Idelalisib (idela), a phosphatidylinositol 3-kinase inhibitor, and ibrutinib, a Bruton tyrosine kinase inhibitor, were the first oral targeted agents approved for relapsed/refractory (R/R) chronic lymphocytic leukaemia (CLL). However, no randomised trials of idelalisib plus rituximab (R-idela) versus ibrutinib have been conducted. Therefore, we performed a real-world retrospective analysis of patients with R/R CLL treated with R-idela (n = 171) or ibrutinib (n = 244). The median age was 70 versus 69 years, with a median of two previous lines. There was a trend towards higher tumour protein p53 (TP53) aberrations and complex karyotype in the R-idela group (53% vs. 44%, p = 0.093; 57% vs. 46%, p = 0.083). The median progression-free survival (PFS) was significantly longer with ibrutinib (40.5 vs. 22.0 months; p < 0.001); similarly to overall survival (OS; median 54.4 vs. 37.7 months, p = 0.04). In multivariate analysis, only PFS but not OS remained significantly different between the two agents. The most common reasons for treatment discontinuation included toxicity (R-idela, 39.8%; ibrutinib, 22.5%) and CLL progression (27.5% vs. 11.1%). In conclusion, our data show significantly better efficacy and tolerability of ibrutinib over R-idela in patients with R/R CLL treated in routine practice. The R-idela regimen may still be considered a reasonable option in highly selected patients without a suitable treatment alternative.

• MeSH
• chronická lymfatická leukemie * MeSH
• lidé MeSH
• recidiva MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Před 34 lety (1987) začali angiologové 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze provádět diagnostické a léčebné vaskulární intervence. Jednalo se celoevropsky o nejvýznamnější změnu od počátků angiologie jako oboru, neboť do té doby prováděli endovaskulární léčbu pouze radiologové. Hlavním cílem této změny bylo výrazně zkrátit časový interval mezi diagnózou cévního onemocnění a jeho léčbou, zlepšit a zefektivnit terapii závažných cévních chorob, zredukovat počet lékařů z různých oborů podílejících se na péči o nemocného, a tak zlepšit pacientův komfort. To bylo umožněno přenesením periferních endovaskulárních intervencí do rukou klinicky zkušených angiologů. Vznik intervenční angiologie byl podmíněn řadou faktorů, které se v té době sešly právě na 4. interní klinice, a to nikoli náhodně. Jednalo se o angiologickou tradici kliniky, která zahrnovala řadu výrazných, tvůrčích osobností, jejichž charakter, láska k oboru, pracovní nasazení a vizionářství kontinuálně motivovalo i mladší generace lékařů. Dále to byly potřebné znalosti katetrizačních technik, intenzivní a akutní medicíny, vaskulární patofyziologie a vyšetřování fyziologických funkcí, indikačních kritérií i možností cévní chirurgie. Množství těchto znalostí bylo získáno v Institutu klinické a experimentální medicíny, kde však podmínky pro vznik a rozvoj intervenční angiologie nebyly. Nikoli na posledním místě se uplatnilo i nadšení mladého pracovního kolektivu lékařů a sester Oddělení intervenční angiologie, Jednotky intenzivní angiologické péče, cévních ambulancí i klinických oddělení, přesvědčených o smysluplnosti a prospěšnosti změn. Konečný osud angiologie na 4. interní klinice je smutný a jen obtížně se s ním mnozí vyrovnávali. Nicméně intervenční angiologie se úspěšně rozvíjí dále. Většina z původního kolektivu intervenčních angiologů zahájila v r. 1998 činnost na půdě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde se do té doby léčebné cévní intervence neprováděly. Kromě dostupných katetrizačních technik se zde ve spolupráci s cévními chirurgy podařilo rozvinout léčbu aortálních nemocí (disekce, aneuryzmata, úrazy), postižení karotid, akutních i chronických cévních uzávěrů. Intervenční angiologická pracoviště se také rozvinula v řadě dalších nemocnic a některá zastávají svými počty léčených nemocných či unikátní léčbou nejvýznamnější postavení v rámci České republiky (Vítkovická nemocnice a FN nemocnice Ostrava, II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, nemocnice Kolín, Příbram, Český Brod, Mladá Boleslav).

Thirty-four years ago (1987), the angiologists began diagnostic and therapeutic vascular interventions at the 4th Department of Medicine, General University Hospital and 1st Medical Faculty of the Charles University, Prague. It represented the important extent in the field of European angiology because at this time, the peripheral vascular interventions were perfomed by radiologists only. The aims of this change were to shorten significantly the time interval between diagnosis of vascular disease and its treatment, to improve therapy and make it more efficient, to reduce the number of doctors involved in the therapeutic process and to bring better comfort to patients. All those changes were conditioned by shifting the peripheral endovascular therapy to the hands of clinically experienced angiologists. Formation of interventional angiology at 4th Department of Medicine was based on local tradition in angiology, historically associated with strong and creative personalities, their adherence to angiology as a medical discipline and the ability to motivate young generation of doctors. Furthemore, the skills in the catheter techniques, intensive and acute medicine, vascular pathophysiology, examination of physiologic functions and indications for vascular surgery were necessary. Some of essential skills were achieved during post-doctorand study and regular work in the Department of Interventional Cardiology, Institute of Clinical and Experimental Medicine, Prague. But in this institution, there were no convenient conditions for angiologists to start peripheral vascular interventions. Vital role in the formation of interventional angiology as a discipline was played by young doctors and nurses in the Department of interventional angiology, Intensive care unit of angiology and ambulatory care units. They were absolutely confident that the change was meaningful and beneficial. The interruption of angiology tradition in the 4th Medical Department initiated by hospital administration and non-vascular specialists was difficult to deal with. Nevertheless, members of the interventional team moved (in 1998) to the University Hospital Královské Vinohrady, Prague, where they initiated peripheral endovascular treatment. During next years, the catheter therapy of peripheral vessels, carotid arteries, aorta, vascular trauma, and acute arterial and venous occlusions was established in the hospital. Today, the teams of interventional angiologists work in many hospitals: Vítkovice Hospital, Ostrava University Hospital, 2nd Department of Medicine in General University Hospital Prague, regional hospitals in the towns of Kolín, Příbram, Český Brod and Mladá Boleslav.

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• intervenční radiografie dějiny   MeSH
• kardiologie dějiny   MeSH
• lidé MeSH
• univerzity MeSH
• výkony cévní chirurgie * dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Klíčová slova
• venetoklax, Akalabrutinib, ibrutinib, FLUDARABIN,
• MeSH
• bendamustin hydrochlorid MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   MeSH
• cyklofosfamid MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky MeSH
• piperidiny MeSH
• proteinkinasa BTK antagonisté a inhibitory   MeSH
• rituximab MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je onemocnění s mimořádně různorodým klinickým průběhem. Diagnostiku a léčbu je nutno individualizovat s přihlédnutím k věku, celkovému stavu, přidruženým chorobám a cílům léčby. V posledních letech přibyly zásadní poznatky týkající se posouzení prognózy i léčby. Zavedení cílených perorálních inhibitorů signálních drah (ibrutinib, idelalisib a venetoklax) představuje revoluční zlepšení osudu nemocných s CLL; výsledky nových klinických hodnocení s dopadem na běžnou klinickou praxi přibývají dosud netušenou měrou. Proto sekce České hematologické společnosti ČLS JEP, Česká skupina pro CLL, vytvořila tato opětovně aktualizovaná doporučení k usnadnění rozhodování o diagnostických a léčebných postupech v rutinní praxi. Doporučení se zakládají na důkladné analýze současné literatury a vycházejí z principů medicíny založené na důkazech.

Chronic lymphocytic leukaemia (CLL) is a disease with a remarkably heterogeneous clinical course. The diagnostic procedures and therapeutic interventions need to be individually tailored according to patient age, comorbidities and therapeutic aims. We have seen crucial developments in prognostication and therapy in the recent years. The introduction of oral signalling pathway targeted inhibitors (ibrutinib, idelalisib and venetoclax) has resulted in revolutionary improvement of CLL patients' fate. Results of novel clinical trials with direct impact on clinical practice are accumulating with hitherto unprecedented speed. Therefore, the Czech CLL Study Group, the working group of the Czech Haematological Society, has developed these updated guidelines to facilitate the decision-making process for diagnosis and treatment in routine practice. The guidelines are based on a comprehensive analysis of current literature and follow the principles of evidence-based medicine.

• MeSH
• chronická lymfatická leukemie * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Therapeutic options used to be very limited for treatment-naïve elderly/comorbid patients with chronic lymphocytic leukaemia/small lymphocytic lymphoma (CLL/SLL) before the introduction of chemo-immunotherapy. Because dose-reduced fludarabine-based regimens yielded promising results, the Czech CLL Study Group initiated a prospective observational study to assess safety and efficacy of low-dose fludarabine and cyclophosphamide combined with rituximab (FCR) in elderly/comorbid patients. Between March 2009 and July 2012, we enrolled 107 patients considered ineligible for full-dose FCR (median age, 70 years; median Cumulative Illness Rating Scale score, 5; median creatinine clearance, 69 ml/min). Notably, 77% patients had unfavourable biological prognosis [unmutated immunoglobulin heavy-chain variable-region gene (IGHV), 74%; deletion 17p, 9%). Fludarabine was reduced to 12 mg/m2 intravenously (iv) or 20 mg/m2 orally on days 1-3 and cyclophosphamide to 150 mg/m2 iv/orally on days 1-3. Grade 3-4 neutropenia occurred in 56% of the patients, but there were serious infections in only 15%. The median progression-free survival was 29 months, but was markedly longer in patients with mutated IGHV (median 53 months), especially in absence of del 11q or 17p (median 74 months). Low-dose FCR is a well-tolerated and effective first-line regimen for selected elderly/comorbid patients with CLL/SLL with favourable biology. The study was registered at clinicaltrials.gov (NCT02156726).

• MeSH
• chronická lymfatická leukemie farmakoterapie   mortalita   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• následné studie MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• vidarabin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   analogy a deriváty   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

The tissue microenvironment in chronic lymphocytic leukaemia (CLL) plays a key role in the pathogenesis of CLL, but the complex blood microenvironment in CLL has not yet been fully characterised. Therefore, immunophenotyping of circulating immune cells in 244 CLL patients and 52 healthy controls was performed using flow cytometry and analysed by multivariate Patient Similarity Networks (PSNs). Our study revealed high inter-individual heterogeneity in the distribution and activation of bystander immune cells in CLL, depending on the bulk of the CLL cells. High CLL counts were associated with low activation on circulating monocytes and T cells and vice versa. The highest activation of immune cells, particularly of intermediate and non-classical monocytes, was evident in patients treated with novel agents. PSNs revealed a low activation of immune cells in CLL progression, irrespective of IgHV status, Binet stage and TP53 disruption. Patients with high intermediate monocytes (> 5.4%) with low activation were 2.5 times more likely (95% confidence interval 1.421-4.403, P = 0.002) to had shorter time-to-treatment than those with low monocyte counts. Our study demonstrated the association between the activation of circulating immune cells and the bulk of CLL cells. The highest activation of bystander immune cells was detected in patients with slow disease course and in those treated with novel agents. The subset of intermediate monocytes showed predictive value for time-to-treatment in CLL.

• MeSH
• biologické modely MeSH
• chronická lymfatická leukemie krev   imunologie   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádorové mikroprostředí imunologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

AIMS: This is a nation-wide survey of chronic lymphocytic leukemia (CLL) patients at six large hematology centers in the Czech Republic. The aim was to identify specific populations, social, and health characteristics of CLL subgroups divided according to the immunogenetic features of their B cell receptors (BCRs) and clonality. PATIENTS AND METHODS: Questionnaires directed to specific health, social, and environmental conditions were collected in a cohort of 573 CLL patients. For these patients, immunoglobulin heavy chain gene rearrangements were also analyzed in order to gain information about their clonality, IGHV mutational status, and the presence of stereotyped BCRs. Data extracted from the questionnaires were analyzed statistically in the context of immunogenetic features of the cohort. RESULTS: There were no statistically significant differences in the data collected in the survey between patients with mutated and patients with unmutated IGHV. However, patients with oligoclonal CLL reported health conditions such as hypercholesterolemia, hypertension, herpes simplex, tumors, and also, separately, CLL in 1st degree relatives, more often than their monoclonal counterparts. In patients with stereotyped BCRs, we found more frequent alcohol consumption and gastric infections in subset #1 cases and frequent cholecystectomies and familial CLL in subset #2 cases. CONCLUSION: To the best of our knowledge, this study is the first to investigate CLL immunogenetic features and clonality in the context of epidemiological data. We reported statistically significant associations suggesting the influence of certain health and social conditions on a number of clonal populations expanding in CLL and also on characteristic BCR features, especially stereotypy.

• MeSH
• biologické faktory * MeSH
• chronická lymfatická leukemie epidemiologie   genetika   imunologie   MeSH
• dospělí MeSH
• genetická variace * MeSH
• genetika člověka MeSH
• genotyp MeSH
• imunogenetika * MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• receptory antigenů B-buněk genetika   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Východiska: Přes úspěchy moderní hemato-onkologie zůstává nehodgkinský lymfom potenciálně život ohrožujícím onemocněním. Stárnoucí populace a prodlužující se přežití nemocných s hematologickou malignitou kladou zvyšující se nároky na zdravotní péči včetně rozhodování o typu léčby a péče. V hemato-onkologii se paliativní péče v literatuře i praxi diskutuje, a to s ohledem na obtíže při stanovení prognózy krevních onemocnění, vzhledem k současným možnostem mnoha linií léčby včetně léčby cílené, postojům samotných hematologů k léčbě, transfuzní závislosti nemocných a malým zkušenostem hospiců s péčí o hematologicky nemocné. Prací, které prokazují přínos paliativní péče u těchto nemocných, je ve srovnání s nemocnými se solidními tumory výrazně méně. Metody: Analyzovali jsme posledních 6 měsíců, 3 a 1 měsíc života 72 léčených a zemřelých nemocných s nehodgkin-ským lymfomem na Hemato-onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc v průběhu 6 let (2012–2017). Výsledky: Místem úmrtí byla v 90 % nemocnice, přímo na HOK zemřelo 47 % nemocných. 43 % nemocných souboru zemřelo v průběhu kurativní léčby, 57 % zemřelo v průběhu léčby paliativní. 29 % úmrtí bylo v relapsu nemoci, 29 % úmrtí bylo ve stadiu refrakterity na chemoterapii, 27 % úmrtí bylo během léčby první linie. V posledním měsíci života dostávalo chemoterapii 25 (37 %) pacientů, 15 pacientů bylo v léčbě kurativní a 10 v léčbě paliativní. V posledních 7 dnech života bylo chemoterapií léčeno 5 (7 %) pacientů, všichni v léčbě kurativní. Medián počtu hospitalizací v posledních 6 měsících života byl 3 (rozmezí 0–7). Medián počtu dnů hospitalizace v posledních 6 měsících života byl 32 dnů (rozmezí 0–118), 25 dnů (rozmezí 0–90) v posledních 3 měsících života a 11 dnů (rozmezí 0–31) v posledním měsíci života. Medián celkového přežití zemřelých nemocných od stanovení diagnózy onemocnění byl 9,2 měsíce. Závěr: Přes všechny úspěchy moderní hemato-onkologie zůstává nehodginský lymfom nadále potenciálně život ohrožujícím onemocněním, jeho léčba je spojena s výraznou symptomovou zátěží a intenzivní léčbou na konci života. Část nemocných dostává na konci života chemoterapii, častá je potřeba hospitalizací, část pacientů v přímém důsledku onemocnění nebo jeho komplikací umírá, nejčastěji v nemocnici. Domníváme se, že součástí komplexní péče o nemocné s nehodgkinskými lymfomy by vedle moderní protinádorové terapie měla být také paliativní péče, a to jak terminální péče (end-of-life care), tak časná paliativní péče.

Background: Despite the achievements of modern haemato-oncology, non-Hodgkin ́s lymphoma remains a potentially life-threatening disease. Population aging and the prolonged survival of patients with haematological malignancy place increasing demands on health care, including decisions as to the type of treatment and care. In haemato-oncology, palliative care is the subject of much discussion, both in literature and practice. This discussion is affected by the difficulties in determining prognosis, the many treatment options available including targeted treatment, the personal standpoints of haematologists themselves, patient transfusion dependence and the limited experience of hospices with haematologically ill patients. There is a lack of studies showing the benefits of palliative care in these patients compared to patents with solid tumours. Methods: We analysed the last 6 months, 3 months and 1 month of life of 72 treated and deceased patients with non-Hodgkin's lymphoma at the Haemato-oncology Clinic of the University Hospital Olomouc over 6 years (2012–2017). Results: The place of death was in 90% the hospital, 47% of the patients died directly at the clinic. 43% of the patients died during curative treatment, 57% died during palliative treatment. 29% of the patients had relapsed disease and 29% of the patients were refractory to chemotherapy at the time of death, while 27% died during first-line treatment. In the last 30 days of life, 25 (37%) patients received chemotherapy, 15 patients were in curative and 10 in palliative care. In the last 7 days of life, only 5 (7%) patients were receiving curative chemotherapy. The median number of hospitalizations in the last 6 months of life was 3 (range 0–7). The median days of hospitalization in the last 6 months of life were 32 days (range 0–118), 25 days (range 0–90) in the last 3 months of life, and 11 days (range 0–31) in the last month of life. The median overall survival from diagnosis was 9.2 months. Conclusion: Despite all the successes of modern haemato-oncology, Non-Hodgkin's lymphoma remains a potentially life-threatening disease. Its treatment is associated with a significant symptom burden and intensive end-of-life care. Some patients receive chemotherapy at the end of their lives, frequent hospitalization is needed, some patients die as a direct result of the disease or its complications, most often in hospital. We believe that comprehensive care for patients with non-Hodgkin's lymphomas should include palliative care, both end-of-life care and early palliative care, in addition to modern anti-cancer therapy.

• MeSH
• lidé MeSH
• nehodgkinský lymfom * terapie   MeSH
• paliativní péče * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• smrt MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Despite the shared pattern of surface antigens, neoplastic cells in chronic lymphocytic leukemia (CLL) are highly heterogeneous in CD5 expression, a marker linked to a proliferative pool of neoplastic cells. To further characterize CD5high and CD5low neoplastic cells, we assessed the chemokine receptors (CCR5, CCR7, CCR10, CXCR3, CXCR4, CXCR5) and adhesion molecules (CD54, CD62L, CD49d) on the CD5high and CD5low subpopulations, defined by CD5/CD19 coexpression, in peripheral blood of CLL patients (n = 60) subgrouped according to the IgHV mutational status (IgHVmut, n = 24; IgHVunmut, n = 36). CD5high subpopulation showed a high percentage of CXCR3 (P < 0.001), CCR10 (P = 0.001), and CD62L (P = 0.031) and high levels of CXCR5 (P = 0.005), CCR7 (P = 0.013) compared to CD5low cells expressing high CXCR4 (P < 0.001). Comparing IgHVmut and IgHVunmut patients, high levels of CXCR3 on CD5high and CD5low subpopulations were detected in the IgHVmut patients, with better discrimination in CD5low subpopulation. Levels of CXCR3 on CD5low subpopulation were associated with time to the next treatment, thus further confirming its prognostic value. Taken together, our analysis revealed higher CXCR3 expression on both CD5high and CD5low neoplastic cells in IgHVmut with a better prognosis compared to IgHVunmut patients. Contribution of CXCR3 to CLL pathophysiology and its suitability for prognostication and therapeutic exploitation deserves future investigations.

• MeSH
• antigeny CD5 metabolismus   MeSH
• biologické markery MeSH
• chemotaxe imunologie   MeSH
• chronická lymfatická leukemie diagnóza   genetika   metabolismus   terapie   MeSH
• imunofenotypizace MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• molekuly buněčné adheze metabolismus   MeSH
• mutace * MeSH
• pohyb buněk MeSH
• prognóza MeSH
• receptory chemokinů metabolismus   MeSH
• receptory CXCR3 genetika   metabolismus   MeSH
• ROC křivka MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• těžké řetězce imunoglobulinů genetika   MeSH
• variabilní oblast imunoglobulinu genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH