Na základě porovnání odpovědí z originálního dotazníku ohledně hlukové zátěže hudebním hlukem prostřednictvím sluchátek a dalšími hlučnými aktivitami u mladých lidí ve věku 16–18 let s výsledky audiometrického vyšetření pomocí prahového tónového audiogramu bylo potvrzeno, na rozdíl od obecně rozšířených informací, že u této věkové skupiny nedochází k postižení sluchu. Tuto skutečnost vysvětlujeme nízkým věkem vyšetřovaných, tedy vysokou odolností sluchového aparátu vůči hluku. Podobné výsledky jsou uváděny i v současné odborné literatuře, která je v této problematice výrazně chudá. V české literatuře nebyly doposud podobné výsledky publikovány vůbec. Pokud byly podle literatury nalezeny iniciální příznaky sluchového postižení, pak výhradně ve vysokofrekvenční audiometrické oblasti. Na otázku, zda jsou naše vyšetřovací metody dostatečně citlivé vzhledem k poškození sluchu hlukem, je jasná odpověď ne. Pokud bychom chtěli zaznamenávat preventivně již počáteční stavy poškození sluchu z hluku, a to i hudebního, konzumovaného prostřednictvím sluchátek, pak musíme vyšetřovat vysokofrekvenční audiometrií.
Based on the comparison of the answers from the original questionnaire regarding the noise burden of music noise through headphones and other noisy activities in young people aged 16–18 years with the results of an audiometric examination using a threshold tone audiogram, it was confirmed, contrary to the generally widespread information, that in this age group, there is no hearing impairment. We explain this fact by the young age of the examinees, i.e. the high resistance of the hearing apparatus to noise. Similar results are also reported in current professional literature, which is significantly poor in this issue. Similar results have not yet been published in the Czech literature. If, according to the literature, initial symptoms of hearing impairment were found, then exclusively in the high-frequency audiometric area. The answer to the question whether “are our investigation methods sensitive enough to noise-induced hearing damage” is a clear NO. If we would like to record preventively the initial states of hearing damage from noise, including music consumed through headphones, then we must investigate with high-frequency audiometry.
- MeSH
- audiometrie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- hluk * škodlivé účinky MeSH
- hudba MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mobilní telefon přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- poruchy sluchu etiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sluch MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory MeSH
- volnočasové aktivity MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- poruchy sluchu * etiologie klasifikace patologie MeSH
- vrozené vady MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Vyšetřování sluchu nejmenších dětí se zcela liší od vyšetřování dětí starších a dospělých. Nejmenší dítě nespolupracuje, nemá žádnou sluchovou zkušenost a neumí komunikovat. Je tedy třeba použít jiné metody než takové, které vycházejí se spolupráce vyšetřujícího a vyšetřovaného. Používá se metoda evokovaných potenciálů (BERA), která je v současnosti tím nejlepším, co foniatři v této oblasti mají a mohou využít. V práci je podrobně rozebráno, které děti je třeba opakovaně vyšetřit s ohledem na možné postižení sluchové funkce. Čím dříve je postižení sluchu odhaleno a správ-ně kompenzováno včetně intenzivní surdopedické péče, tím menší jsou trvalé dopady na následující život takto postiže-ného dítěte. Zdálo by se, že hodnocení evokovaných potenciálů jako zcela objektivní vyšetřo-vací metody je bezchybné. Není tomu tak. V druhé části práce jsou popsány limity tohoto vyšetření s ohledem na technic-ké a patofyziologické podmínky, a je tak zdůrazněn racionální pohled na celou problematiku.
Examination of the hearing of the youngest children is completely different from the examination of older children and adults. A toddler does not cooperate, has no auditory experience and cannot communicate. It is therefore necessary to use methods other than those based on collaboration between the examiner and the examined. The method of evoked potentials (BERA) is used, which is currently the best method that phoniatricians have and are able to use in this area. The thesis discusses in detail for which children it is necessary to repeatedly examine hearing with regard to possible hearing impairment. The sooner the hea-ring impairment is detected and correctly compensated for, including intensive sur-dopaedic care, the fewer will be the lasting effects on the subsequent life of a child affected in this way.It would seem that measuring the evo-ked potential as a completely objective method of investigation is flawless. This is not the case. The second part of the thesis describes the limitations of this examina-tion, with regard to technical and patho-physiological conditions, and thus empha-sises a rational outlook on the whole issue.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- porod MeSH
- porodnická anestezie škodlivé účinky MeSH
- poruchy sluchu * etiologie terapie MeSH
- spinální anestezie * škodlivé účinky MeSH
- tinnitus etiologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Vydání: druhé rozšířené 174 stran : ilustrace ; 21 cm
- MeSH
- audiologie MeSH
- audiometrie MeSH
- Publikační typ
- učebnice MeSH
Druhá část textu zabývající se postižením sluchu a jeho dopadem na vývoj dítěte. Tato druhá část je plně zaměřena na popisy sluchových zkoušek, které jsou běžné v pediatrických ambulancích. Hodnocení sluchu dítěte je popisováno podle věkových stupňů, tedy podle toho, jak je dítě staré a jaké jsou jeho schopnosti spolupráce při vyšetření. U dětí nejmenších věkových skupin spoléháme více na hodnocení stavu sluchové reakce matkou a dalšími příbuznými. Vyšetření, která jsou prováděna v těchto věkových skupinách, jsou vždy orientační. Cílem je stanovit, zda dítě reaguje na zvukové podněty, jak očekáváno ve vztahu k jeho věku nebo reaguje méně či vůbec. Děti, u kterých pak vzniká podezření na postižení sluchu, jsou následně komplexně vyšetřovány ve specializovaných centrech. S narůstajícím věkem dítěte jsou zkoušky více a více behaviorální, kdy hodnotíme reakci vyšetřovaných dětí na akustické podněty. V celém textu je vždy a opakovaně zdůrazňováno, že kritériem pro ocenění stavu sluchu u dětí je výhradně stupeň a charakter vývoje řeči. Pokud dítě dobře mluví na úrovni svého věku, a to jak se složce percepční, tak i expresivní, nemůže mít klinicky významně postižený sluch. Jedná se o dítě komunikačně zdravé i tenkrát, když má nějaký typ sluchového hendikepu. A naopak. Pokud máme nemluvící nebo patologicky se vyvíjející řeč dítěte, pak je takové dítě komunikačně nemocné i za předpokladu normálního stavu sluchu.
The second part of the article deals with hearing impairment and its impact on a child's development. This part is wholly dedicatedto descriptions of hearing tests which are common in the paediatric practice. Hearing evaluation in a child is typically describedaccording to age stages, i.e. according to how old the child is and what his/her ability to cooperate during evaluation is. In theyoungest children, reliance is more upon evaluation of the child's auditory response by the mother and other relatives. The testingperformed in these age groups is only of indicative nature. The goal is to determine whether the child responds to acoustic stimulias expected with respect to his/her age or less so. Children in whom hearing impairment is suspected subsequently undergocomprehensive evaluation at specialized centres. With increasing age of the child, the tests are more and more behavioural innature, involving evaluation of the response to acoustic stimuli in the child examined.The whole text invariably and repeatedly emphasizes the fact that it is exclusively the grade and character of speech developmentthat is the criterion for hearing evaluation in children. If a child speaks well for his/her age with respect to both the perceptive andexpressive skills, there cannot be a clinically significant hearing impairment. This child is healthy in terms of communication, evenif there is some type of hearing handicap. And vice versa. If there is a child who is not speaking or whose speech is developingpathologically, this child is ill communication-wise, even on the assumption of normal hearing status.
Diagnostika chorob mostomozečkového koutu i v době sofistikovaných zobrazovacích metod nemusí být jednoduchá. Opírá se zejména o vyšetření NMR mozku, které však vzhledem k velkému množství pacientů, často s nespecifickými příznaky (hypacusis, vertigo, tinnitus, bolesti hlavy), nemůže sloužit jako vyšetřovací metoda první volby. Kromě toho ne vždy jsou organické změny viditelnější než změny funkční, které jsou vždy primární a předcházejí ložiskový nález. Vzhledem k tomu, že valná většina pacientů přichází s příznaky postižení v oblasti sluchově rovnovážné, můžeme se opřít o audiologická vyšetření. Podrobné otoneurologické a audiologické vyšetření se tak stává významnou metodou pro diagnostiku organických ložiskových lézí mostomozečkového koutu. Prezentujeme soubor 5499 pacientů vyšetřených od roku 2008 do roku 2017 v otoneurologické laboratoři AUDIO-Fon Brno. Na základě kompletního otoneurologického vyšetření bylo možno konstatovat, že u 523 pacientů se nejedná o postižení otogenní, ale má jiný zdroj potíží - suspektní centrální léze. Podle audiologických metod (třmínkové reflexy a ABR) bylo stanoveno, že u 130 pacientů z uvedené skupiny je předpoklad ložiskového postižení v retrokochleární oblasti. U všech bylo provedeno vyšetření NMR na uvedenou oblast. Ve 21 případech pak byla ložisková léze potvrzena. V práci je podán rozbor klinických potíží těchto pacientů, audiologický nález a časová prodleva mezi audiologickým a zobrazovacím vyšetřením a hlavně je uveden případ, kdy výsledky audiologických objektivních vyšetření byly přesnější než samotná NMR. Audiologické metody se jeví jako spolehlivá a dostupná metoda u pacientů s nespecifickými příznaky, které mohou být projevem postižení mostomozečkového koutu. klíčová slova: audiologie, audiologické metody, mostomozečkový kout, neurinomy
Diagnosis of diseases of the bridge-fronted area even during sophisticated imaging methods may not be easy. It is based, in particular, on the MR brain, which, however, due to a large number of patients, often with non-specific symptoms (hypacusis, vertigo, tinnitus, headache), cannot serve as the first-choice examination method. In addition, organic changes are not always more visible than functional changes that are always primary and precede the bearing finding Because the vast majority of patients come with symptoms of hearing impairment, we can rely on audiological examinations. The detailed otoneurological and audiological examination thus becomes an important method for the diagnosis of organic bearing lesions in the bridge-cerebellum angle. We present a set of 5499 patients examined from 2008 to 2017 in the otoneurological laboratory of AUDIO-Fon Brno. On the basis of a complete otoneurological examination, it was found that in 523 patients the disorder is not an otogenous disorder but has another source of difficulty - a suspected central lesion. According to the audiological methods, it was determined that 130 patients from the group were predisposed to occupational disability in the retrocochlear region. All of them were tested for MR in the area. In 21 cases, the lesion was confirmed. The thesis analyzes the clinical problems of these patients, the audiological finding and the time lag between audiological and imaging examinations. Audiological methods appear to be a reliable and affordable method in patients with non-specific symptoms, which may be a symptom of the involvement of the mosquito node.
