- MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Dostalík, Jan, 1944- Autorita
U pacientů s akutní kalkulózní cholecystitidou je časná laparoskopická cholecystektomie metodou první volby, vč. pacientů rizikových. Ideálním načasováním je operace do 72 hod od výskytu obtíží, délka příznaků by neměla přesáhnout 7–10 dnů. V případě kontraindikace operace lze zvážit perkutánní či endoskopickou drenáž žlučníku. Důležitou roli ve volbě nejvhodnějšího postupu hrají personální podmínky a technické vybavení pracoviště.
In patients with acute calculous cholecystitis, early laparoscopic cholecystectomy is the first choice, including high risk patients. The ideal timing is surgery within 72 hours of the onset of symptoms, and the duration of the symptoms should not exceed 7–10 days. If surgery is contraindicated, percutaneous or endoscopic gallbladder drainage may be considered. Team experience and technical equipment of the unit play an important role in the choice of the most appropriate procedure.
- MeSH
- akutní cholecystitida chirurgie diagnóza terapie MeSH
- cholecystektomie laparoskopická MeSH
- cholecystektomie * MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: 3D tisk, koncept starý přes 40 let, nachází díky technologickému pokroku stále širší uplatnění v klinické praxi. Ve FN Ostrava je využíván k vytváření anatomických modelů konkrétních pacientů před chirurgickými výkony na základě dat ze zobrazovacích vyšetření. Kazuistiky: 3D tisk nachází uplatnění jako doplněk ke konvenčním zobrazovacím metodám s cílem zhotovit morfologicky přesné modely anatomických struktur konkrétních pacientů. Tyto modely slouží především pro předoperační přípravu v elektivní břišní, cévní a hrudní chirurgii. Využívají se rovněž při plánování osteosyntéz složitých zlomenin a korekčních osteotomií. Vícebarevný tisk, přestože zvyšuje časovou náročnost procesu, umožňuje lepší přehlednost a diferenciaci jednotlivých anatomických struktur v rámci jednoho modelu. Diskuze: 3D modely poskytují lepší prostorovou orientaci a rozpoznání operovaných struktur než 2D obrazy, což přispívá k lepším výsledkům zákroků. Jejich přínos je potvrzen studiemi napříč obory, od kardiochirurgie po traumatologii. Závěr: Po odstranění počátečních překážek se 3D tisk stal spolehlivou součástí arzenálu Chirurgické kliniky FN Ostrava pro elektivní chirurgii. I když 3D tisk nepředstavuje univerzální odpověď na všechny výzvy, kterým v medicíně čelíme, jeho role je v řadě indikovaných případů velmi přínosná a perspektivní.
Introduction: 3D printing, a concept over 40 years old, is finding broader application in clinical practice thanks to technological advancements. At University Hospital Ostrava, 3D printing is utilized to create anatomically accurate models of specific patients before surgical procedures based on imaging data. Case series: 3D printing is employed as a complement to conventional imaging methods to produce morphologically precise models of anatomical structures of individual patients. These models primarily serve for preoperative planning in elective abdominal, vascular, and thoracic surgery. They are also used in planning osteosynthesis of complex fractures and corrective osteotomies. Multicolor printing, although increasing the process‘s time demands, allows better clarity and differentiation of individual anatomical structures within a single model. Discussion: Compared to 2D images, 3D models provide better spatial orientation and awareness of the operated structures, contributing to improved surgical outcomes. The benefits of 3D printing in preoperative planning and patient education are confirmed by studies across the fields ranging from cardiac surgery to traumatology. Conclusion: After overcoming initial challenges, 3D printing has become a reliable component of the surgical arsenal at University Hospital Ostrava for elective surgery. While 3D printing does not represent a universal answer to all medical challenges, its role is highly beneficial and promising in many indicated cases.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fekální inkontinence * etiologie MeSH
- Hirschsprungova nemoc * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- poporodní období MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
OBJECTIVES: Acute appendicitis is the most common non-gynaecological indication for surgical intervention during pregnancy. The aim of this study was to compare perioperative and postoperative results of surgical treatment of acute appendicitis in the early and late stage of pregnancy. MATERIAL AND METHODS: This is a retrospective study focused on the evaluation of perioperative and postoperative results of appendectomy in pregnancy. The study included all pregnant patients who underwent laparoscopic or open appendectomy at the University Hospital Ostrava during the observed 10-year period (January 2012-December 2021). The patients were divided into two subgroups according to the stage of pregnancy in relation to the expected viability of the foetus (the viability limit was defined as the 23rd week of pregnancy). RESULTS: In the monitored 10-year period, a total of 25 pregnant patients underwent appendectomy. Comparing the two subgroups of patients, there were no statistically significant differences in any of the admission parameters. Laparoscopy was performed in 100% of the patients in the lower stage of pregnancy (< 23 g.w.) and in 61% of the subgroup of patients with more advanced pregnancy (> 23 g.w.); this difference was statistically significant (p = 0.039). Differences in subgroups regarding duration of surgery, risk of revision and 30-day postoperative morbidity were not statistically significant. In the subgroup of patients < 23 g.w., uncomplicated forms of appendicitis predominated (66%), whereas in the subgroup > 23 g.w., complicated forms predominated (69%); this difference was statistically significant (p = 0.026). When comparing the two subgroups of patients, there was a statistically significant difference in the length of hospitalization (p = 0.006). The mortality rate of the group was zero. CONCLUSIONS: The results of the study confirm the fact that advanced pregnancy may be related to complicated forms of appendicitis. Therefore, early appendectomy is still the method of choice. In accordance with the Society of American Gastrointestinal and Endoscopic Surgeons (SAGES) recommendations, laparoscopic approach is preferred in pregnant patients, even in advanced pregnancy.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- apendektomie metody MeSH
- apendicitida * chirurgie MeSH
- délka pobytu MeSH
- hospitalizace MeSH
- laparoskopie * metody MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Pooperační pneumonie je nejčastější komplikací u pacientů po plicních resekcích pro nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC). Tolerovatelná incidence této komplikace se pohybuje v rozmezí 5–8 %. Cílem studie bylo zhodnotit vliv vstupních rizikových faktorů na incidenci pooperační pneumonie u pacientů po plicních resekcích pro NSCLC. Retrospektivní kohortová studie provedena na Chirurgické klinice LF OU a FN Ostrava v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2022. Do studie byli zařazeni všichni dospělí pacienti, kteří během uvedeného období podstoupili plicní lobektomii z důvodu primárního NSCLC. Do studie bylo zařazeno 350 pacientů. Incidence pooperační pneumonie byla 10,9 %. Analýza vstupních rizikových faktorů neprokázala žádnou statisticky významnou souvislost s výskytem této komplikace. Jediným statisticky významným nálezem byla delší doba hospitalizace u pacientů s pooperační pneumonií. Riziko pooperační pneumonie u pacientů po plicní resekci pro NSCLC nelze jednoznačně vysvětlit pouze na základě zkoumaných vstupních rizikových faktorů. Komplexní povaha tohoto rizika vyžaduje i komplexní přístup k prevenci, zahrnující opatření zaměřená jak na pacienty samotné, tak na zlepšení péče v pooperačním období.
Postoperative pneumonia is the most common complication in patients after lung resection for non-small cell lung cancer (NSCLC). The tolerable incidence of this complication ranges from 5 to 8 %. The aim of this study was to evaluate the influence of initial risk factors on the incidence of postoperative pneumonia in patients undergoing lung resection for NSCLC. A retrospective cohort study was conducted at the University Hospital Ostrava between January 1, 2016, and December 31, 2022. All adult patients who underwent pulmonary lobectomy for primary NSCLC during the study period were included in the study. A total of 350 patients were included in the study. The incidence of postoperative pneumonia was 10.9%. Analysis of baseline risk factors did not show a statistically significant association with the incidence of this complication. The only statistically significant finding was a longer hospital stay in patients with postoperative pneumonia. The risk of postoperative pneumonia in patients undergoing lung resection for non-small cell lung cancer cannot be clearly explained by the initial risk factors examined alone. The complex nature of this risk also requires a comprehensive approach to prevention, including both patient-centred measures and improved postoperative care.
INTRODUCTION: The management of patients with COVID-19 infection has placed great pressure on the healthcare systems around the world. The aim of this study was to investigate the impact of the COVID-19 pandemic on the treatment outcomes of patients with rectal cancer by comparing them to those of patients with the same diagnosis in the pre-pandemic period. METHODS: Retrospective data analysis of patients undergoing multimodal treatment for rectal cancer at the four university hospitals during the COVID-19 pandemic (2020-2021) and the 2-year pre-pandemic period (2018-2019). RESULTS: A total of 693 patients (319 in the pre-pandemic period and 374 in the pandemic period) with rectal cancer were included in the study. The demographic and clinical characteristics of patients in both study periods were comparable, as was the spectrum of surgical procedures. Palliative surgery was more common in the pandemic period (18% vs 13%, p=0.084). The proportion of patients undergoing minimally invasive surgery was higher during the COVID-19 pandemic (p=0.025). There were no statistically significant differences between the study periods in the incidence/severity of post-operative complications, 30-day mortality and length of hospital stay. The number of positive resection margins was similar (5% vs 5%). Based on these results, COVID-19 had no effect on the postoperative morbidity and mortality in patients undergoing surgery for rectal cancer. Neoadjuvant treatment was more common in the pre-pandemic period (50% vs 45%). Long-course RT was predominantly offered in the pre-pandemic period, short-course RT during the pandemic. Significantly shorter "diagnosis-surgery" intervals were observed during the pandemic (23 days vs 33 days, p=0.0002). The "surgery-adjuvant therapy" interval was similar in both analysed study periods (p=0.219). CONCLUSION: Our study showed, that despite concerns about the COVID-19 pandemic, multimodal treatment of rectal cancer was associated with unchanged postoperative morbidity rates, increased frequency of short-course neoadjuvant RT administration and shorter "diagnosis-surgery" intervals.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Karcinom plic je závažným zdravotním problémem s vysokou mírou úmrtnosti. V kontextu chirurgických řešení přinášejí minimálně invazivní přístupy včetně uniportální torakoskopické techniky potenciální výhody, jako je rychlejší rekonvalescence a zvýšená spolupráce pacientů. Cílem studie bylo porovnat dosažitelnost mediastinálních lymfatických uzlin mezi uniportálním a multiportálním torakoskopickým přístupem a ověřit, zda použití uniportálního přístupu nemá vliv na radikalitu provedené lymfadenektomie. Metody: Srovnávací studie provedená v období od ledna 2015 do července 2022 ve Fakultní nemocnici Ostrava porovnává radikalitu mediastinální lymfadenektomie mezi pacienty operovanými uniportálním torakoskopickým přístupem a těmi, kteří byli operováni multiportálním torakoskopickým přístupem. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 278 pacientů. Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v počtu dostupných lymfatických stanic mezi podskupinami. Průměrný počet odstraněných lymfatických uzlinových stanic byl 6,46 v levém hemithoraxu a 6,50 v pravém hemithoraxu. Třicetidenní pooperační morbidita pro celou populaci pacientů byla 24,5 %, přičemž u 18,3 % se vyskytly mírné komplikace a u 3,6 % závažné komplikace. Celková míra úmrtnosti ve studovaném souboru byla 2,5 %, se statisticky významným rozdílem v úmrtnosti mezi uniportálním a multiportálním přístupem (1,0 % vs. 6,4 %, p=0,020). Závěr: Uniportální přístup prokázal srovnatelnou dostupnost a výtěžnost lymfatických uzlin jako multiportální. Mezi přístupy není rozdíl ani v pooperační morbiditě. Studie naznačuje možnost nižší mortality po uniportální resekci plic ve srovnání s multiportální resekcí plic, k tomuto závěru je ale nutno přistoupit velice zdrženlivě.
Introduction: Lung cancer is a serious health problem with a high mortality rate. In the context of surgical management, minimally invasive approaches, including uniportal thoracoscopic techniques, offer potential benefits such as faster recovery and increased patient cooperation. The aim of this study was to compare the accessibility of the mediastinal lymph nodes between uniportal and multiportal thoracoscopic approaches and to verify whether the use of the uniportal approach affects the radicality of the lymphadenectomy. Methods: A comparative study conducted from January 2015 to July 2022 at the University Hospital Ostrava focused on evaluating the radicality of mediastinal lymphadenectomy between subgroups of patients undergoing surgery using the uniportal thoracoscopic approach and the multiportal thoracoscopic approach. Results: A total of 278 patients were included in the study. There were no significant differences in the number of available lymphatic stations between the subgroups. The mean number of lymph node stations removed was 6.46 in the left hemithorax and 6.50 in the right hemithorax. Thirty-day postoperative morbidity for the entire patient population was 24.5%, with 18.3% having minor complications and 3.6% having major complications. The overall mortality rate in the study population was 2.5%, with a statistically significant difference in mortality between uniportal and multiportal approaches (1.0% vs 6.4%, p=0.020). Conclusions: The uniportal approach demonstrated comparable accessibility and lymph node yield to the multiportal approach. There was also no difference in postoperative morbidity between the two approaches. The study suggests the possibility of lower mortality after uniportal lung resection compared with multiportal lung resection, but this conclusion should be interpreted with caution.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie * metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- mediastinum chirurgie patologie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony * metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- nádory plic chirurgie MeSH
- pneumektomie metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- torakoskopie metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Laparoskopická sleeve gastrektomie (LSG) patří mezi nejčastěji prováděné bariatrické výkony. Rovněž je ale spojena se závažnými a potenciálně život ohrožujícími komplikacemi souvisejícími se staplerovou linii, jako je „leak“ ze žaludku a krvácení. Kazuistika: Popisujeme případ operačního řešení časné píštěle mezi žaludkem a slezinou 3 týdny po LSG. Svou pozornost jsme zaměřili na diagnostiku a možnosti léčby této závažné komplikace. Závěr: Snaha o snížení četnosti výskytu leaku po LSG zahrnuje celou řadu nejrůznějších opatření. Je vhodné mít odborné znalosti nejen v primární bariatrické operativě, ale také v řešení problémů a reoperací v gastrointestinální chirurgii. Základním předpokladem úspěšné terapie je individualizace přístupu a multidisciplinární týmová spolupráce.
Introduction: Laparoscopic sleeve gastrectomy (LSG) is one of the most performed bariatric procedures. But it is also associated with serious and potentially life-threatening staple line-related complications, such as stomach leak and bleeding. Case report: The article describes a case of surgical treatment of an early fistula between the stomach and the spleen 3 weeks after LSG. We have focused our attention on the diagnosis and possible treatment options for this potentially life-threatening complication. Conclusion: Efforts to reduce the frequency of leakage after LSG include a number of different measures. It is advisable to have expert knowledge not only in primary bariatric surgery, but also in the management of problems and reoperations in gastrointestinal surgery. An individualized approach and multidisciplinary teamwork are essential for successful therapy.
- MeSH
- bariatrická chirurgie MeSH
- gastrektomie * metody škodlivé účinky MeSH
- laparoskopie metody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- morbidní obezita chirurgie MeSH
- netěsnost anastomózy MeSH
- píštěle chirurgie MeSH
- pooperační komplikace chirurgie diagnóza etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
