Multiple sclerosis (MS) is a chronic autoimmune neurodegenerative disease. This disease can manifest itself in many different neurological symptoms such as (gait and balance impairment, sensory deficits, muscle weakness, spasticity, bladder impairment, fatigue, cognitive impairment etc.). For successful disease management not only pharmacological treatment is important, but also a healthy lifestyle including regular physical activity. However, pandemic restrictions limited access to sport facilities and together with home-office regimen, increased the sedentary behaviour in all population. The pandemic level of physical activity in people with MS in the Czech Republic remains unclear. Therefore, using an online cross-sectional survey we aimed to evaluate physical activity (PA) level in people with MS during Covid-19 pandemic. Two hundred ninety-seven persons with MS filled out online survey, 83 % women, with a mean age 43.7 years (SD 11.3). Most respondents had mild to moderate disability (74 %). During pandemic year 2020, 23 % persons with MS ceased their PA, 18 % reduced their PA, 25 % continued their PA as before, 11 % increased their PA, and 20 % did not perform any PA in the past and did not do so during the pandemic. Aerobic activity was the main type of performed PA, followed by health exercise and yoga. Total of 37 % people reported that their fitness level had decreased during the pandemic.
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém (CNS). Příčina tohoto onemocnění je multifaktoriální. Nicméně jsou známy určité environmentální faktory, které onemocnění negativně ovlivňují, jako je např. nedostatek vitaminu D, dietní návyky, kouření nebo obezita. Obezita (vlivem nadměrného množství tukové tkáně) může vést nejen k progresi neurologického postižení, ale také zhoršovat odpověď na farmakoterapeutickou léčbu. Proto bylo naším cílem na malé pilotní skupině otestovat, zda samotné cvičení může snížit hmotnost a pozitivně ovlivnit tělesné složení osob s RS. Cvičební program ve formě aerobního kruhového tréninku probíhal dvakrát týdně. Celkem se ho zúčastnilo 6 pacientek s RS (průměrný věk 56,8 let) s průměrnou délkou onemocnění 21,8 let. Medián neurologické disability vyjádřené Kurtzkeho škálou EDSS byl u probandek 5 (1,5–6,0). Vliv cvičení byl hodnocen pomocí měření antropometrických parametrů a tělesného složení (přístroj InBody 240). Po šesti měsících pravidelného tréninku došlo k významnému zlepšení pouze u hodnoty obvodu pasu. Ostatní hodnocené parametry byly bez významnějších změn. Zdá se tedy, že pro ovlivnění hmotnosti a tělesného složení u pacientů s chronickým neurologickým onemocněním RS samotné cvičení dvakrát týdně není dostatečně efektivní. Předpokládáme, že výraznější efekt by mohl mít více komplexní program zahrnující kromě pohybového režimu také dietní intervenci.
The multiple sclerosis (MS) is an autoimmune disease of central nervous system that has been associated with several environmental factors, such as deficit of vitamin D, diet, smoking or obesity. The obesity can contribute to increased disease severity by negatively influencing disease progress and treatment response. Therefore, the aim of study was to estimate whether exercise intervention alone could reduce weight and improve body composition in people with MS. Small group of older women with MS participated in this pilot exercise program. The exercise program consisted of aerobic circuit training for 6 months (twice a week). For evaluation of the exercise effect the anthropometry and body composition assessment with InBody system was used. Total 6 women with MS participated in exercise program. Mean age of participants was 56.8 years, disease duration was 21.8 years, median of neurological disability evaluated by EDSS scale was 5 (range 1.5–6.0). After 6 months of training only waist circumference significantly improved. All other assessed parameters remained without positive changes. The findings suggest that exercise program alone is not effective enough to improve body weight and body composition. And the exercise may be combined with some diet intervention for improving body composition.
Pacienti s roztroušenou sklerózou trpí často nedostatkem pohybové aktivity. S progresí neurologického nálezu se úroveň pohybové aktivity dále snižuje. V této studii jsme sledovali možnost zvýšení pohybové aktivity pomocí chůze monitorované krokoměrem. Studie se zúčastnilo celkem 41 osob s roztroušenou sklerózou. Projekt pohybového programu trval 100 dní a po celou dobu nosili účastníci krokoměr a své výsledky zaznamenávali na speciální webovou stránku. Díky tomuto pohybovému programu byla třetina účastníků schopna zvýšit svou úroveň pohybové aktivity. Námi popsaná intervence denní monitorace pohybové aktivity pomocí krokoměru v kombinaci s webovou stránkou se jeví jako použitelná a efektivní pro zvýšení celkové úrovně pohybové aktivity u osob s RS.
There is evidence that people with multiple sclerosis have decreased physical activity comparing to healthy peers. With worsening of multiple sclerosis symptoms the physical activity further decrease. In this study we examined the feasibility and efectivity of increasing physical activity level with walking with pedometeres. The total number of 41 people took part in this project. Participants wore a pedometer and used special website for increasing motivation for 100 day. One third of participants were able to increase their physical activity level during this programe. The use of pedometeres and website was feasible and all participants enjoyed this way to monitor their daily activity level.
- Klíčová slova
- krokoměry,
- MeSH
- chůze MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- roztroušená skleróza rehabilitace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Pravidelná pohybová aktivita snižuje efektivně krevní tlak jak akutně tak i v dlouhodobém horizontu. Studovali jsme tříměsíční program řízené pohybové aktivity s řízenými (monitorovanými) cvičebními jednotkami a cvičebními jednotkami v domácím prostředí. Preskripce cvičení byla prováděna na základě subjektivně vnímané intenzity zátěže dle Borga (škála 6–20). Sledován byl vliv na krevní tlak na submaximálních zátěžích. Metodika: Celkem jsme vyšetřili 25 žen s obezitou (BMI 30) ve věku 52.1 ± 8.9 let, které se chtěly zúčastnit cvičebního programu, v rámci něhož měly povinné dvě jednotky týdně řízené pohybové aktivity s monitoringem dle Borga, srdeční frekvence (SF) a krevního tlaku (TK) a doporučenou další pohybovou aktivitou v domácím prostředí podobné intenzity 1–2x týdně. U každé ženy bylo vstupně a po ukončení tříměsíčního programu provedeno zátěžové vyšetření s analýzou vydechovaných plynů a 24hodinové monitorování krevního tlaku. Výsledky: TK poklesl významně na submaximálních zátěžích. Při zátěží 0.5 Watt·kg-1, systolický TK (STK) se snížil z 156 ± 18 na145 ± 21 mmHg (p < 0.001) a při zátěži 1.0 Watt·kg-1 se snížil z 175 ± 22 na 166 ± 21 mmHg (p < 0.05). Na vrcholu zátěže jsme nepozorovali změnu v STK, ale došlo k významnému vzestupu VO2peak (23.0 ± 3.2 vs. 25.5 ± 5.1 ml·kg-1·min-1; p < 0.001) a maximální dosažené intensity zátěže (151 ± 43 vs. 163 ± 48 Watt; p < 0.05). Při 24hodinovém monitorování TK jsme zaznamenali malé ale signifikantní snížení SF v aktivní části dne (z 79 ± 7 na 76 ± 8 tepů/min, p < 0.01). Nebyly pozorovány změny v hodnotách TK: STK z celodenního měření byl 121 ± 12mmHgvstupně a 121 ± 9mmHgpo třech měsících (NS). Závěr: Preskripce zátěže podle subjektivně vnímané intenzity zvyšuje vrcholový dosažený výkon a vrcholovou spotřebu kyslíku a snižuje krevní tlak na submaximálních intenzitách zátěže aniž by ovlivnila hodnoty TK za 24 hodin.
Background: Regular exercise is effective in blood pressure (BP) lowering both acutely and in the long-term. We investigated a three month exercise program with combined supervised and home exercise sessions of moderate intensity using the Borg Rating of Perceived Exertion scale on blood pressure during submaximal work intensities. Methods: A total of 25 obese (BMI 30) female patients (aged 52.1 ± 8.9 years) willing to participate in the exercise program (EP) were included. The EP consisted in at least two supervised sessions per week (with monitoring of Perceived exertion according to Borg Scale 6–20, heart rate (HR) and blood pressure (BP)) and the patients received the recommendation to exercise at home at the same exercise intensity at least once weekly. All patients had an exercise stress test with expired gas analysis and 24-hour ambulatory BP monitoring (ABPM) before inclusion to the EP and after EP completion. Results: During exercise stress test BP on submaximal work rates decreased significantly. During work rate of 0.5 Watt·kg-1 SBP decreased from 156 ± 18 to 145 ± 21 mmHg (p < 0.001) and during work rate of 1.0 Watt·kg-1 SBP decreased from 175 ± 22 to 166 ± 21mmHg(p < 0.05). At peak exercise SBP remained unchanged but we observed a significant increase in both VO2peak (23.0 ± 3.2 vs. 25.5 ± 5.1 ml·kg-1·min-1; p < 0.001) and peak workload (151 ± 43 vs. 163 ± 48 Watt; p < 0.05). ABPM revealed only modest although significant decrease of HR during active day period (from 79 ± 7 to 76 ± 8 bpm, p < 0.01). Otherwise the BP remained unchanged: mean SBP was 121 ± 12 mmHg at baseline and 121 ± 9 mmHg after the three months (NS). Conclusions: Exercise prescription according to perceived exertion increases peak work rate and peak oxygen consumption and decreases blood pressures at submaximal work rate intensities, before affecting the 24-hours blood pressure.
- Klíčová slova
- submaximální zátěž, Borgova škála vnímání zátěže,
- MeSH
- hypertenze * rehabilitace MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku MeSH
- obezita MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
The aim was to find the differences in ketogenesis initiation in the early period after the exercise in obese patients and to find if these changes may predict the weight loss during the physical activity program. 96 females were enrolled. A clamped heart rate test (CHR) was performed to establish comparable exercise intensity. Blood samples for beta hydroxybutyrate (BOHB) assessment were collected prior, immediately after and 60 min after the test. Patients underwent a three month fitness program. Anthropometric measurements (fat mass and biochemical parameters) were measured. An energy intake was monitored and comparable in all subjects. A significant increase of BOHB was found in 60(th) minute after the test, when compared with initiation levels (BOHB1 vs. BOHB3; p=0.03). This increase correlates with % fat mass (R=0.196; p=0.02) and negatively with age (R= -0.147; p=0.05) and with weight reduction during the three-month program (R= -0.299; p=0.03). Serum BOHB increase after the single exercise may detect individuals with an ability to induce lipolysis in three-month program of physical activity for obese patients.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- hmotnostní úbytek * MeSH
- kyselina 3-hydroxymáselná krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita krev patofyziologie terapie MeSH
- terapie cvičením * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
The aim was to compare methods of body fat measurement in different BMI groups. An additional aim was to discuss differences reflecting the structural and functional changes of fat tissue. The study group included 130 adult Caucasian women stratified by body mass index (BMI): 18-24.99 (n=30), 25-29.99 (n=26), 30-34.99 (n=33), 35-39.99 (n=30), and BMI>/=40 (n=11). Bioelectrical impedance was performed using Tanita TBF 410 GS, Bodystat 1500, and Omron BF 300. A caliper type Best was also applied. Correspondence of four methods with DEXA was assessed using the Bland-Altman and ANOVA analyses. Measurements by BIA were not significantly different from DEXA up to BMI of 30, but DEXA significantly overestimated in the higher BMI subgroup by all three methods. Caliper measurement significantly underestimated DEXA in all BMI subgroups. BIA methods overestimated DEXA for the obese subjects. Tanita did statistically the best. The Caliper test appeared less preferable than the BIA methods, especially in the higher BMI subgroup. DEXA and Caliper measurements seem to be the best estimate of structural (anatomical) fat quantity. We hypothesize that BIA methods could also measure some other physiopathological conditions like inflammation, hydration or cell infiltration of fat.
- MeSH
- absorpční fotometrie MeSH
- adipozita * MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická impedance MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obezita diagnóza patofyziologie radiografie MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- tloušťka kožní řasy MeSH
- tuková tkáň patofyziologie radiografie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Zjištění tělesného složení, resp. stanovení množství a rozložení tělesného tuku patří do základního klinického vyšetření obézního pacienta. Neexistují doporučené metody pro stanovení množství tuku u obézní populace. Cílem naší studie bylo srovnání nejčastěji užívaných metod v klinické praxi (metody multifrekvenční bioimpedanční analýzy - BIA pomocí přístrojů Bodystat, Omron a Tanita, metoda kaliperace) pro stanovení množství tělesného tuku u žen s nadváhou a obezitou s metodou referenční (DEXA). Dalším cílem pak bylo sestavení predikčních rovnic pro výpočet % tělesného tuku za použití dostupných metod. Metody: Studie se zúčastnilo 61 žen s nadváhou a obezitou (průměrný věk 48,6 let +/- 13,9 let). Pro stanovení množství tuku v těle byly využity 4 terénní metody - bioimpedanční metoda s tetrapolárním uspořádáním elektrod (přístroj Bodystat), bioimpedanční metoda s bipedálním uspořádáním elektrod (přístroj Tanita), bioimpedanční metoda s využitím úchopu rukama (přístroj Omron) a antropometrické měření - metoda kaliperace. Tyto metody byly srovnány s metodou, která je považována za referenční - metoda celotělové denzitometrie (DEXA). Výsledky: Porovnání výsledků jednotlivých metod ukazuje, že naměřené hodnoty tělesného tuku se od sebe významně liší v závislosti na použité metodice. Na základě výsledků korelace bylo zjištěno, že s referenční metodou DEXA vykazuje nejvyšší vzájemnou korelaci metoda BIA pomocí přístroje Bodystat (r = 0,9096, p < 0,001). Pro přesnější předpověď hodnot množství tělesného tuku pomocí zkoumaných metod byly vytvořeny predikční rovnice. Závěr: S využitím výše popsaných nově vytvořených predikčních rovnic se výsledky měření všemi metodami výrazně přiblíží referenční metodě DEXA. Zvláště pak metody BIA se ukázaly být relativně velmi přesné. Bylo by tedy vhodné další ověření těchto metod pro využití kontroly účinnosti redukčního programu u pacientek s nadváhou a obezitou.
- MeSH
- absorpční fotometrie MeSH
- elektrická impedance MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nadváha patologie MeSH
- obezita patologie MeSH
- složení těla MeSH
- tloušťka kožní řasy MeSH
- tuková tkáň MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
