V dôsledku cievnych chorôb mozgu evidujeme najčastejšiu hospitalizáciu dospelej populácie, najvyššiu mortalitu zo všetkých ochorení a incidencia ochorenia sa naďalej zvyšuje aj u ľudí mladšieho veku. Predkladaný výskumný projekt informuje o vzťahoch osobnosti a kvality života pacientov po cievnej mozgovej príhode, kde ukazovateľom rekonvalescencie je kvalita života pacienta. Mnohé výskumy poukazujú nato, že objektívne ukazovatele zdravotného stavu nie sú rozhodujúce pre úspešnosť rekonvalescencie, ale psychologické premenné, ktoré jednak súvisia s funkčným stavom pacienta ale takisto určujú spôsoby vyrovnávania sa s ochorením. Cieľom projektu je skúmanie vzťahu medzi osobnosťou a kvalitou života a následne skúmanie týchto vzťahov 72 hodín, 6 mesiacov a 1 rok od cievnej mozgovej príhody.
As a result of vascular diseases of the brain, we can prove the most common hospital care for adults who have also the highest mortality rate of all diseases and the disease incidence is on the increase even amongst younger people. The presented research project provides information of relationships of personality characteristics and quality of life of patients after stroke, where the indicator of recovery will be the quality of life of the patient. Recent studies have shown that objective health indicators are not critical to the successful recovery after stroke, but psychological variables are important because they relate to the patient's functional state and determine patient's ways of coping with the disease. The aim of the project is to investigate the relationship between personality and quality of life and then to investigate these relationships 72 hours, 6 months and 1 year after stroke.
Cíl: V naší studii se zabýváme adolescenty a jejich adaptací po prodělaném onkologickém onemocnění v krátkodobém horizontu dvou až pěti let. V předkládané studii jsme se zaměřili na vyjasnění prediktorů emoční pohody (emotional well-being) adolescentů léčených v minulosti pro nádorové onemocnění. Do analýzy jsme zahrnuli tři sady (sets) prediktorů: demografické proměnné (pohlaví, věk v době stanovení diagnózy), proměnné výchovy (rodičovský zájem, kontrola a vřelost a konzistence výchovy) a proměnné spojené se zdravotním stavem (diagnóza, doba od ukončení intenzivní léčby, závažnost následků léčby). Materiál a metoda: Výzkumný soubor tvořili adolescenti s diagnózou nádorového onemocnění v remisi. Do analýzy byla zahrnuta data od 100 osob (47 dívek, 53 chlapců) ve věku od 13 do 20 let. Emoční pohoda byla měřena pomocí škály psychologického fungování z dotazníku MMQL, vztahy s rodiči pomocí Škály interakcí mezi rodičem a dítětem (Parent-Child Interaction Scale) z dotazníku SAHÁ. Data jsme analyzovali pomocí sekvenční regresní analýzy. Výsledky: K vysvětlení emoční pohody signifikantně přispívají pouze sady demografických proměnných a proměnných výchovy. Z jednotlivých prediktorů se v predikci emoční pohody uplatňuje pohlaví (chlapci udávají vyšší míru emočního well-beingu), konzistence výchovného stylu rodičů a závažnost následků po prodělané léčbě, které emoční pohodu snižují. Závěr: Výsledky podporují předchozí zjištění o dobré adaptaci přeživších po onkologické léčbě.
Objectives: We aimed on childhood cancer survivors in adolescence and their adaptation 2 to 5 years after the treatment. The presented study explores the influence of different sets of factors identified as significant predictors of emotional well-being. Three sets of variables were studied: demographic variables (gender, age), medical data (delay between the end of intensive treatment and psychological assessment, diagnosis, severity of late effects), and information about parent-child interactions (parental involvement, control, warmth, inconsistency of parenting). Methodology: Participants were 100 adolescents (47 girls) aged 13-20 yrs. The Psychological Functioning subscale of MMQL was used as a measure of emotional well-being. To analyse the influence of independent variables, hierarchical regression analysis was used with demographic variables in the first block of variables, parenting aspects in the second block of variables and medical data in the third block of variables. Results: The only significant predictors of emotional well-being are demographic variables and parenting variables. Individual predictors are gender (boys state a higher level of emotional well-being), consistency of parenting and seriousness of late effects, which decrease level of emotional well-being. Conclusions: The study supports findings implying good adaptation of childhood and adolescent cancer survivors.
- Klíčová slova
- emoční pohoda,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- emoce klasifikace MeSH
- empirický výzkum MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory * psychologie MeSH
- přežívající * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- regresní analýza MeSH
- rekonvalescence psychologie MeSH
- sexuální faktory MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- antitumorózní látky * terapeutické užití MeSH
- autologní transplantace * MeSH
- délka pobytu * ekonomika statistika a číselné údaje trendy MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- Hodgkinova nemoc * diagnóza farmakoterapie MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * diagnóza farmakoterapie MeSH
- nehodgkinský lymfom * diagnóza farmakoterapie MeSH
- pacienti hospitalizovaní * MeSH
- propuštění pacienta * ekonomika normy statistika a číselné údaje trendy MeSH
- průzkumy a dotazníky * MeSH
- rekonvalescence * ekonomika psychologie MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
- výsledek terapie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cílem studie bylo posouzení přítomnosti depresivní symptomatologie u dětí po léčbě nádorového onemocnění. Soubor tvořilo 91 bývalých dětských onkologických pacientů (47 dívek) ve věku 9 – 19 let. Vyšetření depresivity bylo provedeno v rozmezí dvou až pěti let od ukončení léčby v rámci monitorování pozdních následků léčby a kvality života bývalých dětských onkologických pacientů. Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou dětských pacientů s chronickým onemocněním a skupinou zdravých dětí. Vyšetření depresivity bylo provedeno prostřednictvím dotazníku CDI. Přínosem studie je srovnání skupin v rámci jednotlivých subškál dotazníku CDI (špatná nálada, interpersonální problémy, nevýkonnost, anhedonie, negativní sebehodnocení) za účelem přesnější identifikace okruhu případných problémů přeživších. Bývalí dětští onkologičtí pacienti mají významně nižší hodnoty depresivní symptomatologie v porovnání s oběma porovnávacími skupinami. Signifikantně nižší míra depresivity u dětí po léčbě onkologického onemocnění byla identifikována v oblastech špatná nálada, anhedonie a negativní sebehodnocení. Ve shodě se současnými výzkumnými poznatky nabízíme několik možných interpretací získaných výsledků.
Objective. The purpose of this study was to explore symptoms of depression in childhood cancer survivors. Sample and setting. The study included 91 childhood cancer survivors (47 girls) aged 9-19. Depressiveness was measured by means of the Children's Depression Inventory (CDI) within a period of two to five years after treatment completion while monitoring the late effects of oncological treatment and survivors' quality of life. The data has been compared to a group of child patients with another chronic disease and a group of healthy children (comparison groups). Hypotheses. The aim of the study was to identify whether possible differences between the individual groups of respondents manifest themselves in some specific CDI subscales and thus help better identify possible complaints among the survivors. Statistical analysis. The sum scores for the whole CDI scale and its sub-scales were compared by factor analysis of variance. Results. Former oncological patients (study group) scored significantly lower in the CDI in comparison to both comparison groups, and the analysis of individual CDI subscales has established a significant difference between the study group and the two comparison groups in relation to the Negative Mood, Anhedonia and Negative Self-esteem subscales. The lowest depressiveness scores have been explored on the specified subscales for the cancer survivor group. Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a self-report method was used. CDI data should be verified using projective testing and an interview in future research.
- Klíčová slova
- děti po léčbě nádorového onemocnění, pozdní následky léčby,
- MeSH
- čas MeSH
- chronická nemoc psychologie MeSH
- deprese * diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory psychologie MeSH
- přežívající * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rekonvalescence psychologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- následná péče metody pracovní síly využití MeSH
- ošetřovatelská péče metody pracovní síly využití MeSH
- pooperační péče metody ošetřování využití MeSH
- předoperační péče metody ošetřování využití MeSH
- rekonvalescence psychologie MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma metody MeSH
- zavedení chirurgických vývodů metody ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- depresivní poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- infarkt myokardu komplikace psychologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita prevence a kontrola MeSH
- rehabilitace psychologie MeSH
- rekonvalescence komplikace psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
