Východiska: V pracovním prostředí má hluk mezi ostatními rizikovými faktory stále velký vliv na sluch a zdraví zaměstnanců. V České republice je stále vysoké množství pracovníků zařazených v rizikových kategoriích hluku a v posledních letech mají jejich počty zvyšující charakter. Cíl: Srovnat kraje Moravskoslezský a Jihomoravský, a zhodnotit jejich rozlišnosti, co se týče hluku exponovaných zaměstnanců z hlediska počtů pracovníků exponovaných hluku v pracovním prostředí ve vybraných profesích. Metodika: Pro srovnání byly vybrány z klasifikace ekonomických činností určité sekce vykonávaných prací a v nich zjištěny počty pracovníků v jednotlivých kategoriích hluku. Výsledky: Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v zastoupení jednotlivých kategorií mezi zkoumanými kraji. Moravskoslezský kraj je v popředí v počtu pracovníků, kteří jsou ve svém zaměstnání exponováni hluku. Je jich zde evidováno 21 %. V Jihomoravském kraji je jich jen 9 %. Nejvíce pracovníků zařazených do rizikových kategorií hluku se nachází v Moravskoslezském kraji, ve kterém stále převládá těžký průmysl a zpracovatelský průmysl. Oproti tomu Jihomoravský kraj je více zaměřen na lehký průmysl, zemědělství a služby. Závěry: Z výsledků této práce a ze statisticky zpracovaných údajů pracovníky Krajské hygienické stanice a Státního zdravotního ústavu lze vyčíst, že počet pracovníků v riziku hluku má mírně se zvyšující tendenci. Děje se tak i přes snižující se vliv těžkého průmyslu, i přes strategie vedení podniků založených na využívání moderních technik a technologií. Proto je nutné se problematikou pracovních rizik neustále zabývat ve všech sférách a všemi možnými prostředky co nejúčinněji eliminovat expozice pracovníků.

Introduction: Among risk factors in work environment, noise has a significant impact on hearing and health of the employees. In the Czech Republic, a large number of employees are in the noise risk categories and the numbers have been rising recently. Aim: To compare the Moravian-Silesian and South Moravian regions in terms of employees’ exposure to noise in their work environment in selected jobs and to assess the differences. Methodology: The comparison is based on classification of economic activities, from which certain jobs were selected and the numbers of employees in these job and the respective noise level categories were considered. Findings: Statistically significant differences in the represented categories between the regions were found. The Moravian-Silesian region leads in the number of employees exposed to noise in their professions (21%) compared to the South Moravian region (9%). The most employees listed in the noise-risk categories are in the Moravian-Silesian region, where heavy manufacturing industry still prevails. By contrast, the South Moravian region focuses more on light industry, agriculture and services. Conclusions: The survey and the statistical data analysis performed by the Regional Public Health Authority the National Institute of Public Health indicate that the number of employees in noise-risk professions in gradually rising. This is the case even though the decreasing impact of the heavy industry and company strategies based on modern technology and procedures. For this reason, it is important to pay constant attention to the risk factors in every area and to try to eliminate effectively employees’ exposure to noise.

• MeSH
• hluk MeSH
• hygiena práce MeSH
• rizikové faktory MeSH

Diagnostika poruch rovnováhy prošla velkými změnami v posledních několika dekádách. Od subjektivní klinické observace vestibulospinálních a vestibulookulárních jevů došlo k objektivnímu měření těchto jevů novými metodami a přístroji (stabilometrie, videonystagmografie aj.). V poslední době převažují tendence k objektivizaci poruch rovnováhy, zaznamenání výsledků jednotlivých vyšetření s následným porovnáním výsledků a sledování vývoje poruchy v čase. Nejnovější metodou, která doplňuje celkové vyšetření rovnovážného aparátu, je video Head Impulse Test (VHIT). Tato metoda umožňuje vyšetřit komplex všech polokruhovitých kanálků vnitřního ucha spolupodílejících se na udržování rovnováhy. Činnost těchto kanálků je zajišťována fylogeneticky starou tří neuronovou dráhou zvanou vestibulookulární reflex (VOR). Hlavní patologickým nálezem vHIT vyšetření jsou korekční sakády oka, coby kompenzační mechanismus porušené funkce VOR. Vysokorychlostní kamera je schopna zaznamenat i ty nejmenší a nejrychlejší sakadické pohyby oka. Cílem článku je shrnout dostupné informace o této nové objektivní vyšetřovací metodě vestibulárního aparátu, která se od roku 2014 začíná využívat i v České republice.

Diagnostics of balance disorders has undergone great changes over the last decades. From subjective clinical observation of vestibulospinal and vestibuloocular manifestations, the objective measurement of these manifestations by new methods and devices (stabilometry, videonystagmography, etc.) is used at the present time. The recent tendencies for objectivization of balance disorders, recording the results of individual examinations with subsequent comparison of the results and observation of the development of the disorder in time prevail. The Video Head Impulse Test (VHIT) is the most modern method which complements examination of the balance apparatus. The method enables to examine the complex of all semicircular canals of inner ear, which participate in keeping the balance. The activity of these canals if provided by a phylogenetically old three neuron pathway called vestibuloocular reflex (VOR). The main pathological finding of vHIT examination is the correction saccade of the eye as a compensation mechanism of the functional disorder of VOR. A high-speed camera is capable of recording the most minute and fastest saccade motions of the eye. The paper was intended to summarize available information abiuyt this new and objective method for examination of vestibular apparatus, which has been used in the Czech Republic since 2014.

• MeSH
• lidé MeSH
• vestibulární funkční testy metody   MeSH
• vestibulární nemoci * diagnóza   MeSH
• vestibulookulární reflex MeSH
• závrať diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: V pracovním prostředí má hluk mezi ostatními rizikovými faktory stále velký vliv na sluch a zdraví zaměstnanců. V České republice je stále vysoké množství pracovníků zařazených v rizikových kategoriích hluku a v posledních letech mají jejich počty zvyšující charakter. Cíl: Srovnat kraje Moravskoslezský a Jihomoravský, a zhodnotit jejich rozlišnosti, co se týče hluku exponovaných zaměstnanců z hlediska počtů pracovníků exponovaných hluku v pracovním prostředí ve vybraných profesích. Metodika: Pro srovnání byly vybrány z klasifikace ekonomických činností určité sekce vykonávaných prací a v nich zjištěny počty pracovníků v jednotlivých kategoriích hluku. Výsledky: Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v zastoupení jednotlivých kategorií mezi zkoumanými kraji. Moravskoslezský kraj je v popředí v počtu pracovníků, kteří jsou ve svém zaměstnání exponováni hluku. Je jich zde evidováno 21 %. V Jihomoravském kraji je jich jen 9 %. Nejvíce pracovníků zařazených do rizikových kategorií hluku se nachází v Moravskoslezském kraji, ve kterém stále převládá těžký průmysl a zpracovatelský průmysl. Oproti tomu Jihomoravský kraj je více zaměřen na lehký průmysl, zemědělství a služby. Závěry: Z výsledků této práce a ze statisticky zpracovaných údajů pracovníky Krajské hygienické stanice a Státního zdravotního ústavu lze vyčíst, že počet pracovníků v riziku hluku má mírně se zvyšující tendenci. Děje se tak i přes snižující se vliv těžkého průmyslu, i přes strategie vedení podniků založených na využívání moderních technik a technologií. Proto je nutné se problematikou pracovních rizik neustále zabývat ve všech sférách a všemi možnými prostředky co nejúčinněji eliminovat expozice pracovníků.

Introduction: Among risk factors in work environment, noise has a significant impact on hearing and health of the employees. In the Czech Republic, a large number of employees are in the noise risk categories and the numbers have been rising recently. Aim: To compare the Moravian-Silesian and South Moravian regions in terms of employees' exposure to noise in their work environment in selected jobs and to assess the differences. Methodology: The comparison is based on classification of economic activities, from which certain jobs were selected and the numbers of employees in these job and the respective noise level categories were considered. Findings: Statistically significant differences in the represented categories between the regions were found. The Moravian-Silesian region leads in the number of employees exposed to noise in their professions (21%) compared to the South Moravian region (9%). The most employees listed in the noise-risk categories are in the Moravian-Silesian region, where heavy manufacturing industry still prevails. By contrast, the South Moravian region focuses more on light industry, agriculture and services. Conclusions: The survey and the statistical data analysis performed by the Regional Public Health Authority the National Institute of Public Health indicate that the number of employees in noise-risk professions in gradually rising. This is the case even though the decreasing impact of the heavy industry and company strategies based on modern technology and procedures. For this reason, it is important to pay constant attention to the risk factors in every area and to try to eliminate effectively employees' exposure to noise.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hluk na pracovišti * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pracovní expozice statistika a číselné údaje   MeSH
• zaměstnání klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

OBJECTIVE: Worldwide, primary schools are the most important segment of childhood education. The main disturbing source of noise in schools is human speech, the primary component of the learning process. School noise has a negative impact on information processing, teachers and pupils, and communication in the classroom. The study aimed at assessing A-weighted sound pressure levels in primary school classrooms. It was concerned with A-weighted sound pressure levels and their fluctuation during various classes. METHODS: The noise was measured with the static calibrated Brüel and Kjær 2260 Investigator sound level meter. The sound pressure levels were measured twice in 12 classes as 11 different subjects were taught to reduce the uncertainty of results due to their potential variability in time. From the instantaneous values, LA (t), equivalent continuous A-weighted sound pressure levels (LAeq,T) and LAmax were calculated. RESULTS: The mean equivalent A-weighted sound pressure level during lessons irrespective of age and subjects taught was 68.0 ± 3.4 dB (uncertainty of measurement). The highest levels of noise were in physical education and arts; the lowest levels were found for English taught as a foreign language. There were no statistically significant differences in LAeq,T depending on the numbers of children in the classes. The main source of noise is pupils. Attention should be paid to negative feelings of noise to reduce LAeq,T in schools. CONCLUSIONS: Continuous noise pollution, in combination with stress and the mentally demanding nature of the teaching profession, may lead to numerous negative effects on human personality.

• MeSH
• dítě MeSH
• hluk * MeSH
• lidé MeSH
• školy * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

OBJECTIVE: This study aimed to compare hearing loss in individuals at risk and those not at risk for occupational noise and to compare working loss by gender. MATERIALS AND METHODS: The analysis used data from a current Czech Ministry of Health grant project called Epidemiological and Genetic Study of the Frequency of Hearing Loss (2011 to 2015; NT12246-5/2011). The analyzed sample comprised 4988 participants. Hearing was tested using pure-tone threshold audiometry, tympanometry, and measurement of the stapedius reflex. RESULTS: Females at risk and those not at risk for occupational noise who were younger than 44 years and older than 75 years were found to have no statistically significant differences at any pure-tone threshold audiometry frequency. In females aged 45 to 74 years, statistically significant differences were found. In males, hearing loss was observed as early as 18 years of age. When comparing males and females at no risk for occupational noise, there were no statistically significant differences at any of the frequencies in those younger than 29 years. In females aged 30 years or older, statistically significant differences were observed at various frequencies in all age groups. When comparing males and females at risk for occupational noise, statistically significant differences were more frequent than in employees not exposed to noise. CONCLUSION: Hearing loss in females does not significantly vary depending on occupational exposure. The opposite is true for males. However, the maximum differences in mean levels did not exceed 10 dB. It is therefore clear that noise is a preventable factor, and the use of personal protective equipment is warranted.

• MeSH
• akustické impedanční testy MeSH
• audiometrie čistými tóny MeSH
• dospělí MeSH
• hluk na pracovišti škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nedoslýchavost z hluku diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• nemoci z povolání diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• reflex akustický MeSH
• riziko MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• sluchový práh MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Hluk je nejčastěji se vyskytujícím rizikovým faktorem v pracovním prostředí v České republice a také v Moravskoslezském kraji. Podle statistických údajů pracuje v riziku hluku v tomto kraji téměř 55 tisíc mužů a 6 tisíc žen (což je 39,9 % z celkového počtu mužů a 21,6 % z celkového počtu žen pracujících na pracovištích hodnocených podle hygienických předpisů jako riziková). Nejvíce osob na rizikových pracovištích je zaměstnáno sestupně v okresech Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná. Cíl práce: Cílem práce bylo porovnat sluchové ztráty mezi muži a ženami v riziku a mimo riziko hluku v pracovním prostředí a mezi pohlavími navzájem. Metodika: Sběr dat pro tuto studii probíhal v letech 2011–2015 v karvinském regionu Moravskoslezského kraje. Studie byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT12246-5/2011 z názvem Epidemiologická a genetická studie frekvence sluchových vad. Součástí sběru dat bylo vyplnění nestandardizovaného dotazníku a absolvování různých vyšetření. Celkem byla do studie sesbírána data od 27 722 osob. Pro účely této práce však muselo být vyřazeno 13 248 osob, které nesplnily předem stanovené podmínky. V analyzovaném souboru tak bylo 14 474 probandů, z toho celkem 53,3 % žen a 46,7 % mužů. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že statisticky významně vyšší ztráty sluchu mají obě pohlaví v expozici hluku v pracovním prostředí, a to ve všech věkových skupinách. Výjimkou jsou pouze některé frekvence, kde je tomu naopak. Při srovnání průměrných sluchových ztrát mezi muži a ženami v riziku hluku i mimo riziko hluku byly zjištěny statisticky významně vyšší ztráty sluchu u mužů oproti ženám téměř na všech frekvencích, což koreluje s výsledky jiných studií. U mužů a žen v riziku hluku v pracovním prostředí se vyskytovaly statisticky významné rozdíly při porovnání sluchových prahů na měřených frekvencích s větší četností oproti osobám bez rizika hluku v pracovním prostředí. Závěr: Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem jako nemoc z povolání měla v počtu hlášených nemocí od roku 2009 klesající trend. V roce 2014 však bylo hlášeno celkově více nemocí z povolání včetně percepčních vad sluchu způsobených hlukem. I když je hluk jako rizikový faktor velmi dobře preventabilní, stále v pracovním prostředí dochází ke zhoršování sluchového prahu statisticky významněji než v obecné populaci, což potvrzují i výsledky této studie. Je tedy nezbytné zajistit dodržování všech zásad prevence na pracovišti, a to zejména používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Introduction: Noise is the most frequent risk factor in the working environment of the Czech Republic as well as in the Moravian-Silesian region in particular. According to statistical data, there are almost 55 thousand men and 6 thousand women working at the noise risk (i.e. 39.9% of all men and 21.6% women working at the workplaces evaluated as risky according to hygienic regulations as). Most of the persons at risk workplaces are employed, in descending order, in the Ostrava, Frýdek-Místek and Karviná districts, respectively. Objective: The aim of the work was to compared hearing loss among men and women at risk and outside in the working environment as well as between the sexes. Methods: The data for the study were collected in the years 2011–2015 in the Karviná district of Moravian-Silesian region. The study was supported by the grant IGA MZ ČR NT12246-5/2011 (Internal Grant Agency of the Ministry of Health, Czech Republic) named Epidemiological and genetic study of the frequency of hearing defects. The data collected included filling out a non-standardized questionnaire and completion of various kinds of examination. In all, data of 27,722 subjects were collected for the study. It proved to be necessary to eliminate 13,248 subjects for not fulfilling the originally conditions set. Consequently, the cohort was composed of 14,474 probands, 53.3% of them being women and 46.7% men. Results: The results indicate the statistically significantly higher hearing loss affected both sexes exposed to noise in the working environment in all age groups with the exception of some frequencies, where a contrary observation was made. In comparison of the average hearing low between men and women at the risk as well as outside in there were significantly higher cases of hearing loss in men compared to women in almost all frequencies in agreement with other studies. In men and women at the noise risk in working environment, there were significant differences in comparing the auditory thresholds at the frequencies measured with higher rates against persons without the noise risk in the working environment. Conclusion: Perceptual cochlear defect of hearing cause as an occupational disease proved to exhibit a decreasing tendency since 2009. In 2014, however, significantly more occupational diseases were notified including more perceptual hearing loss caused by noise. In spite of the fact that noise as a risk factor can be prevented well, the deterioration of the auditory threshold in the working environment is still higher than in general population, as also confirmed by results of this study. It is therefore necessary to secure adherence to all principles of prevention at the workplace, especially the use of personal protective tools.

• MeSH
• akustické impedanční testy MeSH
• audiometrie čistými tóny MeSH
• dospělí MeSH
• hluk na pracovišti * škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nedoslýchavost z hluku * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• percepční nedoslýchavost diagnóza   epidemiologie   MeSH
• pracovní expozice * škodlivé účinky   MeSH
• průřezové studie MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sluchový práh MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zaměstnání MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Jedinci se sluchovým postižením představují velmi různorodou skupinu. Je to dáno tím, že každé sluchové postižení má svou závažnost, a různý dopad na nedoslýchavého. Příznaky ztráty sluchu se vyvíjí pomalu a plíživě. Pokud ale sluchová porucha léčena není, může se prohlubovat nejen závažnost vady samotné, ale také její vliv na celkovou osobnost jedince. Cílem bylo ověřit, zda lze jedince se sluchovou vadou odhalit v ordinaci praktického lékaře krátkým standardizovaným dotazníkem. Metodika: Pomocí observační deskriptivní průřezové studie byly získávány informace o zdravotním stavu a sluchovém prahu dospělých respondentů. Sluch byl vyšetřován pomocí audiometrického vyšetření. Hodnotily se průměrné ztráty v dB lépe slyšícího ucha na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz. Každý pacient vyplnil dotazník týkající se subjektivního vnímání sluchového hendikepu Hearing Handicap Inventory (HHI) zkrácenou verzi o 10 otázkách. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Soubor obsahoval celkem 27 713 osob, z toho 52,8 % žen (SD = 17,5). Průměrný věk byl 53,9 let (SD = 18,88). Průměrné ztráty podle tónové audiometrie do 25 dB mělo 67,74 %, lehkou nedoslýchavost (ztráty 26–40 dB) mělo 20,38 %. Průměrné sluchové ztráty 41–60 dB byly zaznamenány v 10,44 %, ztráty 61–80 dB byly u 1,23 % a nad 80 dB mělo 0,22 % respondentů. Mezi výsledným skóre sluchového hendikepu a průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na lépe slyšícím uchu byla zjištěna významná pozitivní závislost rs = 0,739 (p < 0,001). Senzitivita HHI u respondentů s průměrnými ztrátami sluchu více než 41 dB byla 93% a specificita 80%. Zjistili jsme pomocí zkrácené verze HHI, že s věkem se riziko sluchového hendikepu zvyšuje. V případě hrubého OR je riziko vyšší pro ženy a pro osoby pracující v hluku. Po adjustaci je riziko sluchového hendikepu významně vyšší pro muže a také se zvýšilo riziko pro osoby pracující v hluku. Závěr: Dotazník sluchového hendikepu se jeví jako možný screeningový nástroj k odhalení sluchového problému v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře. Je to jednoduchý, levný a časově nenáročný test, který zjišťuje emoční a sociální dopady poškození sluchu při běžných denních aktivitách. Včasná diagnostika a léčba nedoslýchavosti by mohla pomoci mnoha nedoslýchavým co nejdéle udržet dobrou kvalitu života.

Introduction: Individuals with hearing defects represent a very heterogeneous group. It is due to the fact that each hearing defect has its own importance and different impact on the person with the defect. The symptoms of hearing loss develop slowly and creepingly. If the hearing defect is not treated, it can deepen and influence the individuality of the person. The aim of this work was to verify, whether the hearing defect can be uncovered in the doctor’s office by a short standardized questionnaire. Methods: The observation descriptive study provided information about the health state and hearing threshold of adult responders. The hearing was examined by audiometric examination. The authors examined the mean loss in the dB of the better hearing ear at the 500, 1000, 2000, and 4000 Hz frequencies. Each patient filled out the questionnaire concerning subjective perception of hearing handicap Hearing Handicap Inventory (HHI) kin a shortened version with 10 questions. The data were described by basic descriptive statistics. The statistical tests were evaluated at the 5% level of significance. Results: The group included 27,713 persons, 52.8% of the women (SD = 17.5). The mean age was 53.9 (SD = 18.88). The average hearing loss according to tone audiometry up to 25 dB affected 67.74% of individuals, light hearing loss (hardness of hearing) affected 20.38% of subjects. The average hearing losses of 41–68 dB were determined in 10.44%, the losses of 61–80 dB were in 1.23 of subjects and over 80dB affected 0.23% of the responders. There was a significant positive relationship between resulting score of hearing handicap and average losses according to tone audiometry on the better hearing ear, rs = 0.739 (p < 0.001). The sensitivity of HHI in responders with average hearing loss more than 41dB was 93% and sensitivity was 80%. The abbreviated version of HHI revealed that the risk of hearing handicap increases with age. In case of a rough the risk is higher for women and for persons working in a noisy environment. After adjustment the risk of hearing handicap is significantly higher for men and it was also higher for persons working in the noisy environment. Conclusion: Hearing Handicap Inventory (HHI) appears to be a possible screening tool to uncover hearing problems within the framework of preventive examinations by family physician. It is a simple, cheap and not time-consuming test, which determines emotional and social impact of hearing loss in common daily activities. A timely diagnosis and therapy of hearing loss could help to many persons with hearing defects to maintain a good quality of life for a longest possible period of time

• Klíčová slova
• Hearing Handicap Inventory,
• MeSH
• akustické impedanční testy MeSH
• audiometrie čistými tóny MeSH
• diagnostické sebehodnocení * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nedoslýchavost * diagnóza   epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• plocha pod křivkou MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• primární prevence MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• sluchový práh MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Ztráta sluchu patří ke zdravotnímu postižení. Není vidět, ale přesto výrazně negativně ovlivňuje kvalitu života jednotlivců. Pravidelný screening sluchu je výzvou současné doby. Pedagog je během výuky exponován hlukem z mluveného projevu dětí, rovněž i hlukem z pozadí (klimatizace, vytápění, vzduchotechnika, hluk z dopravy). Pro pedagoga s jakoukoliv ztrátou sluchu se výuka stává obtížnější, protože je pro něj namáhavé naslouchat a porozumět. Pedagogické povolání je velmi náročné především po psychické stránce. Cílem předkládané studie bylo porovnat kvalitu sluchového prahu pedagogů mateřských (MŠ) a základních škol (ZŠ) s kontrolním souborem, který byl tvořen respondenty exponovanými hluku v pracovním prostředí. Sledování bylo zaměřeno především na otázku, zda hluk vyprodukovaný ve školním prostředí může mít na sluch pedagogických pracovníků negativní vliv. Materiály do této studie byly získány ze šetření v MŠ a ZŠ v Ostravě-Porubě. Součástí zkoumání bylo vyšetření sluchu pedagogů audiometrií (232 respondentů). Kontrolní soubor tvořili respondenti z grantové studie IGA MZ ČR NT12246-5/2011 – Epidemiologická a genetická studie frekvence sluchových vad. Probandy byly ženy, které po celý svůj život pracovaly v riziku hluku (1 133 respondentů). Statistickým testováním bylo potvrzeno zhoršování sluchového prahu pedagogů s délkou praxe, které ovšem vysoce korelovalo s věkem. Pedagogové MŠ disponovali nejlepším sluchovým prahem, i když v dotazníkovém šetření v 95 % uvedli, že pociťují problémy se sluchem. Kontrolní soubor (exponovaná populace hluku v pracovním prostředí) vykazoval podstatně vyšší ztráty sluchu. Nejstarší kategorie (výkon povolání nad 30 let) měla na nejvyšších vyšetřovaných frekvencích ztráty sluchu horší o 20 dB než soubor pedagogů. V šetření nebyla potvrzena původní hypotéza, která předpokládala, že hluk vyprodukovaný ve školním prostředí může mít na sluch pedagogických pracovníků negativní vliv.

Hearing loss is a disability; although invisible, it has a significant negative impact on an individual's quality of life. A regular screening of threshold of hearing in teachers is a challenge of today. During class, teachers are exposed to noise from pupils as well as to background noise (air conditioning, heating, ventilation or traffic). For teachers with any hearing loss, teaching becomes more difficult as they make efforts to listen and understand. The job of a teacher is very demanding, especially from the psychological point of view. The objectives of the study were to compare auditory threshold levels between nursery (NS) and primary school (PS) teachers and controls exposed to occupational noise and to answer the question of whether school noise may have a negative impact on teachers' hearing. Materials for this study were obtained from research in nursery and elementary schools in Ostrava Poruba. An examination of teachers' hearing by audiometry (232 respondents) is parts of the research. The control group was made by respondents of grant study IGA MZ ČR NT12246-5/2011 – Epidemiologic and genetics study of frequency of hearing defects. Probands were women who worked in the risk of noise for their whole lives (1,133 respondents). Statistical testing proved deteriorating of threshold of hearing of teachers with the length of their practice which, however, highly correlated with their age. Teachers at the nursery school had the best threshold of hearing, even though in the questionnaire research in 95% they stated they felt problems with hearing. The control group (population exposed to noise in working environment) showed significantly higher losses of hearing. At the highest examined frequencies, the oldest category (practice of the profession longer than 30 years) had losses of hearing worse by 20 dB than the group of teachers. The research did not prove the original hypothesis that assumed that noise produced in the school environment might have a negative effect on the hearing of educational workers.

• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• hluk na pracovišti škodlivé účinky   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• nedoslýchavost * etiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• školky MeSH
• školy MeSH
• učitelé * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Kultivovaný mluvní a hlasový projev je jedním z předpokladů úspěšnosti v mnoha profesích. Z hlediska nároků na kvalitu hlasu podle doporučení Unie evropských foniatrů rozlišujeme 4 skupiny hlasových profesionálů. Jsou to osoby, které pro výkon svého povolání nezbytně potřebují dokonalou hlasovou funkci. Cílem práce byla analýza hlasu pomocí počítačem řízeného standardizovaného měřícího systému pro analýzu profilu mluveného projevu u pedagogů ostravských základních škol, jež spadají do druhé skupiny hlasových profesionálů. Metodika: V rámci studie bylo osloveno 63 základních škol různých městských částí Ostravy. Se souhlasy ředitelů jsme se setkali u 34 z nich. Sběr dat probíhal v září až listopadu roku 2012 a účast jednotlivých pedagogů na měření byla založena na dobrovolnosti, celkem se zapojilo 495 respondentů. Respondenti byli podrobeni vyšetření hlasu pomocí modulárního systému lingWAVES pro analýzu a terapii hlasu a řeči. Akustickým hodnocením mluvního hlasu jsme posuzovali parametry jako fonační doba, intenzitní rozsah, frekvenční rozsah a profil mluvního hlasu. Jako objektivní a kvantitativní korelát kvality hlasu byl měřen Dysphonia Severity Index, pomocí něhož je možné hlasy klasifikovat do šesti skupin poškození hlasu. Výsledky: Celkový počet zúčastněných pedagogických pracovníků dosáhl 495 osob, z toho počítačovou analýzu hlasu absolvovalo 484 respondentů (98 %). Fonační doba byla u 45 % pedagogů naměřena průměrná. Nadpoloviční část pedagogů, tj. 64 %, vykazovala průměrné hodnoty v měření dynamického rozsahu. Podle křivky mluveného hlasu nebo-li Speaking profile slope odpovídalo kvalitě dobrých hlasů 84 % respondentů. Dysphonia Severity Index byl vyhodnocen u 423 respondentů, u zbylých osob nebyla kompletní kombinace čtyř hlasových charakteristik nutná pro výpočet indexu. V závislosti na měření odpovídaly výsledné hodnoty jednotlivým skupinám následovně: žádná dysfonie u 67,8 % pedagogů, lehká dysfonie u 19,6 %, lehká až střední dysfonie u 8 % pedagogů, mírná dysfonie u 3,8 % pedagogů, stálá dysfonie u 0,5 % pedagogů, silná přetrvávající afonie u 0,2 % pedagogů. Závěr: Zjistili jsme, že stále existují situace, kdy jsou pedagogové v důsledku neustálého přepínání svého hlasu náchylnější k vzniku profesionálních poruch hlasu. Výsledky naznačují, že výuka je vysoce rizikové povolání vedoucí ke vzniku hlasových poruch a že tento zdravotní problém může mít vztah k neschopnosti výkonu této profese.

Introduction: A cultivated speech and voice display is one of presumptions for success in many occupations. From the point of view of requirements for the quality of voice, four groups of vocal professionals were classified according to the European Phoniatric Professional Union. These specialists need perfect voice function for their occupation. The objective of the investigation was the voice analysis by a computer-guided standardized measuring system for analysis of the profile of the vocal display in pedagogues of Ostrava City elementary schools, which belong to the second group of voice professionals. Methods: 63 Elementary Schools were addressed in various city parts of Ostrava. The approval of school masters was reached in 34 of them. The collection of data proceeded from September through November 2012 and the participation of individual pedagogues in the measurement was voluntary with 495 responders taking part on the whole. The responders underwent voice examination by means of a modular system lingWAVES for analysis and therapy of voice and speech. The acoustic evaluation of spoken voice was used to evaluate parameters such as phonation time, intensity range, frequency range and spoken voice profile. As an objective and quantitative correlate of the voice quality we measure the Dysphonia Severity Index, which makes it possible to classify the voices in six groups of voice damage. Results: The total number of participating pedagogical workers reached 495 persons, of which 484 respondents completed voice analysis (98%). The average phonation time was found in 45% of the pedagogues. More than a half of the pedagogues, i.e. 64% demonstrated average values in the measurement of dynamic range. Eighty four per cent of respondents corresponded to the quality of good voice according to the spoken voice curve, i.e. the Speaking profile slope. Dysphonia Severity Index was evaluated in 423 respondents and in the remaining persons the complete combination of four voice characteristics was not necessary for calculation of the index. The resulting values corresponded to individual groups in relation to the measurement in the following way: no dysphonia in 67.8% of pedagogues, light dysphonia in 19.6%, light to medium dysphonia in 8%, mild dysphonia in 3.8% of pedagogues; a stable dysphonia was present in 0.5% of pedagogues and a strong persisting aphonia in 0.2% of pedagogues. Conclusion: It has become obvious that there are still situations, where the pedagogues are susceptible to the development of occupational voice disorders due to permanent overstraining for their vocal cords. The results indicate that education is an occupation at high risk of origin of voice disorders and this medical problem can be related to inability to perform this occupation.

• Klíčová slova
• hlasový profesionál, Dysphonia Severity Index, pedagog,
• MeSH
• akademický sbor * MeSH
• akustika řeči MeSH
• diagnóza počítačová MeSH
• dospělí MeSH
• dysfonie * diagnóza   MeSH
• fonace MeSH
• hlas MeSH
• kvalita hlasu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• senioři MeSH
• školy * MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH