Gastroenterologie, digestivní endoskopie a hepatologie jsou dynamicky se rozvíjející obory, přinášející každoročně řadu zajímavých a klinicky důležitých novinek a poznatků. Cílem článku je podat jejich přehled. Diskutovaná témata zahrnují onemocnění jícnu (konkrétně léčbu eozinofilní ezofagitidy a refluxní nemoci jícnu) a dispenzarizaci pacientů s vysokým rizikem karcinomu pankreatu. V hepatologii se v posledních letech věnuje zvýšená pozornost jaterní steatóze asociované s metabolickou dysfunkcí (MASLD), která je jedním z nejčastějších chronických jaterních onemocnění. Závěr článku se bude věnovat aktualizovaným českým doporučením pro koloskopii.

Gastroenterology, digestive endoscopy, and hepatology are dynamically developing fields that bring many interesting and clinically important innovations and findings every year. The aim of this article is to provide an overview of these developments. The discussed topics include oesophageal diseases (specifically the treatment of eosinophilic esophagitis and reflux oesophageal disease) and the surveillance of patients at high risk of pancreatic cancer. In hepatology, much attention has been paid in recent years to the metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease (MASLD), which is one of the most common chronic liver diseases. The last part of the article will focus on the updated Czech guidelines for colonoscopy.

• MeSH
• eozinofilní ezofagitida diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• gastroenterologie * trendy   MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• kolonoskopie metody   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• ztučnělá játra diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The pathogenesis of gastroesophageal reflux disease (GERD) is multifactorial. The severity of abnormal reflux burden corresponds to the dysfunction of the antireflux barrier and inability to clear refluxate. The crural diaphragm is one of the main components of the esophagogastric junction and plays an important role in preventing gastroesophageal reflux. The diaphragm, as a skeletal muscle, is partially under voluntary control and its dysfunction can be improved via breathing exercises. Thus, diaphragmatic breathing training (DBT) has the potential to alleviate symptoms in selected patients with GERD. High-resolution esophageal manometry (HRM) is a useful method for the assessment of antireflux barrier function and can therefore elucidate the mechanisms responsible for gastroesophageal reflux. We hypothesize that HRM can help define patient phenotypes that may benefit most from DBT, and that HRM can even help in the management of respiratory physiotherapy in patients with GERD. This systematic review aimed to evaluate the current data supporting physiotherapeutic practices in the treatment of GERD and to illustrate how HRM may guide treatment strategies focused on respiratory physiotherapy.

• MeSH
• dechová cvičení MeSH
• gastroezofageální junkce MeSH
• gastroezofageální reflux * MeSH
• lidé MeSH
• manometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• systematický přehled MeSH

Refluxní choroba jícnu (RCHJ) je nejčastější onemocnění gastrointestinálního traktu postihující přibližně čtvrtinu evropské populace s narůstající incidencí. Část pacientů s RCHJ nemá plnou úlevu při konzervativním postupu s inhibitory protonové pumpy (PPI), chirurgické řešení je zatíženo nemalým procentem komplikací a v čase jeho účinnost klesá. Endoskopická léčba RCHJ zahrnuje v současnosti pět odlišných metod, z nichž dosud žádná nebyla, dle znalostí autorů, ve větší míře dostupná a prováděná v České republice. Potenciál uplatnit se v praxi mají metody elektrické stimulace jícnu, endoskopická fundoplikace a Stretta. Metoda Stretta je založena na aplikaci radiofrekvenční energie o nízké frekvenci do oblasti ezofagogastrické junkce (EGJ). Dle dosud publikovaných dat se sice jedná o pravděpodobně méně účinnou alternativu k laparoskopické fundoplikaci pro pacienty s hiátovou hernií ≤ 2 cm a selhanou konzervativní léčbou. Nicméně její nespornou výhodou je příznivý bezpečnostní profil, nepřítomnost alterace anatomie EGJ, její opakovatelnost a dlouhodobost efektu u většiny pacientů. Nevýhodou je nutnost selekce vhodných pacientů k proceduře a její finanční náročnost. I přes své limitace se Stretta do budoucna nabízí jako alternativní možnost pro vybrané pacienty, kteří by se chtěli vyhnout riziku z dlouhodobě užívaných PPI a obávají se rizik laparoskopické fundoplikace.

Gastroesophageal reflux disease (GERD) is the most common disease of the gastrointestinal tract, affecting approximately a quarter of the European population with an increasing incidence. Some patients with GERD do not get full relief with conservative approach with proton pump inhibitors (PPI), while surgical solution is burdened with a significant percentage of complications and its effectiveness decreases over time. Endoscopic therapy of GERD currently includes five different methods, none of which have, to the knowledge of the authors, been more widely available and performed in the Czech Republic. The methods of electrical oesophageal stimulation, endoscopic fundoplication and Stretta have the potential to be used in practice. The latter method consists in the application of a low-frequency radiofrequency energy to the oesophagogastric junction (EGJ). According to the data published so far, it is probably a less effective alternative to laparoscopic fundoplication for patients with hiatal hernia ≤ 2 cm and failed conservative treatment, but its favourable safety profile, absence of EGJ anatomy alteration, repeatability and long-time effect in most patients are its undeniable advantages. On the other hand, the need to select suitable patients for the procedure and higher costs are among its disadvantages. Despite its limitations, Stretta offers an alternative option in the future for selected patients who would like to avoid the risks associated with long-term PPIs and are concerned about the risks of laparoscopic fundoplication.

• Klíčová slova
• Stretta procedura,
• MeSH
• ezofágoskopie metody   MeSH
• gastroezofageální reflux * chirurgie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• radiofrekvenční terapie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• dopisy MeSH

Background/Aims: Several studies have reported partial recovery of peristalsis in patients with achalasia after myotomy. The aim of our study is to analyze esophageal motility patterns after peroral endoscopic myotomy (POEM) and to assess the potential predictors and clinical impact of peristaltic recovery. Methods: We performed a retrospective analysis of prospectively collected data of consecutive patients with achalasia undergoing POEM at a tertiary center. High-resolution manometry (HRM) studies prior to and after POEM were reviewed and the Chicago classification was applied. Results: A total of 237 patients were analyzed. The initial HRM diagnoses were achalasia type I, 42 (17.7%); type II, 173 (73.0%); and type III, 22 (9.3%). Before POEM, peristaltic fragments were present in 23 (9.7%) patients. After POEM the Chicago classification diagnoses were: 112 absent contractility, 42 type I achalasia, 15 type II, 11 type III, 26 ineffective esophageal motility, 18 esophagogastric junction outflow obstruction, 10 fragmented peristalsis, and 3 distal esophageal spasm. Altogether 68 patients (28.7%) had signs of contractile activity, but the contractions newly appeared in 47 patients (47/214, 22.0%). Type II achalasia showed a trend for appearance of contractions (P = 0.097). Logistic regression analysis did not identify any predictors of peristaltic recovery. The post-POEM Eckardt score did not differ between patients with and without contractions nor did the parameters of timed barium esophagogram. Conclusions: More than 20% of achalasia patients have signs of partial recovery of esophageal peristalsis after POEM. It occurs predominantly in type II achalasia but the clinical relevance seems to be negligible.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Motility disorders of upper gastrointestinal tract are common in critical illness and associated with significant clinical consequences. However, detailed quantitative and qualitative analyses of esophageal motor functions are lacking. Therefore, we aimed to characterize the key features of esophageal motility functions using high-resolution impedance manometry (HRIM) and to evaluate an objective link between esophageal motor patterns, gastric emptying, and gastroesophageal reflux. We also studied the prokinetic effects of metoclopramide. METHODS: We prospectively performed HRIM for 16 critically ill hemodynamically stable patients. Patients were included if they had low gastric volume (LGV; < 100 mL/24 h, n = 8) or high gastric volume (HGV; > 500 mL/24 h, n = 8). The HRIM data were collected for 5 h with intravenous metoclopramide administration (10 mg) after the first 2 h. RESULTS: The findings were grossly abnormal for all critically ill patients. The esophageal contraction vigor was markedly increased, indicating prevailing hypercontractile esophagus. Ineffective propulsive force was observed for 73% of esophageal activities. Panesophageal pressurization was the most common pressurization pattern (64%). Gastroesophageal reflux predominantly occurred with transient lower esophageal sphincter relaxation. The common features of the LGV group were a hyperreactive pattern, esophagogastric outflow obstruction, and frequent reflux. Ineffective motility with reduced lower esophageal sphincter tone, and paradoxically fewer reflux episodes, was common in the HGV group. Metoclopramide administration reduced the number of esophageal activities but did not affect the number of reflux episodes in either group. CONCLUSION: All critically ill patients had major esophageal motility abnormalities, and motility patterns varied according to gastric emptying status. Well-preserved gastric emptying and maintained esophagogastric barrier functions did not eliminate reflux. Metoclopramide failed to reduce the number of reflux episodes regardless of gastric emptying status. Trial registration ISRCTN, ISRCTN14399966. Registered 3.9.2020, retrospectively registered. https://www.isrctn.com/ISRCTN14399966 .

• MeSH
• APACHE MeSH
• ezofágus patofyziologie   MeSH
• gastroezofageální reflux epidemiologie   etiologie   MeSH
• horní gastrointestinální trakt patofyziologie   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kritický stav terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• manometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• pohybová aktivita fyziologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• umělé dýchání škodlivé účinky   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Gastrointestinální motilita a její vliv na clearance luminálního obsahu trávicím traktem lze diagnostikovat různými vyšetřovacími modalitami. V klinické praxi je jednou z nejdůležitějších diagnostických metod manometrie, a to zejména v detekci ezofageálních a anorektálních poruch. Také radiografické metody poruch motility gastrointestinálního traktu jsou cenným diagnostickým nástrojem. Scintigrafie je stále standardem pro hodnocení žaludečního vyprazdňování, 13C dechové testy jsou její alternativou. Mnoho jiných technik se používá především v rámci vědeckého výzkumu, nicméně některé vybrané metody mohou být začleněny do standardní diagnostiky poruch motility GIT.

Gastrointestinal motility and the effects on luminal contents that are brought about by it can be studied in several ways. In clinical practice, manometry remains one of the most important investigational techniques, in particular for oesophageal and anorectal disorders. Radiographic examination of bolus transit through the gastrointestinal tract also continues to be a valuable tool. Scintigraphy still is the standard for assessment of gastric emptying, but 13C breath tests are an alternative. Many other techniques are used mainly in the context of scientific research but some of these may become incorporated in the diagnostic armamentarium.

• Klíčová slova
• konvenční manometrie, high-resolution manometrie,
• MeSH
• dechové testy metody   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální * MeSH
• gastrointestinální motilita * MeSH
• lidé MeSH
• manometrie metody   MeSH
• poruchy motility jícnu * diagnóza   MeSH
• radioisotopová scintigrafie metody   MeSH
• rentgendiagnostika metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND AIMS: Per-oral endoscopic myotomy (POEM) is becoming a standard treatment for achalasia. Long-term efficacy and the rate of post-POEM reflux should be further investigated. The main aim of this study was to analyze safety and mid-term (12 and 24 months) clinical outcomes of POEM. METHODS: Data on single tertiary center procedures were collected prospectively. The primary outcome was treatment success defined as an Eckardt score < 3 at 12 and 24 months. A total of 155 consecutive patients with achalasia underwent POEM; 133 patients were included into the analysis (22 patients will be analyzed separately as part of a multicenter randomized clinical trial). RESULTS: POEM was successfully completed in 132 (99.2%) patients, and the mean length of the procedure was 69.8 min (range 31-136). One patient underwent a drainage for pleural effusion; no other serious adverse events occurred. Treatment success at 3, 12, and 24 months was observed in 95.5% (CI 89.6-98.1), 93.4% (86.5-96.8), and 84.0% (71.4-91.4) of patients, respectively. A total of 11 patients (8.3%) reported initial treatment failure (n = 5) or later recurrence (n = 6). The majority of relapses occurred in patients with achalasia type I (16.7 vs. 1.1% achalasia type II vs. 0% achalasia type III; p<0.05). At 12 months, post-POEM reflux symptoms were present in 29.7% of patients. At 3 months, mild reflux esophagitis was diagnosed in 37.6% of patients, and pathological gastroesophageal reflux was detected in 41.5% of patients. A total of 37.8% of patients had been treated with a proton pump inhibitor. CONCLUSION: POEM resulted in greater than 90% treatment success at 12 months which tends to decrease to 84% after 2 years. More than one-third of the patients had mild reflux symptoms and/or mild esophagitis.

• MeSH
• achalázie jícnu chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory metody   MeSH
• Hellerova myotomie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Sarkoidóza je známá jako mnohosystémové granulomatózní onemocnění neznámé etiologie, které může být dle literárních údajů komplikováno gastroezofageálním refluxem. Metodika a pacienti: Hodnotíme souhrn nemocných s ověřenou sarkoidózou, kde jsme na základě předchozího pozitivního průkazu pepsinu v respiračních sekretech indikovali podrobné gastroenterologické vyšetření. Hodnotíme stadia onemocnění sarkoidózou, závažné komorbidity, klinický obraz a výsledky 24hodinové pH metrie a impedance jícnu, ve vztahu k léčbě inhibitory protonové pumpy a k výsledku koncentrace pepsinu v respiračních sekretech. Výsledky: Hodnotili jsme soubor 25 nemocných, 18 žen, 7 mužů, středního věku 59 let, rozmezí 32 – 78 let. Nejčastějším stadiem sarkoidózy bylo stadium II (17 nemocných, stadium I – II měli 3 nemocní, stadium II-III také 3 nemocní. Nejčastější komorbidity bylo asthma bronchiale u 4 nemocných, CHOPN měli 2 nemocní, diabetes mellitus 2 nemocní, ostatní onemocnění se vyskytovala jednotlivě. Peptest byl pozitivní u 19 pacientů a slabě pozitivní u 6 pacientů. Prokázaný kyselý reflux mělo 17 nemocných (68 %), slabě kyselý 2 (8 %) a patologický reflux nebyl prokázán u 6 (24 %) nemocných. Nemocní neléčení inhibitory protonové pumpy (PPI) mělo 15/18 kyselý reflux (83 %). Zvýšenou frekvenci proximálních refluxů podle vyšetření impedance jícnu mělo celkem 21/25 nemocných (84 %). Z klinických projevů dominovaly u pacientů s prokázaným refluxem dle pH metrie kašel 47 %, pyróza a regurgitace (47 %), tlak na hrudi (21 %) a pocit globu (16 %). Mezi pacienty bez pH metricky prokázaného refluxu (6 pacientů) byl kašel evidován v 50 %, pyróza a regurgitace ve 33 % a globus u 17 %. Závěr: Naše výsledky poukazují na vysoký výskyt GERD v souboru nemocných sarkoidózou, zejména na přítomnost kyselého jícnového refluxu a na častý výskyt zvýšené frekvence proximálních refluxů. Dle uvedených údajů pokládáme za racionální rutinně vyšetřovat pacienty se sarkoidózou na přítomnost GERD, přičemž se nelze validně opřít o jejich klinické obtíže. Refluxní onemocnění jícnu může souviset i s některými komorbiditami nemocných se sarkoidózou a může nepříznivě ovlivnit i rozsah postižení plicního parenchymu.

Introduction: Sarcoidosis is known as a multisystem granulomatous disease of unknown etiology that, according to the literature, may be complicated by gastroesophageal reflux. Methods and patients: The study included patients with confirmed sarcoidosis undergoing detailed gastroenterological examination after pepsin was detected in their respiratory secretions. The assessed parameters were stages of sarcoidosis, severe comorbidities, clinical picture and 24-hour esophageal impedance-pH monitoring results, with respect to proton pump inhibitor (PPl) therapy and pepsin concentration in respiratory secretions. Results: The sample comprised 25 patients, 18 females and 7 males, with a median age of 59 years (range, 32-78 years). Most frequently, stage II was diagnosed (17 patients), followed by stage I-II in 3 patients and stage II-III in 3 patients. The most frequent comorbidities were bronchial asthma (4 patients), COPD (2 patients) and diabetes mellitus (2 patients). Peptest was positive in 19 patients and slightly positive in 6 patients. Acidic reflux was detected in 17 patients (68 %) and weakly acidic reflux in 2 patients (8 %); no abnormal reflux was found in 6 patients (24 %). Among patients not treated with PPls, 15/18 (83 %) had acidic reflux. Esophageal impedance showed an increased frequency of proximal reflux in 21/25 patients (84 %). The most common clinical manifestations in patients with reflux confirmed by pH monitoring were cough (47 %), pyrosis and regurgitation (47 %), chest tightness (21 %) and globus sensation (16 %). Among patients without reflux confirmed by pH monitoring (6 patients), 50 % had cough, 33 % had pyrosis and regurgitation and 17 % had globus sensation. Conclusion: The results showed a high rate of GERD in sarcoidosis patients, in particular acidic esophageal reflux and frequent proximal reflux. Therefore, it would be rational to examine sarcoidosis patients for the presence of GERD; however, their clinical problems cannot be considered as valid. Gastroesophageal reflux disease may also be associated wath some comorbidities in SEircoidosis patients and may negatively influence the extent of parenchymal lung involvement.

• MeSH
• dospělí MeSH
• ezofágus patologie   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• komorbidita MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• sarkoidóza * komplikace   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH