Úvod: Kineziofobie, tedy strach z pohybu, vzniká z různých příčin. Klíčovou roli hraje iracionální strach z bolesti, kterou může pohyb vyvolat. Dále zahrnuje obavy z únavy, zvýšené fyzické aktivity, dyskomfortu či progrese onemocnění a komplikací. U pacientů s chronickými nemocemi může být kineziofobie zásadním faktorem ovlivňujícím jejich přístup k pohybovým aktivitám, ať už v rehabilitaci, nebo ve volném čase. Cíl: Přehled výskytu kineziofobie u vybraných chronických onemocnění a identifikace bariér ovlivňujících pohybovou aktivitu. Metody: Rešeršní studie využívající elektronické zdroje Národní lékařské knihovny, Ústřední tělovýchovné knihovny FTVS UK a databáze PubMed, EBSCO, SCOPUS, Medline a Web of Science. Výsledky: Studie shrnuje příčiny, projevy, diagnostické nástroje a možnosti léčby kineziofobie. Mapuje její výskyt u pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře, ischemickou chorobou srdeční, chronickou obstrukční plicní nemocí, roztroušenou sklerózou, po cévní mozkové příhodě a s Parkinsonovou nemocí. K hlavním bariérám patří chronická bolest, funkční postižení, deprese, úzkost, nízká úroveň vzdělání a nedostatečné porozumění významu pohybu. Závěry: Dlouhodobé vyhýbání se pohybu negativně ovlivňuje zdravotní stav. Proto je nutné kineziofobii identifikovat a přizpůsobit léčebné postupy. Zvýšení povědomí o této problematice je klíčové pro efektivní a dlouhodobě úspěšnou terapii.
- MeSH
- adherence a compliance při léčbě MeSH
- chronická nemoc psychologie MeSH
- kinesiofobie * MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
Tento článek volně navazuje na studie fyzioterapeutek Jurové a spol. (53, 54) a Mahrové a spol. (83), které byly publikovány v roce 2009. Poskytuje fyzioterapeutické veřejnosti ucelený přehled o stadiích chronického selhání ledvin a možnostech léčby, především přístrojové a nefarmakologické. Předkládá čtenářům přehled doposud popsaných poruch pohybového systému a příčiny omezené funkční fyzické a psychické zdatnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientů a v rámci oboru fyzioterapie rozebírá možnosti jejich nefarmakologické léčby především pohybovými formami. Pro názornost doplňujeme teoretický přehled o kazuistiku pacienta po transplantaci ledviny s návrhy fyzioterapeutické intervence. Cílem práce je navázat na studie věnované začlenění pohybové terapie v rámci oboru fyzioterapie, jako nedílné součásti komplexní léčby u pacientů s konečným stadiem chronického selhání ledvin léčených dialýzou a transplantací ledviny.
This article is a continuation of the studies done by physiotherapists Jurová et al. (53, 54) and Mahrová et al. (83) that were published in 2009. It provides a comprehensive overview of the stages of chronic kidney failure and treatment options, especially instrumentation treatment and nonpharmacological treatment to all physiotherapeutic public. It presents an overview of previously described disorders of the musculoskeletal system and causes of limited functional physical and mental fitness of dialysis and transplant patients to readers and it discusses options of non-pharmacological treatment especially by exercise in the field of physiotherapy. As an example, we supplement the theoretical overview with the case of a patient after kidney transplantation with proposals of physiotherapeutic intervention. The aim of this overwiev is to build on a studies that integrate an exercise therapy within the field of physiotherapy, as an integral part of the comprehensive treatment of patients with end-stage renal disease on dialysis therapy and after kidney transplantation.
- MeSH
- chronické selhání ledvin rehabilitace MeSH
- dialýza MeSH
- lidé MeSH
- muskuloskeletální systém MeSH
- nemoci ledvin * rehabilitace MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- pohybové poruchy prevence a kontrola rehabilitace MeSH
- techniky fyzikální terapie * dějiny trendy MeSH
- tělesná námaha MeSH
- terapie cvičením MeSH
- transplantace ledvin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
26 nečíslovaných stran : ilustrace ; 15 x 22 cm
Publikace se zabývá různými přístupy k udržení váhových úbytků.
- MeSH
- hmotnostní úbytek MeSH
- obezita * terapie MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- obezitologie
- NLK Publikační typ
- brožury
S rozvojem a zdokonalováním technologie dialyzační léčby a lékařské péče se sice zvyšuje věk pacientů léčených dialýzou a posunuje jejich kvalitu života (QoL) na vyšší úroveň, ale přesto stále ne dostatečně blízko úrovni zdravé populace. Plošně jsme zhodnotili kvalitu života (QoL) peritoneálně dialyzovaných (PD) pacientů České republiky (n = 95; muži/ženy = 49/46, průměrný věk 56,9 ± 12,8; délka léčby PD od 0,25 do 224 měsíců, tj. průměrně 29,1 ± 32,4 měsíců). Kvalita života pacientů s konečným stadiem selhání ledvin (ESRD) léčených peritoneální dialýzou (PD) je významně snížena ve srovnání s běžnou populací, zejména v oblasti fyzického zdraví (p < 0,001). Vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p < 0,001) a „DIS modul“ (p = 0,035). Kromě kvalitní zdravotní péče je vhodné do léčebného plánu zařadit i nemedicínské intervence, které by podpořily zlepšení kvality života zejména v doméně fyzických funkcí a podpořit tak u stárnoucí populace dialyzovaných pacientů zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Jednou z možností je aktivace pacienta prostřednictvím pravidelných cvičebních programů, v doprovodu s psychosociální intervencí a tréninkem motivace. Pohybová složka by měla být vnímána a aplikována jako prostředek pro zkvalitnění léčby, který je nízkonákladový, ve výsledku efektivní a akceptovatelný pro pacienta.
With the development of dialysing and treating process the life expectancy is extended and the patient’s need of an improved quality of life (QoL) arises as well, but still not enough close to the level of a healthy population. We performed an area assessment of quality of life (QoL) in patients on peritoneal dialysis (PD) in the Czech Republic (n = 95; male/female = 49/46, average age 56.9 ± 12.8; total time on PD from 0.25 to 224 months; average time of PD 29.1 ± 32.4 months). Rating in QoL of patients with end stage renal disease (ESRD) treated with peritoneal dialysis (PD) is significantly decreased as compared with average values of Czech standards, especially in the domain “physical health” (p < 0.001). Significantly higher average rating was found in the domain of “environment” (p < 0.001) and “DIS module” (p = 0.035). In addition to quality of the health care nonmedical interventions that support the improvement of QoL, especially in the domain of physical health, should be also included in the treatment plan, and thus support the ageing population of dialysis patients maintaining self-sufficiency and self-care. One of the possibilities is exercise intervention, which should be seen as the way to improve the treatment. It should be seen as cost effective, efficient and acceptable for patients.
Východisko: Kvalita života (QL) dialyzovaných pacientů je významně snížena v oblasti fyzického zdraví ve srovnání s běžnou populací. Posuzovali jsme vzájemné vztahy míry soběstačnosti peritoneálně dialyzovaných (PD) v běžných denních činnostech (ADL) s oblastmi kvality života. Soubor: Pacienti léčeni PD (N=94; N muži/ženy = 48/46; věk 56,9 ± 12,8; doba léčby PD 29,1 ± 32,4 měsíců). Metody: QL byla hodnocena dotazníkem WHOQOL-BREF & DIS modul s doplněním o demografický přehled. Porovnávání souvislostí domén a míry soběstačnosti = kompozitní skór „Soběstačnost“ (Cronbachovo alfa = 0,886). Statistika: p < 0,05; ANOVA, neparametrické testy; Pearsonova a Spearmanova korelace a Fischerovo Eta. Výsledky: PD pacienti vykazovali statisticky významné rozdíly v hodnocení QL ve srovnání s průměrnými hodnotami české normy. Doména „fyzické zdraví“ je u PD pacientů hodnocena výrazně níže než u běžné populace (p = 0,00). Významně vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p = 0,00) a „DIS modulu“ (p = 0,03). Významné souvislosti domény „fyzické zdraví“ a „dnů omezujících běžné denní činnosti v důsledku onemocnění“ (p < 0,05) lze nalézt u 1 třetiny respondentů. Nebyly nalezeny významné souvislosti mezi doménami „sociální vztahy“ i „životní podmínky“ a počty dní s nějakým zdravotním problémem. Závěr: Studie prokázala úzkou souvislost celkového hodnocení kvality života PD pacientů s mírou jejich soběstačnosti a nezávislosti v běžných denních činnostech, úzce souvisejících s úrovní jejich fyzické zdatnosti. Nezávislost na pomoci druhých je žádoucí zejména u starších a nemocných jedinců. Z hlediska adherence je podstatná motivace pacienta k aktivní účasti na ovlivnění svého fyzického a psychického zdraví.
Background: Quality of the life (QL) in patients on dialysis treatment in the Czech Republic is significantly reduced in the area of physical health as compared with average values of Czech standards. We have evaluated relationships between levels of independence in activity of daily living (ADL) of patients on perit oneal dialysis (PD) with domains of quality of life. Group: ESRD patients on PD treatment in the Czech Republic (N=94; male/female = 48/46, average age 56.9±12.8; average time of PD 29.1±32.4 months). Methods: WHOQOL-BREF & DIS module (for persons with disabilities) was used to assess quality of life. Statistical analysis: descriptive statistics, analysis of variance (ANOVA), Wilcoxon and Kruskal-Wallis tests, correlation analysis (Person ́s and Spearman ́s, Cronbach Alpha<0.886, Fischer Eta); p<0.05. Results: Area survey of quality of life (QL) of peritoneal dialysis patients in the Czech Republic showed statistically significant differences in the rating of QL as compared with average values of Czech standards in the domains of WHOQOL- BREF and with values of DIS module. Rating of the domain „physical health“ in PD patients was significantly lower than in the general population (p = 0.00). Significantly higher average rating was found in the domain of „environment“ (p = 0.00) and „DIS module“ (p = 0.03). Significant association in the domains „physical health“ and „da ys restricting daily activities due to illness“ (p < 0.05) can be found at 1/3 of respondents. There were no significant links between domains „social relations“ and „environment“ and the number of days with some type of the health problem
- MeSH
- činnosti denního života MeSH
- dospělí MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peritoneální dialýza * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
S rozvojem a zdokonalováním technologie dialyzační léčby a lékařské péče se sice zvyšuje věk pacientů léčených dialýzou a posunuje jejich kvalitu života (QoL) na vyšší úroveň, ale přesto stále ne dostatečně blízko úrovni zdravé populace. Plošně jsme zhodnotili kvalitu života (QoL) peritoneálně dialyzovaných (PD) pacientů České republiky (n = 95; muži/ženy = 49/46, průměrný věk 56,9 ± 12,8; délka léčby PD od 0,25 do 224 měsíců, tj. průměrně 29,1 ± 32,4 měsíců). Kvalita života pacientů s konečným stadiem selhání ledvin (ESRD) léčených peritoneální dialýzou (PD) je významně snížena ve srovnání s běžnou populací, zejména v oblasti fyzického zdraví (p < 0,001). Vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p < 0,001) a „DIS modul“ (p = 0,035). Kromě kvalitní zdravotní péče je vhodné do léčebného plánu zařadit i nemedicínské intervence, které by podpořily zlepšení kvality života zejména v doméně fyzických funkcí a podpořit tak u stárnoucí populace dialyzovaných pacientů zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Jednou z možností je aktivace pacienta prostřednictvím pravidelných cvičebních programů, v doprovodu s psychosociální intervencí a tréninkem motivace. Pohybová složka by měla být vnímána a aplikována jako prostředek pro zkvalitnění léčby, který je nízkonákladový, ve výsledku efektivní a akceptovatelný pro pacienta.
With the development of dialysing and treating process the life expectancy is extended and the patient's need of an improved quality of life (QoL) arises as well, but still not enough close to the level of a healthy population. We performed an area assessment of quality of life (QoL) in patients on peritoneal dialysis (PD) in the Czech Republic (n = 95; male/female = 49/46, average age 56.9 ± 12.8; total time on PD from 0.25 to 224 months; average time of PD 29.1 ± 32.4 months). Rating in QoL of patients with end stage renal disease (ESRD) treated with peritoneal dialysis (PD) is significantly decreased as compared with average values of Czech standards, especially in the domain “physical health” (p < 0.001). Significantly higher average rating was found in the domain of “environment” (p < 0.001) and “DIS module” (p = 0.035). In addition to quality of the health care nonmedical interventions that support the improvement of QoL, especially in the domain of physical health, should be also included in the treatment plan, and thus support the ageing population of dialysis patients maintaining self-sufficiency and self-care. One of the possibilities is exercise intervention, which should be seen as the way to improve the treatment. It should be seen as cost effective, efficient and acceptable for patients.
The cornerstone of cardiovascular risk management is lifestyle intervention including exercise which could exert favorable impact also in renal transplant recipients. Nevertheless, reliable assessment of the effect of lifestyle interventions is complicated and the available data in this population are not consistent. The aim of the study was to evaluate the effect of physical activity on selected laboratory markers of vascular health including circulating stem cells, endothelial progenitor cells, microparticles, and plasma asymmetric dimethyl arginine in renal transplant recipients. Nineteen men and 7 women were recruited in 6-month program of standardized and supervised exercise. Control group consisted of 23 men and 13 women of similar age and body mass index not included into the program. One year after the transplantation, the main difference between intervention and control group was found in the change of endothelial progenitor cells (p=0.006). Surprisingly, more favorable change was seen in the control group in which endothelial progenitor cells significantly increased compared to the intervention group. The explanation of this finding might be a chronic activation of reparative mechanisms of vascular system in the population exposed to multiple risk factors which is expressed as relatively increased number of endothelial progenitor cells. Therefore, their decrease induced by exercise might reflect stabilization of these processes.
- MeSH
- arginin analogy a deriváty krev MeSH
- cévy fyziologie MeSH
- cvičení fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- endoteliální progenitorové buňky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikropartikule MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- transplantace ledvin * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky kontrolované MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
1 svazek : tabulky, ilustrace ; 30 cm
Endoteliální dysfunkce představuje významný rizikový faktor po transplantaci ledviny. Zhoršuje mobilitu nemocných, zvyšuje výskyt časných i dlouhodobých kardiovaskulárních potransplantačních komplikací, zvláště při malnutrici i při obezitě. Její časná detekce pomocí stanovení EPC a aplanační tonometrie umožňuje zahájit časnou pohybovou intervenci a nutriční substituci. Současně i úpravu léčby včetně imunosuprese při dalších metabolických poruchách. Odpověď na cvičební a nutriční substituci může být geneticky determinována. Dlouhodobě zlepšená kardiovaskulární i svalová aktivita je spojena s významně lepším životním profilem transplantovaných nemocných.; Endothelial dysfunction is a major risk factor after kidney transplantation. While deteriorating patient mobility, it raises the rates of early and long-term cardiovascular post-transplant complications, particularly in patients with malnutrition and obesity. In early detection through EPC determination and applanation tonometry allows to institute early exercise training and nutritional intervention, complemented with a change in therapy including immunosuppression in the event of other metabolic disorders. The response to exercise training and nutritional intervention may be genetically determined. Long-term improvement in cardiovascular and muscular activity is associated with a significantly improved quality of life of kidney transplant recipients.
- MeSH
- endoteliální progenitorové buňky MeSH
- kardiologie MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transplantace ledvin MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- nefrologie
- transplantologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
