• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

U antikoagulovaných pacientů s mechanickou chlopenní protézou představuje heparin nadále jedinou možnou alternativu warfarinu, kterou volíme v některých specifických situacích. Jednou z takových situací je těhotenství vzhledem ke známému teratogennímu účinku warfarinu v závislosti na dávce. Během ambulantní léčby nízkomolekulárním heparinem je nutné pravidelně monitorovat její účinnost a rovněž je třeba mít na paměti odlišné cílové pásmo monitorovaného parametru, než jak je tomu u jiných diagnóz vyžadujících antikoagulační terapii. Přes pečlivou kontrolu je zde nemalé riziko selhání léčby, a to zejména vzhledem k nespolehlivé aplikaci léčiva v ambulantních podmínkách a také vzhledem ke kolísání koncentrace léčiva při krátkém eliminačním poločasu. Tato kazuistika popisuje případ mladé ženy s mechanickou aortální protézou, která během jedné gravidity prodělala dvě trombotické příhody. První epizoda v úvodu těhotenství byla způsobena nevhodným antikoagulačním režimem. Druhá příhoda nastala přes adekvátně vedenou léčbu nízkomolekulárním heparinem dle platných doporučení s pravidelnou monitorací účinnosti. V obou případech byla tato komplikace úspěšně léčena podáním systémové trombolýzy.

In anticoagulated patients with mechanical valve prostheses, heparin is still the only possible alternative to warfarin that we choose in some specific situations. One such situation is pregnancy due to the known teratogenic effect of warfarin in a dose-dependent manner. During outpatient treatment with low molecular weight heparin, its efficacy should be monitored regularly and a different target range of the monitored parameter should be kept in mind than with other diagnoses requiring anticoagulation therapy. Despite careful control, there is a considerable risk of treatment failure, particularly due to the unreliable use of the drug in ambulatory conditions and also due to drug level fluctuations at a short elimination half-time. This case report describes the case of a young woman with a mechanical aortic prosthesis who experienced two thrombotic events during one pregnancy. The first episode at the beginning of pregnancy was due to an inappropriate anticoagulation regimen. The second event occurred through adequate treatment with low molecular heparin according to valid recommendations with regular monitoring of efficacy. In both cases, this complication was successfully treated by systemic thrombolysis.

In spite of many years of development and implementation of pre-hospital advanced life support programmes, the survival rate of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) used to be very poor. Neurologic injury from cerebral hypoxia is the most common cause of death in patients with OHCA. In the past two decades, post-resuscitation care has developed many new concepts aimed at improving the neurological outcome and survival rate of patients after cardiac arrest. Systematic post-cardiac arrest care after the return of spontaneous circulation, including induced mild therapeutic hypothermia (TH) in selected patients, is aimed at significantly improving rates of long-term neurologically intact survival. This review summarises the history and current knowledge in the field of mild TH after OHCA.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Aneuryzma Valsalvova sinu je vzácné postižení aortálního sinu, které může probíhat asymptomaticky až po známky těžké kardiální dekompenzace při významném levo-pravém zkratu v případě jeho ruptury. V kazuistice popisujeme neobvyklý případ pravostranného srdečního selhání u devatenáctiletého muže, který byl v dětství operovaný pro koarktaci aorty a perzistující Botalovu dučej. U pacienta jsme diagnostikovali defekt nekoronárního Valsalvova sinu s významným levo-pravým zkratem řešený následně uzávěrem pomocí perikardu.

Aneurysm of Valsalva sinus is a rare disease of the coronary sinus, course of which may range from asymptomatic to severe heart failure with significant left-to-right shunt in the case of its rupture. In this case, we describe an unusual case of right heart failure of a 19-year old man, who underwent surgery for aortic coarctation and patent ductus arteriosus as a child. We diagnosed the defect of noncoronary Valsalva sinus with significant left-to-right shunt, which was closed by pericardium.

• MeSH
• aneurysma * etiologie   MeSH
• barevná dopplerovská echokardiografie MeSH
• kardiochirurgické výkony * MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• perikard * MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• srdeční selhání * etiologie   MeSH
• srdeční tamponáda MeSH
• Valsalvův sinus * patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Role plicnicového neboli Swanova-Ganzova katetru v monitoraci a léčbě kriticky nemocných nebyla dosud jednoznačně určena. Přes zpočátku veliký entuziasmus v 70. letech, přes požadavek moratoria v 80. letech i přes multicentrické, randomizované studie ukončené v nedávné době se nepodařilo prokázat pozitivní vliv na mortalitu a morbiditu u těchto pacientů. Cílem naší práce je na základě relevantních publikací a vlastních klinických zkušeností podpořit opodstatněnost použití plicnicového katetru v určitých závažných klinických situacích.

The role of the pulmonary artery catheter (PAC) or the Swan-Ganz catheter in the monitoring and management of the critically ill patient has not yet been conclusively defi ned. Despite the initial excessive enthusiasm in the 1970s as well as eff orts seeking a moratorium in the 1980s, and the recently completed multicenter, randomized studies, a benefi cial eff ect on morbidity and mortality of its use in the above population of patients has not been clearly demonstrated to date. The aim of our study was to provide, using relevant publications and our own clinical experience, a rationale for PAC use in specifi c serious clinical circumstances.

• Klíčová slova
• Komplikace, Přínos,
• MeSH
• akutní koronární syndrom ošetřování   terapie   MeSH
• echokardiografie transezofageální metody   využití   MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   využití   MeSH
• kardiogenní šok ošetřování   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• srdeční selhání ošetřování   terapie   MeSH
• Swanova-Ganzova katetrizace škodlivé účinky   trendy   využití   MeSH
• syndrom dechové tísně ošetřování   terapie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Selenium (Se) is an essential trace element with antioxidant function. The aim of the present study was to estimate the alterations of Se serum level during the acute phase of myocardial infarction and its relation to biomarkers of myocardial necrosis. Serum Se levels were measured at admission and after 24 h in 60 consecutive patients with acute coronary syndrome (both with and without ST elevation). Troponin I (TnI) was assessed at admission and then twice daily for 3 days; patients with normal levels were excluded. Fifty-five patients with acute MI (positive TnI) were included into the analysis. During the first day of hospitalization, patients received standard therapy, including acetylsalicylic acid, clopidogrel, and heparin or enoxaparin; all underwent urgent coronary angiography and percutaneous intervention, when appropriate. Mean Se levels at baseline and 24 h later were comparable (67.1 ± 2.1 vs. 67.2 ± 1.8 μg/L, ns). Linear regression has shown significant correlation between baseline Se levels and peak TnI (y = 3.4x - 116, r (2) = 0.13, P = 0.008). Positive correlation was found also between the peak TnI and the difference from baseline to 24 h (y = 2.2x + 115, r (2) = 0.08, P = 0.04). Moreover, close negative correlation was observed between baseline Se levels and the difference from baseline to 24 h (y = -0.9x + 62.7, r (2) = 0.55, P<0.001). Our results have shown marked individual changes in Se levels during the acute phase of MI as well as correlation between Se levels and peak TnI. These results suggest that alterations in serum Se may be related to the extent of myocardial infarction.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• časové faktory MeSH
• hospitalizace MeSH
• infarkt myokardu krev   patologie   terapie   MeSH
• katetrizační ablace MeSH
• koronární angiografie MeSH
• lidé MeSH
• nekróza MeSH
• selen krev   MeSH
• troponin I krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Statins have been proved to be effective in reduction of mortality and morbidity when started in the early secondary prevention in stabilized patients after acute coronary syndrome (ACS). The safety and efficacy of statin administration directly in the first-line therapy in unstable ACS patients is not clear. The aim of our study was, therefore, to assess the effect of statin treatment initiated immediately at hospital admission of patients with ACS. METHODS: The trial was stopped prematurely after enrollment of one hundred and fifty-six patients with ACS that were randomized at admission to fluvastatin 80 mg (N = 78) or placebo (N = 78). Study medication was administered immediately after randomization and then once daily for 30 days; all patients were then encouraged to continue in open-label statin therapy and at the end of one-year follow-up 75% in the fluvastatin group and 78% in the placebo group were on statin therapy. RESULTS: We did not demonstrate any difference between groups in the level of C-reactive protein, interleukin 6, and pregnancy-associated plasma protein A on Day 2 and Day 30 (primary endpoint). Fluvastatin-therapy, however, significantly reduced one-year occurrence of major adverse cardiovascular events (11.5% vs. 24.4%, odds ratio (OR) 0.40, 95% CI 0.17-0.95, P = 0.038). This difference was caused mainly by reduction of recurrent symptomatic ischemia (7.7% vs. 20.5%, OR 0.32, 95% CI 0.12-0.88, P = 0.037). CONCLUSIONS: This study failed to prove the effect of fluvastatin given as first-line therapy of ACS on serum markers of inflammation and plaque instability. Fluvastatin therapy was, however, safe and it may reduce cardiovascular event rate that supports immediate use of a statin in patients admitted for ACS. TRIAL REGISTRATION: NCT00171275.

• MeSH
• akutní koronární syndrom farmakoterapie   imunologie   mortalita   MeSH
• C-reaktivní protein metabolismus   MeSH
• časové faktory MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• indoly aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• interleukin-6 krev   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kyseliny mastné mononenasycené aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mediátory zánětu krev   MeSH
• odds ratio MeSH
• placebo efekt MeSH
• předčasné ukončení klinických zkoušek MeSH
• příjem pacientů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• rozdělení chí kvadrát MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• senioři MeSH
• statiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• těhotenský plazmatický protein A metabolismus   MeSH
• velikost vzorku MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

A left main coronary artery thrombosis is a life-threatening condition demanding immediate therapeutic management. Traditional treatment options include thrombolysis, percutaneous coronary intervention (PCI) with stenting or cardiac bypass surgery. The number of reported cases in which aspiration thrombectomy has been used is limited. Indications for this therapeutic approach are determined by coronary anatomy, clinical stability, and hemodynamic condition of the patient. We present the case of an acute left main coronary artery thrombosis leading to progressive deterioration of left ventricle function that was successfully treated with aspiration thrombectomy.

• MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory etiologie   chirurgie   MeSH
• katetrizace MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární trombóza chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• trombektomie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Subakutní trombóza stentu po perkutánní koronární intervenci je vzácnou komplikací, nicméně často s fatálními důsledky. Nejčastější příčinou je nepokrytá disekce koronární tepny, výsledné lumen po intervenci, délka implantovaného stentu a v poslední době stále častěji diskutovaná individuální odpověď na léčbu duální antiagregací. V našem sdělení popisujeme případ opakované trombózy stentu v koincidenci se záchytem vysoké destičkové reaktivity přes léčbu duální antiagregací a její úspěšné řešení převedením nemocného na léčbu ticlopidinem.

Subacute stent thrombosis following percutaneous coronary intervention is a rare complication, yet often with a fatal course. The most common causes of this complication include unrecognized coronary artery dissection, final diameter of the implanted stent and its length, and the increasingly more often discussed individual response to dual antiplatelet treatment. Our report presents a case of recurrent stent thrombosis in coincidence with high residual platelet activity despite dual antiplatelet therapy. The condition was successfully treated with switching the patient from clopidogrel to ticlopidine therapy.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• koronární stenóza chirurgie   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• stenty škodlivé účinky   využití   MeSH
• trombóza farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH