- MeSH
- kaménky ve slinných žlázách chirurgie diagnóza komplikace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci slinných žláz * diagnóza klasifikace MeSH
- sialoadenitida klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVE: To compare the accuracy of ultrasound, sialography, and sialendoscopy for examining benign salivary gland obstructions.METHODS:In this prospective study, patients with symptoms of obstruction of the major salivary gland duct system presenting at the ENT Clinic University Hospital, Ostrava, from June 2010 to December 2013 were included. All patients (n=76) underwent ultrasound, sialography, and sialoendoscopy. The signs of sialolithiasis, ductal stenosis, or normal findings were recorded after the examinations. Statistical analysis of the sensitivity and specificity of all the methods was performed, as well as a comparison of the accuracy of each method for different kinds of pathology (sialolithiasis or stenosis).RESULTS: The sensitivity of ultrasound, sialography, and sialoendoscopy for sialolithiasis findings were 71.9%, 86.7 %, and 100%, respectively. The sensitivity of sialography and sialoendoscopy for stenosis of the duct was 69.0%, and 100%, respectively. The study showed impossibility of ultrasonic diagnostics of ductal stenosis. The sensitivity of sialoendoscopy for both pathologies was significantly higher than that from ultrasound or sialography (p<0.05). The specificity of sialoendoscopy was significantly higher than that from by ultrasound or sialography (p<0.05).CONCLUSION:Sialoendoscopy was the most accurate method for examination ductal pathology, with significantly higher sensitivity and specificity than by ultrasound or sialography.
Sialendoscopy (SE) represents nowadays one of the standard diagnostic and therapeutic procedures in the treatment of major salivary glands lithiasis. We know from experience that it is successful only in small percentage of patients, when used in monotherapy. However, it represents an indispensable part of all of the combined minimally invasive gland-preserving treatment techniques, the success rate of which is around 90%. In this work, we focused on the role of sialendoscopy in the treatment of patients with larger inflamed fixed stones in glandula parotis. We conducted a total of 364 sialendoscopy procedures in 332 patients on our site. We have confirmed lithiasis as a cause of salivary gland obstruction in 246 (74%) patients. In 9 patients there was larger, single, or multiple inflamed fixed lithiasis of glandula parotis. In this subgroup of patients endoscopically assisted sialolithectomy from external mini-incision has become the method of choice. In 9 of the 9 (100%) cases we have achieved complete elimination of stones, and in 8 of the 9 (89%) cases we have achieved complete elimination of complaints. Sialoendoscopically assisted sialolithectomy of glandula parotis from external mini-incision has proved to be highly effective technique to eliminate stones with minimal complications.
- MeSH
- endoskopie metody MeSH
- kaménky ve slinných žlázách chirurgie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- litiáza chirurgie terapie MeSH
- parotis chirurgie MeSH
- parotitida chirurgie terapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinická studie MeSH
Úvod: Sialoendokopie (SE) je moderní diagnostická a léčebná metoda sialolitiázy vývodového systému slinných žláz. Tato metoda s sebou nese výhodu miniinvazivní léčby cestou přirozeného vývodu slinné žlázy. Cíl studie: Vyhodnocení léčby sialolitů podčelistní žlázy pomocí sialoendoskopie. Materiál a metoda: V letech 2010 – 2013 bylo na ORL klinice Fakultní nemocnice Ostrava provedeno celkem 134 SE výkonů a diagnostikováno 62 sialolitů vývodového systému podčelistní slinné žlázy. V distálních 2/3 vývodového systému bylo uloženo 34/62 (54,8 %) sialolitů. V proximální části vývodu nebo hilu bylo lokalizováno 28/62 (45,2 %) sialolitů. Výsledky: Endoskopicky košíčkem nebo chapáčkem bylo extrahováno 31/34 (91,2 %) sialolitů distálních částí vývodového systému. Transorální extrakce sialolitu (TES) v případě proximálně uložených sialolitů byla úspěšná ve 23/28 (82,1 %) případech. Z důvodů přetrvávajících problémů po výkonu nebo neúspěchu endoskopické léčby byla sialadenektomie provedena u 3/28 (10,7 %) pacientů po TES a u 1/34 (2,9 %) po endoskopické extrakci. Sialadenektomie byla provedena u 4/28 (14,3 %) pacientů po TES, kteří netolerovali výkon v lokální anestezii. Závěr: SE má se srovnání se standardními chirurgickými postupy výrazně nižší výskyt operačních komplikací, zvyšuje efektivitu léčby a zkracuje délku rekonvalescence. Nabízí pacientům alternativu chirurgického odstranění celé postižené slinné žlázy.
Introduction: Sialendoscopy is a modern interventional method used in management of submandibular salivary gland sialolithiasis. Aim of the study: Assessment of the sialendoscopic treatment of the submandibular stones. Patient and methods: One hundred and thirty-four sialendoscopies were performed at ENT Clinic University Hospital in Ostrava between 2010 – 2013. Sixty-two sialoliths were verified. Thirty-four sialoliths were localised in distal parts of submandibular duct and 28 patients were treated for lithiasis of proximal part of Wharton’s duct. All these patients underwent sialendoscopic treatment. Results: Sialendoscopic extraction interventions with wire basket or forceps were successful in 31(91.2 %) patients. Transoral removal in patients with proximal lithiasis was successful in 23 patients (82.1 %). Sialadenectomy was performed in 3 patients (10.7 %) after transoral removal and in 1 after sialendoscopic extraction. Indication criteria for sialadenectomy were persisting problems after treatment and failure of the transoral removal. Sialadenectomy was performed in 4/28 (14,3 %) patients from whom wasn´t tolerate local anaesthesia. Conclusion: Sialendoscopy is presented as gland-preserving method and it is conducted with lower number of complications contrary to standard surgical methods. This mini invasive method is more efficient than standard treatment and recovery period after surgery is shorter.
- Klíčová slova
- sialolitiáza, transorální extrakce sialolitu, sialadenektomie,
- MeSH
- dospělí MeSH
- endoskopie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- endoskopy MeSH
- kaménky ve slinných žlázách diagnóza chirurgie terapie MeSH
- kaménky ve vývodu slinných žláz * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- litiáza chirurgie terapie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- mladiství MeSH
- podčelistní slinná žláza chirurgie patologie MeSH
- senioři MeSH
- stenóza chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Forty samples of salivary stones were studied by IR spectroscopy, SEM, DTA and X-ray powder diffraction. A procedure for their analysis was developed. Micro- and nanometric spherical particles were observed on the stone surface, which indicates their gradual growth. The mentioned methods have proved the same hydroxyapatite composition of the studied stones. 63 % of them contained various toxic metals such as Pb, Ti and Zn. The presence of metals on the stone surface proved the negative effect of environmental pollution on human health.
- MeSH
- difrakce rentgenového záření MeSH
- dospělí MeSH
- kaménky ve slinných žlázách * MeSH
- kaménky ve vývodu slinných žláz * diagnóza epidemiologie etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- mikroskopie elektronová rastrovací MeSH
- mladiství MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spektrofotometrie infračervená MeSH
- termografie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Nejčastější příčinou chronické obstrukční choroby slinných žláz je sialolitiáza, která dle různých autorů tvoří 60 – 80 % ze všech benigních obstrukčních patologií. V případě nehmatného konkrementu byly resekční výkony do nedávné minulosti standardním léčebným postupem. Technický pokrok v 90. letech minulého století, který umožnil začlenění endoskopie do této problematiky, stál na počátku dynamického vývoje komplexu miniinvazivní funkční léčby. V současné době jsou v miniinvazivní léčbě sialolitiázy nejčastěji užívanými metodami sialoendoskopie, miniinvazivní chirurgie a ultrasonograficky navigovaná litotripse (ESWL). Indikace jednotlivých technik se řídí konkrétním nálezem, částečně se překrývají a navzájem kombinují. V prezentovaném souboru jsme shrnuli naše první zkušenosti se sialoendoskopií. Zaměřili jsme se právě na její úlohu v diagnostice a léčbě sialolitiázy. U 160 pacientů s klinickými projevy chronické obstrukční choroby slinné žlázy jsme od poloviny roku 2009 do poloviny roku 2013 provedli celkem 183 sialoendoskopických výkonů. Studie byla retrospektivně prospektivní. Sialolitiázu jsme zjistili v 72 % případů. Endoskopicky nalezené konkrementy jsme odstraňovali sialoendoskopickou či miniinvazivní chirurgickou technikou, respektive jejich kombinací. Soubor jsme vymezili použitím pouze lokální anestezie. U konkrementů nalezených distálně od hilu žlázy měla velikost a vzdálenost od ústí vývodu vliv pouze na typ a obtížnost následně volené techniky jejich odstranění, ale neměla zásadní význam pro úspěšnost eliminace. U objemných konkrementů nalezených v hilu podčelistní slinné žlázy, jejichž velikost neumožňovala intraduktální endoskopickou manipulaci, byla lokální anestezie z našeho pohledu limitujícím faktorem úspěšné intraorální sialolitektomie. V proximálním větvení parenchymu žlázy měly jen konkrementy menší než 3 mm reálnou naději na intraduktální odstranění. Sialoendoskopie v monoterapii byla úspěšně použitelná jen u malého množství pacientů. Avšak její kombinací s technikami miniinvazivní chirurgie jsme byli úspěšní ve smyslu kompletní eliminace konkrementů již u 61 % pacientů. S použitím celkové anestezie u skupiny pacientů s objemnou hilovou litiázou podčelistní slinné žlázy, stoupá potenciál miniinvazivní léčby našeho souboru teoreticky na 82 %. V případě dostupnosti ESWL lze očekávat ještě další vzestup procentuální úspěšnosti miniinvazivní léčby. Diagnostický přínos sialoendoskopie ukázalo 21 % falešně negativních ultrasonografických vyšetření. Sialoendoskopie z naší zkušenosti jednoznačně potvrdila svůj zásadní význam v miniinvazivní léčbě sialolitiázy. Předpokladem dosažení vysoké úspěšnosti v léčbě sialolitiázy je kombinace sialoendoskopie s ostatními technikami miniinvazivní léčby a v indikovaných případech využití i celkové anestezie. KLÍČOVÁ SLOVA: sialoendoskopie, sialolitiáza, miniinvazivní léčba, lokální anestezie
Sialolithiasis is the most frequent cause of chronic obstruction of salivary glands and is responsible, according to various authors, for 60 – 80 % of all benign obstruction pathologies. Until very recently the resection intervention was the standard therapeutic procedure in cases of non palpable concrements. A technical progress in the nineties of the last century enabled endoscopy to be incorporated into these problems and made also dynamic development of mini invasive functional therapy possible. At the present time sialolithiasis, mini invasive surgery and ultrasonography navigated lithotripsy (ESWL) are the most frequently used methods in mini invasive therapy of sialolithiasis. Indications of the individual techniques are governed by a specific finding, but they partly overlap and can be combined. In the present cohort the authors summarized their first experience with sialoendoscopy. The attention was particularly devoted to its role in diagnostics and therapy of sialolithiasis. In 160 patients with clinical manifestations of chronic obstruction disease of salivary gland in authors performed 1833 sialoendoscopy interventions from the half of 2009 to the half of the 2013 year. The study was retrospectively prospective. Sialolithiasis was established in 72% of the cases. The concrements found by endoscopy were removed by sialoendoscopy or mini invasive interventions or their combination. The cohort of specified by local anesthesiology only. In the concrements found distally of the gland hilus the size and distance from the orifice of the influenced only the type and complexity of the subsequently selected technique for removal, but it did not influence success of the elimination. In sizable concrements found in the hilus of submandibular salivary gland, where the size did not enable intraductal endoscopic manipulation, local anesthesia proved to limiting factor of successful intraoral sialectomy in our view and experience. In the proximal ramification of the gland parenchyma only the concrements smaller than 3 mm had real expectation of the intraductal removal. Sialoendoscopy as a monotherapy was successfully used only in a small number of patients. However, when combined with techniques of mini invasive therapy, the elimination of concrements proved to be complete in 61% of patients. In conditions of general anesthesia in the group of patients with sizable submandibular lithiasis of submandibular salivary gland the potential for mini invasive therapy in our group theoretically increased to 82%. In the case of ESWL availability a further increase in percentual success rate may be expected to occur in mini invasive therapy. The diagnostic contribution of sialoendoscopy became obvious is 21% of falsely negative ultrasonographic examinations. In our experience sialoendoscopy univocally confirmed its principal importance in mini invasive therapy of sialolithiasis. In order to reach a high success rate in the therapy of sialolithiasis, sialoendoscopy should be combined with other techniques and, is indicated cases, with general anesthesia.
- Klíčová slova
- sialolitiáza, sialolitektomie,
- MeSH
- endoskopie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- falešně negativní reakce MeSH
- kaménky ve slinných žlázách a vývodech diagnóza MeSH
- kaménky ve slinných žlázách * diagnóza chirurgie ultrasonografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lokální anestezie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony * metody statistika a číselné údaje MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- slinné žlázy chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Autoři ve svém sdělení uvádějí možnosti využití nové endoskopické techniky při řešení sialolitiázy. Na základě patofyziologických poznatků z poslední doby a s využitím nového technického vybavení se snaží o mnohem konzervativnější přístup k řešení tohoto onemocnění. V článku jsou shrnuty zkušenosti s touto technikou, její možnosti jsou porovnány s klasickými postupy a jsou uvedeny i limity této techniky.
In the present paper the authors inform about possibilities of using new endoscopic technique in a sialolithiasis treatment. Much more conservative approach in managing of this disease is prefered on the basis of recent pathophysiological findings and using the new technical equipment. Authors' experiences with this procedure, its comparison with standard diagnostic and treatment modalities and also its limitation are summarized in this article.
Příušnice (parotitis epidemica) jsou infekčním virovým onemocněním, jejichž původcem je RNA virus ze skupiny paramyxovirů. Pro onemocnění je charakteristické bolestivé zduření jedné či více slinných žláz, nejčastěji žlázy příušní, a horečka. Méně často se setkáváme s postižením CNS, slinivky břišní a varlat. Jedná se o velice nakažlivé onemocnění. V roce 1987 bylo v České republice zahájeno pravidelné očkování proti příušnicím. Po zavedení vakcinace došlo k výraznému poklesu ve výskytu tohoto onemocnění, avšak v posledních letech byl zaznamenán jeho zvýšený výskyt, a to nejen u nevakcinovaných jedinců, ale i u očkované části populace.
Mumps (epidemic parotitis) is an infectious viral disease caused by RNA virus from the paramyxoviruses group. The disease is characterized by painful swelling of one or more major salivary glands, mostly parotid gland, and fever. Less frequently occurs brain involvement, pancreatitis, and orchitis. The disease is very contagious. Regular vaccination against mumps in the Czech Republic has been realized since 1987. Thereafter, the incidence of the disease rapidly decreased. Despite of the vaccination the occurence of mumps raised during last years in vaccinated as well as non-vaccinated part of the population.
- Klíčová slova
- paramyxovirus, vakcinace.,
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- kaménky ve slinných žlázách diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenitida diagnóza etiologie MeSH
- parotis patologie MeSH
- příušnice * diagnóza epidemiologie patologie terapie MeSH
- sialoadenitida diagnóza etiologie terapie MeSH
- slinné žlázy MeSH
- vakcína proti příušnicím aplikace a dávkování imunologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
