• MeSH
• dieta klasifikace   MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• lidé MeSH
• stravovací služby nemocnice * MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• inkontinence moči * klasifikace   MeSH
• katetrizace močového měchýře * metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• analýza moči klasifikace   metody   MeSH
• biochemická analýza krve klasifikace   MeSH
• feces mikrobiologie   MeSH
• hematologické testy klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• odběr biologického vzorku * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• odběr vzorku krve klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• sputum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• enterální výživa * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• gastrointestinální intubace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• gastrostomie metody   ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• ambulantní chirurgické výkony * ošetřování   přístrojové vybavení   MeSH
• chirurgické nástroje klasifikace   MeSH
• hojení ran MeSH
• lidé MeSH
• operační stoly MeSH
• rány a poranění * ošetřování   MeSH
• sutura klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na ošetřovatelské postupy.

• MeSH
• ošetřovatelský proces MeSH
• ošetřovatelství MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• ošetřovatelství
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol

Úvod: Etika sesterské profese je formulována Mezinárodním etickým kodexem sester, který je platný pro všechny sestry napříč celým světem. Význam tohoto kodexu je nesporný, zvláště v situacích, které vyžadují etické jednání. Avšak tak, jak se vyvíjí současný systém zdravotní péče, tomu musí odpovídat i obsah těchto kodexů. Podněty k těmto aktualizacím mohou dát právě sestry v praxi. Cíl: Cílem je poukázat na význam a využití etických kodexů v současném ošetřovatelství v různých státech a na potřebu inovace etického kodexu v českém prostředí. Metodika: Byla provedena literární rešerše na klíčová slova dle PICO s využitím booleovských operátorů. Odborné zdroje byly vyhledávány ve vědeckých elektronických databázích (EBSCO, PubMed, ProQuest, WOS). Výsledky: Vyhledáno bylo celkem 252 zdrojů, kritické analýze bylo následně podrobeno 153 zdrojů, které splňovaly požadovaná kritéria. Z toho počtu pak bylo k finální analýze využito 10 studií, které byly zaměřené na názory sester na etické kodexy a etické konflikty v praxi sester. Závěr: Z prozkoumaných studií vyplývá, že sestry si uvědomují důležitost etického kodexu, většina o něm má obecné povědomí, ale mnoho sester neví, co je jeho přesným obsahem a jak by jim měl pomoci v praxi. Během poskytování ošetřovatelské péče se sestry setkávají s mnoha etickými dilematy, především pak v oblasti rozdílnosti některých hodnot. V některých studiích bylo zjištěno, že sestry někdy vnímají, že práva pacientů jsou nad jejich právy. Je proto důležité, aby etické kodexy nezapomínaly podporovat práva samotných sester.

Introduction: The ethics of the nursing profession is formulated by the International Code of Ethics for Nurses, which is valid for all nurses around the world. The importance of this code is indisputable, especially in situations that require ethical conduct. However, as the current health care system evolves, so must the content of these codes. The stimuli for these updates can be provided by the nurses in practice. Objective: The aim is to point out the importance and use of codes of ethics in contemporary nursing in various countries and the need to innovate the code of ethics in the Czech environment. Methods: A literary search for keywords according to PICO was performed using Boolean operators. Professional resources were searched in scientific electronic databases (EBSCO, PubMed, ProQuest, WOS). Results: A total of 252 sources were searched. 153 sources that met the required criteria were subsequently subjected to critical analysis. Of this number, 10 studies were used for the final analysis, which focused on the views of nurses on codes of ethics and ethical conflicts in the practice of nurses. Conclusions: The studies examined show that nurses are aware of the importance of the code of ethics. However, whilst most nurses are generally aware of the code, many do not know the exact content and how it should help them in practice. During the provision of nursing care, nurses encounter many ethical dilemmas, especially in the area of differences in some values. Some studies have found that nurses sometimes perceive that patients' rights are higher priority than their own rights. It is therefore important that codes of ethics do not forget to promote the rights of nurses themselves.

• MeSH
• etický kodex MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská etika * MeSH
• ošetřovatelská péče etika   MeSH
• postoj MeSH
• zdravotní sestry MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Výskyt kardiovaskulárních chorob je vázán na rizikové faktory životního stylu. Tradičními ovlivnitelnými faktory jsou kouření, výživa, fyzická aktivita a psychosociální faktory. Mezi psychosociální faktory konkrétně patří nízké socioekonomické postavení, nedostatek sociální opory, pracovní stres a stav nebo způsob rodinného života, deprese a úzkost, nepřátelství. Cílem předložené studie bylo prokázat souvislost názorů na sledování vybraných psychosociálních faktorů kardiovaskulárních chorob s vybranými sociodemografickými charakteristikami. K naplnění cílů byla využita kvantitativní metoda s využitím řízených rozhovorů. Celkem bylo osloveno 1 992 osob ve věku 40 let. Soubor byl reprezentativní věkem, pohlavím i bydlištěm. Zjištěné informace byly podrobeny statistické analýze a míra závislosti byla hodnocena pomocí chí-2 testu, t-testu a testu analýzy. Z výsledků je patrné, že se lékaři v rámci prevence ve své praxi orientují na získání informací o zaměstnání svých pacientů, o životním stylu pacienta i o tom, jak diagnostikované kardiovaskulární onemocnění ovlivňuje běžný život pacientů. Méně často dochází v praxi ke zjištění otázek k socioekonomickým faktorům. Ve většině otázek byla zachycena signifikantní souvislost s věkem, zaměstnáním a rodinným stavem. Kladně na otázky častěji odpovídali respondenti nad 60 let, respondenti ovdovělí a respondenti v invalidním nebo starobním důchodu. Tento fakt může souviset s cílenou intervencí u těchto ohrožených skupin pacientů. Pro většinu respondentů je rodina oporou v úpravě životosprávy.

The incidence of cardiovascular disease is linked to the risk factors of lifestyle. Traditional influences are smoking, diet, physical activity and psychosocial factors. Psychosocial factors include low socio-economic status, lack of social support, work-related stress and the state or type of family life, depression and anxiety, and hostility. The aim of this study was to demonstrate the connection of the views on selected psychosocial factors of cardiovascular diseases with selected sociodemographic characteristics. A quantitative method using quantitative interviews was used to achieve the objectives. In total, 1,992 persons aged 40 years and older were addressed. The set was representative of age, gender, and residence. The information obtained was subjected to statistical analysis and the rate of dependence was assessed by the chi-2 test, the t-test and the analysis of the test. The results show that in prevention the doctors are focused on obtaining information about the employment of their patients, the patient's lifestyle and how the diagnosed cardiovascular disease affects the normal life of patients. Less often, in practice, questions on socio-economic factors are found. In most questions, there was a significant link with age, employment and family status. Positive questions were more often answered by respondents over the age of 60, widowed respondents and respondents in disability or retirement age. This may be related to targeted interventions for these vulnerable groups of patients. For most respondents, the family is a foothold of lifestyle change.

Úvod: Bolest provází člověka odnepaměti při mnoha životních událostech - od narození až po smrt. V dnešní době máme mnoho způsobů její léčby. K tomu, aby však patřičná léčba mohla být zahájena, je zapotřebí správně bolest zhodnotit. K získání těchto informací pomáhají zdravotníkům různé měřicí nástroje, které se soustřeďují na zhodnocení místa, intenzity, šíření bolesti, spojitost s denní dobou, fyzickou či psychickou aktivitou nebo předchozí zkušenosti pacienta. Cíl: Cílem tohoto příspěvku je zjistit, jaké místo zaujímají měřicí nástroje v rámci hodnocení bolesti u chirurgických pacientů. Dále pak zmapovat využití jednotlivých nástrojů na bolest v České republice a ve světě. Metodika: Pro zpracování předložené publikace byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Vyhledávání bylo realizováno pomocí klíčových slov, která byla zadána do databází EBSCO, PubMed, Medvik a Scopus. Další informace pak byly vyhledávány v odborných monografiích, které se zabývají možností hodnocení bolesti u chirurgických pacientů či využití vhodných měřicích nástrojů k monitoraci bolesti. Celkově bylo využito 39 odborných zdrojů. Výsledky: Při hodnocení bolesti u pacienta je vždy potřeba rozlišit, zda se jedná o akutní, či chronickou bolest. V České republice se nejčastěji pracuje především s Vizuální analogovou škálou (VAS), popřípadě Škálou obličejů (FPS). Oproti tomu v zahraničí se více propojují jednotlivé škály podle potřeb pacienta a tím tak zdravotníci získávají daleko více informací než s použitím pouze jedné škály. Závěr: Měřicí nástroje v dnešní době zjednodušují práci sester a jsou nezbytnou součástí při realizaci ošetřovatelského procesu. Navzdory využití různorodých měřicích škál k hodnocení bolesti je vždy potřeba mít na paměti, že každý pacient je individuální a k hodnocení bolesti přistupuje subjektivně.

Introduction: Pain has accompanied man from time immemorial in many life events, from birth to death. Nowadays we have many ways to treat it. However, the right pain must be evaluated to get started. In order to obtain this information, a variety of measuring tools that focus on localization, intensity, the spread of pain, continuity with daytime, physical or psychological activity, or previous patient experience are used. Objective: The aim of this paper is to find out which place the measuring instruments take in pain assessment in surgical patients, and to map the use of individual pain tools in the Czech Republic and the world. Methods: The article was processed using an overview study. The keywords were entered into the EBSCO, PubMed, Medvik and Scopus databases. Further information has been sought in specialist monographs that deal with pain assessment in surgical patients or the use of appropriate pain-measuring instruments. Overall, 39 relevant sources were found. Results: When assessing pain in a patient, it is always necessary to distinguish between acute and chronic pain. In the Czech Republic, the Visual Analogue Scale (VAS) or the Face Scale (FPS) is most often used. On the other hand, the individual scales are more interconnected according to the needs of the patient, and thus the health professionals receive far more information than using only one scale. Conclusions: Nowadays measuring tools simplify the work of nurses and are an essential part of the nursing process. Despite the use of various measurement scales to evaluate pain, it is always necessary to keep in mind that each patient is individual and treats pain in a subjective way.

Jelikož je bolest subjektivním pocitem, je těžké najít vhodný měřicí nástroj. V dětské populaci může být tento fakt navíc umocněn nedostatečnou verbální komunikací. Bolest může být hodnocena dle vlastních zkušeností (self report), behaviorální reakce, reakce těla na bolest či kombinací výše zmíněných (multidimenzionální hodnocení bolesti). V České republice se nejčastěji využívají Vizuální analogová škála (VAS), „obličej“, „nohy“, „aktivita“ „pláč“, „uklidnění“ (FLACC) a Obličejová škála (FPS‑R). Zatímco v cizině je častěji využíváno propojení více jak jednoho druhu škály. Klíčová slova: bolest, dítě, hodnotící nástroj

As pain is a subjective feeling, it is difficult to find an assessment tool. Moreover, in the children's population this fact can be amplified by an inadequate verbal communication. Pain can be assessed by self report, behavioral reactions, the body reactions to pain or by the combination of the above mentioned aspects (multidimensional pain assessment). In the Czech Republic are most often used Visual analogue scale (VAS), Face, Legs, Activity, Cry, Consolability (FLACC) and Faces Pain Scale–Revised (FPS-R). While abroad are frequently used connections of more than one kind of scale.

• Klíčová slova
• hodnotící nástroj,
• MeSH
• bolest psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti * metody   MeSH
• mladiství MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH