Cíl: Schizofrenie je velmi závažné a obtížně léčitelné duševní onemocnění, ale je zároveň i nejvíce stigmatizující psychickou poruchou ve společnosti, o níž zde koluje řada mýtů. Stigmatizace schizofrenie je důležitý celospolečenský problém, jenž výrazně snižuje kvalitu života nemocných. Cílem tohoto výzkumu bylo zmapovat míru souhlasu s mýty o schizofrenii mezi vysokoškolskými studenty a také zjistit, zda mezi nimi existují rozdíly v závislosti na pohlaví, studijním oboru a zdrojích informací o této nemoci. Materiál a metoda: Výzkum byl proveden kvantitativně na souboru 1 429 vysokoškolských studentů nejčastěji ve věku 2030 let s převahou žen (71,7 %). Respondenti vyplňovali online inventář obsahující 15 vybraných mýtů o schizofrenii. Na pětistupňové škále ("naprosto nesouhlasím", "spíše nesouhlasím", "nevím", "spíše souhlasím", "naprosto souhlasím") odpovídali, do jaké míry s danými tvrzeními souhlasí. Data byla zpracována pomocí neparametrických testů Mannův-Whitneyho U-test a Kruskalův-Wallisův test. K prozkoumání vztahů mezi položkami byla dále provedena faktorová analýza pomocí metody analýzy hlavních komponent. Výsledky: Se sedmi z patnácti mýtů studenti souhlasili v relativně vysoké míře, ackoliv odpovědi nenabývaly extrémních hodnot. Mýtem, se kterým respondenti souhlasili nejvíce, byl Schizofrenie je neléčitelná. Dále se jednalo o položky: Schizofrenie znamená současný výskyt více osobností u jednoho člověka., Pravděpodobnost vzniku schizofrenie je během celého života stejná. a Lidé trpící schizofrenií jsou agresivní, násilní a páchají trestné činy. V míře souhlasu s konkrétními položkami byly nalezeny jisté rozdíly v závislosti na pohlaví, studijním oboru a zdrojích informací o schizofrenii. Výsledky ukázaly, že mýtům nejvíce podléhají muži a studenti technickovědních oborů. Naopak studenti s osobní zkušeností s člověkem trpícím schizofrenií souhlasili s mýty v menší míře. Faktorová analýza mezi daty neodhalila žádné latentní proměnné, jež by vysvětlovaly vztahy mezi proměnnými původními. Závěr: Tento výzkum poukazuje na potřebu edukace veřejnosti o problematice schizofrenie a bourání mýtů, jež o této nemoci ve společnosti stále kolují. Výsledky výzkumu mohou posloužit vzniku destigmatizačních programů, které by měly zaměřit pozornost především na muže, studenty technickovědních oborů a podporovat získávání osobních zkušeností s lidmi trpícími schizofrenií.
Objective: Not only is schizophrenia a mental illness which is very serious and very difficult to manage, but it is also the most stigmatised mental disorder in society and is surrounded by many myths. Schizophrenia stigmatisation is an important societal problem that significantly reduces the patients ́ life quality. This research aimed to map the degree of agreement with myths about schizophrenia among university students and examine the influences of gender, the field of study and sources of information about the disorder. Method: The research was carried out quantitatively on a group of 1,429 university students, mostly aged 20-30, with majority of women (71.7%). Respondents completed an online inventory containing 15 selected myths about schizophrenia. On a five-point scale ("strongly disagree", "somewhat disagree", "don ́t know", "somewhat agree", "strongly agree") they answered to what extent they agreed with the given statements. Data were processed using the non-parametric Mann-Whitney U-Test and Kruskal-Wallis Test. In order to explore the relationships between the items, a factor analysis was conducted using the method of principal component analysis. Results: Students agreed with seven out of fifteen myths to a relatively high degree, although the answers did not reach extreme values. The myth with which the respondents agreed the most is Schizophrenia is incurable. Other items were Schizophrenia means the simultaneous occurrence of multiple personalities in one person., The probability of developing schizophrenia is the same throughout life. and People suffering from schizophrenia are aggressive, violent and commit crimes. Certain differences were found in the degree of agreement with specific items depending on gender, the field of study and sources of information about schizophrenia. The results showed that men and students of technical sciences agreed with myths the most. Conversely, students with personal experience with a person suffering from schizophrenia agreed with the myths to a lesser extent. Factor analysis did not reveal any latent variables among the data that would explain the relationships between the original variables. Conclusion: This research points to the need for educating the public about the issue of schizophrenia and dispelling the myths that this illness is still surrounded by in society. The results can benefit new destigmatization programs, which should be focused mainly on men, students of technical sciences and should support gaining personal experiences with people suffering from schizophrenia.
- MeSH
- dospělí MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- postoj MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- schizofrenie * MeSH
- společenské stigma MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studenti * statistika a číselné údaje MeSH
- univerzity statistika a číselné údaje MeSH
- znalosti MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
OBJECTIVE: Patients with schizophrenia are at higher risk of cardiovascular (CVS) related mortality. Close attention is being paid to the clinical utility of readily available CVS markers. METHODS: A pilot one-year longitudinal study in inpatients with first-episode psychosis (FEP) was carried out to determine markers of inflammation and endothelial dysfunction (monocyte- and neutrophil-to-lymphocyte ratios) and basal blood pressure, pulse, and derived hemodynamic parameters (PP: pulse pressure; RPP: rate pressure product; and MAP: mean arterial pressure). RESULTS: After one year, PP and RPP increased, as did systolic blood pressure and heart rate. Systolic blood pressure, PP, total white blood cells, and neutrophils correlated with weight gain. After one year, correlations between monocyte-to-lymphocyte ratio and RPP and MAP were observed. CONCLUSION: Our study indicates worsening CVS health over the first year of treatment and emphasises the importance of early monitoring of CVS status using easily accessible parameters to prevent CVS-related mortality.Key pointsPatients with schizophrenia are at higher risk of cardiovascular mortality.The CVS risk could be evaluated using affordable, routinely available CVS markers such as monocyte- and neutrophil-to-lymphocyte ratios, blood pressure, and pulse together with the derived parameters.Our pilot study in first-episode psychosis patients indicates worsening of CVS health based on these parameters during the first year of treatment, the early monitoring of CVS status is highly relevant in clinical practice.
- MeSH
- biologické markery MeSH
- hemodynamika MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- neutrofily MeSH
- pilotní projekty MeSH
- psychotické poruchy * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Klíčová slova
- poststerilizační lítost,
- MeSH
- antikoncepce klasifikace metody psychologie MeSH
- duševní zdraví MeSH
- emoce MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- psychický stres etiologie MeSH
- reprodukční chování psychologie MeSH
- sterilizace reprodukční * metody psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kognitivní dysfunkce patří k základním příznakům deprese. Má nepochybně význam pro fungování v denním životě, negativně ovlivňuje kvalitu života, návrat do práce a práceschopnost. Nálezy ukazují na mírné postižení více kognitivních domén. Některé komponenty kognitivní dysfunkce mohou souviset se závažností symptomů deprese. Pacienti s depresivní poruchou vykazují obecně nižší celkovou kognitivní výkonnost, což předpokládá globální difuzní postižení kognice. Dle jiné hypotézy je depresivní porucha spojena s výraznější poruchou specifických kognitivních domén, nejvíce exekutivních funkcí a pamětí. Kognitivní dysfunkce se vyskytuje v akutní depresi a může přetrvávat i v remisi. Redukce příznaků u deprese není následována kognitivním zlepšením odpovídajícího stupně. Kognitivní porucha se horší s každou další epizodou a porucha v nesymptomatické fázi souvisí s řadou předchozích epizod. Kognitivní deficit je u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy kvalitativně podobný, avšak rozdíly jsou v závažnosti. Nejvýraznější postižení je v sestupném pořadí u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy. Nejčastěji užívané screeningové nástroje pro měření kognitivní dysfunkce u ostatních psychických poruch, hlavně demence, nejsou dostačující pro stanovení mírné kognitivní poruchy u deprese. Pacientovo subjektivní vnímání kognitivní dysfunkce nesouvisí vždy s výkonem v objektivních neuropsychologických testech. Dnes již byly vyvinuty kognitivní baterie specifické pro afektivní poruchy. Slibný se jeví THINC-it, screeningový nástroj zahrnující objektivní i subjektivní měření kognitivních funkcí. Je již volně dostupný a aplikovatelný pomocí tabletu nebo počítače.
Cognitive dysfunction is a core component of depressive disorder. Cognitive impairments impact on patient functioning and negatively influence quality of life, return to work and ability to perform adequately at work. The findings show a mild impairment of more cognitive domains. Some of the cognitive deficits may be associated with the severity of psychopathological symptoms of depression. Patients with depressive disorder show a lower global cognitive performance, which means a global diffusion impairment of cognition. According to another hypothesis the depressive disorder is associated with a more pronounced impairment of specific cognitive domains, mostly with impairment of executive and memory functions. Cognitive dysfunction occurs in acute depression and can persist into remission. The alleviation of affective symptoms is often not paralleled by an equal improvement of cognition. With every episode there is a decrease in cognitive function and that inter-episode cognitive function is related to the number of previous episodes. Cognitive deficits are qualitatively similar in schizophrenia and bipolar and unipolar depression, however the severity of impairment differs between these disorders, with the most severe deficits seen in patients with schizophrenia, followed by bipolar disorder, and the least severe deficits noted in individuals with depressive disorder. The mostly used screening tools for measuring cognitive dysfunction in other psychiatric disorders, especially dementia, are not sufficiently sensitive to detect cognitive dysfunction in depression. Further, patient’s subjective experience of cognitive dysfunction is not always related to performance on objective neuropsychological measures. Nowadays, cognitive batteries more specific to affective disorders have been developed. A promising screening tool is the THINC-it, which includes subjective and objective measures of cognitive function. The THINC-it is yet free downloadable and easily used by tablets and laptops.
OBJECTIVES: Schizophrenia is accompanied by impaired cortical inhibition, as measured by several markers including the cortical silent period (CSP). It is thought that CSP measures gamma-aminobutyric acid receptors B (GABAB) mediated inhibitory activity. But the mutual roles of schizophrenia as a disease and the drugs used for the treatment of psychosis on GABA mediated neurotransmission are not clear. METHODS: We recruited 13 drug-naive patients with first-episode schizophrenia. We used transcranial magnetic stimulation to assess CSP prior to initiating risperidone monotherapy and again four weeks later. At the same time, we rated the severity of psychopathology using the Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS). RESULTS: We obtained data from 12 patients who showed a significant increase in CSP, from 134.20±41.81 ms to 162.95±61.98 ms ( p=0.041; Cohen's d=0.544). After the treatment, the PANSS total score was significantly lower, as were the individual subscores ( p<0.05). However, no correlation was found between ΔCSP and ΔPANSS. CONCLUSION: Our study in patients with first-episode schizophrenia demonstrated an association between risperidone monotherapy and an increase in GABABmediated inhibitory neurotransmission.
- MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- GABA terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mozková kůra účinky léků MeSH
- nervový přenos účinky léků MeSH
- nervový útlum účinky léků MeSH
- psychotické poruchy farmakoterapie MeSH
- risperidon terapeutické užití MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- transkraniální magnetická stimulace účinky léků MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
V posledních letech zůstává osobnost pacientů se schizofrenií na okraji odborného zájmu. Příspěvek si klade za cíl zmapovat problematiku osobnosti jako proměnné u schizofrenie zejména dle psychobiologické teorie temperamentu a charakteru, která byla u pacientů se schizofrenií v řadě zahraničních výzkumných studií široce aplikována. Shrnuje tematiku specifického profilu osobnosti u pacientů se schizofrenií, jeho vztahu k symptomatice, premorbidní osobnosti u schizofrenie, kognitivním funkcím a prognosticky rizikových/protektivních osobnostních faktorů. Psychobiologická teorie předpokládá, že jak neurobiologický základ osobnosti (temperament), tak všechny kognitivní složky osobnosti (charakter) hrají v různých fázích onemocnění určitou roli. Profil temperamentu a charakteru určený dle výše zmíněné teorie umožňuje individualizaci terapie a nabízí postupy ke zvýšení její účinnosti i well-being pacientů.
Personality in schizophrenia has received rather less academic attention over last few years. The article aims to explore the topic of personality factors in schizophrenia and to provide a summary of recent findings on this subject. It focuses particularly on the psychobiological theory of temperament and character which has been frequently applied in numerous foreign studies to describe personality in schizophrenia patients and to explore potential effects of personality factors in various stages of the illness. The theory suggests both neurobiological basis of personality (temperament) and its cognitive component (character) to play a distinctive role in schizophrenia. Therefore, the article deals with the argument of a specific personality profile of schizophrenia patients and its relation to psychopathology It also touches upon the topic of premorbid personality features, cognitive function correlates and considers potential risk and protective factors at both the onset and the outcome of the illness. According to the theory mentioned, temperament and character profile evaluation can help to provide treatment more tailored to the needs of the individual patient which may improve both treatment effect and well-being of patients with schizophrenia.
- MeSH
- asociální osobnost diagnóza MeSH
- charakter MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- osobnost klasifikace MeSH
- pokus o sebevraždu MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- temperament klasifikace MeSH
- testování osobnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
