Telemedicína se zabývá dálkovým přenosem lékařských informací mezi pacientem a lékařem prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií. Pomocí obousměrného videa, e-mailů, chytrých telefonů a dalších bezdrátových komunikačních prostředků je zjišťován zdravotní stav pacienta a poskytována distanční zdravotní péče. Telemedicína a distanční péče rozšiřují přístup k potřebné zdravotní péči, což se ukázalo jako zásadní během pandemie COVID-19. Ta vedla k rychlému rozvoji telemedicíny a distanční péče, protože tradiční prezenční péče byla výrazně omezena. Česká revmatologická společnost se rozhodla vydat vlastní stanovisko k distanční péči a telemedicíně v revmatologii, které zohledňuje stanovisko mezinárodních organizací a zároveň reflektuje specifickou situaci v České republice. Česká revmatologická společnost vidí telemedicínu a distanční péči jako vhodný doplněk prezenční péče zejména u pacientů ve stabilizovaném zdravotním stavu nebo při monitorování bezpečnosti nové léčby. Telemedicína může zlepšit efektivitu triáže a urychlit tak stanovení diagnózy. Rovněž může pomoci zlepšit dostupnost a kvalitu revmatologické péče. Česká revmatologická společnost si však uvědomuje, že distanční péče klade vyšší nároky na technické vybavení a znalosti poskytovatelů, a proto usiluje o zavedení adekvátně hrazených kódů pro distanční vyšetření. Adresa pro korespondenci: MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. Revmatologické oddělení EUC Klinika a.s. Drobného 1580 592 31 Nové Město na Moravě e-mail: zdenek.dvorak@eucklinika.cz Autoři prohlašují, že nejsou v konfliktu zájmů. Do redakce doručeno: 4. 12. 2024
Telemedicine involves the remote transmission of medical information between a patient and a physician using telecommunication and information technologies. Through bidirectional video, emails, smartphones, and other wireless communication tools, a patient’s health status is assessed, and remote healthcare is provided. Telemedicine and remote care expand access to necessary medical services, which proved crucial during the COVID-19 pandemic. The pandemic led to a rapid development of telemedicine and remote care, as traditional in-person care was significantly limited. The Czech Society of Rheumatology has decided to issue its own position statement on remote care and telemedicine in rheumatology, considering the standpoint of international organizations while also reflecting the specific situation in the Czech Republic. The Czech Society of Rheumatology views telemedicine and remote care as a suitable complement to face-to-face care, particularly for patients in a stable medical condition or for monitoring the safety of new treatments. Telemedicine can enhance the efficiency of triage, thereby expediting diagnosis. Additionally, it may help improve the accessibility and quality of rheumatologic care. However, the Czech Society of Rheumatology acknowledges that remote care imposes greater demands on providers’ technical equipment and expertise. Therefore, it advocates for the implementation of adequately reimbursed billing codes for remote consultations.
- MeSH
- konzultace na dálku * organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- management péče o pacienta metody MeSH
- revmatologie organizace a řízení MeSH
- telemedicína * organizace a řízení MeSH
- zdravotní politika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Pracovní skupina České revmatologické společnosti (ČRS) předkládá aktualizovaná doporučení pro farmakoterapii revmatoidní artritidy (RA) na základě nejnovějších poznatků o léčbě RA. Základní podmínkou úspěšné léčby zůstává včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení účinné terapie založené na strategii léčby k cíli, jejíž podstatou je posuzování aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů v pravidelných časových intervalech a úprava terapie podle toho, zda byl dosažen předem stanovený cíl léčby. Strategie léčby k cíli platí obecně, bez ohledu na použitém léčivu. V časné fázi onemocnění je cílem léčby remise, v případě dlouhotrvajícího onemocnění alespoň nízká klinická aktivita, přičemž těchto stavů je zpravidla třeba dosáhnout do 6. měsíce od zahájení léčby a tento stav by měl být trvale udržován. V úvodu se doporučuje zahájit léčbu methotrexátem (MTX) spolu s glukokortikoidy. Silný důraz je kladen na krátkodobé podání glukokortikoidů, redukci dávky až úplné vysazení nejpozději do 3. měsíce. Při kontraindikaci nebo intoleranci MTX lze zvážit nasazení leflunomidu nebo sulfasalazinu. Pokud po 3 měsících intenzivní léčby přetrvává vysoká aktivita nemoci nebo po 6 měsících není dosaženo cíle léčby, pak je nutné léčbu upravit v kontextu přítomností nepříznivých prognostických faktorů (vysoká aktivita nemoci, pozitivní autoprotilátky a časné erozivní poškození kloubů). Pokud nejsou přítomny rizikové faktory závažného průběhu onemocnění, lze zvážit změnu za jiný konvenční chorobu modifikující antirevmatický lék (DMARD), eventuálně jejich kombinaci. Pokud jsou přítomny nepříznivé prognostické faktory, měla by se ke konvenčnímu DMARD přidat biologická léčba – inhibitory TNF (adalimumab, certolizumab pegol, etanercept, golimumab, infliximab), abatacept, tocilizumab, sarilumab nebo rituximab; včetně biosimilárních přípravků. Po pečlivém zvážení rizik závažných kardiovaskulárních a nádorových onemocnění lze v této fázi léčby uvažovat o přípravcích ze skupiny inhibitorů Janusových kináz (JAK). Tato doporučení poprvé uvádí možnost nasazení TNF blokující léčby v časné fázi RA zároveň s MTX a to v situaci zvýšeného rizika závažného průběhu onemocnění. Pokud dojde k selhání účinku první linie biologické léčby nebo inhibitorů JAK, pak je na místě nasazení léku s jiným mechanismem účinku, ale po selhání léčby inhibitory TNF, IL-6R nebo JAK je možné zvážit i lék ze stejné skupiny. Stávající aktualizace doporučených postupů se zabývá léčebnými postupy obtížně léčitelné RA po selhání více biologických léků nebo inhibitorů JAK a léčbou pacientů s přítomností závažných komorbidit. Uvedeno je také stanovisko ČRS k léčbě inhibitory JAK. U nemocných v setrvalé remisi trvající minimálně 6 měsíců, kteří již nejsou léčeni glukokortikoidy, je možné zvážit snížení dávky nebo prodloužení dávkovacího intervalu DMARD, ale úplné vysazení konvenčního, případně biologického léku nebo inhibitoru JAK se nedoporučuje, protože vede často ke vzplanutí nemoci. Předložená aktualizace doporučených postupů ČRS není závazným předpisem, ale praktickým návodem jak s ohledem na bezpečnost, účinnost a cenu postupovat při léčbě pacientů s RA v běžné klinické praxi.
A working group of the Czech Society of Rheumatology (CRS) is presenting updated recommendations for the pharmacotherapy of rheumatoid arthritis (RA) based on the latest knowledge on the treatment of RA. Early diagnosis of the disease and immediate initiation of effective therapy based on a treatment-to-target strategy, which involves assessing disease activity using composite indices at regular time intervals and adjusting therapy according to whether a predetermined treatment goal has been achieved, remain essential for successful treatment. The treat-to-target strategy applies generally, regardless of the drug used. The treatment goal is remission in the early phase of the disease, or at least low clinical activity in the case of long-standing disease, and these states should generally be achieved within 6 months of initiation of therapy and should be sustained. Initial treatment with methotrexate (MTX) together with glucocorticoids is recommended. Strong emphasis is placed on short-term glucocorticoid administration, and dose reduction to complete discontinuation by month 3 at the latest. If MTX is contraindicated or not tolerated, leflunomide or sulfasalazine may be considered. If high disease activity persists after 3 months of intensive treatment or the treatment goal is not achieved after 6 months, then treatment should be adjusted in the context of the presence of negative prognostic factors (high disease activity, positive autoantibodies, and early erosive joint damage). If risk factors for a severe disease course are not present, a switch to another conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drug (DMARD), or possibly a combination of two of them, may be considered. If negative prognostic factors are present, biologic therapy - TNF inhibitors (adalimumab, certolizumab pegol, etanercept, golimumab, infliximab), abatacept, tocilizumab, sarilumab or rituximab; including biosimilars - should be added to conventional synthetic DMARDs. After careful consideration of the risk of serious cardiovascular and cancer events, drugs from the Janus kinase (JAK) inhibitor class may be considered at this stage of treatment. These recommendations introduce for the first time the possibility of deploying TNF-blocking therapy in early RA alongside MTX in the setting of increased risk of severe disease. If first-line biologic therapy or JAK inhibitors fail, then a drug with a different mechanism of action is appropriate, but after failure of treatment with TNF, IL-6R, or JAK inhibitors, a drug from the same group may be considered. The current update of the guideline addresses the management of difficult-to-treat RA after failure of multiple biologics or JAK inhibitors and the treatment of patients with the presence of significant comorbidities. The CRS position on treatment with JAK inhibitors is also presented. In patients in persistent remission lasting at least 6 months who are no longer treated with glucocorticoids, dose reduction or extension of the DMARD dosing interval may be considered, but complete withdrawal of a conventional synthetic or biologic drug or JAK inhibitor is not recommended because it often leads to disease flare. The present update of the CRS recommendations is not a binding prescription, but a practical guide on how to treat patients with RA in routine clinical practice with regard to safety, efficacy, and costs.
- Klíčová slova
- upadacitinib,
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- inhibitory Janus kinas * farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory TNF farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát farmakologie terapeutické užití MeSH
- prednison farmakologie terapeutické užití MeSH
- revmatoidní artritida farmakoterapie MeSH
- sarkoidóza * etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- upadacitinib,
- MeSH
- antirevmatika aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- inhibitory Janus kinas * aplikace a dávkování MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- revmatoidní artritida * farmakoterapie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Mezi nežádoucí účinky biologických léků užívaných při terapii revmatoidní artritidy, tedy převážně léků blokujících TNF alfa a interleukin 1, patří zejména infuzní reakce nebo reakce v místech vpichu, infekce, autoimunitní projevy, neurologické projevy typu demyelinizačních onemocnění, malignity, hematologické komplikace a městnavé srdeční selhání. Nejzávažnějším možným důsledkem terapie infliximabem je vzplanutí latentní infekce tuberkulózou, a proto byla v poslední době vypracována přesná schémata postupu k detekci a i k terapii této formy infekce při současné léčbě anti-TNF alfa. Pravděpodobnost vývoje nežádoucích účinků kortikosteroidů závisí na typu aplikovaného kortikosteroidu, jeho dávce, délce podávání a i individuání vnímavosti léčeného nemocného. Mezi hlavní nežádoucí účinky kortiosteroidů patří osteoporóza, infekce, funkční nedostatečnost kůry nadledvin, cushingoidní projevy a syndrom při náhlém vysazení léků. Léky užívané při terapii osteoporózy jsou relativně dobře tolerovány. Minimální nežádoucí účinky přináší terapie kalcitoninem. Při léčbě bisfosfonáty je v klinické praxi zvýšený výskyt nežádoucích účinků z hlediska horního gastrointestinálního traktu. Hormonální substituční terapie a léčba raloxifenem zvyšují četnost žilní tromboembolické nemoci a hormonální substituční terapie může být asociována s vyšším výskytem ischemické choroby srdeční, cévních mozkových příhod a karcinomu prsu.
The undesirable side effects of biological drugs used to treat rheumatoid arthritis, i. e. mainly drugs blocking NF alpha and inteleukin 1, include primarily the infusion reaction or a reaction at the site of injection, infection, autoimmune reactions, neurological reactions of the demyelinization disease type, malignites, haematological complications and congestive heart failure. The most serious potential consequence of therapy using infliximabe is flare-up of latent tuberculosis infection, and thus an exact scheme has recently been prepared for detection and treatment of this kind of infection with simultaneous treatment with anti-TNF alpha. Drugs used to treat osteoporosis are tolerated relatively well. Treatment with calcitonin entails minimal undesirable side effects. In clinical practice, the occurrence of undesirable side effects from the standpoint of upper GIT occurs during treatment by bisphosphonates. Hormone replacement therapy and treatment by raloxiphene increase the frequency of venal thrombo-embolic diseases and hormone replacement therapy is also associated with higher occurrence of ischemic heart disease, vascular cerebral incidence and breast cancer.
- MeSH
- biologická terapie metody škodlivé účinky MeSH
- hormonální substituční terapie metody škodlivé účinky MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- infliximab MeSH
- monoklonální protilátky aplikace a dávkování MeSH
- osteoporóza diagnóza farmakoterapie MeSH
- revmatoidní artritida farmakoterapie MeSH
- tuberkulóza diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
