Onemocnění covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2, probíhá u dětí a dospívajících obvykle méně závažně oproti dospělým, nezřídka i zcela bezpříznakově. To může vést k podhodnocení celkového počtu nákaz SARS-CoV-2 v dětské populaci. Ukazatelem, který přesněji reflektuje prevalenci onemocnění, je detekce specifických anti-SARS-CoV-2 protilátek. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze jsme provedli stanovení těchto protilátek jako markeru proběhlé infekce covid-19 u 200 dětí ve věku 0–18 let ve dvou časových úsecích s odstupem jednoho roku, v letech 2020 a 2021. Výsledky studie ukazují, že k podzimu 2021 prodělalo covid-19 minimálně 30 % studované dětské populace, z toho 30 % asymptomaticky, což představuje dvojnásobek kumulativního počtu hlášených nákaz u dětí. Výše protilátek záporně korelovala s odstupem od infekce a děti do mladšího školního věku měly vyšší hodnoty protilátek než děti starší 12 let. 84 % séropozitivních dětí mělo detekovatelnou virus specifickou T lymfocyty zprostředkovanou buněčnou odpověď, prokazující existenci buněčné imunologické paměti na SARS-CoV-2, a to až ve 12měsíčním odstupu od infekce a bez závislosti na výši anti-SARS-CoV-2 protilátek či na věku.

COVID-19 is caused by coronavirus SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2). In a striking contrast to adults, children usually suffer mild, or even no symptoms of the COVID-19 disease. This likely results in underestimation of the overall incidence and prevalence of COVID-19 in paediatric population. A more accurate tool to determine the prevalence of COVID-19 is testing for specific anti-SARS- -CoV-2 antibodies. In Thomayer University Hospital in Prague, we screened 200 children aged 0–18 years for the presence of anti-SARS-CoV-2 antibodies in two separate phases, in 2020 and a year later in 2021. The results showed that by autumn 2021 at least 30% of the children had contracted SARS-CoV-2 infection, which is double the confirmed cumulative number of childhood infections, 30% of whom experienced no symptoms. The antibodies values negatively correlated with time from infection and were significantly lower in children over 12 years of age. 84% of seropositive children tested positive for virus-specific T lymphocyte-mediated immune response, confirming the post-infection establishment of cellular immune memory. The positivity was detectable as long as 12 months after infection and did not correlate with anti--SARS-CoV-2 antibodies titres or age.

• MeSH
• asymptomatické infekce MeSH
• COVID-19 diagnóza   epidemiologie   imunologie   krev   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• protilátky analýza   MeSH
• sérologické testování na COVID-19 * metody   MeSH
• testování na COVID-19 průkazem nukleové kyseliny MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

OBJECTIVES: To evaluate the efficacy of presepsin (P-SEP) as a potential biomarker of early-onset neonatal sepsis (EOS) and compare it to other routinely used markers of inflammation. To establish the cut-off values of P-SEP for EOS. STUDY DESIGN: 184 newborns were prospectively recruited between January 2018 to December 2020. Newborns >34th gestational week with suspected infection were included up to 72 h after delivery, and divided into three categories (i.e., unlikely, possible, and probable infection) based on risk factors, clinical symptoms and laboratory results. Values of plasma P-SEP were sequentially analyzed. RESULTS: Median values of P-SEP in newborns with probable infection were significantly higher compared to healthy newborns (p = 0.0000013) and unlikely infection group (p = 0.0000025). The AUC for discriminating the probable infection group from the unlikely infection group was 0.845 (95% Cl: 0.708-0.921). The diagnostic efficacy of P-SEP was highest when used in combination with IL-6 and CRP (0.97; 95% CI: 0.911-0.990). The optimal cut-off value of P-SEP was determined to be 695 ng/L. CONCLUSION: P-SEP, when combined with IL-6 and CRP, may be utilized as a negative predictive marker of EOS (NPV 97.2%, 95% CI: 93.3-101), especially in newborns at low to medium risk of infection.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

During the COVID-19 pandemics of 2020, caused by the severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2), both adults and children were shown to mount a specific antibody response to the virus. As infected children often exhibit mild symptoms or even remain asymptomatic, they are likely to be under tested for the direct presence of the virus. Mapping the SARS-CoV-2 antibodies frequency informs more accurately on the disease prevalence and helps guide the protective and therapeutic strategies. To date, only few seroprevalence studies included children. In the Czech Republic, in April 2020, the overall SARS-CoV-2 seroprevalence was estimated not to exceed 1.3%. In July and August, 2020, we screened 200 children (0-18 years of age), who attended the pediatric department of a large hospital in Prague for various COVID-19-unrelated reasons, for the presence of SARS-CoV-2 antibodies. Zero seropositive subjects were found. Therefore, we hereby report a low (<0.5%) seroprevalence amongst children in Prague, as of August, 2020.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Periodické paralýzy (PP) jsou vzácné neuromuskulární poruchy projevující se epizodickou svalovou slabostí s abnormálními hladinami draslíku v krvi. V práci prezentujeme kazuistiku 17letého chlapce s familiární formou hypokalemické periodické paralýzy. Onemocnění se manifestovalo rychle se rozvíjející kaudo-kraniálně progredující symetrickou svalovou slabostí končetin pozorovanou od ranního probuzení. Tři dny před rozvojem obtíží pociťoval větší únavu DK. Rodinná i osobní anamnéza chlapce byla bez pozoruhodností. Laboratorně byla zjištěna extrémně nízká kalémie (1,1 mmol/l; norma 3,3–4,7 mmol/l) s doprovodnou zřetelnou hypofosfatémií (0,43 mmol/l; norma 0,94–1,55 mmol/l) při normální magnezémii (0,80 mmol/l; norma 0,62–0,91 mmol/l), natrémii a chloridémii (Na 139 mmol/l; Cl 108 mmol/l). Parametry acidobazické rovnováhy byly v normě. Z ukazatelů svalového metabolismu byl pouze mírně zvýšený myoglobin (148,5 µg/l; norma 28–72 µg/l), aktivita kreatinkinázy a transamináz byla v normě. Po terapeuticky dosažené normalizaci kalémie došlo během tří hodin k úpravě výše zmiňovaných klinických obtíží do normy. Po vyloučení sekundárních příčin hypokalémie (zejména tyreotoxikózy a renální tubulární poruchy) bylo vysloveno podezření na diagnózu hypokalemické periodické paralýzy. Molekulárně genetickým vyšetřením byla následně potvrzena heterozygotní bodová missense mutace v genu SCN4A lokalizovaném na chromosomu 17 (17q23), kódujícím alfa-podjednotku sodíkového kanálu, tzv. familiární hypokalemická periodická paralýza 2. typu. Identická patogenní varianta byla nalezena taktéž u dosud asymptomatického otce. Závěr: Diagnóza primární PP je založena na charakteristické klinické prezentaci, která je následně potvrzená genetickým testováním. Absence předchozích, spontánně ustupujících atak svalové slabosti v rodinné i osobní anamnéze nevylučuje primární (familiární) formu PP.

Periodic paralysis (PP) is a rare neuromuscular disorder characterized by episodic muscle weakness with abnormal levels of potassium in the blood. We present a case report of a 17-year-old boy with a familial form of hypokalaemic periodic paralysis. The disease manifested as caudocranially progressive symmetrical muscle weakness of the limbs with rapid onset in the early morning hours shortly after awakening. Three days prior, the boy had noticed increased tiredness of the lower limbs. His past medical history was unremarkable. Extremely low potassium was observed in the laboratory (1.1 mmol/l; normal 3.3–4.7 mmol/l) with concomitant marked hypophosphatemia (0.43 mmol/l; normal 0.94–1.55 mmol/l), normal magnesaemia (0.80 mmol/l; normal 0.62–0.91 mmol/l), normal natremia and chloridaemia (Na 139 mmol/l; Cl 108 mmol/l). The parameters of the acid-base balance were undisturbed. The markers of muscle metabolism (creatine kinase and transaminases) were normal, myoglobin was slightly increased. With the therapeutically achieved normalization of potassium, the above-mentioned clinical symptoms resolved within three hours. Upon exclusion of the secondary causes of hypokalaemia (especially thyrotoxicosis and renal tubular disorders) the diagnosis of hypokalaemic periodic paralysis was suspected. Molecular genetic testing detected a heterozygous point mutation in SCN4A gene located on chromosome 17 (17q23), encoding the alpha-subunit of the sodium channel, thus confirming the diagnosis of familial hypokalemic periodic paralysis of type 2. The identical pathogenic variant was found in the asymptomatic father of the patient. Conclusion: The diagnosis of primary PP is based on the characteristic clinical presentation and confirmed by genetic testing. The absence of previous spontaneously receding episodes of muscle weakness in the family or personal history does not exclude the primary (familial) form of PP.

• MeSH
• genetické testování MeSH
• hypokalemická periodická paralýza * diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• hypokalemie diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• svalová slabost etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Background: Interleukin-6 (IL-6) is a pleiotropic cytokine with a multitude of pro-inflammatory effects. Serum C-reactive protein (CRP) is an acute phase protein induced mainly by IL-6 in response to inflammatory conditions, particularly infection. The biological functions of CRP include opsonisation, induction of phagocytosis, complement activation, or chemotaxis enhancement. Factors interfering with IL-6-mediated recruitment of innate immune responses, such as the presence of anti-IL6 antibodies, may therefore compromise the host resistance to microbial pathogens. This has major implications for the use of IL-6-targeting biologics, such as tocilizumab or sarilumab in rheumatologic, immune dysregulation diseases, and cancer. Case presentation: 20-month-old Czech female developed severe septic shock with clinical and laboratory signs of systemic inflammation but no increase of CRP or IL-6. The offending pathogen was most likely Staphylococcus aureus, detected in a throat swab; the response to antibiotic treatment was prompt. A defect in the integrity of IL-6/CRP axis was suspected and verified by the detection of neutralizing IL-6 antibodies in the serum of the child. Conclusion: We report a first case of systemic bacterial infection in a patient with anti-IL6 autoantibodies. Disturbed IL-6 signaling, whether iatrogenic by targeted IL-6 blockade or endogenous due to the presence of autoantibodies against IL-6, represents a risk factor for increased infectious susceptibility. Patients with severe bacterial infection without elevation of CRP should be examined for the presence of anti-IL6 autoantibodies.

• MeSH
• autoprotilátky krev   MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• interleukin-6 imunologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• septický šok krev   imunologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

V následujícím článku prezentujeme tři kazuistiky pacientů s tuberkulózní meningitidou hospitalizovaných od roku 2013 na naší klinice, srovnání jejich klinických příznaků, výsledků laboratorních a zobrazovacích vyšetření, léčby a současného klinického stavu.

Authors present three pediatric cases of tuberculous meningitis treated in their department since 2013. Symptoms, laboratory and imaging results, therapy and current clinical state of the patients are discussed.

• MeSH
• antituberkulotika terapeutické užití   MeSH
• hydrocefalus diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• mozkomíšní mok mikrobiologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• spinální punkce metody   využití   MeSH
• tuberkulóza meningeální diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH