Západní styl života je spojován s komplexními změnami chování a životního prostředí. Dochází i ke změnám ve stravovacích návycích. Snížení antioxidantů , zvýšení omega-6 polynenasycených mastných kyselin (omega-6 PUFA) a snížení omega-3 PUFA ve stravě vede ke zvýšené inci- denci astmatu a atopie. Zdá se, že existuje pozitivní vliv dietních opatření (antioxidanty a omega-3 PUFA) na zlepšení astmatu a atopie.Četné studie ukázaly pozitivní korelaci mezi stravou bohatou na omega-3 PUFA a astma, ale existují i studie kontroverzní.Příjem vitamínů− C, E, A, D a stopových prvků – zinek, selen, magnézium, je obecně vzato spojován spíše s pozitivním vlivem na plicní funkce. Konzumace ovoce (např. jablek, hroznů a ořechů) a tzv. středomoř ského typu diety bohatého na ovoce a zeleninu v předškolním věku vedla u těchto dětí ke snížení výskytu astmatu a pískotů . Naopak jednoznačně špatný vliv na vznik astmatických symptomů a pískotů u dětí má konzumace cukrovinek, cukrářského pečiva a hamburgerů nebo jídel typu tzv. „fast food“. Obezita je výsledkem komplexních interakcí podmíněných genetickými vlohami, potravními návyky, metabolismem a fyzickou aktivitou člověka a je považována za systémový prozánětlivý stav . U obézních jedinců bez známek jiné nemoci je významně zvýšena hladina C-reaktivního proteinu (CRP). V dlouhodobém horizontu reguluje příjem potravy cytokin označovaný jako leptin, tvořený adipocyty. Některé studie ukazují spojitost mezi leptinem a astmatem. Ukazuje se i možný společný genetický základ pro obě choroby – obezitu a asthma bronchiale. Přes ně které kontroverzní výsledky rozsáhlých studií se ukazuje dů ležitost vlivu výživy i na asthma bronchiale. Výživa je jedním z epigenetických faktorů , které se mohou uplatnit v koneč ném vlivu na vývoji asthma bronchiale u daného jedince. Náš životní styl a prostředí mají vliv na složení a dynamiku naší mikrobiální komunity a následně tak ovlivňují přirozenou i získanou imunitu.
Westernization of life style is associated with complex behavioral and environmental changes, which leads to the nutritional ch anges. Low antioxidants, foods rich in omega-6-polyunsaturated fatty acids (PUFA) instead of omega-3-PUFA can be associated with incerased incidence of bronchial asthma and atopy. Observations show a benefit between antioxidants and omega-3-PUFA consumption and improvement of asthma and atopy, however not all studies confirm these results. Dietary antioxidants − vitamin C, E, A, D, zinc, selenium and magnesium are in general associated with lung funcion improvement. Also fruit consumption (e.g. apples, grapes and nuts) and Mediterranean diet rich in fruits and vegetables in preschool-age chi ldren lead to asthma and wheezing reduction. On the other hand consumption of candies, industrial pastry, hamburgers and fast food is related with negative effects on asthma symptoms and wheezing in children. Obesity is a result of individual ́s genetic factors, nutritional behaviour, metabolism and physical activity and is considered as a proinflammatory condition. In obese adults even without any disease there is an increased serum C-reactive protein (CRP) level. Leptin, produce d by adipocytes is a regulator of energy metabolism. Some observations show association between leptin and asthma. There is a possible common g enetic background for obesity and bronchial asthma. Epidemiologic studies have reported beneficial association between nutrion (dietary antioxidants and lipids) and parameters of asthma and atopic disease. Nutrition is one of the epigenetic factors with possible influenece on individual ́s asthma condition. Our life-style a nd environment have a continous effect on the compostion and dynamics of our microbial communities, and on the innate and adaptive immunity as a result.
- MeSH
- antioxidancia aplikace a dávkování metabolismus MeSH
- bronchiální astma * etiologie prevence a kontrola MeSH
- dieta * MeSH
- epigenomika MeSH
- kojení MeSH
- kyseliny mastné omega-3 aplikace a dávkování MeSH
- kyseliny mastné omega-6 škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko MeSH
- metabolismus lipidů MeSH
- mikrobiota MeSH
- obezita * komplikace metabolismus MeSH
- ovoce MeSH
- průmyslově zpracované potraviny škodlivé účinky MeSH
- stopové prvky aplikace a dávkování MeSH
- strava středomořská MeSH
- vitaminy aplikace a dávkování MeSH
- zelenina MeSH
- životní styl * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- anestetika celková škodlivé účinky MeSH
- anestetika lokální škodlivé účinky MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky MeSH
- antiflogistika nesteroidní škodlivé účinky MeSH
- Aspirin škodlivé účinky MeSH
- farmakologické účinky MeSH
- jod škodlivé účinky MeSH
- kontrastní látky škodlivé účinky MeSH
- léčivé přípravky škodlivé účinky MeSH
- léková alergie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- peniciliny škodlivé účinky MeSH
- vakcinace škodlivé účinky MeSH
- vakcíny škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- adrenalin terapeutické užití MeSH
- alergie na arašídy MeSH
- alergie na mléko MeSH
- alergie na ořechy MeSH
- alergie na pšenici MeSH
- alergie na vejce MeSH
- anafylaxe diagnóza komplikace terapie MeSH
- antihistaminika terapeutické užití MeSH
- bronchoprovokační testy metody využití MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- ketotifen terapeutické užití MeSH
- kožní testy metody využití MeSH
- lidé MeSH
- nedokromil terapeutické užití MeSH
- nosní provokační testy metody využití MeSH
- potravinová alergie diagnóza komplikace terapie MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- alergická konjunktivitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- antihistaminika terapeutické užití MeSH
- bronchiální astma diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- respirační alergie diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- rinitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- sekundární prevence MeSH
- vazokonstriktiva nosní terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
