
• arteria coeliaca chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• bolesti břicha etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pankreas chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Analyzovat procedurální rizika karotické endarterektomie (carotid endarterectomy; CEA) ve vztahu k jejímu načasování po ischemické CMP a definovat příčiny, které vedou k odkladu operace mimo doporučovaný časový interval. Materiál a metodika: Byla provedena retrospektivní analýza prospektivně sbíraných dat všech pacientů, kteří v období od ledna 2013 do srpna 2019 podstoupili CEA pro symptomatickou stenózu vnitřní krkavice. Pacienti byli rozděleni do 4 skupin podle načasování CEA: skupina 1 – CEA do 2 dnů; skupina 2 – CEA mezi 3. a 7. dnem; skupina 3 – CEA mezi 8. a 14. dnem; skupina 4 – CEA mezi 15. a 180. dnem. Primárním sledovaným cílem bylo 30denní riziko jakékoliv CMP nebo smrti. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 246 pacientů. Střední doba mezi CMP a CEA byla 8 dnů. V doporučovaném časovém intervalu 14 dnů od ischemické CMP bylo operováno celkem 191 pacientů (77,6 %), 55 pacientů (22,4 %) podstoupilo CEA za více než 14 dnů od CMP, přičemž medicínské důvody byly příčinou odkladu operace pouze u 18 (32,7 %) z těchto 55 pacientů. Pro celou kohortu pacientů bylo 30denní riziko jakékoliv CMP nebo smrti 3,7 % (9 pacientů z 246). Toto riziko dosáhlo 5,9 % (3 pacienti z 51) ve skupině 1, 1,5 % (1 pacient z 68) ve skupině 2, 5,6 % (4 pacienti ze 72) ve skupině 3 a 1,8 % (1 pacient z 55) ve skupině 4 (p = 0,477). Závěr: Tato studie prokázala, že časový interval mezi CMP a CEA není spojen se signifikantním nárůstem periprocedurálního rizika jakéhokoliv iktu nebo smrti.

Aim: To assess the procedural risk of carotid endarterectomy (CEA) in relation to its timing after ischemic stroke and to define the reasons that delay surgery beyond the recommended time interval. Materials and methods: A retrospective analysis was performed using prospectively collected data from all consecutive patients with symptomatic internal carotid artery stenosis who underwent CEA during the period from January 2013 to August 2019. The patients were divided into four groups according to the timing of CEA: group 1 – CEA within 2 days; group 2 – CEA between 3–7 days; group 3 – CEA between 8–14 days; and group 4 – CEA between 15–180 days. The primary outcome measure was the combined perioperative rate of any stroke or death within 30 days. Results: A total of 246 patients were included in the study. The median time interval between stroke and CEA was 8 days. A total of 191 patients (77.6%) underwent CEA within the recommended 14-day period from ischemic stroke, whereas 55 patients (22.4%) underwent CEA more than 14 days after stroke. Medical reasons were the cause of CEA delay in only 18 out of these 55 patients. For the entire cohort, the overall 30-day rate of any stroke or death was 3.7% (9 patients out of 246). The procedural risk was 5.9% (3 patients out of 51) in group 1, 1.5% (1 patient of 68) in group 2, 5.6% (4 patients out of 72) in group 3, and 1.8% (1 patient out of 55) in group 4 (P = 0.477). Conclusion: In this study, the time interval between the stroke and CEA was not associated with significant increase of procedural risk of any stroke or death.

• Klíčová slova
• periprocedurální komplikace,
• MeSH
• cévní mozková příhoda * chirurgie   MeSH
• karotická endarterektomie * MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stenóza arteria carotis chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Carotid endarterectomy (CEA) after an unstable neurological presentation is still a controversial issue. The aim of this study was to evaluate outcomes of urgent (≤48 hr) CEA in patients with crescendo transient ischemic attack (cTIA) or stroke in evolution (SIE). METHODS: A retrospective analysis was performed using prospectively collected data from all consecutive neurologically unstable patients who underwent urgent CEA during the period from January 2013 to November 2018. End points were 30-day any stroke and death rate, symptomatic intracerebral hemorrhage (ICH), myocardial infarction (MI), surgical site bleeding requiring intervention, National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) score variation, and functional outcome at 90 days assessed by the modified Rankin scale (mRS). Patients were evaluated according to clinical presentation (cTIA or SIE). RESULTS: A total of 46 neurologically unstable patients with cTIA (20 patients; 43.5%) and SIE (26 patients; 56.5%) were included. The 30-day risk of any stroke or death was 10.0% (2 of 20) in the cTIA group and 7.7% (2 of 26) in the SIE group. No symptomatic ICH or MI was detected after surgery in either study group. A total of 2 patients (4.3%; 1 cTIA, 1 SIE) underwent reoperation for surgical site bleeding. In patients with SIE, the mean NIHSS score on admission was 9.85 ± 5.12. Postoperatively, 22 (84.6%) of the 26 patients with SIE had clinical improvement of their neurological deficit, 3 (11.5%) patients had no change, and 1 (3.8%) patient died. On discharge, the mean NIHSS score was 4.31 ± 6.09 points and was significantly improved compared with NIHSS scores at admission (P < 0.001). At 3 months, 21 patients (80.8%) with SIE had a good clinical outcome (mRS ≤ 2). CONCLUSIONS: Urgent CEA in neurologically unstable patients can be performed with acceptable perioperative risks. Moreover, in well-selected patients with SIE, urgent CEA may be associated with significantly improved final functional outcomes.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   etiologie   mortalita   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• karotická endarterektomie * škodlivé účinky   mortalita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• stenóza arteria carotis komplikace   diagnóza   mortalita   chirurgie   MeSH
• tranzitorní ischemická ataka diagnóza   etiologie   mortalita   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Cévní mozková příhoda patří mezi nejčastější příčiny invalidity nebo úmrtí pacientů. Cílem léčby u akutní mozkové ischemie je zprůchodnění uzavřené tepny dříve, než dojde k ireverzibilní nekróze mozkové tkáně a rozvoji trvalého neurologického deficitu. V léčbě takto postižených se uplatňují jak farmakologické postupy, tak endovaskulární či chirurgické výkony. Kazuistika: Autoři prezentují případ 56leté pacientky s akutní cerebrální ischemií při tandemovém uzávěru levé společné karotidy a M1 úseku arteria cerebri media. Nemocná byla v iniciální fázi léčena intravenózní trombolýzou, avšak s minimálním zlepšením neurologického nálezu. Vzhledem k okluzi společné karotidy byla mechanická extrakce embolu z M1 úseku arteria cerebri media provedena přístupem z přímé punkce bifurkace karotidy. Po endovaskulární rekanalizaci arteria cerebri media došlo prakticky ke kompletní regresi neurologického deficitu. Jako zdroj arterio-arteriální embolizace do M1 úseku arteria cerebri media byla předpokládána oblast pahýlu uzavřené společné karotidy a její bifurkace. Patnáctý den po cévní mozkové příhodě byl pacientce s cílem prevence dalšího iktu úspěšně proveden subklavio-karotický bypass. Závěr: U pacientky se symptomatickou tandemovou okluzí M1 úseku arteria cerebri media a arteria carotis communis byla kombinací farmakologické a endovaskulární léčby docílena rekanalizace mozkové tepny a byl dosažen dobrý funkční výsledek. Následný subklavio-karotický bypass byl proveden v rámci terciární prevence ischemické cévní mozkové příhody.

Introduction: Cerebrovascular events are among the most common causes of invalidity or death. The aim of treatment in acute cerebral ischemia is to restore the blood flow before irreversible necrosis of brain tissue and persistent neurologic deficit occur. Pharmacological, endovascular and surgical methods are employed in the treatment of these patients. Case report: The authors present a case report of a 56-year-old woman with acute cerebral ischemia caused by tandem occlusion of the left common carotid artery and the M1 segment of middle cerebral artery. In the initial phase the patient was treated by intravenous thrombolysis with minimal success. Common carotid artery was occluded and mechanical extraction of embolus was successfully performed through direct carotid bifurcation puncture. Almost complete regression of neurologic deficit occurred after the endovascular recanalization. Occluded common carotid stump and bifurcation was considered as a source of embolization and therefore, to prevent further cerebrovascular event, a subclavian-carotid bypass was performed on the 15th day after the stroke. Conclusion: In the reported patient with symptomatic tandem occlusion of common carotid artery and the M1 part of middle cerebral artery, recanalization of cerebral artery was attained by the combination of pharmacological and endovascular method. Consequent subclavian-to-carotid bypass was performed in tertiary prevention of further cerebrovascular event.

• Klíčová slova
• tandemová léze, okluze arteria carotis communis, subklavio-karotický bypass, přímá punkce karotidy,
• MeSH
• arteria carotis communis patologie   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   terapie   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   MeSH
• koronární bypass metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• punkce metody   MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Neurofibromatóza 1. typu je časté genetické onemocnění s dobře známými projevy jako vznik neurofibromů, pigmentových abnormalit, skeletálních deformit či stenóz renálních arterií a závažné renovaskulární hypertenze. Vaskulární postižení periferních tepen je relativně opomíjenou jednotkou, jejíž prevalence je zřejmě vyšší, než uvádí většina pramenů, a to zejména u postižených zemřelých mezi 20. a 29. rokem věku, a má tedy nejspíše významný vliv na délku života nemocných. Naše kazuistika popisuje diagnostiku a kombinovanou léčbu pacienta s krvácením z větve a. femoris profunda a s konkomitantním aneurysmatem ipsilaterální v. femoralis a poukazuje na aspekty chirurgického a endovaskulárního ošetření lézí. Postižení cév bývá často difuzní a vede k jejich nebývalé křehkosti a potažmo obtížnosti chirurgického ošetření, zatímco endovaskulární ošetření nabízí šetrnou alternativu některých výkonu. Akutní krvácení u pacientů s NF1 by mělo být součástí diferenciální diagnostiky u nově vzniklých měkkotkáňových rezistencí a mělo by být následováno adekvátní diagnosticko-terapeutickou odpovědí.

Neurofibromatosis type 1 (NF1) is relatively common genetic disorder with well known characteristics, such as neurofibroma formation, pigmental cutaneous abnormalities, skeletal deformities, renal artery stenosis and consecutive severe renovascular hypertension. Vascular involvement of peripheral vessels in NF1 is relatively neglected nosological unit, though its prevalence seems significantly higher than expected. Its prevalence (versus general population) is 2.5 times higher in patients who expired between 20th and 29 th year of life, thus leading us to hypothesis about its severe impact on life expectancy. Our case narrates a diagnostics and therapy of a young NF1 patient with acute bleeding from a branch of profunda femoris artery with concomitant aneurysm of ipsilateral femoral vein and highlights perks and risks of surgical and endovascular treatment. Vascular lesions are often diffuse and vessels tend to be exceptionally brittle, leading to difficulties during surgical treatment. Endovascular treatment offers sparing alternative to some procedures. Acute bleeding in NF1 patients should be part of differential diagnosis in newly recognized soft-tissue masses and adequate diagnostical and therapeutical response should follow.

• MeSH
• arteria femoralis chirurgie   patologie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• endovaskulární výkony MeSH
• krvácení * diagnostické zobrazování   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neurofibromatóza 1 komplikace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH