sialolitiáza
Dotaz
Zobrazit nápovědu
The author presents a case of salivary stone in submandibular gland. Sialolithiasis refers to formation of concrements inside the salivary ducts. It is the most common disorder and it causes most of cases of salivary duct obstruction. The symptomatic sialolithiasis can be observed mostly in men patients between 30 and 60 years old. Current diagnostic management includes CT, USG and MRI. Although sialolithiasis has been associated with inflammation leading to irreversible parenchymal damage, recent studies show that recovery of secretory function after stone removal is most probable. Sialoendoscopy, representing also therapeutic method, is becoming increasingly common as well as other gland-preserving conservative trans-oral surgical removal of the stone.
- MeSH
- kaménky ve slinných žlázách diagnóza chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Sialolitiáza je nejčastější příčinou jednostranného otoku podčelistní slinné žlázy. Postihuje 1,2 % populace. Litiáza způsobuje mechanickou obstrukci vývodového systému postižené žlázy, projevující se jako recidivující otoky vznikající během jídla. Standardní léčbou je chirurgické odstranění postižené slinné žlázy. V poslední době se i v terapii sialolitiázy začínají prosazovat miniinvazivní techniky. Jednou z těchto metod užívaných v léčbě litiázy podčelistní slinné žlázy je tzv. transorální extrakce sialolitu, jejíž výhodou je zachování slinné žlázy i s její funkcí.
Sialolithiasis is the most common cause of unilateral edema of submandibular salivary gland. It affects 1.2% of population. Lithiasis causes a mechanical obstruction of the ductal system of the affected salivary gland, manifested as recurrent edemas that develop during eating. The standard treatment is a surgical removal of the affected salivary gland. Recently miniinvasive techniques have broken even into the treatment of sialolithiasis. One of the methods used in the treatment of sialolithiasis of submandibular salivary gland is so called transoral resection of salivary stone, which is beneficial in the preservation of salivary gland together with its function.
- Klíčová slova
- sialolitiáza,
- MeSH
- endoskopie metody trendy využití MeSH
- kaménky ve vývodu slinných žláz diagnóza terapie ultrasonografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony klasifikace metody využití MeSH
- podčelistní slinná žláza MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Kazuistika popisuje klinický a rentgenologický obraz sialolitiázy u devítiletého chlapce spojený se zánětlivým postižením pravé podčelistní slinné žlázy. Za hospitalizace dítěte byl konkrement chirurgicky vybaven.
Clinical and X-ray observe of the sialolithiasis complicated with the inflamma- tion of submandibular salivary gland in 9-year-old boy is described in this case report. Surgical removal of the concrement was performed during the hospitalization.
Autoři ve svém sdělení uvádějí možnosti využití nové endoskopické techniky při řešení sialolitiázy. Na základě patofyziologických poznatků z poslední doby a s využitím nového technického vybavení se snaží o mnohem konzervativnější přístup k řešení tohoto onemocnění. V článku jsou shrnuty zkušenosti s touto technikou, její možnosti jsou porovnány s klasickými postupy a jsou uvedeny i limity této techniky.
In the present paper the authors inform about possibilities of using new endoscopic technique in a sialolithiasis treatment. Much more conservative approach in managing of this disease is prefered on the basis of recent pathophysiological findings and using the new technical equipment. Authors' experiences with this procedure, its comparison with standard diagnostic and treatment modalities and also its limitation are summarized in this article.
Nejčastější příčinou chronické obstrukční choroby slinných žláz je sialolitiáza, která dle různých autorů tvoří 60 – 80 % ze všech benigních obstrukčních patologií. V případě nehmatného konkrementu byly resekční výkony do nedávné minulosti standardním léčebným postupem. Technický pokrok v 90. letech minulého století, který umožnil začlenění endoskopie do této problematiky, stál na počátku dynamického vývoje komplexu miniinvazivní funkční léčby. V současné době jsou v miniinvazivní léčbě sialolitiázy nejčastěji užívanými metodami sialoendoskopie, miniinvazivní chirurgie a ultrasonograficky navigovaná litotripse (ESWL). Indikace jednotlivých technik se řídí konkrétním nálezem, částečně se překrývají a navzájem kombinují. V prezentovaném souboru jsme shrnuli naše první zkušenosti se sialoendoskopií. Zaměřili jsme se právě na její úlohu v diagnostice a léčbě sialolitiázy. U 160 pacientů s klinickými projevy chronické obstrukční choroby slinné žlázy jsme od poloviny roku 2009 do poloviny roku 2013 provedli celkem 183 sialoendoskopických výkonů. Studie byla retrospektivně prospektivní. Sialolitiázu jsme zjistili v 72 % případů. Endoskopicky nalezené konkrementy jsme odstraňovali sialoendoskopickou či miniinvazivní chirurgickou technikou, respektive jejich kombinací. Soubor jsme vymezili použitím pouze lokální anestezie. U konkrementů nalezených distálně od hilu žlázy měla velikost a vzdálenost od ústí vývodu vliv pouze na typ a obtížnost následně volené techniky jejich odstranění, ale neměla zásadní význam pro úspěšnost eliminace. U objemných konkrementů nalezených v hilu podčelistní slinné žlázy, jejichž velikost neumožňovala intraduktální endoskopickou manipulaci, byla lokální anestezie z našeho pohledu limitujícím faktorem úspěšné intraorální sialolitektomie. V proximálním větvení parenchymu žlázy měly jen konkrementy menší než 3 mm reálnou naději na intraduktální odstranění. Sialoendoskopie v monoterapii byla úspěšně použitelná jen u malého množství pacientů. Avšak její kombinací s technikami miniinvazivní chirurgie jsme byli úspěšní ve smyslu kompletní eliminace konkrementů již u 61 % pacientů. S použitím celkové anestezie u skupiny pacientů s objemnou hilovou litiázou podčelistní slinné žlázy, stoupá potenciál miniinvazivní léčby našeho souboru teoreticky na 82 %. V případě dostupnosti ESWL lze očekávat ještě další vzestup procentuální úspěšnosti miniinvazivní léčby. Diagnostický přínos sialoendoskopie ukázalo 21 % falešně negativních ultrasonografických vyšetření. Sialoendoskopie z naší zkušenosti jednoznačně potvrdila svůj zásadní význam v miniinvazivní léčbě sialolitiázy. Předpokladem dosažení vysoké úspěšnosti v léčbě sialolitiázy je kombinace sialoendoskopie s ostatními technikami miniinvazivní léčby a v indikovaných případech využití i celkové anestezie. KLÍČOVÁ SLOVA: sialoendoskopie, sialolitiáza, miniinvazivní léčba, lokální anestezie
Sialolithiasis is the most frequent cause of chronic obstruction of salivary glands and is responsible, according to various authors, for 60 – 80 % of all benign obstruction pathologies. Until very recently the resection intervention was the standard therapeutic procedure in cases of non palpable concrements. A technical progress in the nineties of the last century enabled endoscopy to be incorporated into these problems and made also dynamic development of mini invasive functional therapy possible. At the present time sialolithiasis, mini invasive surgery and ultrasonography navigated lithotripsy (ESWL) are the most frequently used methods in mini invasive therapy of sialolithiasis. Indications of the individual techniques are governed by a specific finding, but they partly overlap and can be combined. In the present cohort the authors summarized their first experience with sialoendoscopy. The attention was particularly devoted to its role in diagnostics and therapy of sialolithiasis. In 160 patients with clinical manifestations of chronic obstruction disease of salivary gland in authors performed 1833 sialoendoscopy interventions from the half of 2009 to the half of the 2013 year. The study was retrospectively prospective. Sialolithiasis was established in 72% of the cases. The concrements found by endoscopy were removed by sialoendoscopy or mini invasive interventions or their combination. The cohort of specified by local anesthesiology only. In the concrements found distally of the gland hilus the size and distance from the orifice of the influenced only the type and complexity of the subsequently selected technique for removal, but it did not influence success of the elimination. In sizable concrements found in the hilus of submandibular salivary gland, where the size did not enable intraductal endoscopic manipulation, local anesthesia proved to limiting factor of successful intraoral sialectomy in our view and experience. In the proximal ramification of the gland parenchyma only the concrements smaller than 3 mm had real expectation of the intraductal removal. Sialoendoscopy as a monotherapy was successfully used only in a small number of patients. However, when combined with techniques of mini invasive therapy, the elimination of concrements proved to be complete in 61% of patients. In conditions of general anesthesia in the group of patients with sizable submandibular lithiasis of submandibular salivary gland the potential for mini invasive therapy in our group theoretically increased to 82%. In the case of ESWL availability a further increase in percentual success rate may be expected to occur in mini invasive therapy. The diagnostic contribution of sialoendoscopy became obvious is 21% of falsely negative ultrasonographic examinations. In our experience sialoendoscopy univocally confirmed its principal importance in mini invasive therapy of sialolithiasis. In order to reach a high success rate in the therapy of sialolithiasis, sialoendoscopy should be combined with other techniques and, is indicated cases, with general anesthesia.
- Klíčová slova
- sialolitiáza, sialolitektomie,
- MeSH
- endoskopie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- falešně negativní reakce MeSH
- kaménky ve slinných žlázách a vývodech diagnóza MeSH
- kaménky ve slinných žlázách * diagnóza chirurgie ultrasonografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lokální anestezie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony * metody statistika a číselné údaje MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- slinné žlázy chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Sialoendokopie (SE) je moderní diagnostická a léčebná metoda sialolitiázy vývodového systému slinných žláz. Tato metoda s sebou nese výhodu miniinvazivní léčby cestou přirozeného vývodu slinné žlázy. Cíl studie: Vyhodnocení léčby sialolitů podčelistní žlázy pomocí sialoendoskopie. Materiál a metoda: V letech 2010 – 2013 bylo na ORL klinice Fakultní nemocnice Ostrava provedeno celkem 134 SE výkonů a diagnostikováno 62 sialolitů vývodového systému podčelistní slinné žlázy. V distálních 2/3 vývodového systému bylo uloženo 34/62 (54,8 %) sialolitů. V proximální části vývodu nebo hilu bylo lokalizováno 28/62 (45,2 %) sialolitů. Výsledky: Endoskopicky košíčkem nebo chapáčkem bylo extrahováno 31/34 (91,2 %) sialolitů distálních částí vývodového systému. Transorální extrakce sialolitu (TES) v případě proximálně uložených sialolitů byla úspěšná ve 23/28 (82,1 %) případech. Z důvodů přetrvávajících problémů po výkonu nebo neúspěchu endoskopické léčby byla sialadenektomie provedena u 3/28 (10,7 %) pacientů po TES a u 1/34 (2,9 %) po endoskopické extrakci. Sialadenektomie byla provedena u 4/28 (14,3 %) pacientů po TES, kteří netolerovali výkon v lokální anestezii. Závěr: SE má se srovnání se standardními chirurgickými postupy výrazně nižší výskyt operačních komplikací, zvyšuje efektivitu léčby a zkracuje délku rekonvalescence. Nabízí pacientům alternativu chirurgického odstranění celé postižené slinné žlázy.
Introduction: Sialendoscopy is a modern interventional method used in management of submandibular salivary gland sialolithiasis. Aim of the study: Assessment of the sialendoscopic treatment of the submandibular stones. Patient and methods: One hundred and thirty-four sialendoscopies were performed at ENT Clinic University Hospital in Ostrava between 2010 – 2013. Sixty-two sialoliths were verified. Thirty-four sialoliths were localised in distal parts of submandibular duct and 28 patients were treated for lithiasis of proximal part of Wharton’s duct. All these patients underwent sialendoscopic treatment. Results: Sialendoscopic extraction interventions with wire basket or forceps were successful in 31(91.2 %) patients. Transoral removal in patients with proximal lithiasis was successful in 23 patients (82.1 %). Sialadenectomy was performed in 3 patients (10.7 %) after transoral removal and in 1 after sialendoscopic extraction. Indication criteria for sialadenectomy were persisting problems after treatment and failure of the transoral removal. Sialadenectomy was performed in 4/28 (14,3 %) patients from whom wasn´t tolerate local anaesthesia. Conclusion: Sialendoscopy is presented as gland-preserving method and it is conducted with lower number of complications contrary to standard surgical methods. This mini invasive method is more efficient than standard treatment and recovery period after surgery is shorter.
- Klíčová slova
- sialolitiáza, transorální extrakce sialolitu, sialadenektomie,
- MeSH
- dospělí MeSH
- endoskopie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- endoskopy MeSH
- kaménky ve slinných žlázách diagnóza chirurgie terapie MeSH
- kaménky ve vývodu slinných žláz * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- litiáza chirurgie terapie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- mladiství MeSH
- podčelistní slinná žláza chirurgie patologie MeSH
- senioři MeSH
- stenóza chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Benigní obstrukční choroba vývodového systému velkých slinný žláz, vzniklá na podkladě zánětu a sialolitiázy, patří k nejčastějším onemocněním slinných žláz. Zúžením nebo obstrukcí vývodového systému trpí cca 3,7 % populace (z toho sialolitiázou cca 1,2 % dospělé populace). V současnosti se diagnostika benigních obstrukcí opírá o anamnézu, palpační vyšetření a sonografický nález. Tyto metody nicméně neumožňují podrobné zhodnocení vývodového systému a léčba recidivující sialoadenitidy spočívá stále často v exstirpaci celé slinné žlázy a tím i ztrátě její funkce. Místo a stupeň obstrukce lze podstatně přesněji určit pomocí endoskopického vyšetření vývodového systému (sialendoskopie). Kromě diagnostického přínosu lze endoskopicky provést i cílenou dilataci zánětlivé stenózy či provést extrakci nebo rozdrcení sialolitu a zachovat tak funkci žlázy. Tato progresivně se rozvíjející metoda s sebou nese výhodu léčby cestou přirozeného vývodu slinné žlázy, zefektivňuje léčbu a zkracuje délku rekonvalescence.
Benign obstruction disease of salivary gland ducts due to the inflammation or sialolithiasis is the most common salivary gland disorder. Its exact incidence is not known. About 3.7 % of population suffer from salivary gland duct strictures or obstructions (sialolithiasis affects 1.2 % of adult population). The benign obstruction disease diagnostics is based on the patient history, clinical examination and ultrasound. However, these methods are not usefull for particular evaluation of salivary duct system. The treatment of reccurent salivary gland inflammation frequently is salivary gland ablation with lost of its function. The miniinvasive endoscopic method, named sialendoscopy, is more accurate in assessment of location and level of the obstruction. Sialendoscopy can be used not only for diagnosis but also for treatment of these diseases. Inflammatory stenoses can be dilatated and sialoliths removed. This progresively developing method brings advantage of the treatment via original salivary duct. It makes therapy more efficient and shortens reconvalescence period.
- Klíčová slova
- sialolitiáza,
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- endoskopie dějiny metody statistika a číselné údaje MeSH
- endoskopy klasifikace využití MeSH
- kaménky ve slinných žlázách diagnóza chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- litiáza diagnóza chirurgie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody přístrojové vybavení využití MeSH
- nemoci slinných žláz diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- slinné žlázy chirurgie patologie ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
