Objective: To assess the treatment of supracondylar fractures of the distal humerus in children, which were treated in Tomas Bata Hospital, Zlin. To evaluate the results in the context of contemporary studies. Introduction: Study presents the supracondylar fracture. Method: Retrospective study of a group of 228 patients with this type of fracture, treated between the years 2014-2018 in Traumatology department of Tomas Bata Hospital, Zlin. Results: In this group, 4 children underwent closed reduction and splinting in general anesthesia, 95 were operated on, from which 94,5 % urgently (less than 6 hours after first contact with the patient). The prefered method was closed reduction and percutaneous pinning by crossed Ki wires (CRCPP). In 12 cases (12,6 % of the operations) it was necessary to perform an open reduction, mostly from the limited posterior access. In the group of operatively treated children, there have been noticed 20 cases of some neural injury, mostly n. ulnaris (12), both n. ulnaris and medianus (4), n. medianus only (3). There were 2 cases of pale-pulsless hand after the reduction, which led to the revision of the neurovascular structures from the anterior access. None of the children displayed permanent consequences envolving their eve­ryday lives. In minority of cases (14) at the end of the follow-up, persisted slight deficiency of the fle­xion, or slight hyperextension of the elbow, or the combination of both. We have recorded 2 cases of the cubitus varus deformity. In this cohort, there was no incidence of the compartment syndrome nor the Volkmann contracture of the extremity. Conclusion: Supracondylar fracture is a frequent injury with relatively high risk of complications. Some questions of the optimal treatment have still not been answered and need further research.

• MeSH
• dítě MeSH
• fixace fraktury MeSH
• fraktury humeru * chirurgie   diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   klasifikace   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Cíl: Posoudit léčbu suprakondylických zlomenin distálního humeru u souboru dětí s tímto poraněním, léčených v KNTB Zlín. Zhodnotit výsledky léčby, včetně procen­tuálního zastoupení jednotlivých komplikací. Úvod: Shrnuje současný pohled na problematiku suprakondylické zlomeniny. Metodika: Retrospektivní studie souboru dětí, ošetřených na Traumatologickém oddělení KNTB Zlín v letech 2014-2018 s tímto poraněním. Výsledky: V daném období bylo ošetřeno celkem 228 pacientů, z toho čtyři repozicí a sádrovou fixací v celkové anestezii a 95 repozicí a osteosyntézou retrográdně zavedenými Ki dráty. Většina pacientů (94,7 %) byla operována urgentně (do šesti hodin od příchodu do ambulance). Preferovanou metodou na našem pracovišti je zkřížená perkutánní fixace Ki dráty (CRCPP). U 12 dětí (12,6 % operovaných) bylo nutno přistoupit k repozici otevřené, prováděné převážně z limitovaného zadního přístupu. Ve skupině operovaných dětí bylo zaznamenáno 20 případů (21,5 %) neurologických komplikací, z toho nejčastěji poranění n. ulnaris (12), případně n. ulnaris i n. medianus (4), nebo samostatně n. medianus (3), u dvou případů byla vzhledem k přetrvávající poruše prokrvení periferie indikována otevřená repozice s revizí NC svazku z předního přístupu. Žádné z ošetřených dětí nevykazovalo závažné trvalé následky. Nejčastějším následkem bylo lehké omezení hybnosti, vyjádřené lehkým omezením flexe, lehkou hyperextenzí lokte, nebo kombinací obojího (celkově 14 případů). V celkovém souboru pacientů jsme pozorovali dva případy poruchy růstu ve smyslu cubitus varus. Nebyl zaznamenán kompartment syndrom ani Volkmannova kontraktura končetiny. Závěr: Suprakondylická zlomenina humeru je častý úraz s relativně vysokým rizikem komplikací. Některé otázky ohledně optimálního managementu této zlomeniny stále nebyly přesvědčivě zodpovězeny a zaslouží si další zkoumání.

• MeSH
• dítě MeSH
• fixace fraktury MeSH
• fraktury humeru * chirurgie   diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   klasifikace   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Cíl studie: Naše retrospektivní multicentrická studie (3 centra daná pracovišti autorů) hodnotí 2leté výsledky léčby za použití PHILOS dlahy u pacientů s dislokovanými tří- nebo čtyřúlomkovými zlomeninami proximálního humeru. Materiál a metody: Do výsledků studie bylo zařazeno 120 pacientů (78 žen a 42 mužů ve věku 20 až 86 let). Pacienti s mnohočetnými poraněními a pacienti s patologickými zlomeninami byli ze studie vyřazeni. Celkem 81 pacientů bylo starších a celkem 39 bylo mladších 65 let. Operováno bylo z deltoidopektorálního přístupu v plážové poloze pacienta. Všichni pacienti byli kontrolováni ve 2 a 6 týdnech od operace a následně ve 3, 6, 9, 12 a 24 měsících. Funkční výsledek byl hodnocen za použití Constant skóre. Standardními rtg snímky na každé kontrole byla hodnocena pozice dlahy a postup hojení kosti. Funkční výsledek u pacientů starších 65 let byl porovnáván s výsledkem pacientů mladších 65 let. Výsledky: Průměrná doba sledování byla 24 měsíců (8 až 49). Celkem 117 pacientů bylo ke konci sledování primárně zhojeno klinicky a radiologicky. Průměrný čas do zhojení zlomeniny byl 11,5 týdne (7 až 20) od operace. Průměrné Constant skóre při poslední kontrole bylo 73,7. Průměrné Constant skóre u pacientů starších 65 let bylo 71,3 (36 až 80) u mladších 65 let 74,5 (42 až 96). Neprokázali jsme rozdíl ve funkčních výsledcích mezi mladšími (<65 let) a staršími (>65 let) pacienty. Použití PHILOS dlahy bylo v našem souboru spojeno s malým počtem komplikací (7,5 %) a minimální nutností následné reoperace. Diskuze: Na základě provedené retrospektivní studie se domníváme, že PHILOS dlaha přináší dobré výsledky v léčbě pacientů s dislokovanými tří- a čtyřúlomkovými zlomeninami proximálního humeru, zajišťuje adekvátní stabilitu úlomků s možností časné mobilizace bez ohrožení kostního hojení a garantuje dobrý funkční a klinický výsledek, při relativně nízkém riziku komplikací.

Purpose of the study: Our retrospective multicentric study evaluated 2-year results of using a PHILOS plate in treatment of displaced 3- and 4-part fractures of proximal humerus. Material and methods: 120 patients were included in the study (78 women, 42 men, aged 20 to 86). Patients with multiple injuries and patients with pathological fractures were excluded from the study. 81 patients were older than 65 years and 39 were younger. Deltoidpectoral approach was used in beach-chair position of the patient. All patients were examined 2 and 6 weeks following the surgery and then at 3, 6 ,9, 12 and 24 months. Functional outcome was evaluated using Constant score. Standard X-ray imaging was used to evaluate the position of the plate and progress of bone healing. Functional outcome of patients older than 65 years was compared to younger patients. Results: Average period of follow-up was 24 months (8 to 49). Total of 117 patients were primarily healed both clinically and radiologically speaking. Average healing time was 11,5 weeks (7 to 20) from the surgery. Average Constant score at final examination was 73,7. Average Constant score in patients older than 65 years was 71,3 (36 to 80), in younger patients it was 74,5 (42 to 96). We did not prove a statistically significant difference of functional outcome between younger (<65 years) and older patients (>65 years). Using a PHILOS plate was not associated with higher number of complications (7,5%). Discussion: Depending on our retrospective study we consider that using a PHILOS plate brings good results in treatment of patients with displaced 3-and 4-part fractures of proximal humerus, secures adequate stability with the possibility of early mobilisation without threatening the bone healing and guarantees a good functional and clinical outcome, with a relatively low risk of complications.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury humeru * diagnóza   etiologie   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• fraktury proximálního humeru chirurgie   terapie   MeSH
• hlavice humeru chirurgie   MeSH
• hojení fraktur MeSH
• interní fixátory * MeSH
• kostní destičky * MeSH
• kostní šrouby MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osteoporóza chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace radiografie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vnitřní fixace fraktury * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• multicentrická studie MeSH

Fractures of the shaft of the humerus are common injuries. Historically, the treatment of choice has been functional bracing. Recent technical advances such as angular stable plate and nail constructs lead to a shift in the treatment algorithm for this type of fracture. Surgical treatment is recommended in high grade open fractures, multilevel injury, polytrauma patients, nerve and serious vascular injuries, pathological fractures, and delayed or nonunions. This article aims to describe the published scientific data and current treatment modalities most suitable for each type of fracture.

• MeSH
• fraktury humeru klasifikace   komplikace   chirurgie   MeSH
• hojení fraktur MeSH
• kostní destičky MeSH
• kostní hřeby MeSH
• lidé MeSH
• polytrauma komplikace   MeSH
• pooperační péče MeSH
• vnitřní fixace fraktury MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

ÚVOD: Intraartikulární zlomeninu proximálního humeru považujeme za závažnou traumatologic - kou diagnózu. Operační řešení je stále oblastí roz - sáhlé diskuze a předmětem mnoha odborných člán - ků. CÍL: Cílem této práce je porovnání funkčního vý - sledku jednotlivých metod osteosyntéz i konzer - vativního řešení s ohledem na věk pacienta. V naší studii jsme si položili 3 otázky. 1. Jsou zlomeniny C 1.1, C 1.2, C 1.3, C 2.1 indiková - ny ke konzervativní terapii? 2. Jsou zlomeniny C 2.2, C 2.3, C 3.1, C 3.2, C 3.3 pod 65 let věku pacienta indikovány k osteosyntéze úh - lově stabilní dlahou? 3. Jsou zlomeniny C 2.2, C 2.3, C 3.1, C 3.2, C 3.3 nad 65 let věku pacienta indikovány k implantaci hemi - artroplastiky (CKP)? MATERIÁL A METODIKA: Do naší studie jsme zařadi - li celkem 159 pacientů s intraartikulárními zlomeni - nami proximálního humeru ošetřovaných na našem pracovišti v letech 2009 – 2013. Pacienti absolvovali RTG a CT vyšetření a byli klasifikováni dle AO (Ar - beitsgemeinschaft für osteosynthesefragen) klasi - fikace [ 13 ]. Dle klasifikace zlomeniny, biologického věku, přidružených onemocnění, lokálního stavu a nároků pacienta na pohyblivost a funkci, byl volen konzervativní či operační postup a daný typ osteo - syntézy. Pacienty jsme následně sledovali do 1 roku od úrazu, kdy jsme prováděli pravidelné RTG kon- troly (6 týdnů, 3 měsíce a 1 rok od úrazu) a zhodno - tili jsme CSS (Constant-Murley Shoulder Score) [ 5 ] jeden rok od úrazu. VÝSLEDKY: Dle naší studie u zlomenin C 1 a C 2.1 operační léčba nemá signifikantně lepší výsledky než léčba konzervativní. Pouze mladší pacienti měli signifikantně lepší funkční výsledky bez ohledu na terapeutický přístup. U C 2.2, 2.3 a C 3 zlomenin jsme signifikantně neprokázali lepší funkční výsledky PHILOS (Proximal Humeral Internal Locking System) dlahy pod 65 let proti hemiartroplastice. A taktéž jsme u C 2.2, 2.3 a C 3 zlomenin neprokázali lepší funkční výsledky he - miartroplastiky nad 65 let věku proti PHILOS dlaze. ZÁVĚR: Výsledky naší studie potvrzují složitost a nejednoznačnost postupu ošetřování intraartiku - lárních zlomenin proximálního humeru.

INTRODUCTION: Intraarticular fracture of the proxi - mal humerus is considered a severe trauma diagno - sis. Surgical treatment is still subject to extensive discussions and numerous articles . GOAL: The aim of this study is to compare the func - tional results of operative treatment methods and conservative treatment with respect to the age of the patient. In our study, we asked three questions. 1. Are fractures C 1.1, C 1.2, C 1.3, C 2.1 indicated for conservative therapy? 2. Are fractures C 2.2, C 2.3, C 3.1 C 3.2 C 3.3 in patients under the age of 65 in - dicated for osteosynthesis by locking compression plate? 3. Are fractures C 2.2, C 2.3, C 3.1 C 3.2 C 3.3 in patients over 65 years of age indicated for hemi - arthroplasty implantation (CKP)? METHODS: In our study we included 159 patients with intra-articular fractures of the proximal hume - rus treated in our department from 2009 to 2013. Majority of patients underwent CT examination and were classified according to the AO (Arbeitsgemein - schaft für osteosynthesefragen) classification [ 13 ]. Based on the classification of fractures, biological age, comorbidities, local state and requirements for patient mobility and function, patients were indica - ted for conservative treatment or surgical proce - dure and the respective type of osteosynthesis. Pa- tients were then followed up for 1 year after injury, underwent X-ray controls (6 weeks, 3 months and 1 year after injury), and CSS (Constant-Murley Shoul - der Score) [ 5 ] was evaluated 1 year after injury. RESULTS: According to our study, surgical treatment in C 1 and C 2.1 fractures has significantly better re - sults than conservative treatment. Only younger patients had significantly better functional results regardless of the treatment procedure. In C 2.2, 2.3 and C 3 fractures we did not prove sig - nificantly better functional outcome in surgical treatment by PHILOS (Proximal Humeral Internal Locking System) plate against hemiartroplasty in patients under 65 years of age. And also we did not prove in C 2.2, 2.3 and C 3 fractures better func - tional outcome in surgical treatment by hemiar - throplasty against PHILOS plate in patients over 65 years of age. CONCLUSION: The results of our study confirm the complexity and ambiguity of procedures for tre - atment of intra-articular fractures of the proximal humerus.

• Klíčová slova
• hemiartroplastika (CKP), PHILOS,
• MeSH
• artroplastiky kloubů metody   MeSH
• dospělí MeSH
• fixace fraktury * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• fraktury humeru * diagnóza   epidemiologie   etiologie   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• intraartikulární fraktury * diagnóza   epidemiologie   etiologie   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• kostní destičky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• vnitřní fixace fraktury statistika a číselné údaje   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

PURPOSE OF THE STUDY To inform on our experience with the treatment of humeral shaft fractures by intramedullary osteosynthesis using Hackethal's bundle nailing and to evaluate indications for the current use of this technique. MATERIAL AND METHODS From January 2001 to December 2009, a total of 184 patients with humeral shaft fractures were treated surgically and, of these, 147 by Hackethal's nailing. From January 2006 60 patients treated by this technique were prospectively followed up and, of them, 50 were evaluated (83.3%) and included in this study. The average age of the study group was 51.2 years. Fifteen fractures (30%) were in the proximal third, 32 (64%) in the middle third and three (6%) in the distal third of the humeral diaphysis. According to the AO classification, the distal-third diaphyseal fractures were mostly type A2 (26.6%) and type B1 (20.1%), mid-third fractures were mostly type A3 (31.3%) and distal-third fractures were not evaluated because of their low number. Based on radiographic examination, patients with uncomplicated fractures of the humeral shaft were indicated for surgery. This was performed according to the original Hackethal's procedure with the patient in the prone position using Kirschner wires, 2 mm in diameter, as implants. The patients were followed up at 6 weeks and 3, 6, 9 and 12 months after surgery. On examination, healing of the operative wound, bony union achieved and radiographic findings of the fragment position were evaluated. The range of motion at the shoulder and elbow was assessed and subjective patients' feelings were recorded. RESULTS Of the 50 patients evaluated, 45 (90%) healed by first intention, four developed pseudoarthrosis (8%) and one required repeat surgery. No deep wound infection was recorded. Six patients (12%) had humeral angulation up to 10 degrees and one (2%) up to 13 degrees. This angulation was recorded in proximal-third diaphyseal fractures. A deviation in humeral internal rotation was found in two patients (4 %), in one of whom it was 40 degrees. Mild restriction of elbow extension (10 degrees) was found in two patients (4%), five (10%) reported slightly restricted motion of the shoulder and five, chiefly elderly patients with proximal-third diaphyseal fractures, had severe restriction of shoulder motion. Most of the patients (78%) reported full satisfaction, including return to normal daily activities, at 6 months after injury. When the therapy was finished at 12 months after surgery, 44 patients (88%) expressed their full satisfaction. DISCUSSION Our results give support to the previously reported good outcomes of Hackethal's osteosynthesis of the humeral shaft. This method is associated with a minimum of complications if the conditions of correct indication are fulfilled, i.e., uncomplicated fractures of the mid-third humeral diaphysis are considered. Filling the medullary cavity completely with K-wires or nails is an additional condition. Without these being met, good stability of the fracture is not achieved and non-union can develop, as shown by the analysis of cases with non-union in our patient group. CONCLUSIONS Hackethal's technique of osteosynthesis with elastic bundle nailing facilitates safe and easy treatment of uncomplicated diaphyseal fractures of the humerus. Its outcomes are comparable with the other currently used and more expensive methods. It is the method of first choice in the treatment of transverse and short oblique fractures of the mid-third of the humeral shaft.

• Klíčová slova
• Hackethalův postup,
• MeSH
• diafýzy chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury humeru chirurgie   klasifikace   MeSH
• hojení fraktur MeSH
• intramedulární fixace fraktury využití   MeSH
• kosti paže a předloktí chirurgie   zranění   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• fixace uzamykatelnou dlahou, náhrada hlavice humeru, otevřená repozice a vnitřní fixace proximálního humeru, zlomeniny proximálního humeru, zlomeniny v oblasti ramena,
• MeSH
• biomechanika MeSH
• fraktury humeru diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• horní končetina MeSH
• humerus anatomie a histologie   MeSH
• lidé MeSH
• protézy kloubů MeSH
• radiografie MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• fraktury humeru diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• fraktury proximálního humeru diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• intramedulární fixace fraktury MeSH
• luxace ramenního kloubu diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• vnitřní fixace fraktury MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• ortopedie
• traumatologie

• MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• fraktury humeru diagnóza   klasifikace   rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační péče MeSH
• vnitřní fixace fraktury dějiny   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

SUMMARY It is well known that proximal humerus fractures are among the three most frequent fracture types. Epidemiological investigations show that in people elder than 60 years the fracture of the proximal humerus is more frequent than fractures of the hip region (17). Over the last decades several techniques have been applied for treatment of proximal humerus fractures. Widely accepted is the initiation of a conservative treatment regimen for undisplaced fractures, however, the standard treatment for displaced fractures, especially three and four part fractures, is still the center of scientific debate. Many different implants have been tested and investigated, thus demonstrating lack of sufficient results. Over the last years the development of angle stable, locking implants started and clinical studies demonstrated encouraging results. In our clinic the locking proximal humerus plate and the PHILOS plate advanced to the implant of choice for treatment of displaced proximal humerus fractures. There are still cases of implant failure and humerus head necrosis, but most of these complications were caused by the fracture type and not an implant specific problem. However the overall results with these new implants are encouraging.

• MeSH
• chirurgické fixační pomůcky využití   MeSH
• fraktury humeru diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• fraktury proximálního humeru diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• humerus anatomie a histologie   MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• radiografie metody   využití   MeSH