Contemporary situation: The priority of nursing care for a newborn in the delivery room is to ensure its safety, and clinical observation and instrumental monitoring can be used for this purpose. Early education in the prenatal period allows the mother and accompanying person to be involved in the safe care of the newborn. Goal: The main goal of this research was to map the nursing care of newborns in the delivery room immediately after birth, emphasising safety and preventing sudden unexpected postnatal collapse (SUPC). Methods: A semi-structured interview with nursing staff caring for newborns in delivery rooms in selected hospitals in South Bohemia (n1 = 21) was used for the qualitative research. The staff were also trained in using the RAPPT (Respiratory, Activity, Perfusion, Position and Tone) scoring system to assess the risk of SUPC and asked about the possibility of its use in practice in delivery rooms (n2 = 12). Results: Based on data analysis, we identified some key areas: Practical procedures of nursing staff in delivery rooms in SUPC prevention, Implementation of assessment tools and monitoring in SUPC prevention, Education and involvement of mothers after childbirth in the SUPC prevention system during skin-to-skin contact in the delivery room, and Possibilities of using the RAPPT scale in newborn care in the delivery room. Conclusion: The need to assess the newborn after birth using the Apgar score to ensure bonding does not correspond to the condition of the newborn. Newborns are calmer during skin-to-skin contact, and other monitoring of the child’s safe adaptation is needed.
Background: The care provided to women during pregnancy, childbirth, and postpartum contributes to optimising well-being and health. Care for both the woman and the newborn should be individualised, supporting free choice in providing care. An essential part of childbirth is bonding, which supports the relationship between the woman and the newborn. Goal: This paper aims to inform about partial data and examine mutual connections regarding the experience of childbirth, midwife, and paediatric nurse care for women and newborns in the early postpartum period in South Bohemian obstetrics wards. Methods: This research used a quantitative method. The data were processed in SPSS and SASD programs. The research group consisted of 361 women; the selection criteria were at least 6 weeks and a maximum of 9 months after childbirth in South Bohemian obstetrics wards. Results: 73.4% of women perceived support from the midwife during childbirth, and 58.7% perceived childbirth as a natural process. Women with complications during childbirth were more likely to perceive the experience of childbirth as average. Women who had psychological difficulties during pregnancy perceived more fear during childbirth. Women who experienced bonding in the delivery room were most satisfied. Conclusion: Women should be informed and prepared for labour and delivery to know what to expect. Health professionals need to receive information from women so that they can provide holistic care and thus support their positive motherhood experience.
- MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- poporodní období * psychologie MeSH
- porod MeSH
- porodní asistentky MeSH
- porodní sály MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- spokojenost pacientů * statistika a číselné údaje MeSH
- těhotné ženy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Aim: Pre- and postnatal depressive symptoms may have a negative impact on maternal mental health and on mother-child bonding and interactions. The aim of the study was to assess the role of various factors on women's mental health during pregnancy and to evaluate the role of selected health care strategies in preventing mental health issues before and after delivery, with an emphasis on the development of fear of childbirth and postnatal depression. Design: A quantitative study. Methods: A non-standardized 125-item questionnaire was developed with questions about pregnancy, delivery, and puerperium, including questions about mental health, physical health, and different forms of care received before, during and after delivery, as well as personal satisfaction with these forms of care was developed. The Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) was used to assess depressive symptoms after delivery. Enrollment was purposive, and 361 women between six weeks and nine months postpartum were addressed. Statistical analysis was performed using SASD 1.5.8. Results: Fear of childbirth was found to be positively correlated with mental health issues during pregnancy and with the decision to have a cesarean delivery. No correlation was found between fear of childbirth and antenatal class attendance or trust in health professionals. Postnatal depression was positively correlated with mental health issues during pregnancy and with receiving information from the midwife about psychological changes during pregnancy, but negatively correlated with satisfaction with mother-infant bonding after delivery and with having a birth plan. No correlation was found between postnatal depression and sociodemographic characteristics or physical complications during pregnancy. Conclusion: Mental health issues during pregnancy and postpartum can negatively affect the quality of mother-child interactions and family interactions. It is crucial to pay attention to preventive measures, to educate both midwives and gynecologists about the importance of mental health during pregnancy, and to include mental health interventions during pregnancy in antenatal classes. It is important to pay attention to mother-infant bonding straight in the delivery ward as it is strongly associated with postnatal depression in the mother and well-being of the child.
- Klíčová slova
- Edinburská škála postnatální deprese,
- MeSH
- duševní zdraví MeSH
- klinická studie jako téma metody MeSH
- lidé MeSH
- poporodní deprese * psychologie MeSH
- porod psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychiatrické posuzovací škály * MeSH
- strach MeSH
- těhotenství psychologie MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství psychologie MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Článek prezentuje dílčí výsledky výzkumného šetření, které zjišťovalo možnost zapojení rodičů do hodnocení bolesti. Zjistili jsme, že z pohledu sester hraje verbální výpověď dítěte a rodiče zásadní roli, a to i v předškolním a mladším školním věku. Nicméně v těchto věkových skupinách je důležité doplnit slovní výpověď i dalšími hodnotícími nástroji, včetně důkladného pozorování bolestivých projevů. Efektivní podíl rodiče na hodnocení je možný pouze v případě, že je rodič dostatečně edukován a aktivně spolupracuje s ošetřujícím personálem. Protože rodič své dítě většinou výborně zná, dokáže snáze zachytit změny v jeho chování a lépe rozumí verbálnímu projevu svého dítěte. Navíc dítě má k rodiči důvěru a v rozhovoru s ním je uvolněné a komunikativnější, než při rozhovoru s cizí osobou.
The article presents partial results of a research survey that examined the possibility of involving parents in pain assessment. We found that from the point of view of nurses, the verbal statement of a child and a parent plays a crucial role, even in preschool and early school age. However, in these age groups it is important to supplement verbal testimony and other assessment tools, including a thorough observation of painful symptoms. The effective participation of the parent in the evaluation is possible only if the parent is sufficiently educated and actively cooperates with the nursing staff. Because a parent usually knows their child well, they can more easily capture changes in their behavior and better understand their child's verbal expression. In addition, the child has confidence in the parent and is more relaxed and communicative in talking to him than in talking to an another person.
- MeSH
- analgetika terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti metody MeSH
- měření bolesti * metody MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * metody MeSH
- pediatrické ošetřovatelství MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Článek seznamuje s výsledky výzkumného šetření zaměřeného na problematiku kojeneckých kolik z pohledu matek kojenců a dětských sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Kojenecká kolika je poměrně častým problémem kojeneckého věku. Prevalence koliky podle Wessel modifikovaných kritérií se na základě nejnovějších studií pohybuje od 17 % do 25 % během prvních 6 týdnů věku, přičemž s věkem se snižuje (1).
The article introduces the results of the research focused on the issue of infantile colic from the perspective of infant mothers and nurses working in ageneral practitioner'soffice for children. Infant colic is arelatively common problem of infant age. According to the latest studies, the prevalence of Wessel-modified colic ranges from 17% to 25% during the first 6 weeks of age, decreasing with age (1). The results showed that parents of children with infantile colic have more information about the issue than parents whose children do not suffer from infantile colic. Next, that nurses have professional knowledge this issue and especially the important role in the education of mothers in the prevention of colic pain and during treatment. Education focuses on the correct technique of breastfeeding, possibly the correct technique of feeding by the bottle, burping after feeding, positioning and massage techniques. The most often nurses recommend breastfeeding mothers to change their diet.
Kojení přináší řadu výhod dítěti, matce, rodině a celé společnosti. Jedná se o výhody zdravotní, výživové, imunologické, vývojové, psychologické, sociální, ekonomické i ekologické. V případě, že matka své dítě kojit nemůže, nabízí se možnost krmení cizím mateřským mlékem. Za tímto účelem vznikly po celém světě, Českou republiku nevyjímaje, banky a sběrny mateřského mléka. Mléko poskytují zdravé matky (dárkyně), které mají i po nakojení vlastního dítěte mléka přebytek. Darované mateřské mléko se pak nejčastěji využívá pro nedonošené novorozence, jejichž matky nemají mléka dostatek. Článek seznamuje s výsledky kvalitativního výzkumného šetření zaměřeného na náplň práce nelékařských zdravotnických pracovníků v bankách mateřského mléka. Z výsledků vyplynulo, že banky mateřského mléka zajišťují získávání dárkyň a dále pak sběr, vyšetření, zpracování, uložení, evidenci a distribuci mateřského mléka. Rozdíly v jednotlivých zařízeních byly zaznamenány především v oblasti edukace dárkyň, v požadovaných vyšetřeních dárkyň, ve finančním ohodnocení, svozu a distribuci darovaného mateřského mléka.
Breastfeeding brings many benefits to the child, mother, family and society at large. These are health, nutritional, immunological, developmental, psychological, social, economic and environmental benefits. If the mother cannot breast-feed her baby, there is a possibility of feeding with donated breast milk. For this purpose, human banks and breast milk collections were established all over the world, including the Czech Republic. Milk is provided by healthy mothers (donors) who have a surplus after breastfeeding their own baby. The donated human milk is most often used for premature newborn whose mothers do not have enough milk. This article presents the qualitative research results focused on the non-medical healthcare workers in human milk banks. The results showed thathuman milk banks provide the donation of donors, as well as the collection, examination, processing, storage, registration and distribution of human milk. Differences in individual facilities were recorded especially in the area of donor education, required donor examinations, financial evaluation, collection and distribution of donated breast milk.
- Klíčová slova
- dárkyně mateřského mléka,
- MeSH
- banky biologického materiálu * organizace a řízení zásobování a distribuce MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- lidé MeSH
- manipulace s potravinami MeSH
- mateřské mléko * MeSH
- matky MeSH
- novorozenec MeSH
- řízení kvality MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- služby zdravotní péče o dítě organizace a řízení zásobování a distribuce MeSH
- zásobování potravinami MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- zdravotnický personál organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Zdravotní gramotnost je schopnost člověka vyhledat relevantní zdroje týkající se zdraví, tyto informace pochopit a adekvátně využít ke zlepšení chování zaměřeného na podporu svého zdraví. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat odborné publikace zaměřené na hodnocení zdravotní gramotnosti u dětí školního věku a adolescentů. Pro zpracování předložené studie byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Zdroje byly vyhledávány v databázích EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science a Willey v období dubna a května roku 2018. Na základě analýzy nalezených zdrojů je možno konstatovat, že převážná většina nalezených výzkumných prací byla realizována mimo Evropu. S výjimkou jedné kvalitativní a jedné kvalitativně-kvantitativní studie byly všechny ostatní kvantitativní, kdy byly k hodnocení zdravotní gramotnosti ve většině případů využity standardizované hodnoticí škály, nejčastěji TOFHLA, REALM-Teens a NVS. Respondenti byli ve školním a adolescentním věku. Některé studie byly zaměřené na obecnou populaci dětí a adolescentů, jiné směřovaly k dětem a adolescentům se specifickými zdravotními či sociálními problémy.
Health literacy is a person's ability to search for relevant sources regarding health, understand the information, and use it adequately to improve their behaviour in order to support their own health. The goal of this article is to analyze academic publications which are focused on the assessment of the health literacy of children and adolescents. We used the method of content analysis. The sources were searched for in the databases EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science and Willey between April and May 2018. Based on the analysis of the sources, it is possible to say that most of the studies were carried out outside of Europe. Aside from one qualitative and one quantitative-qualitative study, all studies were quantitative. They mostly use the standardized assessment scales TOFHLA, REALM-Teens and NVS. The respondents were children and adolescents. Some studies were focused on children and adolescents with specific needs or social problems.
Zdravotní gramotnost je schopnost člověka vyhledat relevantní zdroje týkající se zdraví, tyto informace pochopit a adekvátně využít ke zlepšení chování zaměřeného na podporu svého zdraví. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat odborné publikace zaměřené na hodnocení zdravotní gramotnosti u dětí školního věku a adolescentů. Pro zpracování předložené studie byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Zdroje byly vyhledávány v databázích EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science a Willey v období dubna a května roku 2018. Na základě analýzy nalezených zdrojů je možno konstatovat, že převážná většina nalezených výzkumných prací byla realizována mimo Evropu. S výjimkou jedné kvalitativní a jedné kvalitativně-kvantitativní studie byly všechny ostatní kvantitativní, kdy byly k hodnocení zdravotní gramotnosti ve většině případů využity standardizované hodnoticí škály, nejčastěji TOFHLA, REALM-Teens a NVS. Respondenti byli ve školním a adolescentním věku. Některé studie byly zaměřené na obecnou populaci dětí a adolescentů, jiné směřovaly k dětem a adolescentům se specifickými zdravotními či sociálními problémy.
Health literacy is a person's ability to search for relevant sources regarding health, understand the information, and use it adequately to improve their behaviour in order to support their own health. The goal of this article is to analyze academic publications which are focused on the assessment of the health literacy of children and adolescents. We used the method of content analysis. The sources were searched for in the databases EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science and Willey between April and May 2018. Based on the analysis of the sources, it is possible to say that most of the studies were carried out outside of Europe. Aside from one qualitative and one quantitative-qualitative study, all studies were quantitative. They mostly use the standardized assessment scales TOFHLA, REALM-Teens and NVS. The respondents were children and adolescents. Some studies were focused on children and adolescents with specific needs or social problems.
Fallotova tetralogie je vrozená srdeční vada, kterou tvoří celkem čtyři anomálie srdce: stenóza plicnice, hypertrofie pravé komory, dextropozice aorty s nasedáním nad defekt komorového septa a defekt komorového septa. Toto onemocnění není příliš časté, ale může dítě ohrožovat na životě, postihuje zhruba 3,4 % dětí narozených s vrozenou srdeční vadou. Vzniká na základě dědičných vlivů a vlivů vnějšího prostředí, jedná se o multifaktoriální onemocnění. Cílem tohoto článku je popsat specifika ošetřovatelské péče o tyto děti. Tato specifika byla zjišťována z odborné literatury a kvalitativním výzkumem hloubkovými rozhovory se sestrami z Dětského kardiocentra ve FN Motol v Praze. V předoperačním období se zaměřujeme na předoperační vyšetření, monitoring, lačnění a premedikaci. V pooperačním období pak na intenzivní pooperační péči a edukaci o životě po operaci.
Tetralogy of Fallot (TOF) is a congenital heart defect which is classically understood to involve four anatomical abnormalities of the heart;pulmonary stenosis, right ventricular hypertrophy, overriding aorta and ventricular septal defect. This not common but life-threateningdisease, it is found in about 3.4% newborns with congenital heart disease. This diseases is a multifactorial disease both hereditaryand influenced by surrounding environment. The aim of this article is to describe the specifics of nursing care for these children. Thisspecificity was determined from professional literature and by qualitative research through in-depth interviews with nurses from theChildren‘s Cardiocentre at the Motol University Hospital in Prague. In the preoperative period, we focus on preoperative examinations,monitoring, fasting and premedication. In the postoperative period, intensive postoperative care and education about post-operative life.
